Jdi na obsah Jdi na menu
article preview

TŘEBECHOVICKÝ BETLÉM

Neuvěřitelný příběh pohádkového Betlému..

Třebechovický betlém (známý též pod názvem Proboštův betlém) je celodřevěný mechanický betlém, který je dílem Josefa ProboštaJosefa Kapuciána a Josefa Frimla. V roce 1999 byl prohlášen za národní kulturní památku. Betlém vznikal od roku 1882 až do Proboštovy smrti v roce 1926.

V současnosti betlém vlastní město Třebechovice pod Orebem. Od roku 2013 je umístěn v nové budově v Třebechovickém muzeu betlémů a je veřejnosti přístupný.

S tvorbou betlému začal Josef Probošt v roce 1882, když se s pomocí svých přátel pustil do vyřezávání jesliček jako dárek pro svou ženu. Té je daroval v roce 1885. Poté se jesličky rozhodl rozšířit na celý betlém. Údajně si měl objednat nářadí až z Vídně.  O první rady se obrátil k místnímu řezbáři Janu Krištofovi. Chtěl vytvořit betlém, který „bude největší a nejkrásnější na světě, takže se na něj určitě přijede podívat z Vídně i sám císař pán.“

 

Později přizval Josef Probošt ke spolupráci řezbáře Josefa Kapuciána, který se zestárlý a takřka hluchý vrátil z cest po světě. Probošt mu nabídl stravu a ubytování jako odměnu za spolupráci na betlému. Kapucián nabídku přijal a ujal se vyřezávání figurek.  Sám Probošt vytvořil jen několik postaviček, podílel se hlavně na scénografii, tvorbě krajiny, architektuře, řešení konstrukčních problémům a organizaci práce.  Vyřezávání probíhalo převážně v kůlně u Proboštů.  Po dokončení biblické části Probošta dostihly výčitky svědomí, že se nevěnuje hospodářství a práci načas přerušil. Pak ale dostal nápad ztvárnit i obyčejný život třebechovických obyvatel a tvorbě opět zcela propadl.

Betlém a jeho tvůrci se přesunuli do světnice po nájemnících. Zde se scházeli tzv. „betlémáci“. Mezi ně kromě obou Josefů patřili písmák Jan Kupka, švec Odónek Černý, sedlák Hejcman, cestář Matouš z Boru, truhlář Jan Podstata, Zvoníček od kapličky, bednář Brouček, tkadlec Karel Zelený, řezník Antonín Kolenec a mladý železničář Jan Sedláček z Bědovic. Vzhledem k velkému zájmu zapojit se do této tvůrčí skupiny vymysleli betlémáci podmínky pro přijetí do skupiny: zájemce musel donést bochník čerstvě upečeného chleba, velký pletenec buřtů a rovněž několik lahví kořalky.  Nováčci přicházeli i s nápady na nové figurky. Pomáhali rovněž s vyhledáváním předloh v knihách o antickém umění a v tehdejších pohlednicích, které reprodukovaly renesanční sochařská díla. Inspirovali se i v rytinách ilustrované české bible od Karla Bellmanna z roku 1864.  Ve městě se řezbářům dostalo posměchu  i podpory. Například Proboštův bratr Karel (1851–1900), jenž pracoval jako tajemník purkmistrovského úřadu v Třebechovicích, přicházel za oběma Josefy s řadou nápadů na nové figurky.  Betlém uvedl do pohybu sekerník Josef Friml.

Po Proboštově smrti v roce 1926 jeho rodina vyhodila betlém do staré kůlny.  Na počátku 30. let se Proboštova dcera Anna s manželem Josefem Moravcem rozhodla otcovo dílo prodat. O koupi betlému se zajímali kočovní loutkoherci, několik pražských obchodníků, dokonce i Tomáš Baťa pro své Muzeum práce (kvůli ševcovské dílně) či městský kronikář Vilém Koleš pro městské muzeum.  Podle dvou dopisů z roku 1928 uložených v Moravském zemském muzeu v Brně chtělo koupit betlém také etnografické oddělení brněnského muzea, a to za 60 000 korun.  Prodej zprostředkovával zednický a tesařský mistr Emil Spáčil z Třebechovic, avšak pravděpodobně kvůli vysoké ceně k prodeji nedošlo.  Následně jej odmítli odkoupit místní představitelé katolické církve i správa diecéze v Hradci Králové. 

