Co mne k záchraně vedlo
Po dostavbě našeho nového domu ve Skalách, jsme přemýšleli, co by jsme zde pro občany udělali, aby to tu po nás zůstalo a sloužilo všem. Vzpomněl jsem si na starý studentský nápad opravit zničený kříž v osadě Budičovice. V roce 2012 jsem tehdy vyrazil ke zbytku kříže, vymyslet jak by to šlo opravit. Zbytky kříže už pamatovala hodně, chodívala se tu kolem vyhlášená procesí k lesní kapličce sv. Víta. Poslední procesí se tu šlo v roce 1968, pak to komunistický režim zakázal. Během opravy se u kříže zastavil pán ze sousední obce a řekl mi, že opravení kříže je velice Bohulibá věc. Na otázku, jestli jsem věřící, jsem mu odvětil, že ne, protože Bůh přeci není. Pouze chci, aby to tu bylo opravené a pěkné, ale on mi na to řekl, že až ten kříž opravím, posvětí to mě i celou mojí rodinu. Také řekl, že ten pán, co je přibitý na kříži je Ježíš Spasitel. On mi prý úplně změní život od základu a najde si mne kdekoliv, pokud budu chtít. Nechápavě jsem s ním nesouhlasil. Při výsadbě lípy u kříže mě oslovil místní chalupář, který mi řekl o jedné nešťastné události, která se stala zde obci a v okolí v roce 1972. Tehdy s partou kamarádů se zúčastnil vandalského činu, kdy tajně v obci zničili přes noc několik křížů. Řekl mi , že ho tíží černé svědomí a rád by vše v dobro napravil, ale že už je starý a nemocný a musí mi to říci než zemře. Rozhodl jsem se, že se pokusím všechny kříže opravit a tam, kde se nedochovali postavit nové, aby se to v jeho dobro obrátilo. Celý život jsem byl nevěřící člověk, ale v průběhu oprav mi na mysl začínali vyvstávat nejrůznější otázky, na které jsem se snažil hledat odpovědi. Začal jsem hloubat, proč lidé ty kříže vlastně stavěli, co, nebo kdo je k tomu vedl. Chtěl jsem se tomu Bohu podívat do očí, a zjistit proč k němu lidi chovali tolik lásky a pokory. U kříže jsem zasadil stromy, postavil lavičku a lidé se začali zastavovat a vzpomínat. V roce 2013 jsem připravoval s farností Nejsvětějšího srdce Páně v Praze na Vinohradech slavnost stého výročí narození našeho rodáka kněze ThDr. Jaroslava Zámečníka z Budičovic, umučeného v koncentračním táboře Dachau. Slavnost měl tehdy celebrovat kardinál Dominik Duka. V archivech jsem pátral pro pražskou farnost o zprávách o umučeném knězi, jelikož než byl zatčen gestapem, sloužil zde ve Vinohradské farnosti. Při jedné z cest do Prahy jsem využil času ve farnosti si promluvit s duchovním správcem P. Zdenkem Wasserbauerem o otázkách na Boha, kterým jsem nerozuměl (dnes je pomocný biskup pražský), poradil mi absolvovat kurz pro ,,hledající“. Kurzy Alfa pro hledající pokřtěné katolíky, byly tehdy pouze v Praze a v Plzni, co bylo pro mne daleko. Zvolil jsem nejbližší Alfa kurz a to v Písku u Církve bratrské. Během sezení, přednášek, chval a modliteb k Pánu jsem pochopil, že se ubírám správným směrem a to k Pánu - Bohu. Po nějakém čase modliteb jsem obdržel dar na celý život - dar víry a stal se věřícím člověkem ve svých 37. letech. Začal jsem navštěvovat bohoslužby v okolí a zapojovat se do společenství věřících řk farnosti Protivín a Heřmaň, kde jsem začal vypomáhat s opravami kostela. V březnu 2014 jsme s manželkou slavili naší druhou svatbu a to církevní. O velikonocích jsem přijal své první svaté přijímání. Po Velikonocích jsem nastoupil na cestu aktivního křesťana. Po roční přípravě biřmování jsem byl kostele sv. Alžběty Portugalské v Protivíně biřmován a přijal jméno Pavel od svého přímluvce sv. Pavla od Kříže. V obci Skály dlouhodobě onemocněl zvoník, marně hledali náhradu, tak jsem se přihlásil k této službě, s cílem se za zemřelé při zvonění modlit.
