Další ročník Incos Cupu a to už 13 tý a dokonce Oupen (přijel i Jánošik ze Slovenska i když bydlí v Praze) je za námi.

Celá akce se konala na Bublavě ve dnech 8 – 10.2.2008, samotné závody se jeli 9.2.2008 dopoledne.

Teď už ale konec formalit a přejdu k samotné akci.

Akce se zúčastnilo 13 borců sice neregistrovaných, ale někteří by neudělali ostudu ani při světovém poháru (alespoň jako pozorovatelé). Část borců měla dvoufázovou přípravu (Jarda a Milan) a to 4 denním soustředění v prosinci na sjezdových tratích ve Švýcarských Alpách a v lednu týdenní v Italských Dolomitech. Ostatní borci pak trénovali méně, zato ale intenzivněji. Pedro a já (Lájoš) jsme se zúčastnili soustředění společně s Jardou a Milanem ve Švýcarských Alpách, ostatní pak v Italských Dolomitech. Jediný Luboš trénoval doma v Česku (ten to nepotřebuje-pozn.autora) a slovenský Jánošík na sáňkách kolem Motola (přesto skončil v konečném pořadí na 5 místě). Součástí obou zahraničních soustředění (účastníci si tato soustředění hradili z vlastní kapsy- pozn.autora) bylo i doplňování červených krvinek ve vysokohorském prostředí v podobě červeného vína (a nebylo ho málo-pozn.autora).Myslím, že se tato soustředění povedla a bylo vidět, že borci jsou skvěle připraveni.

Samostatná kapitola je příprava slalomové trati. Tady musíme smeknout a poděkovat Lubošovi a jeho partě. Přestože trať byla v pátek večer skoro nesjízdná, v sobotu dopoledne po celonoční práci, byla trať závodů včetně slalomových branek minimálně na světové úrovni a to i přes nepřízeň počasí. Svůj nemalý podíl na tom má i Milan, který je k tomu vyprovokoval a jak je u něj zvykem poskytl nezbytnou radu.

V pátek večer probíhala individuelní taktická příprava u naražených soudků výborného plzeňského piva a guláše. Někteří měli taktiku vymyšlenou již kolem 11 hodiny a šli spát, ostatní pak postupně odpadávali a ti co to překombinovali usínali až dlouho po půlnoci. Vstávalo se za ranního kuropění a nastala příprava lyží, strečinkové rozcvičování a kolem 10 hodiny vyrazily všichni borci na svah. S borci vyrazil i nezkorumpovaný a nepodplatitelný dlouholetý zapisovač výsledků Jiřík z Tachova. Samotné závody proběhli naprosto v pohodě. Jelo se dvoukolově. Bylo vidět, jak a kdo poctivě trénoval – někteří borci vyjížděli z trati, jiní dokonce padali, ale vše se obešlo bez zranění. Nakonec byl nejrychlejší mezi brankami Pedro, druhý byl Marek a třetí Filip Hejzák. Druhý Filip zvaný opička byl poslední. Večer po vynikající svačině a večeři (svačinová držková polívka a k večeři tatarák) proběhlo za velkého potlesku pro všechny borce včetně zapisovatele vyhlášení výsledků a pohárové pití šampáňa (výsledková listina bude dodána jako příloha). Závěrem nutno říct, že někteří borci doplatili na přetrénovanost (Petr, Jarda), jiní i přes veškerou snahu připravit trať na tělo (Milan, Luboš) se nedostali na bednu, zvláště Milan svým už několikátým bramborovým místem, Lájošovi s jeho bolavými zády (ischias-pozn. autora) se bedna opět vyhnula Závody i přes některé sportovní tragédie byly naprosto regulérní a na vysoké sportovní úrovni. Myslím, že nejmenovaná pořadatelka libereckých závodů nám může závidět a jak jsme se všichni shodli měla by se přijet podívat jak se to dělá. Po vyhlášení výsledků jsme se pak věnovali dopíjení piva, něco málo muzicírování. Jako vždy se akce podařila. Musím znovu poděkovat lidem, kteří nám připravili vynikající trať, Lubošovi, který organizačně zajistil jak trať, tak ubytování včetně maškarní veselice a v neposlední řadě realizačnímu týmu z Prahy a Plzně který zajistil pití a jídlo. Zvláštní poděkování patří také všem borcům za předvedené sportovní i ostatní výkony.

JEN TAK DÁL!!!

A na závěr samozřejmě výsledková listina:

(Lajoš, 18.2.2008)