Něco málo o mně
Jako mnoho dalších i mne postihlo „neléčitelné onemocnění“ zvané vášeň ke koním už v raném dětství. Nakonec geny jsem zdědila jak po pradědečkovi (dragoun z Moravy), tak po mamince, která mě jako malého caparta vodila všude, kde se vyskytli koně. Takže nejčastěji končily naše společné procházky po Karlových Varech (zpočátku jsem se vozila v kočárku, později ťapala po svých) za plotem u dostihové dráhy ve Dvorech.
Další cesta ke koním už byla podobná těm, které absolvuje hodně dětí kolem desátého roku života. Začala jsem jako mrňavá a vyhublá holčina navštěvovat jezdecký oddíl „U vysílačky“ ve Staré Roli. První kůň, kterého jsem si tehdy směla pohladit a podržet za otěž, byla výborná drezúrní klisna Nitka - později moje skvělá učitelka. Já v té chvíli vůbec netušila, že pomáhám při čištění mnohonásobnému republikovému mistrovi Vítu Čmolíkovi, který se o několik let později stal zároveň mým trenérem.
V září 1982 jsem se stala jedním z třicítky nedočkavých nováčků, kteří toužili pod vedením trenérky Dany Klusákové poznat pravost přísloví „Nejkrásnější pohled na svět je z koňského hřbetu“. Aniž bych si to uvědomila, poprvé mi cestu zkřížili zástupci plemene, které jsem si zamilovala – angličtí plnokrevníci. Ti naši byli sice starší z dráhy stažení nebo v dostizích neúspěšní, ale dostala jsem se na hřbet hodně zajímavých koní. První, kdo opravoval mé chyby (většinou rychlým cvalem k hnojišti, kde nepohodlného jezdce bez ostychu odložil), byl Melas - syn Mely a především Koně století, tedy Masise. K těm dalším patřil někdejší výtečný proutěnkář Pastel (Cejlon – Pastva) nebo Busó s Mágusem, kteří jako dvouletí patřili k nejlepším koním svého ročníku v Maďarsku. Ve stáji nechyběl ani Kolos, jenž svou podobou hodně připomínal tatínka, legendárního Koroka. V roce 1992 jsem sportovní kariéru nedobrovolně na následky úrazu po pádu vyměnila za trénování.
Od roku 1995 se věnuji dostihovému dění a všemu, co k turfu patří. Tohle období zůstane jedním z těch vůbec nejkrásnějších v mém životě. Kromě osobního potěš
ení z krásy, ušlechtilosti a rychlosti dostihových koní, napětí, emocí a výkonů, co k turfu patří, jsem také poznala hodně přátel, seznámila se s celou řadou zajímavých osobností a podívala na hodně míst spojených s turfem. Tímhle nikdy nekončícím tématem se tedy se stále rostoucí intenzitou „živím“. Duševně. Články, reportáže i postřehy z míst zasvěcených koním, které ráda spisuji a ještě raději fotím, mě vnitřně obohacují a doufám, že stejně tak potěší i ostatní.
Média, se kterými spolupracuji:
časopis Koně a lidé
časopis Jezdectví
deník MFdnes
Karlovarský deník
EQUICHANNEL http://www.equichannel.cz/
JEZDCI http://www.jezdci.cz/
HORSES ON-LINE http://www.horses-online.cz/
HIPOCENTRUM PÁ-JA http://hipocentrum-paja.netstranky.cz/
DC OSVINOV http://www.dostihove-centrum-osvinov.webnode.cz/
JK STARÁ ROLE http://www.jkstararole.majestat.cz/
JSS TANDEM ROSNICE http://www.jss-tandem-rosnice.cz/
SS DONTHOVÁ ROSNICE
DRESSURAUSBILDUNG-BOERNER.de http://www.dressurausbildung-boerner.de/
GESTÜT MEURA http://www.haflinger-in-meura.de/
RANČ VRÁNOV
web FA LENTUR ŽERAVÍKOVÁ ROSNICE
Pony liga: https://www.facebook.com/ponyliga/photos
MARCELA KOZOVÁ
https://marcela.netstranky.cz/
Nakonec ještě malé upozornění pro všechny případné zájemce o stahování fotek – snímky nejsou určeny k dalšímu využívání bez mého vědomí. V případě zájmu vám samozřejmě ráda vyjdu vstříc a fotky poskytnu, neváhejte mne tedy kontaktovat.
