pokračování toho mého super života
Na konci Října při dalším setkání s Mildou na Jižním městě, nepřišel. Prostě vůbec nepřišel. Poslal za sebe druhého praktikanta z Tábora, protože bydleli ve stejném paneláku. Byl to Tomáš. "Víš je to hloupé mě je trapně teda za něj,ale on už s Tebou chodit nechce". Cože? co? Proč??Proč?? Ježiš v tu chvíli jsem nevěděla jestli mám plakat,křičet nebo smát.Jestli mám blinkat nebo omdlít.Jediné co vím,že to strašně ,ale strašně bolelo u srdíčka a hlavou se mi honily otázky co je špatně a proč?!!!!! Uklidnila jsem se a znovu se zeptala jaký je důvod jeho takhle náhlého rozhodnutí,kdy mě nechá přijet až tam kde bydlí a pak nepřijde?! Co je to za jednání tohle. Odpověď jsem dostala.."NO víš,nechce se mu čekat už ho to nebaví a jelikož Ti ještě nebylo 15 let nechce se mu čekat.". Aha!!!!Kvůli sexu?Jako fakt?!!No to snad né.!!!!!!! Rozloučila jsem se a jela domů.Plakala jsem až doma byla jsem v šoku.Chlapi jsou opravdu zrůdy a já už nechci žádného ani vidět.Bylo mi hrozně.
První týden ve škole jsme dostali všichni rozpis kam budeme chodit na praxi a kde se budeme učit výborně vařit. Dostala jsem Vinohradská nemocnice,kuchyň pro personál. Super to je kousek.A tak v 5h ráno stojím na zastávce tramvaje a čekám si na tramvajku. No a kdopak nám to kráčí po ostrůvku směrem ke mě. Jakub.Zase Jakub on mě snad sleduje nebo co. "Copak Ty tady děláš?" ptám se po pozdravu. " No já mám praxi v nemocnici.".Cože?????!!!!!! Taky? No já se toho kluka snad nezbavím.Nakonec to bylo super a jsem za to moc ráda užila jsem si spousta legrace a ráda na to vzpomínám,jen né na uplně první jídlo co jsem se učila vařit...teda vařit pouze příprva,ale ta stála za to.Na druhý den jsme museli s Kubou připravit maso na ptáčky.Pořádně rozklepat a víte kolik lidí pracuje ve Vinohradské nemocnici?!! Večer jsem si neutřela anin zadek.
Vrátila bych se k mému 13 roku života.Že by další smůla? Ano ano.Počínající puberta...a zjištění,že žijete s někým kdo Vám lže. Občas jsem jezdila na víkend se strejdou Petrem a nebylo mi to nějak divné bylo mi řečeno,že je to bratr matky. Proč bych jako nemohla jet se strejdou na víkend. Postupem času mi bylo divné proč má táta v občance napsanou ségru jako jeho dítě,ale mě né,vždyť se jmenuji uplně stejně.. A pak jsem doma po škole něco hledala, nepamatuji si to, ale vím,že jsem našla svůj rodný list...chyba...zase? Matka...Renata..............Otec......Petr...,kdo si myslím, že je strejda Petr není strejda je to TÁTA. Běžela jsem za Mirkou musela jsem to někomu říct. Následoval víken se strejdou Petrem....dali jsme si pivečko bohužel jsem už v té době i kouřila cigarety a tak při povídání jsem dsotala otázku kdo že si myslím,je Petr. A tak jsem klidně odpověděla já vím,že jsi táta. Koukal na mě a ujistil se kde jsem to jako zjistila. Vše jsem mu řekla.Když mě v neděli vracel snažil se opatrně říct,že já vím,ale v tu chvíli mamka bouchla a nenechala si to vysvětlit vše svedla na něj. Puberta vzala za své a já byla pevně rozhodnutá, že život s tátou bude uplně jiný a lepší. Začala jsem chodit za školu,utíkala z domova,bojkotovala vše co mi Libor řekl nebo po mě chtěl. Jako dneska bych si rozbila hubu a chudinka maminka,tenkrát jsem se na ní zlobila a byla pro mne zradce. Sbalená s kufrem jsem čekala až si pro mě přijede tatínek,v domluvenou hodinu...nic.Ani hodinu potom nic.Volala jsem mu a nebral to. Stále jsem čekala....NEPŘIJEL. Ukázal se ve svém pravém světle a jen mi mazal med kolem pusy,skutečnost byla uplně jiná.Plakala jsem a moje maminka taky.Nevím proč jsem plakala,ale určitě do dnes lituji svojí mamá, které jsem způsobila nemalou bolest a trápení a obdivuji jí jak to ustála.