Poté se do věci vložil mladý učitel češtiny František Skřivan (1893–1968), který se o betlému dozvěděl od svých žáků, kteří si pod lavicemi v hodinách hráli s krásně vyřezanými postavičkami.  Spolu se svými přáteli se rozhodl Proboštův betlém zachránit. Dne 13. července 1934 betlém pro Československou církev husitskou koupil majitel továrny na kožené zboží v Třebechovicích Jaroslav Burdych (1892–1957) a to za 15 225 korun,  což v té době byla cena malého rodinného domku.

V roce 1949 komunisté Burdychovým zabavili majetek a Třebechovický betlém se stal majetkem státu.  Roku 1951 si Proboštovo dílo oficiálně převzala Národní kulturní komise a svěřila jej do péče zdejšího Národního výboru. Betlém zůstal až do poloviny 60. let ve Skřivanově kůlně. Předseda Městského národního výboru a zdejší Komunistické strany Jan Vokoun se důrazně zasazoval o likvidaci betlému jakožto „produktu náboženského tmářství“. Vokounovu žádost o likvidaci (spálením) však úředníci Ministerstva kultury naštěstí  zamítli.

V roce 1965 se František Skřivan  zasadil o zapsání Proboštova betlému na seznam kulturních památek.  O betlém se tak začali zajímat novináři a o Vánocích roku 1965 byl o něm vysílán televizní dokument.  Pozornost se na něj upřela i ze zahraničí. V roce 1967 na světové výstavě v Montrealu totiž reprezentoval lidové umění z přelomu 19. a 20. století.  Účast na výstavě odsouhlasil příslušný oddělení ÚV KSČ.  Zde se na něj přišlo podívat přes osm milionů návštěvníků

V březnu 1970 se představil na londýnské výstavě Ideal Home Show, kde si jej prohlédla i anglická královna Alžběta II. 

Po úspěších na světových výstavách do Československa přicházely další žádosti k zapůjčení pro výstavy od zahraničních podnikatelů a kulturních institucí. Proboštův betlém se však vrátil zpět do přístřešku, který vybudoval František Skřivan. Stavba byla shledána jako nevyhovující a proto začala svépomocná výstavba budovy, kam se betlém přestěhoval o Vánocích 1972.  Od té doby spadá do sbírky Třebechovického muzea betlémů. 

Po Sametové revoluci byla podána žádost o vydání betlému do osobního vlastnictví, soudy všech instancí však rozhodly o jeho ponechání v majetku města.  Dne 16. června 1999 byl výnosem ministerstva kultury prohlášen za národní kulturní památku.

Třebechovické muzeum betlémů bylo od 2. května 2011 uzavřeno z důvodu výstavby nové budovy a betlém byl od 26. září 2011 do června 2013 umístěn v náhradním depozitáři v Hradecké ulici. Z bezpečnostních důvodů nebyl po tuto dobu přístupný veřejnosti.  Původní budova muzea z šedesátých let byla stržena a na jejím místě byla postavena budova nová. Na jaře 2013 byla zkoulaudována a dne 20. června 2013 byl betlém převezen zpět. Muzeum bylo slavnostně otevřeno dne 5. září 2013 a veřejnosti je znovu přístupné od následujícího dne.

2bd372a9-69d1-47dc-8405-768cbc7af515.jpg03_jpeg_web.jpgbetlem6.jpg113589.jpg

 

Praktické info :

Otevřeno:

Úterý – neděle
 9.00–12.00 hod
12.30–16.30 hod

Vstupné 100 Kč ( děti 4-15 30 Kč)

 

 

Portrét

Poslední fotografie

Archiv

Kalendář
květen / 2024

Statistiky

Online: 1
Celkem: 40206
Měsíc: 1083
Den: 71