Potřeby štěňat se od potřeb dospělých psů liší tak, že štěně kvůli rychlému růstu a vývoji potřebuje denně vyváženou stravu a samozřejmě vyšší dávky určitých živin. Jak přejít se štěnětem na syrovou stravu? Pokračujte sem. 

Co potřebuje mé štěně

Stejně jako u dospělého psa, pokud chceme mít jistotu, že je denní dávka našeho psího miminka skutečně vyvážená, hodí se porovnat nutriční obsah potravy s hodnotami, které byly stanovené NRC. 

Ti tvrdí, že pes starší 14 týdnů a mladší 12 měsíců by měl přijímat na 1000 kcal přijaté energie následující:

- minimálně 35 g proteinu (doporučeno 44 g)

-maximálně 65 g kys. linoleové ( doporučeno 3,3 g)

- ideálně 0,2 g alfa linoleové kys. 

- maximálně 11 g EPA/DHA (doporučeno 0,13 g)

- 2-18 g vápníku (doporučeno 3 g)

-9-14 g fosforu ( doporučeno 2,5 g)

-ideálně 100 mg hořčíku

- ideálně 1,1 g draslíku

-ideálně 550 mg sodíku

- minimálně 18 mg železa (doporučeno 22 mg)

-ideálně 2,7 mg mědi

-minimálně 10 mg zinku (doporučeno 25 mg)

-ideálně 1,4 mg manganu

-ideálně 220 mcg jodu

- maximálně 100 000 IE vitamínu A (doporučeno 379 IE)

-maximálně 20 mcg vitamínu D ( doporučeno 3,4 mcg)

-ideálně 7,5 mg vitamínu E (doporučeno 7,5 mg)

-ideálně B - komplex (B1 - 0,34 mg, B2 - 1,32 mg, B3 -4,25 mg, B5- 3,75 mg, B6 -0,375 mg, B9 -68 mcg, B12 -8,75 mcg)

Jak vypočítat energetickou spotřebu štěněte

Dle knížky od paní Julie Fritz vypočítáme denní energetickou potřebu štěněte tak, že si nejprve vypočítáme tzv. metabolickou hmotnost psa, což je hmotnost psa v kg umocněna na 0,75. Průměrná záchovná energetická spotřeba u takového psa je pak zhruba 123,5 kcal/kg metabolické hmotnosti/den (0 30% více než dospělý pes). Záchovná energetická spotřeba je potřeba na bazální metabolismus neboli množství energie potřebné k udržení tělesných funkcí za úplného klidu plus energetické výdaje na obyčejné psí úkony (žraní, výběh po zahradě, eliminace, termoregulace atp.). Vliv na energetickou spotřebu samozřejmě nadále mají faktory jako plemeno, kastrace (kastrovaný pes má nižší energetické požadavky, jelikož musí živit o orgán méně), prostředí (zda pes žije v tropech či na arktidě a zda je držen venku či v domácnosti) a jak moc je štěně aktivní.

Převedeno do praxe 

Štěněti do 6ti měsíců podáváme potravu 2-3 x denně, poté můžeme už jen 1-2x denně. Krmná dávka by měla být 8-10% tělesné váhy u štěněte do 4 měsíců (řiďte se chutí k jídlu štěněte - pokud nesežere celou porci, tak dávejte méně - vliv na to má i vyse zmíněna aktivita štěněte), 4-6 měsíců se doporučuje 8-6% tělesné hmotnosti, od 6 měsíců do 9 měsíců 6-4% tělesné hmotnosti, 9-12 měsíců 3-4%. Po roce už krmime dávky pro dospělého psa (2-3%). Dávka pro štěně by měla obsahovat 58% svaloviny (minimálně 2 druhy masa - jedno červené a jedno bílé), 17% masitých kostí, 14% vnitřností (min. 2 druhy - játra (max.7%) + jiný orgán, poměr kosti/vnitřnosti můžete upravovat dle konzistence výkalů = vnitřnosti projímají zatímco kosti zahušťují), 7% zeleniny (listová, kořenová, plodová), 1% ovoce, 3% obilniny, semena/ořechy, můžete přidat vajíčko, kelp (pokud nekrmíte ryby a mořské plody=kvůli jodu), pivovarské kvasnice, nějaká forma kloubní výživy, rostlinný a živočišný olej. Poměrem ovoce a priloh ku zelenině take můžete hýbat v závislosti na aktivitě psa - přílohy a ovoce jsou bohaté na cukry a energii. Pokud krmíme společně s barfem i granule, je třeba si zjistit jejich energetické hodnoty a přepočítat je na dávku, kterou psovi dáváme. To pak odečteme od vypočítané hodnoty celkové energetické spotřeby psa a pracujeme pouze s výsledkem. Např. pes dostává 200 g barfu a 30 g granulí - z vypočítané hodnoty energetické spotřeby odečteme energetickou hodnotu 30 g granulí a počítáme pouze s výsledkem.  Je důležité mít na paměti, že na prvním místě jsou potřeby našeho psa a ne estetika - pěkné fotky na sociálních médiích nesmí být naším jediným vodítkem. Výše zmíněná procenta zhruba odpovídají hodnotám NRC. 

Je důležité si uvědomit, že čísla jsou orientační a lze s nimi hýbat dle potřeb psa.

Specifika plemen

Podobně jako diety při nemocech, i v syrové stravě můžeme využít různé doplňky či sestavit jídelníček tak, abychom snížili pravděpodobnost, že u našeho psa dojde v budoucnu k rozvoji chorob, pro které má jeho plemeno dispozice. Například kavalíří plemeno má dispozice pro srdeční onemocnění, proto do jídelníčku mé fenky zařazuji potraviny bohaté na taurin, omega 3 mastné kyseliny, zinek, vitamín E, draslík, L-karnitin a obecně suroviny známé svým pozitivním účinkem na kardiovaskulární systém. Je důležité si zjistit informace ohledně chorob specifických pro vaše plemeno a případně něco o surovinách, které danou tělní soustavu podporují ve správné činnosti a tyto suroviny do jídelníčku zařadit. Toto obzvláště platí v případě velkých a obřích plemen, která jsou náchylná na dysplazie. Zde je skutečně nutné přesně dodržovat množství přijímaného vápníku, vitamínu D a fosforu a jejich poměru, neboť chyby v této oblasti mohou dysplazii přímo vyvolat. Pokud vlastníme velké či obří plemeno a krmíme či chceme krmit syrovou stravou, je konzultace s výživovým poradce na místě. 

Zdroj: BARF - Julia Fritz, www.perfectlyrawsome.com