16let.....s velkou slávou ukončený prvák.Prázdniny. První měsíc brigáda a druhý měsíc chata...Kamenný Přívoz,partička...voda koupání pivečko prostě havaj. Alena,Martina,Jarda,David,Zdenda,Michal...úžasná banda lidiček.Michal hezký,vtipný,ale zadaný...takže Tabu. Ke konci prázdnin byl rozchod...Martina stejně musela odjet z chaty domu a stejně jim to už neklapalo. Trávili jsme spolu hodně času,koupání,ryby,večeře,stanování,stále jako kamarádi. No a kamarádi jsme samozřejmě nezustaly. Byl to můj první chlapec co se týče lásky,ale i sexu. Dobrovolného sexu z lásky a jeho jsem brala jako prvního. Makala jsem ve škole jak to bylo možné,abych mohla na silvestra být sním a ne doma s našima. A co myslíte......už dlouho se tu neukázalo slovo CHYBA. Ano chyba....po této krásné oslavě Nového roku jsem na konci Ledna zjistila,že čekám miminko bylo mi čerstvých 17 let.Můj názor byl,že nejdřív škola a vzdělání a zaměstnání a pak terpve možná někdy miminko.
Jela jsem do školy, ale brzo se ukázala moje mamka, že musíme k lékaři. Potvrzeno těhotenství, jako mladá jsem antikoncepci brala, ale bylo mi po ní špatně, měla jsem na tři měsíce vysadit a po novém roce zkusíme novou, nikdo mi neřekl co by se stalo kdybych měla nechráněný styk a že jsem jako mucholapka. Takže můj první sexuální život končí katastrofou. Nastoupila jsem do nemocnice, seděla jsem na lavičce s několika dalšími ženami, Připadala jsem si jak ve fabrice na výrobu nevím čeho, ale bylo opravdu nepříjemné a ani se k nám moc mile nechovali. Já se teda jako nedívím, ale zkazit si život takhle mladá. Ani nevím jak, ale kluci co v mladším věku chodili a stříleli do mě kuličkovou pistolkou mě pozvali na pivečko do baru nebo restaurace Rožmitálka. Po nějakém čase se zde objevil nový kamarád František a sním Majky. Michal s půlkou obličeje samou jizvu od popálení. Ale byl hodný, milý a byla sním legrace. Franta do mě pořád rejpal a měl hloupé keci,ale líbil se mi bylo mu 23let mě 17 a kousek. Na druhý den jsem měla dohonutou schůzku s Majkym něco kolem 17h. Nepřišel,později vím proč a dost mě to naštvalo, ale zase jsem ho chápala dal prostor Fandovi bylo to od něj hezké,ale nikdo se ho o to neprosil. Takže dorazil velkou náhodou Fanda a tentokrát byl milý, vtipný. Několik dní jsme se tam takhle scházeli. Jednu velmi mrazivou sobotu mi nabídl, abych s ním jela za Majkym něco potřebuje na autě pomoct. Oba měli Škoda 120L. Nechali mě hodinu mrznout venku,byl to úmysl,ale to mi samozřejmě řekl až později, po cestě jsem dostala nabídku na teplý čaj u něj doma. No aha tak jo no. Tak samozřejmě to skončilo tak jak on si naplánoval a začala další etapa mého života...jaro,léto,,,,motorky,koupání,výlety a sposta párty. Přemluvila jsem rodiče že mi bude 18 a že bych chtěla žít sním měl byt a byl tam sám.Nabídl mi to a dal mi klíče. Slíbila jsem,že se vyučím a školu flákat nebudu. Měla jsem svolení. Jak jsem slíbila tak jsem udělala,a vyučila se. Našli jsme si oba dva špatnou práci já v baru on ostarhu a oba dva noční.Minuly jsme se kolikrát mezi dveřma. Jeho s rodinou napadlo,že bychom se mohli vzít,ok asi ano byli jsme spolu už nějaký ten rok.Začalo plánování,šaty,boty dorty atd. A po cestě z centra Prahy při čekání na Bus jsem navodila téma naše svatba. On jen tak mezi řečí prohlásil,že si to vlastně rozmyslel a že se ženit nechce. TAk a,že by jsme tady měli další smolné období.jo dá se říct,že co rok to nějaká libovka. Tak jsem utekla k našim a tam jsem byla několik dní,uděla gesto a v opilosti přičel na návštěvu ve dvě ráno přes balkon...super naši měli malém smrt. Neodpustila jsem mu,ale vrátila jsem se domů.Někdo tam nahoře chtěl abychom se vzali a poslal mi do bříška miminko...jeho miminko. Nejdřív šok,ale potom jsem se strašně moc těšila. U tchýně