Jsem půlroční štěně a někdy se mi moc nechce poslouchat. Abych se to naučila, přihlásili mě na cvičák. Zatím jsem tam byla dvakrát a musím říct, že je to prima, když je tam tolik pejsků na hraní. Jenom škoda, že musím být pořád na vodítku. Jen kdyby mi ho odepli, to bych si pohrála. Moc se mi líbí jeden veliký kamarád - jedenáctiměsíční Leonberger "Dasty" a taky prima je černá fenka "Tonička". Když máme pauzu, to si panečku zadovádíme, až se nám vodítka zamotají.
Ale taky nás tam naučí spoustu nových věcí. Třeba skákat přes překážky. To by se mi mohlo hodit, až se budu potřebovat dostat na skalku. Teď tam nesmím, je tam asi 60 cm vysoký plůtek, ale až se naučím skákat, hravě si s ním poradím...
Taky jsem viděla, že někteří pejsci klidně chodí vedle svých pánů a vůbec se za ničím neotáčejí. Teda ani na mě. Občas na ně štěknu, aby se podívali, ale páni se pak na ně zlobí.
No, uvidíme, co mě ještě čeká. Ale když za to, že poslechnu, budu dostávat vždycky dobré sousto, asi se mi to vyplatí...
