Jdi na obsah Jdi na menu

Nový

Na to, co přináší Zákon o přístupnosti, jsme se zeptali Radka Pavlíčka, specialisty na přístupnost ze Střediska Teiresiás Masarykovy univerzity. Radek se tématice přístupnosti webu věnuje přes dvacet let, píše blog Poslepu.cz a mimo jiné je jako jediný Čech členem International Association of Accessibility Professionals a držitelem certifikátu Certified Professional in Web Accessibility, který je důkazem jeho erudovanosti v tomto oboru.

V minulém dílu rozhovoru jsme se s Radkem detailněji podívali na zákon o přístupnosti. Povídali jsme si například o legislativním uchopení přístupnosti, dopadu zákona na knihovny a školy či jak postupovat v případě, kdy náš web požadavkům zákona nevyhovuje.

Radku, ráda bych se na úvod ještě vrátila k situacím, kdy web z nějakého důvodu nemůže plně vyhovět požadavkům zákona? Jak přesně mají jejich provozovatelé postupovat?

Do působnosti zákona o přístupnosti spadají povinné subjekty různé velikosti – od malých obcí či příspěvkových organizací až po velké úřady a ministerstva. Zákon o přístupnosti ale platí pro všechny stejně a na všechny klade stejné požadavky. Je ale zřejmé, že míra toho, jak snadno se bude dařit konkrétnímu povinnému subjektu požadavky zákona plnit, se může (a dost pravděpodobně bude) výrazně lišit. S jiným rozpočtem na tvorbu a provoz webu totiž hospodaří malá obec, jiný (mnohdy i o x řádů vyšší) rozpočet na tento účel bude mít ministerstvo či jiný velký úřad.

V odůvodněných případech tedy nemusí povinný subjekt zpřístupnit obsah, na který se zákon o přístupnosti vztahuje, a může uplatnit tzv. výjimku pro nepřiměřenou zátěž. Povinný subjekt tak ale může postupovat jedině tehdy, pokud by zpřístupnění obsahu mělo velmi nevýhodný poměr cena:výkon (když to řeknu trochu lidově), náklady na straně povinného subjektu by byly nad jeho aktuální možnosti a nebyly by vyváženy přínosy na straně uživatelů.

 

Náhledy fotografií ze složky Fotoalbum 1

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář