Ukázka z druhé knihy-3část
Slované, nikdy neměli osady v nížinách. Vesměs se tyto věci nacházejí od osmi set metrů výše. Jen v nížinách na nejvyšším kopci. Proč? Chtěli být blíže ke svým bohům. Důkazy vám poskytnu. Na Moravě – Pustevny. Jedno z největších Slovanských sídlišť, s horou Radhošť. Původní slovanský název Radgost – hora radosti. Tam uctívali svého boha Radgostě. Hodně lidí tam jezdí, ale nikdo si nevšiml, že na místě jejích svatyně, kterou křesťané zbourali, a postavili si tam nejen svoji kapli, ale také sochu zakladatelů křesťanství u nás – Cyrila a Metoděje,
To je na východě. Ale i na nejzápadnější slovanské hranici můžeme taky něco najít.
Kapitola třetí
Námluvy, svatba a početí
Začnu současnosti. Jak dnes probíhají námluvy? A jsou to námluvy? Nebo jenom dohoda. Jak můžeme člověka poznat za krátkou dobu na zábavě, nebo někde jinde? Netvrdím, že spolu nějakou dobu nechodí, anebo takzvaně, že si padnou do oka. Nebo také zamilovanost na první pohled. Ale jak se poznávají? Tím, že chodí do kina, na zábavu, nebo na procházky? A co řeší? Jak budou spolu žít, kde bydlet a spoustu jiného. Což je v pořádku. Ale tím si jen přidávají starosti. Nevytvářejí si svůj prostor. Takzvaný prostor „lásky“. Nemůžou ze dvou důvodu: zaprvé to neznají, a zadruhé systém to nedovolí. Jsme hlídání. Vím, o čem píši. Sám jsem si to zažil.
Bydlení. Nejsou byty pro mladé páry. A když jsou, tak se člověk zadluží na celý život. A o to systému jde. Žít v dluzích, odtrhnout dětí od rodiny, a aby rodina měla na sebe co nejmíň času. A když tak ať stráví ten čas tam, kde systém potřebuje. V nákupních centrech, zábavných parcích a podobně. Dělá vše pro to, aby člověk nemohl sám myslet.
No a početí?
Jak probíhá dnešní početí neboli tvoření dětí? Je jen uspokojení fyzických potřeb. A také spoustu lidí neví, nejen kdy počali, ale i kde. Nespočet dětí, se rodí „náhodou“.
Podíváme se na to opět z pohledu vesmíru.
Téměř každý člověk chce dítě. A je úplně jedno jestli kluka, nebo dívku. Ale chce to konkrétní dítě, které se mu narodí, nebo to nechá, co přijde. To je pohled zespodu nahoru. Podíváme se na to shora dolů. Co když to dítě, chce konkrétní rodiče? Tady je to hodně, nejen komplikované, ale i zajímavé.
Už i při prvních náznacích zamilovanosti partnerů, se kolem nich, začínají schromážďovat duše, které se chtějí tady narodit. Ale jenom v tom místě, kde se partneři nacházejí. Pak odjedou spolu na dovolenou, tam už se připojí další duše, a nastává zmatek. Tyto duše, které se chtějí zde narodit, si vybírají nejen partnery, kteří jím můžou poskytnout nejlepší podmínky pro jejích pozemský úkol, ale také nejvhodnější prostředí.
Když žena otěhotní, má být chráněna. Co však povoluje systém? Nic. V tomto období, by mněla být jenom se svým partnerem, a jenom ve svém prostoru.
Ve skutečnosti, je však rozptýlená jinými zájmy, prací a ostatními nepotřebnými věcmi. Chodí do práce a stýká se i s jinýma lidmi. A tady může nastat jiný problém. V době, kdy se duše má vtělit do zárodku, to je první pohyb dítěte, který žena vnímá, může být zrovna ve styku s „negativním“ člověkem. A tento člověk jí nevědomky otevře bránu do negativního světa. A jelikož má zlo přednost před láskou, vtělí se do zárodku duše, která není připravena se tady vtělit. Jsou to takzvané „černé“ duše rodiny. Až se dítě narodí, tak v pozdějším věku se rodiče ptají, po kom to dítě je. Nemá žádné, nebo málo vlastností rodičů. Pak se lidé diví, kolik je na zemi zla, a neuvědomují si, že za to můžou sami.
