drogy
Fyzická závislost
Vzniká
tak, že se droga stane součástí metabolismu. Na její vysazení reaguje
tělo fyzickým "absťákem" (např. u heroinu: průjmy, křeče, dehydratace,
…). U některých drog (včetně alkoholu - delirium tremens) může být
tento stav smrtelný! Proto existují specializovaná detoxifikační
oddělení, kde závislý člověk odabstinuje pod lékařským dohledem.
Detoxifikace trvá většinou týden až deset dní.
Psychická závislost
Jedná
se o silnou touhu po droze. Abstinenční syndrom - se týká psychické
oblasti, ale může se projevovat i fyzicky (např. třes, pocení,
nesoustředěnost, atd.). Většinou se jedná o neovladatelnou touhu vzít
drogu (ale taky třeba opakovat určitou situaci, chování, …). Často se
stává, že se rozvine kombinace závislosti na látce a rituálech
spojených s jejím užíváním (např. kafíčko na návštěvě, nebo příprava
injekční aplikace tvrdých drog). Psychická závislost vzniká u všech
drog!
Injekční aplikace drog
Je to jev, který
je u nás, na rozdíl od vyspělých zemí, velmi rozšířený, a to i u
začínajících experimentátorů! Je to velmi nebezpečný způsob aplikace.
Zvyšuje se riziko předávkování s vážnými následky. Mohou vznikat
onemocnění žil a tkání (např. abscesy). Je zde vysoké riziko nákazy
krví přenosnými chorobami (HIV, žloutenka typu C, ..) při používání
společné jehly, stříkačky, nebo pomůcek. Infekce z nečistých drog.
Experimenty
Nejohroženější
skupinou uživatelů drog jsou paradoxně experimentátoři, kteří neznají
účinky, dávkování a zásady správné aplikace. Z řad experimentátorů
pochází velké procento obětí předávkování drogami.
rozdělení drog :
Cannabinoidy - hašiš, marihuana, hašišový olej
Nejsnáze
dostupná nelegální droga u nás je konopě setá, která se užívá jako
marihuana a hašiš. Marihuana jsou vlastně sušené listy, které se kouří
a nebo se požívají v podobě čajů. Hašiš jsou upravená semínka konopí v
podobě tmavohnědé pryskyřice nebo olejnaté tekutiny. Všechny formy
marihuany mají negativní fyzické a duševní účinky. Je to např. zvýšení
srdečního tepu, krví podlité oči, sucho v ústech a v krku a zvýšená
chuť k jídlu. Užívání marihuany většinou zhoršuje nebo krátkokobě omezí
paměť a chápavost, může změnit pojem o čase, a to v obou rovinách.
Patnáct minut se může uživateli této drogy jevit jako hodina nebo pět
minut. Účinky marihuany jsou závislé na okolí, náladě nebo společnosti.
Zvláště stresové situace mohou vyvolat až depresivní stavy. Dále
ovlivňuje úlohy, které vyžadují soustředěnost a koordinaci pohybů.
Motivace a schopnost poznávání mohou být též pozměněny, což ztěžuje
získávání nových vědomostí. Při delším užívání se může rovněž objevit
paranoia či psychóza.
Protože kuřáci marihuany často vdechují
nefiltrovaný kouř hluboce a potom jej drží v plicích co nejdéle,
marihuana poškozuje plíce a plicní systém. Marihuanový kouř obsahuje
více rakovinotvorných látek než tabákový kouř.
Psychická závislost se projevuje v pozdější fázi vyžadováním více a více drogy k dosažení stejného účinku.
Vedlejší produkty marihuany se ukládají v játrech, plicích, mozku, slezině, mízních tkáních a pohlavních orgánech.
