Na otázku, co by měli psi jíst, snad co člověk, to názor. Já, jakožto člověk, který se zajímá o domestikaci psa, jsem si toto položila jako vědeckou otázku a kde jinde začít, než pátráním v minulosti. Psi se vyvinuli zhruba před 20 000 lety z pravěkého vlka. Jak přesně k tomu došlo je stále otázkou výzkumu, avšak nejpravděpodobnější teorie praví, že se v populaci pravěkých vlků vyštěpili jedinci, kteří se specializovali na požírání mršin zbylých po lidech. Tito vlci často přicházeli do styku s lidmi - ti agresivní pak byli zabiti a ti submisivní přežili, čímž předali svou krotkou povahu dále a o několik tisíc let později je lidé postupně začali asimilovat do svých obydlí a z vlka se stal pes. Od konce doby ledové až do současnosti pak žijí po našem boku. A k tomu se vztahuje i otázka jejich výživy.

Často slýchám, že pes je masozřavec podobně jako jeho bratranec vlk. To je do jisté míry pravda, avšak ne zcela. Jak jsem již naznačila výše, psi s námi žijí již tisíce let a díky tomu vždy byli nuceni živit se lidským odpadem - zvířecími kostmi, zeleninou, obilninami, mlékem, sýrem... a v průběhu dne si pes něco malého ulovil, našel vejce, med, ovoce, kořínky, bylinky. Zkrátka, za den sežrali psi historicky širokou škálu potravin. S lidským kuchyňským odpadem se divoký vlk normálně vůbec nesetká. Jedná se již z hlediska nutriční specializace o dvě trochu jiná zvířata. Ač to málokdo ví, psi si dokonce vyvinuli adaptaci genu pro amylázu (enzym štěpící škrob), která jim umožňuje efektivně trávit obilniny. To u vlků nenajdeme. Vlk není pes. A tak bychom ke krmení měli přistupovat (proto nesouhlasím s prey modelem = pes není čistý masožravec jako vlk, nuže potřebuje i rostlinnou složku ve stravě - samozřejmě to ale neznamená, že je v pořádku, aby obilniny tvořily vyšší procento stravy!  Prospěšné jsou jen v malém množství, pak už jen škodí. 

K zodpovězení této otázky lze použít i příklad australského psa Dingo, který dle nových studií DNA přišel do Austrálie s lidmi před 9000 lety po pevnině v dobách, kdy byla hladina moře nižší a zdivočel tam. Dingo je tedy zakonzervovaný pravěký pes - takto psi vypadali před 9000 lety. Pokud zabředneme do studií stravy psů Dingo, zjistíme, že se živí skotem, ovcemi, kozami, ale i ptáky, králíky, klokany. Zároveň ale ještě nemají zmnožený gen pro amylázu a nemohou tak efektivně trávit škrob. Také požírají vejce, občas bobule, semínka, oříšky - z toho vychází nové schéma jídelníčků. 

Zajímavý je i text římského filosofa Marcuse Terentiuse Varra, který ve své příručce farmáře radí krmit psy masem, kostmi, ječmenem a mlékem, nebo francouzského hraběte Gastona III., který krmil své chrty masem z divoké zvěře, chlebem, kozím mlékem, fazolemi a vejci. 

Z morfologického hlediska jsou psi adaptováni na požírání syrového masa, nezáleže na tom, zda se jedná o čivavu nebo německou dogu, viz. obrázek. Řezáky jsou určeny k trhání masa, tesáky k uchopení a stoličky, jakožto perfektní nože, k odkusování masa a drcení kostí. Psí žaludek je silně kyselý a má pH 1. Velké množství kyseliny chlorovodíkové má za cíl zlikvidovat nebezpečné bakterie v mase. Střeva jsou krátká a pracují poměrně rychle, aby se předešlo bakteriální infekci. 

(Zdroj - Julia Fritz BARF)

To znamená, že jsou psi stavění na trávení vlhké masité stravy a získávají energii především z živočišného tuku, ne z karbohydrátů jako my. Ač jsme psům přirozenou selekcí umožnili trávit i rostlinnou složku, rostlinné složky bohaté na karbohydráty by měly být ve stravě zastoupeny spíš v menšině a už vůbec by neměli tvořit hlavní složku potravy zdravého psa. Jak bylo prokázáno u lidí, neolitičtí farmáři živící se obilninami měli mnohem horší zuby než lovci a sběrači, kteří jedli hlavně maso. Karbohydráty jsou totiž potravou pro bakterie, které žijí v našich i psích ústech. Jejich nadbytek tedy umožňuje bakteriím se množit a způsobovat onemocnění zubů a dásní, navíc kousání kostí a masa tak funguje jako kartáček (stírá to plak ze zubů), což granule neumí tak dobře, čímž se problém ještě zhorší. Výsledkem je pak paradentoza, zubní kámen a zápach z tlamu u většiny psů nad 2 roky ( ačkoliv vliv má na dentální zdraví i genetika a velikost psa - menší psi mají zuby blíž k sobě a snáze se jim ukládá plak). Obilí je také velmi energeticky bohaté a pes, který nemá příliš pohybu, začne tloustnout.

Na závěr tedy nutno dodat, že se s mým pohledem na psí výživu se nejvíc sžívá model BARF. Další důležitou složkou, kterou bychom neměli opomíjet, je samozřejmě pohyb! Psi bývali pracovní zvířata a proto bychom jim měli denně poskytovat co nejvíce pohybu, ideálně v přírodě, což je stimuluje i mentálně novými vůněmi, vjemy, zvuky a chutěmi. Unavený pes je hodný pes.