HISTORIE KE KÁVĚ

Tvrz

Na místě dnešního zámku stávala v 15. století tvrz pánů Berků z Dubé. V roce 1596 ji Adam Bohdanecký z Hodkova nechal přestavět na zámek.

Zámek

Renesanční zámek v Dolním Adršpachu se nachází necelý kilometr severozápadně od vstupu do Adršpašského skalního města. Vznikl přestavbou staré tvrze, která zde stávala již v 15. století. Tuto přestavbu zahájil v letech 1577 - 1580 Adam Abrahám z Hodkova. Na severní stranu zámecké budovy nechal umístit kamennou desku s letopočtem 1596 a rodovým znakem Adamovy matky, která má připomínat první velkou přestavbu sídla. V 17. a 18. století, kdy byl zámek ve vlastnictví rodin Kolovratů a Blümegen, byla stavba upravována. V té době také byla severozápadně od zámku postavena dvoupatrová barokní budova s mansardovou střechou, která sloužila jako administrativní. V sedmdesátých letech 20. století však byla zbořena. Další úpravu provedl v roce 1825 Prokop Hartmann z Klarsteinu. Ta se zaměřila na okrasnou zahradu s letohrádkem a kořennou zahrádku. V roce 1886, kdy zámek vlastnil svobodný pán, Konstantin Nádherný se zámek opětovně upravoval. V té době bylo hlavní průčelí doplněno o balkon na konzolách se lvími hlavami a ornamenty. V roce 1945 byl zámek poslednímu majiteli, kterým byl Otmar Nádherný, na základě Benešových dekretů zkonfiskován a v roce 1946 přešel do držení Ministerstva školství. V letech 1951 – 1954 sloužil jako ubytovna pro učně textilního závodu v Horním Adršpachu. Dalším majitelem se stal Státní statek a objekt začal pozvolna chátrat. V roce 1969 získal zámek Svaz klubu mládeže, ale ještě v tom samém roce mu byl zabaven a předán Ministerstvu vnitra, které zde zřídilo depozitář Státního ústředního archivu v Praze, ten zde vydržel až do roku 1989. Zároveň v roce 1970 zde provedlo nejnutnější opravy. V roce 2003 se zámek vrátil v restituci do majetku Svazu klubu mládeže. V roce 2013 chátrající budovu zámku odkoupila za šest milionů korun obec Adršpach, která ji postupně zrekonstruovala. Rekonstrukce stála dva miliony korun.  Zřídila zde Informační centrum a horolezecké muzeum a otevřela jej veřejnosti. Zámek byl veřejnosti poprvé zpřístupněn 1. května 2014. 

Dnešní podoba zámku pochází nejspíše ze začátku 17. století, kdy panství vlastnili Bohdanečtí z Hodkova. Ti jej přestavěli ze staré tvrze, o čemž svědčí velmi silné obvodové zdi severní části objektu. Zámek je podsklepená dvoupatrová budova z lomového kamene, který je skryt pod hladkou omítkou. V přízemí i v obou patrech je devět oken v průčelí. Půdorys stavby je zhruba obdélníkový. V jihovýchodním nádvoří se k němu připojuje pětiboká, mírně kónická věž, která má také dvě patra. Bývala zde zámecká kaple, kterou v roce 1928 majitelé přemístili do přilehlé místnosti. Vybavení kaple vzniklo patrně kolem roku 1700.  V přízemí se z velké části zachovala původní šestiboká dispozice. Podle dochovaného popisu z roku 1661 zde bývala hala, kuchyně, světnice pro služebnictvo, spíž, archiv a umývárna nádobí. Střední prostor byl v roce 1886 narušen přestavbou. Tehdy vznikly charakteristické zrcadlové klenby. Nejstarší severní část zámku má ve východním nároží dodatečně vloženou klenbu. Jižní část si zachovala původní neckovou klenbu s výsečemi. V ostatních prostorách v přízemí se zachovaly renesanční klenby s hřebínky, odpovídající době vzniku před r. 1600. V patře je zčásti zachovaná pozdně barokní pásková výzdoba stropů. Exteriér zámku je klasicistně upraven.

Z roku 1661 pochází zmínka o zámeckých zahradách a ovocném sadu. V zahradě, která byla v sousedství zámku, se nacházela kořenná zahrádka a včelí úly, které byly taktéž ve druhé zahradě. V 17. a 18. století, kdy měli zámek v majetku Kolovratové, postupně vznikal zámecký park. V roce 1845 jej nechal upravit baron Ludvík Karel Nádherný pro svou manželku Sidonii. Z této doby se dochoval pamětní kámen s nápisem Sidonia park. Před hlavním průčelím zámku se nacházela francouzská zahrada, ve které byla v roce 1888 umístěna pseudorenesanční kašna. Do dnešních dnů se však z této zahrady, kromě sochy Jana Nepomuckého z 19. století stojící u obvodové zdi, nic nedochovalo.  Ještě v roce 1945 stál v zámeckém parku skleník, který býval chloubou zámeckého pána. Na konci války ho však zámecký zahradník během dvou dnů rozebral a půdorys byl zarovnán a oset trávou. Baron Nádherný opustil zámek před příjezdem Rudé armády, ale ještě předtím nechal v zámecké zahradě zakopat 200 barelů benzínu, které nechal zespodu navrtat. Současný park, který představuje jen polovinu původní rozlohy, je dnes využíván k pořádání různých akcí.