V roce 2015 se při zvonění v obecní kapli sv. Panny Marie ustavičné pomoci utrhlo srdce zvonu. Tato nehoda odstartovala zájem o původ historie našich zvonů. Po kontrole zvonařem Michalem Votrubou z Myslkovic, bylo zjištěno, že tento ani druhý zvon v Budičovicích není původní a že se jedná o náhražky za zrekvírované zvony v 1. a 2 svět. válce. Rozhodl jsem proto pořídit zvony oba nové. Zvon sv. Panna Marie a sv. Jan Nepomucký byli zvonařem odlity a požehnány a umístěny do zvonic obou kaplí. Po slavnostech žehnání nových zvonů mne napadla myšlenka obnovení služby ponocného zde v obci, tak jak to zažívali naši předci. Na vánoce 2015 jsem obdržel nečekaný dar od rodačky p. Stropkové z Budičovic, která mi nechala vyrobit roh ponocného u filmařů v Praze, kde pracovala celý život. Pro službu ponocného jsem si pořídil kožich z berana, lucernu a halapartnu. Od té doby chodím rok co rok o vánocích po obci, zpívám chvály na sv. Ducha Hospodina, modlím se v kapličkách za živé i zemřelé, na které se již nikdo o štědrém večeru nevzpomene a za život budoucí v naší obci. V roce 2016 jsem se ujal nové služby kostelníka v kostele sv. Jiljí v Heřmani u Písku, jelikož stávající kostelnice p. Kuřátková měla vážný úraz a do služby se již nikdy nevrátila. Začal jsem s opravou a údržbou interiérů kostela. Přišel jsem s nápadem vrátit do zvonice kostela nedochovaný zrekvírovaný zvon. Inicioval jsem finanční sbírky obcí a dobrodinců na zvon sv. Jana Nepomuckého. Nový farní zvon o hmotnosti cca 220 Kg stál včetně elektr. pohonu necelých 300 000 Kč. Na jaře jsem se pustil do záchrany bočního oltáře sv. Jana Nepomuckého, který byl i s dalším mobiliářem při celkové rekonstrukci z kostela v roce 1997 pro špatný stav (dřevomorka) odstraněn. Opravy jsem se zhostil s restaurátorkou Ivou Petrovou z Písku. Uspořádal jsem benefiční koncerty na podporu záchrany oltářů. V červenci 2017 byl úspěšně odlit zvon a v září na svátek patrona sv. Jiljí slavnostně požehnán i se zachráněným oltářem sv. Jan Nepomuckého. Od podzimu jsem pracoval na myšlence pořídit pamětní desku umučenému knězi ThDr. Jaroslavu Zámečníkovi a vrátit ho symbolicky zpět domů do Budičovic. Vše se podařilo a pamětní deska byla požehnána v červnu 2018 a umístěna na zeď kaple sv. Jana Nepomuckého v Budičovicích, kde měl P. Zámečník svojí primiční mši. V roce 2019 jsme se pustili do záchrany historických varhan v kostele sv. Jiljí pomocí adopce píšťal s rozpočtem varhanářské firmy 260 000 Kč. Celková cena přes navýšení energií, materiálu i skrytých závad dostala na necelých 312 000. Varhany byly dokončeny úspěšně v listopadu 2022 firmou Poukar z České Třebové. Začal jsem opravovat poslední chybějící bočního oltář sv. Barbory. Sochy jsem sanoval, petrifikoval, chybějící dřevěné atributy soch včetně nové barevné malby opatřil Daniel Schuh řezbář Královského města Písek ze Semic. Socha sv. Barbory byla dokončena v roce 2021 a vrácena na své původní místo s novým kalichem a korunkou. Chybí zde jen socha sv. Floriána, která by se měla vrátit do horního patra o vánocích 2022. V listopadu 2022 byl nově navrácen na boční oltář sv. Jana Nepomuckého sv. Václav, tato socha zaujala místo v horní patře oltáře, tak jako před 30. lety. Pracuji dále na soše sv. Antonína Paduánského, který už sotva ,,stál" na nohou, ten by se měl dodělat v lednu 2023.
Na jaře 2020 jsem se pustil do dokončení záchrany křížů, které byly za komunismu zničeny a stavby nových křížů v obci Skály a okolí. Kříže opravuji již desátým rokem od roku 2012, za ten čas jsem opravil a z trosek sestavil 17 křížů. Letos jsem dokončil stavbu šesti nových, na zvláštních místech. Z mnohých zůstala jen kamenná torza a původní železné kříže odvál zub času, několik se jich nedochovalo vůbec. Snažím se o to, aby přicházející se u kříže zastavili poseděli popřemýšleli o svém životě, jestli jdou správnou cestou. Kříže se snažím kovat nové, stále se učím, nejsem kovář - jsem amatér se zápalem, snažím se do nich vkládat původní křesťanskou symboliku. Cedule opatřuji texty z evangelií pro příchozí hledající, jako jsem byl tenkrát i já.
Snažím se kříže obnovit, zachránit, upozornit kolemjdoucí, že je tu nechali lidé jako oni z nějakých důvodů postavit. Vedla je k tomu bolest, láska, pokora světa, který každodenně prožívali. Poukazuji na náročnou práci kameníků, slévačů, kovářů, zedníků, které je vytvářeli vkládali do nich to nejlepší co uměli.
Bez podpory Boží, manželky Martiny i dcery Alice, kamarádů a nejbližšího okolí by nevzniklo nic, vůbec nic.
Hanus Petr Pavel
Zvoník a ponocný ve Skalách, zvoník a kostelník na sv. Jiljí v Heřmani u Písku
Člen sboru dobrovolných hasičů ve Skalách
Člen cechu domácích pivovarníků
Zastupitel obce Skály a čestný dárce krve v Č. Budějovicích