Adršpach

Adršpach e) vlastníci

17. 1. 2021

Marie Antonie hraběnka z Blümegen se narodila v roce 1742 a zemřela roku 1785. Byla dcerou Jindřicha Kajetána z Blümegenu a jeho první ženy Marie Anny Chorinské z Ledské (1716 – 1781). V roce 1781 založila ve Vizovicích Konvent Panny Marie Matky dobré rady, kde měl být pro nemocné k dispozici kněz, lékárník a dva chirurgové.

Jan Kryštof z Blümegenu se narodil 22. července 1722 a zemřel 5. října 1802. V roce 1768 byl povýšen do hraběcího stavu. V letech 1765 – 1770 zastával funkci Nejvyššího zemského podkomořího Moravského markrabství a zároveň do roku 1773 Předsedy komerčního konsesu a směnečného a merkantilního soudu v Brně, v letech 1770 nebo 1771 – 1773 pak úřad Nejvyššího zemského komorníka Moravského markrabství, a v letech 1773 – 1782 Moravského zemského hejtmana. V roce 1765 se oženil s Marií Aloisií Herbersteinovou (1731 – 1767). Z manželství se narodilo sedm dcer Františka Anna, Marie Aloisie, Aloisie Michaela, Vincencie, Kajetána, Johana Nepomucena a Amálie a čtyři synové Jan Augustin, František Josef, Petr Alcantara Heřman a Alois František. Pouze šest z nich se však dožilo dospělosti. V roce 1773 se oženil se svou vlastní neteří Marií Antonií z Blümegenu (1742 – 1785) a v roce 1788 s Annou Marií Forgáčovou. Obě manželství zůstala bezdětná.

František Jindřich hrabě z Blümegenu se narodil v roce 1756 a zemřel roku 1806. Byl synem Jindřicha Kajetána z Blümegenu a jeho druhé ženy Karoliny Breunerové (1744 – 1799).

Petr Heřman Blümegen se narodil v roce 1754 a zemřel roku 1813.

Filip Nero hrabě Heister

Jan Josef Schaffgotsch se narodil 17. září 1794 a zemřel 17. ledna 1874. Byl rakouský šlechtic a moravský politik. Měl titul hrabě. V zemských volbách 1848 za kurii virilistů a velkostatků byl zvolen na Moravský zemský sněm. V letech 1861 – 1874 byl členem Panské sněmovny a v letech 1861 – 1867 pak poslancem Moravského zemského sněmu. V roce 1861 jej císař jmenoval doživotním členem panské sněmovny.

Hartmannové z Klarštejna, tento rod byl německého původu. V Čechách se jako první usadil počátkem třicetileté války dvorský rada Matěj Arnoldino z Klarštejna. Matěj měl pouze dcery, ale získal povolení, aby jejich manželé směli připojit příjmení z Klarštejna ke svému jménu a erbu. V roce 1658 byl apelační viceprezident František Maxmilián povýšen do hraběcího stavu. Tento rod vymírá Janem Adolfem.

Jan Prokop Hartmann z Klarštejna narodil se 21. prosince 1760 a zemřel 2. dubna 1850. Byl činitelem ústředních státních orgánů a zemských správ, významný představitel obecní správy a odborník rostlinné a živočišné výroby. Od roku 1792 byl přísedícím zemského výboru.

Nádherní z Borutína patří mezi tzv. novou šlechtu. Původně byli mlynáři v Narysově na Příbramsku. Jako první doložený předek je znám Martin. S manželkou Ludmilou měli syny Bartoloměje (1727 – 1805) a Františka (1734 – 1804), kteří založili své vlastní rodové linie. Ty byly během první poloviny 19. století povýšeny do šlechtického stavu.

Jan Nepomuk Nádherný z Borutína se narodil 10. března 1772 v Borutíně u Příbrami jako syn mlynáře a zemřel 7. března 1860. Vystudoval hutnictví a stal se hutnickým úředníkem na panství Kamenice nad Lipou. 15. října 1799 jej koupil a vybudoval zde železárnu s vysokými pecemi. V roce 1805 Kamenici prodal a koupil Chotoviny. V roce 1799 byl majitelem železářského obchodu v Praze. Svůj majetek rozmnožoval železářským podnikáním a investicemi do pozemků. 15. srpna. 1838 byl povýšen do šlechtického stavu. 18. října 1795 se oženil s Antonií, rozenou Johnovou z Mostu (1774 – 1816) a měli spolu syna Ludvíka Karla a dcery Annu a Terezii. Po druhé se oženil 8. května 1834 s Kateřinou Handwerkovou. Toto manželství zůstalo bezdětné. Jan Nepomuk je pochován v rodinné hrobce v Chotovinách.

