Před více jak 220 milióny let , když Afrika byla spojena s oběma Amerikami a Indie byla oddělena od Asie, se na Zemi objevila nová skupina živočichů.Byli to dinosauři.Měli-podobně jako ještěři a krokodýli-kůži pokrytou rohovitými šupinami a kladli vejce.Avšak na rozdíl od krokodýlů a většiny ještěrů žili všichni trvale na souši.Někteří dinosauři byli masožravci, jiní se živili pouze rostlinnou potravou.
Masožravci
Karnosauři (skupina Carnosauria)zastupovali ve světě dinosaurů nebezpečné šelmy. Stejně jako jiní aktivní lovci byli vybaveni svalnatým tělem a mohutnými, silnými končetinami. Někteří byli vysocí jako dům a patřili mezi největší obratlovce, kteří se pohybovali po dvou končetinách. I ti karnosauři, kteří se živili mršinami,potřebovali sílu k tomu, aby odtrhli obrovské sousto z těla kořisti. Typické pro tyto dravé masožravce byly ostré zuby a drápy, jimiž napadali jiná zvířata nebo bojovali v soubojích. Jedním z nejrozšířenějších karnosaurů byl Allosaurus, který žil před 150-140 milióny let. V jednom lomu v Utahu byly nalezeny kosti více jak 60 jedinců. Allosaurus mohl dorůst velikosti až 11 m a dosáhnout hmotnost 2 tun.Vzhledem ke svým rozměrům však patrně nebyl schopen rychlého pohybu na dlouhé vzdálenosti.
Mezi masožravce patří: např. Coelophysis, Deinonychus, Dilophosaurus, Allosaurus, Tyranosarus, Troödon
Rohatci
Triceratops je pravděpodobně nejznámější z ceratopsidních, tedy rohy vyzbrojených dinosaurů ( Ceratopsida ). Patřili mezi poslední dinosaury, kteří na Zemi žili. Rohy měli na čenichu a nad očima a lebku opticky zvětšoval ještě velký štít na jejím zadním konci. Velikosti lebky odpovídal i zavalitý trup. Triceratops se vzdáleně podobal nosorožci. Mohutné sloupovité nohy mu zajišťovaly stabilitu při útocích nepřátel. Rohatí dinosauři pravděpodobně žili ve stádech, která se pohybovala po otevřených pláních, a spásali vegetaci bezzubými zobákovitými čelistmi. Paleontologové tyto plazy dělí do dvou skupin: zástupci první skupiny (např. rody Centrosaurus a Styracosaurus) měli malý hlavový štít, zatímco zástupci druhé skupiny (např. rody Torosaurus a Pentaceraptos) měli štít velký. Zatímco pro první skupinu byly typické dlouhé rohy na čenichu krátké nad očima, plazi druhé skupiny nesli na čenichu rohy krátké a tupé a nad očima naopak rohy dlouhé a špičaté. Ve fosilní podobě se však zachovává jenom kostěný vnitřek rohu, jeho povrchová vrstva (která činila roh mnohem větším) se nezachovává. Rohatí dinosauři byli doposud nalezeni pouze v Severní Americe. Zdá se, že vstoupili do měnícího se světa konce druhohor příliš pozdě na to, aby se mohli rozšířit i na další kontinenty.¨
Mezi rohatce patří: např. Torosaurus, Pentaceratops, Centrosaurus, Styracosaurus, Triceratops
Hadrosauři:
K nejpodivnějším dinosaurům patří hadrosauři (skupina Hadrosauria), přezdíváni rovněž „kachní“ dinosauři. Jako jedni z posledních žijících dinosaurů byli svědky předpokládané katastrofy, která je – ať už náhle, či pozvolna – vyhubila. Svoji přezdívku dostali podle širokých, plochých a bezzubých čelistí s rohovitým pokryvem, přizpůsobených nejspíše k okusování větviček a listí. Jakkoliv byly tyto zobákovité čelisti nezvyklé, nebylo to nic ve srovnání s roztodivnými výrůstky na jejich hlavách.
