Vojenský újezd Brdy.
Předesílám, že VVP Brdy-Jince(třetí největší v ČR) jsou stále pod vojenskou zprávou a povolený pohyb v něm je podrobně popsán v tiskovině zvané Výnos č. 1/2011 "Zpřístupněné oblasti Vojenského újezdu Brdy". Historie brdské střelnice sahá až do doby první republiky do roku 1927, kdy se stavba za silného odporu veřejnosti započala, poté v době Německého protektorátu došlo k rozšíření území a v roce 1950 se ze střelnice stává vojenský újezd a dále se rozšiřuje. Dnešní doba naopak toto vojenské území zmenšuje a v současnosti má vojenský újezd Brdy rozlohu 260,09 km2 a slouží především jako cvičiště se specializovanou dělostřeleckou a leteckou střelnicí. Pro veřejnost platí zákaz vstupu od roku 1950, ale v roce 2007 byly v omezeném rozsahu zpřístupněna menší území na okrajích. Jedná se o 7zón přístupných pouze o sobotách, nedělích a svátcích od 7 do 21hodin a kde jsou vyznačeny oficiální cyklotrasy a turisticky značené trasy, mimo ně je vstup a vjezd jen na povolení a trestá se postihem(pokutou) ve smyslu §39 odst.2a3 zákona č.222/1999 Sb.

  Zřejmě minulostí a jen politickou epizodou zůstane umístění protiraketové základny USA na Brdech poblíž Padrťských rybníků, ale letos na jaře se objevily v tisku zajímavé diskuze o rušení vojenských újezdů V ČR a ministerstvo obrany by prý rádo obětovalo Brdy. Naopak ochránci brdské přírody by rádi ještě před opuštěním vojenského újezdu armádou chtěli zajistit účinnou ochranu výjimečné přírody Brd, např. v podobě ochrany přírody formou velkoplošného zvláště chráněného území. Uvidíme, co z toho vzejde a jaká bude budoucnost tohoto území a jeho vyjímečné přírody.

  Krátce se zmíním o lezení v oblasti, které je významově pouze místního charakteru. Horolezectví je provozováno ve VP Brdy na východě v lokalitě Klobouček(700m.n.m.) poblíž obce Obecnice, na severu je Jindřichova skála poblíž Valdeku, na západě Drštka(Ronšperk) u obce Skořice, na jihu Jahodová hora u Teslínů. Bude toho zřejmě asi více, ale místní lezci(Franta Algena) a vojsko to úspěšně tají i když na Hřebenech(Jinecké hřebeny!) se o tom ví.
 Sběr lesních plodin(borůvky, houby, brusinky...) zde místní obyvatelé provozují odnepaměti, nehledě na nějaké hranice, ale dříve byl ten postih intenzivnější a já osobně zažil v šedesátých letech cestou na houby(cvičná plocha Brda) s domorodcema partyzánské skrývání se ve škarpě při projíždění vojenského gazika, kdy hrozila eskorta do Plzně na velitelství a další potíže.

  Zato současnost je zcela jiná a když se nestřílí, tak se jezdí(nejen na dvou kolech za sebou) po všech asfaltkách zákaz/nezákaz. Podle diskuzí na webech je to v So,Ne a svátcích víceméně tolerováno a když už je vetřelec přistižen, tak dochází jen k vykázání ze zakázaného území. Já jsem použil jako výchozí bod parkovací místo č.4 Láz(viz.mapka ve fotogalerii) a najezdil po značených cyklostezkách(č.8198, 8190,2273) i po zakazaných komunikacích více jak 50km potkávajíce desítky cyklistů. Trasa na asfaltových silničkách v nadmořské výšce od 580m do 750m nemá moc občerstvovacích stanic, takže doporučuji v Nepomuku restauraci s výstižným názvem Nepál s 3druhy Svijanských kvasnicových piv (desítka za dvacet).
I díky geocachingu jsem se dozvěděl množství zajímavostí(přírodních, o zaniklých obcích, o válečných příbězích...) o Brdech a odlovil i několik "utajených" keší, které jsou už v pásmu. 
Návštěva tohoto regionu určitě stojí zato i když na stránkách milovníků brdských hvozdů píší, že se Brdy nadají poznat z kola a je potřeba sem zavítat pěšky na jaře či na podzim, kdy je zde klidněji.

........................................................................................

  volně doplňuji příspěvek o další cyklovýlet  -  VU Brdy ze severozápadu 11.září

  Musím potvrdit skutečnost, že v sobotu, neděli a svátek je na komunikacích vojenského prostoru podél Klabavy a výše kolem Třítrubeckého potoka provoz jak na "Václováku". Pochybuji, že všichni mají povolení k vjezdu a tak si dejte pozor na projíždějící auta, čtyřkolky, terénní motorky a jiné pohybující se prostředky, ale jinak je tam krásně. Na obranu kolařů musím říci, že oni žádnou škodu brdské přírodě nepřinesou, nic nedevastují a jde jen o jejich bezpečnost, když si např. odskočí na WC do lesíčka(nevybuchlá munice).

I když teploty šplhaly k rekordům, tak na lesních cestách bylo příjemně a ta brdská zelená přes polarizační filtr brýlí je balzámem nejen pro oči. Použil jsem tentokrát parkoviště č7-Strašice a vjel mírně stoupajícím údolím k loveckému zámečku Tři trubky, který si nechal postavit roku 1890 dobříšský kníže Josef Colloredo Mansfeld, dnes to patří vojákům a je ještě honostnější než na fotkách. Po sjezdu dolů jsem odbočil vpravo(žl.turistická značka) na značenou cyklostezku 2252, která vede stále lesem do Dolního Kváně(kolem 9km) k bývalému PTP útvaru(nyní pila) a dolů do Svaté Dobrotivé. Zpáteční cesta vedla, jelikož jsem nechtěl jet stejnou trasu, přes vesnici Těně (možné občerstvení v Podbrdské hospodě) a odtud najih na 2252 a k parkovišti.

Celá mírně zvlněná trasa je po asfaltkách s délkou kolem 30km, v nadmořské výšce od 460 do 620mnm.

........................................................................................

         poslední příspěvek této cyklistické trilogie  -  VU Brdy ze západu 17.září

 Poslední tři víkendy jsem projezdil ve vojenském pásmu Brdy a trochu poznal poměry místní cykloturistiky. Hustá síť asfaltek umožnuje naplánovat trasu podle svých představ a výkonnosti. Vyjížděl jsem z parkoviště Kolvin a dělal osmičkovou etapu o délce kolem 30km a výškově mezi 550 až 785m. Doporučuji navštěvovat tuto oblast v sobotu, neděli a svátek, kdy je zde klid a člověk žádného vojáčka nepotká.

P.S. Dnes se konal 13.ročník Pražské padesátky, kterou jsem poprvé okusil v roce 2000, ale nakonec jsem zvolil Brdy, takže možná příště.

                                                                                                                                       zaznamenal cyklista Venca