Ludvík Karel Nádherný se narodil 14. listopadu 1800 a zemřel 5. května 1868. Byl synem Jana Nepomuka Nádherného z Borutína a jeho první ženy Antonie, rozené Johnová z Mostu. 27. září 1837 se oženil se Sidonií, šlechtičnou Korbovou z Weidenheimu. Při této příležitosti dostal od otce panství Adršpach. Jeho podnikání zde bylo velmi úspěšné a v roce 1845 zde založil první přadlářskou školu. V roce 1849 mu otec svěřil Chotoviny a v roce 1860 zdědil jistebnické i chotovinské panství. 8. září 1865 byl povýšen do stavu rytířského s přídomkem z Borutína. Se svojí ženou Sidonií měl šest dětí, syny Jana, Otmara, Emila, Konstantina (+1866), Karla Ludvíka a dceru Viktorii.

Klenau Anton Elsenwanger byl plukovníkem ruské carské armády a bývalý rytmistr c. k. jezdeckého pluku. Oženil se s dcerou Jana Nepomuka Nádherného z Borutína Annou.

Konstantin Nádherný z Borutína se narodil 20. srpna 1877 a zemřel 22. února 1958. Byl c. k. nadporučík v záloze a posledním majitelem zámku Adršpach. V roce 1909 se oženil s Karolou hraběnkou Gudenus.

Soupis vrchnostenských úředníků

1625 Albrecht Dvorský

1632 – 1639 Jiřík Halbing

1639 – 1641 Andreas Roden

1647 Melichar Rauer

1648 – 1651 Martin Steiner

1656 – 1660 Georg Fritz

1662 – 1663 Johan Bälzelt (Pälzelt) st.

1668 – 1678 Adam Rabe

1678 Johannes Schreiber

1680 – 1685 Hans Michálek

Dohoda o nedílu pánů z Adršpachu

Majetkové poměry pánů z Adršpachu nebyly vždy jednoduché. Roku 1368 uzavírají Hynek z Dubé a Náchoda, jeho bratr Ješek na Livíně dohodu o nedílu s bratranci Hynkem II. Hlaváčem z Dubé, psal se také z Třebechovic, a Hynkem tzv. Hynáčkem z Vízmburku. Tato smlouva o nedílu, která přešla i na další generaci, byla zrušena až r. 1410, i když z něj již roku 1401 vystoupili Jan z Vízmburku a Hynek III. Hlaváč z Dubé a na Třebechovicích. Synové Hynka z Dubé a na Náchodě i nadále dodržovali tuto smlouvu a však nejpozději v roce 1406 si Hynek starší Lýsek z Dubé a na Náchodě vybral za své sídlo Adršpach a držel také skalní hrad Střmen, jeho mladší bratr Hynek později zvaný Červenohorský z Dubé pak Červenou Horu, kterou získal společně se svým bratrem v roce 1393 od Pavla II. neboli Pavlíka z Jenštejna. Část této smlouvy naleznete zde: https://www.historiekekave.cz/clanky/slovnik/slovnik-u.html

Zajímavosti

Křížový vrch se původně nazýval Rozsochatec. Leží asi 1 km od Dolního Adršpachu, naproti skalnímu městu Adršpach. Jeho nadmořská výška je 667 metrů nad mořem. Na vrchol se dostanete po křížové cestě, jejíž historie sahá až do 17. století. Na vrcholu naleznete železný kříž z roku 1857 na pískovcovém podstavci s plastikami Anny, Josefa a Jana Nepomuckého. Z vrcholu je nádherný výhled až do Krkonoš.

Kostel Povýšení svatého Kříže byl postaven v letech 1827 – 1831 na úpatí Pavlovské hory. Je chráněn jako kulturní památka České republiky. Od roku 1855 slouží jako farní kostel. V presbytáři je hlavní oltář Povýšení svatého Kříže.

Adršpašská lípa je lípa malolistá, která se nachází v Horním Adršpachu u domu č.p. 31. Památným stromem byla vyhlášena v roce 1981. Obvod kmene je 610 cm a výška 16 m.