o víkendu bylo secí období....kamarádka a já těhotná jsme nejeli. Stáli jsme u okna a mávali odjíždějícímu traktoru . Můj věk 19let...měsíc těhotenství a na nohy se m i právě vylilo 10litru vařícího žrádla pro psi,který míchala kámoška Hanky tedy tchýně. Bolest neskutečná bolest a ponožky přiškvařené museli jsme je strhnout.Okamžitě se volá celá rodina zpět. Následuje sanitka,Vinohradská popáleniny a měsíce bolestí,nespaní operace. Nikdy v životě nechcete takovou bolest,nesmí Vám dát žádné tlumící léky kvůli miminku. Odumřela mi kůže na levé noze a musela pryč. Ano počůrala jsem se bolestí....kdo by to dal bez injekce. Noha se dala do kupy a mě čekala svatba....hrozná a hnusná svatba. Nevím jestli mám vůbec chuť to tady rozebrat do detailu. Svatební noc nebyla odjel kalit na Slapy,dort nebyl rozmlázili opilí kámoši no hrůza. Chování neandrtálce pokračovalo.....nutně musel na pivko a nutně jsem musela taky....na konec ve tři ráno odjel taxikem do bordelu a já šla sama přes Žižkov domů sama. Přišel ráno v 9h. Pan Michal Valenta byl strůjcem mého pekla a on ho tam tahal,měl tam totiž budoucí nevěstu Kateřinu. Byli jsme nakonec nej kámošky,ale trvalo to dlouho.
18.11.2001 se nám po 17h porodu, že by další smolíček....joooo někdo rodí 4h někdo 8h,ale já dva dny. Tak se narodil syn František. Moje první malinké miminko, původně na 90% holčička, takže vše růžové, vylezl, spíše byl vytlačen sestrou, která mi mačkala rukama břicho KLUK. Mamka před porodním sálem čekala a plakala, když jí řekl máte krásného chlapečka,"ale jak to měla to být holčička?". Byl hodně uplakaný,ale bylo to přece moje malinké miminko, kojení ze stresu a věku netrvalo dlouho ,ale poradili jsme si. Miloval spaní v kočárku a v autě. Stačilo ho dát do sedačky a už spal. Říkala jsem mu beruško. Sice měl růžové nebesa,ale jiank byl spokojený s maminkou.
Život je hodně velká svině. Svůj život opravdu od této chvíle nesnáším a jsem slaboch,že nejsem nešla taky do nebíčka. Nesnáším svůj zákeřný život. Týden po narození jsem oslavila 20let v kruhu rodinném s mojím broučkem. Krásné vánoce a Nový rok. 30.1.2002 mi ten nahoře vzal moje miminko a nechal mi ho umřít. Odnesla jsem broučka do kočárku špatně jsme spali celou noc.Už jsem nevěděla co a tak jsem ho odnesla z patra do kočárku a rád spinkal na bříšku, Po chvilce usnul,ale na pořád. Šla jsem si lehnout zpět do postele a zabrala po noci nevyspání to nebylo tak těžké. KOlem 12h polední jsem se najednou vzbudila a stále bylo ticho,že by beruška neměl hlad, šla jsem tedy dolů a mluvím na něj..nic koukám ani se nehnul " JEŽIŠI KRISTE FANDO ON NEŽIJE"...syndrom náhlého úmrtí kojenců,první případ roku 2002 .Nic hroznějšího jsem nikdy v životě nezažila a SMRT vlastního dítětě ještě ke všemu miminka 3 měsíce ho milujete a on Vám umře,nikdy nikdo nepochopí co je to zabolest. Celý svět se mi v ten okamžik hroutí jak krabička z karet a chci umřít,jsem slaboch a nedokážu to. Beru prášky na nervy a hledám si práci. NIkam nechodím,nemohu ani být doma pořád ho tam vidím.Na pohřbu jsem se sesypala a pak jen spala a spala.Musela jsem odjet pryč. Poslední hrozná věc je likvidace věcí,postýlky,hračky,kosmetika...odešlo něco i ze mě. Do dnes na hrob nechodím nemohu nejde to. už by mu bylo 22let.
Ještě aby toho nebylo málo,musíte čekat na policii,sanitku a pohřební službu. Stres,pláč,obvnování.Sedím si to takhle na baru s maminkou,pláču a čekám na zprávy a na to poslední ošklivé až přijede a odveze si tu mojí BERUŠKU. Slyším "dobrý den".ten hlas,ale já od někud znám...otočím se....tomu by jste nikdy v životě nevěřili kdo si přijel pro moje malé mrtvé miminko. Byl to Milda, ano praktikant z mého tábora moje láska dávná,ale první pořádná. Skončil hned jak se dostal zpět na firmu ,psychicky to nezvládl.