Nyní si povíme jak vytvořit vyvážený jídelníček pro psa. Upozorňuji, že následující článek se týká pouze dospělých psů, protože dospělý pes a štěně mají odlišné nutriční požadavky. Pokud máte štěně, přejděte na článek o syrové stravě pro štěňata. 

Kolik živin můj pes potřebuje?

Pokud chceme mít jistotu, že je miska našeho psa skutečně vyvážená, hodí se propočítat si nutriční hodnoty zejména pro minerály, vitamíny a stopové prvky. Ke zjištění denních potřeb našeho psa je nejlepší použít hodnoty experimentálně stanovené Americkým výzkumným ústavem (NRC).

Ti tvrdí, že pes starší 12 měsíců by měl na každých 1000 kcal potravy přijímat:

-minimálně 20 g bílkovin (doporučeno 25 g)

- maximálně 16,30 g kyseliny linoleové (doporučeno 2,3 g a 0,11 g kyseliny alfa linoleové)

-maximálně 2,8 g EPA/DHA (doporučeno 0,11 g)

-minimálně 0,5 g vápníku (doporučeno 1 g)= v poměru 1:1 až 2:1 k fosforu

-minimálně 45 mg hořčíku (150 mg doporučeno)

-minimálně 75 mg sodíku ( doporučeno 200 mg)

-minimálně 175 mcg jodu (220 mcg doporučeno)

-ideálně 7,5 mg železa

-ideálně 1,5 mg mědi

-ideálně 15 mg zinku

-ideálně 1,2 mg manganu

-ideálně 1 g draslíku 

-maximálně 100 000 IE vitamínu A 

-maximálně 20 mcg vitamínu D

-ideálně 7,5 mg vitamínu E

- B-komplex = B1 (0,56 mg), B2 (1,3 mg), B3 (4,25 mg), B5 (3,75 mg), B6 (0,375 mg), B9 (67,5 mcg), B12 (8,75 mcg)

Jak vypočítat denní energetickou potřebu mého psa

Dle knížky od paní Julie Fritz vypočítáme denní energetickou potřebu průměrně aktivního dospělého psa tak, že si nejprve vypočítáme tzv. metabolickou hmotnost psa, což je hmotnost psa v kg umocněna na 0,75. Průměrná záchovná energetická spotřeba u takového psa je pak zhruba 95 kcal/kg metabolické hmotnosti/den. Záchovná energetická spotřeba je potřeba na bazální metabolismus neboli množství energie potřebné k udržení tělesných funkcí za úplného klidu plus energetické výdaje na obyčejné psí úkony (žraní, výběh po zahradě, eliminace, termoregulace atp.). Vliv na energetickou spotřebu samozřejmě má aktivita psa (psi ve vysoké zátěži a březí/kojící feny mají o 30% vyšší energetické nároky, staří a nemocní psi naopak o 30% nižší), plemeno, kastrace (kastrovaný pes má nižší energetické požadavky, jelikož musí živit o orgán méně), prostředí (zda pes žije v tropech či na arktidě a zda je držen venku či v domácnosti).

Převedeno do praxe čili z čeho se má skládat psí jídelníček 

Dospělý pes by měl dostávat potravu v 1-2 porcích denně, celkem 2-3% z celkové tělesné váhy. Svalovina by měla tvořit zhruba 70% hmotnosti denní dávky a skládat se z minimálně dvou druhů mas (úplně ideálně jedno červené a jedno bílé), dále 10% masitých kostí, 10% vnitřností (2 druhy-1 by měly být játra, ale max.5%, poměr kosti/vnitřnosti můžete upravovat dle konzistence výkalů = vnitřnosti projímají zatímco kosti zahušťují), 7% zelenina (listová-především, plodová, kořenová), 1% ovoce a 2% obilniny, semena, ořechy. Můžeme přidat i vejce. Dále bychom měli přidat kelp a rybí olej, pokud nepodáváme čerstvé mořské tučné ryby či plody. Pokud krmíme společně s barfem i granule, je třeba si zjistit jejich energetické hodnoty a přepočítat je na dávku, kterou psovi dáváme. To pak odečteme od vypočítané hodnoty celkové energetické spotřeby psa a pracujeme pouze s výsledkem. Např. pes dostává 200 g barfu a 30 g granulí - z vypočítané hodnoty energetické spotřeby odečteme energetickou hodnotu 30 g granulí a počítáme pouze s výsledkem. Je důležité mít na paměti, že na prvním místě jsou potřeby našeho psa a ne estetika - pěkné fotky na sociálních médiích nesmí být naším jediným vodítkem. Výše zmíněná procenta zhruba odpovídají hodnotám NRC. Je důležité si uvědomit, že čísla jsou orientační a lze s nimi hýbat dle potřeb psa.

Zdroj: www.perfectlyrawsome.com, Julia Fritz - BARF