Stimulační drogy - pervitin a amfetaminy, kokain, crack
Čelné místo mezi drogami zaujímají stimulační látky, zejmena česká specialita pervitin. Dříve se předepisoval závislým na heroinu. Objevuje se pocit obrovské fyzické a mentální síly, pak emoční labilita. Někdy je narušeno i vnímání. Jsou to různobarevné tablety a prášky, které se užívají kouřením, šňupáním, případně injekcemi. Tato stimulancia působí povzbuzení tělesné i duševní, zvyšují bdělost, mírní únavu a chuť k jídlu. Vyšší dávky vyvolávají potřebu překotné činnosti, úzkost, neklid, nespavost, náladovost, hádavost a agresivitu. Po odeznění účinku následuje skleslost, ospalost, deprese a vyčerpání. Velké dávky mohou způsobit srdeční selhání, dochází k otravám z předávkování. Projevem požití drog je pocení, sucho v ústech, zvýšení krevního tlaku, neklid, roztřesenost, rozšíření zornic, při delším užívání chronická rýma, krvácení z nosu, u kokainu až proděravění nosní přepážky, bledost, hubnutí. Následkem užívání je vznik psychické závislosti vyžadující ne zvýšení dávek, ale častější frekvenci užívání. Závislý má pocit pronásledování, mívá halucinace, poruchy paměti, je agresivní.
Opiáty - heroin, opium, morfin
Opiáty
jsou obecně a právem spolu s ředidly vnímány jako nejnebezpečnější
skupina drog vůbec. Přičinilo se o to několik skutečností:
- opiáty mají z obecně dostupných látek nejvyšší "závislostní potenciál"
-
opiáty jsou co se ceny denní dávky průměrného uživatele týče - vůbec
nejdražší drogy (např. u heroinu v ČR cca 1500 Kč denně), svého
uživatele tedy nejrychleji "vysají" a vzápětí logicky nasměrují ke
zločinu od drobných krádeží až po dealing drog.
- užívání opiátů je
pravděpodobně nejhůře slučitelné s běžným životem; typický uživatel i v
"dojezdu" nevýrazně artikuluje, je malátný, lehce euforický,
nezodpovědný, mírně zmatený v čase i prostoru, s poruchami výbavnosti;
jeho fungování v zaměstnání či ve škole je velmi obtížné, ne-li nemožné
-
opiáty se - spolu s ředidly - lze relativně nejsnadněji předávkovat;
čistota drogy na ulici se pohybuje od 5 do 90% a nikdy (ani u stejného
dealera) není jisté, kolik heroinu ten který gram obsahuje; poučky typu
"osminku gramu pro začátečníka" neplatí; i takovéto množství při vysoké
koncentraci spolehlivě zabíjí
Halucinogeny - LSD, psiolocybin (lysohlávky), MDMA/extáze
Vlastní halucinogeny jsou drogy, které u zdravého člověka vyvolávají psychické změny. Způsobují poruchy vnímání, zasahují cítění, myšlení, pod sebezáchovy a nálady. Jen zřídka u nich jde o pravé halucinace.Halucinogeny většinou nezpůsobují návyk - někdy tomu je právě naopak. Navozují jiné stavy vědomí, rozpínají duši a přinášejí transcendentní zkušenost - člověk může např. i vidět čtyřrozměrně. Jejich hlavním efektem je, že jistým způsobem suspendují tlumící a selektivní procesy v nervovém systému, což vede k zostření smyslů až k nadnormální úrovni vnímání.
Trankvilizéry - diazepam, rohypnol
Nověji anxiolitika nebo antifobika jsou látky, které pozitivně ovlivňují efektivitu. Odstraňují psychické napětí, úzkost, strach, současně však způsobují útlum. Některé látky této skupiny se používají jako léky při epilepsii. Jsou také často používány při odvykacích stavech při závislosti na alkoholu, opiátech a barbiturátech. Platí, že každé použití anxiolitika by měl doprovázet psychoterapie.
Rozpouštědla - toluen, různá nitroředidla apod.
Rozpouštědla byla u nás zřejmě nejrozšířenější. Rozpouštějí tuky a mají narkotický účinek. Jejich vlastností je, že poškozují vnitřní orgány - mozek, ledviny, játra, kostní dřeň. Typický zástupcem je toluen je to homolog benzenu, který má vyšší narkotický účinek. Příznaky se podobají opilosti. Euforická fáze je kratší a předávkování je snadnější.Zneužívání organických rozpouštědel je velmi nebezpečné v tom, že je poměrně těžké odhadnout dávku vzhledem ke způsobu užívání. Často dochází k úbytku intelektu. Abstinence sice stav stabilizuje a mírně vylepší, ale značná část poškození zůstává. Velké nebezpeční zneužití je v dostupnosti získání této látky, kterou je možno zakoupit v kterékoliv prodejně s drogistickým zbožím.