Například Tsintaosaurus měl kostěný trn čnějící z lebky kolmo vzhůru a některé severoamerické hadrosaury dokonce zdobily hřebenovité útvary s komplikovanými dutinami uvnitř. Saurolophus, nalezený v Číně a Severní Americe, měl na hlavě nafukovatelné záhyby kůže a někteří jiní hadrosauři, k nimiž patřil rovněž Edmontosaurus, měli nafukovatelné podkožní dutiny nad nozdrami. Plazům tyto kostěné hřebeny a nafukovatelné podkožní dutiny pravděpodobně usnadňovaly vzájemné dorozumívání. Nafouknutá kůže a dutiny v kostech byly totiž spojeny s nozdrami a fungovaly jako rezonanční dutiny, které zesilovaly vyluzovaný hlas. Také útvary typu zmíněné „antény“ tsintaosaura mohly fungovat jako optický signál pro ostatní dinosaury a usnadňovat tak vzájemné poznávání. Hadrosauři byli býložravci, pohybovali se po silných zadních končetinách. První zástupci se objevili přibližně před 100 milióny lety a žili v oblasti dnešní východní Asie a západní části severoamerického kontinentu. Byli velmi charakteristickou skupinou dinosaurů a patrně byli spřízněni s dříve žijícím iguanodonem. Největší z nich byl Shantungosaurus a 15 m délky.
Mezi hadrosaury patří: např. Saurolophus, Shantungosaurus, Tsintaosaurus, Bactosaurus, Kritosaurus, Maiasaura, Parasaurolophus, Corythosaurus.
Sauropoidní dinosauři
Sauropoidní dinosauři (tzn. dinosauři ze skupiny Sauropoda byli) nejdelší, nejvyšší a nejtěžší ze všech dinosaurů. Jsou to největší suchozemská zvířata, jaká kdy na Zemi žila. Jediným živočichem, který dosahuje ještě větších rozměrů, je tzv. modrá velryba čili plejtvák obrovský, který dorůstá délky přes 30 m a dosahuje hmotnosti přes 200 tun. Jeden z posledních nálezů sauropoidního dinosaura však naznačuje, že mohli existovat ještě větší druhy. Všichni sauropodi byli býložraví. Byli ve své době značně rozšíření. První se objevil v období rané jury, přibližně před 185 miliony lety, a poslední vymřeli spolu s ostatními dinosaury na konci druhohor. Většina jejich pozůstatku se však nachází v horninách starých okolo 145 miliónů let. Camarasaurus byl se svými 18 m délky malý ve srovnání a třicetimetrovým zástupcem rodu Ultrasaurus. Camarasaurus byl poprvé objeven v Coloradu v roce 1877 a v chráněném nalezišti Dinosaur National Monument v Utahu byla později nalezena téměř kompletní kostra mladého jedince.
Mezi Sauropoidní dinosaury patří: např. Camarasaurus, Diplodocus, Apatosaurus, Mamenchisaurus.
Stegosauři
První Stegosauři se objevili asi před 160 milióny lety. Mezi ně patří Tuojiangosaurus, Stegosaurus a Kentosaurus. Všichni tři žili před 150-140 milióny lety. Kosti stegosaurů se nalezly v nejrůznějších oblastech světa: v Africe, Severní Americe, Číně i v Evropě. Jeden druh, Dravidosaurus, žil na území dnešní Indie ještě dlouho potom, co ostatní již vymřeli. Stegosaurus v překladu znamená „krytý ještěr“. Podobně byla nazvána např. většina prvohorních obojživelníků: Stegocephali znamená krytolebci. Zastupce rodu Stegosaurus byl prvním z této skupiny plazů, kterého se podařilo podařilo objevit. Své jméno dostal proto, že se tehdejší paleontologové domnívali, že kostěné desky na jeho hřbetě měly funkci ochranného pancíře. Dnes však dospěli k názoru, že kostěné desky byly postaveny na těle kolmo a byly pokryty kůží protkanou hustou sítí krevních vlásečnic.Zřejmě se uplatňovaly při udržování stálé teploty těla. Tuojiangosaurus není jediným stegosaurem nalezeným v Číně. Do dnešního dne bylo objeveno poměrně mnoho druhů příbuzných dinosaurů vybavených kostěnými hřbetními deskami. Je zřejmé, že ačkoliv to byli pomalí býložravci, byli vývojově velmi úspěšní, a proto přežili mnoho miliónů let.