Opět se vrátíme ke starým Slovanům.
Dnes se dítě netvoří, ale slušně řečeno usouloží. Je v tom velký rozdíl. Dnes se dva domluví, že budou mít dítě, udělají pár kopulačních pohybů a je vystaráno. Tenkrát si oba dva vytvořili obraz svého dítěte. Až byl vytvořen, tak nastal ten posvátný okamžik spojení. Oba dva věděli, že k tomuto došlo, ale nikdo z nich neuměl popsat, jak dlouho to trvalo, a jak to probíhalo. Mněli odpojené všechny smysly. Ráno se probudili z „opojení“, a věděli své. Toto posvátné spojení mnělo i další význam. Potlačovala se sexuální touha a nikdo nechtěl sex, ale tvoření.
Někdo může namítnout, že je to blbost. Nechám ho v tom. Nebudu tady zacházet do mých zkušeností a detailů. Vím, o čem píši.
V dnešní době je to jinak. Když se podíváte na obrázek napojení ženy a muže, který je uveden v jiné kapitole pochopíte, že muž je napojen na hmotu a chce častěji tělesné spojení, kdežto žena spíše lásku. Nevyžaduje toto spojení často. Potřebuje více něhy. Toto věděli ilumináti a postavili to na sexu. Viz odkaz na doktrínu.
Kapitola čtvrtá
Život ženy a muže
Opět trochu historie spojené s vesmírnými zákony. V dávné době, v takzvané prvopospolitní společnosti, se žilo na takzvané první čakře. To je hmotné, neboli sexuální čakře. Všechno šlo přes sex. Prostě muži se potřebovali sexuálně vybít. Žilo se v tlupách. Muž byl lovec a dobyvatel.
V pozdější době se lidstvo posunulo skrze vesmír ke druhé čakře, tj. emoční, a začalo se žít na vztazích. Vznikaly rodiny. Hledali jsme partnera za účelem založení rodiny, nebo sexu. V začátcích to bylo bez citů. Takzvané sňatky z rozumu. V pozdější době přes emoce a vypočítavost.
Teď nastává doba, kdy se má žena rovnat muži. Ale né tak jak si to představují dnešní ženy.
My teď žijeme ve strachu a spokojenosti, ale cítíme, že něco není v pořádku. Stojíme před překážkou a nevíme jak dál. Protože víme, že pokud tu překážku zdoláme, není cesta zpět.
Pokud jsme materialističtí, hraje u nás sexuální stránka velkou roli. Neumíme žít život vlastními prožitky, a proto potřebujeme toho druhého, abychom si navazovat pocit štěstí a spokojenosti.
Když se slabá žena setká se silným mužem, stává se v jeho rukou loutkou. Muž si s ní dělá, co chce a žena nemá sílu odejít.
A jak je to se sexem? Když se ještě nemá ráda a chce, aby ji měl někdo rád, klidně dá své tělo komukoliv, kdo ji obejme. V manželství se snaží vyhovět manželovi, aby ji měl rád.
Žena, která se nemá ráda, potřebuje mít vedle sebe „chlapa“. Nemá se ráda a tak potřebuje mít vedle sebe oporu, sílu, protože je slabá. Čím menší sebevědomí ženy (čím méně se má ráda) tím více si do svého života přitáhne větší kalibr.
Lidé si neumějí dávat lásku a trpí ve vztazích.
Ženy vždy hledaly muže, který se podobá našemu otci. To samé platí i u mužů, kdy hledají podobu se svou matkou. Pokud nedojde k odloučení těchto energií, tak nemůže vzniknout vztah na bázi duchovní. Vždy vznikne stav iluzorní.
V knize je to více rozebrané, a jsou tam i fotografie a grafy. Toto jsou jen malé ukázky.