Mezi stegosauri patří:
Paleontologové dělí dinosaury podle tvaru jejich pánve na dvě skupiny : Ornitschia, tzv. ptakopánví, a Saurischia, tzv. plazopánví. Dinosauři mají jako většina jiných obratlovců pánev tvořenou párovými kostmi kyčelními, sedacími a stydkými.Kosti stydké dinosaurů ze skupiny Saurischia směřující dopředu a kosti sedací dozadu. U ptakopánvých dinosaurů má kost stydká výběžek, který směřuje dozadu podél kosti sedací, stejně jako například u kuřete.
Př. Hypsilophodon ( ptakopánvý typ) a Gallimimus (plazopánvý typ)
Mořští plazi
Zatímco na souši vládli po mnoho miliónů let dinosauři, jiné typy plazů si zvolily za své životní prostředí moře.V době dinosaurů patřili mořští plazi, jakými byli například ichthyosauři, plesiosauři a plisiosauři, mezi nejobávanější a zároveň největší vodní živočichy. Stejně jako jejich suchozemští a létaví příbuzní i oni dýchali vzdušný kyslík, což znamenalo, že se museli pravidelně vracet k nadechnutí na mořskou hladinu. Poté se mohli opět ponořit, aby lovili ryby a jiné mořské živočichy, a to jak v mělkých pobřežních vodách, tak i v hlubokých oceánech. Plazi se rozmnožují vejci a plesiosauři a pliosauři pravděpodobně kladli vejce jako dnešní vodní želvy. Vylézali na břeh, kde se pomalu a neobratně posunovali pomocí ploutvovitých končetin, a vyhrabávali si v písku mělká hnízda.Ichthyosauři na rozdíl od nich rodili živá mláďata, která se líhla z vajec ještě uvnitř těla samice (tzv. vejcoživorodost, vyskytuje se i u naší v horách žijící ještěrky živorodé). Nejsou vzácné případy, kdy byly nalezeny kostry samic s několika kostrami mláďat uvnitř. Pliosauři a plesiosauři vymřeli zároveň s dinosaury,ale ichthyosauři vyhynuli ještě mnohem dřív. Do dnešní doby přežívají jiní starobylí plazi- želvy. Některé se také přizpůsobily trvalému životu ve vodě, zatímco mnoho jiných druhů zcela přešlo na suchozemský způsob života.
Mezi mořské plaze patří např. Peloneustes, Elasmosaurus, Ichthyosaurus, Kronosaurus, Archelon, Shonisaurus, Macroplata, Muraeonosaurus.
Létající plazi
Když byl v roce 1784 nalezen v Bavorsku první ptakoještěr, lidé se domnívali, že se jedná o vodního živočicha. Název Pterodactylus, což znamená „křídelní prst“, paleontologové přijali až sto let později. Ptakoještěři čili pterosauři byli plazi, kteří žili ve stejné době jako dinosauři. Mají k dinosaurům příbuzenské vztahy, ale mezi dinosaury samotné je řadit nemůžeme. Zatímco dinosauři byli skupinou převládající na souši , ptakoještěři ovládali vzduch, a to jako vůbec první skupina obratlovců, mnohem dříve než se vyvinuli ptáci. Ptakoještěři létali pomocí křídel potažených kůží, která se rozprostírala mezi tělem a špičkou jejich nezvykle protaženého čtvrtého prstu. Měli velmi tenké, duté kosti, což snižovalo jejich hmotnost a umožňovalo let. Lebku měli naproti tomu poměrně velkou, neboť měli velmi vyvinutá mozková centa rovnováhy a zraku, což bylo důležité pro aktivní let. Předpokládáme, že dlouhá křídla jim, podobně jako například rorýsům, znemožňovala vzlétnout z rovného podkladu. Museli proto startovat z vyvýšených míst, například ze skalních útesů. Ptakoještěry paleontologové obvykle dělí do dvou skupin, z nichž jednu – fylogeneticky starší – zastupuje rod Rhamphorhynchus, druhou – fylogeneticky odvozenější rod Pterodactylus.
Mezi ptakoještěry patří například: Pteranodon, Cearadactylus, Quetzalcoatlus, Eudimorphodon, Pterodactylus, Quetzalcoatlus, Sordes, Rhamphorhynchus