MOJE MÍRY
váha v gramech | délka v centimetrech | |
narození | 2 400 | 48 |
3. týden | 3 000 | neměřili mě |
6. týden | 3 780 | 54,5 |
9. týden | 4 370 | neměřili mě |
14.týden | 4 990 | 59,5 |
18.týden | 5 450 | neměřili mě |
24.týden | 6 120 | neměřili mě |
8. měsíc | 7 050 | 70,5 |
10. měsíc | 7 460 | 73,0 |
11.měsíc | 7 700 | 75,0 |
12.měsíc | 8 480 | 75,6 |
18.měsíc | 9 790 | 83,2 |
BŘEZEN
Dne 3.3.2007 jsem se poprvé pořádně rozřechtala :-) Taťka s mamkou mě večer uložili do postýlky, ale mě se spát nechtělo, ale protože jsem byla hezky vymydlená, přebalená a napapkaná, tak jsem byla spokojená a neplakala jsem, ale pozorovala jsem hrací kolotoč, který mám nad postýlkou. Asi za půl hodiny mě šli rodiče zkontrolovat, jak spinkám a já jsem je přivítala nefalšovaným úsměvem od ucha k uchu.
Já jsem se smála už předtím, ale naši pořád říkali, že to jsou takové ty bezděčné úsměvy miminek, které ještě nejsou schopné se smát cíleně . Ale touhle příhodou jsem je dokonale přesvědčila, že se tedy smát umím.
Teď už svým úsměvem oblažuji svoje okolí pořád...až na chvilky, kdy si hezky z plných plic zakřičím a popláču. A to je většinou, když mám hlad nebo když se mi chce spinkat, ale nemůžu usnout.
26.3.2007
Tatínek byl koncem měsíce na služebce, tak jsem zůstala s maminou sama doma a rozhodla se, že přes den tedy budu hodná, aby se neřeklo, ale večer, když si ona bude chtít sednout k televizi, tak jí ukážu, jak umím trénovat plíce a hlasivky. Ona si totiž myslí, že mě večer vykoupe, nakrmí a šoupne do postýlky, abych spala, ale mě se ták strašně nechce. Chci být u ní, chci, aby mě chovala a houpala, aby mi hned vrátila dudlíka, když ho vyplivnu. Nechala mě v postýlce a klidně si odešla. Počkej, já ti dám...a spustila jsem sirénu. Brečím, brečím a pořád nikdo nejde...á už to vypadá slibně, už někoho vidím, jak jde k postýlce. Mluví na mě tichým hlasem a dává mi do pusinky flašku s čajem, tak se teda napiju a pak dostanu i dudlíka. Jenže ona hned zas odchází pryč ! Já tu nechci být sama, haló vrať se, chci se chovat a jít s tebou. Takže jsem za chvíli zase spustila, přece tu sama nebudu, vedle je zábava a já tu mám být sama? No a takhle se to opakovalo celé dvě hodiny než mě to opravdu přestalo bavit a byla jsem už tak moc unavená, že mi bylo jedno, že je vedle zábava a já mám spát. Tak takhle jsem maminku trénovala tři večery, co byl tatínek pryč. No a pak se taťka vrátil a já jsem mu ukázala, že jsem přeci hodná holka, která večer krásně spinká sama, takže to vypadalo, že si mamka vymýšlí :-)
A to vám ještě musím povědět. Vymyslela jsem totiž moc zábavnou hru :-) Vždycky, když mám dudlíka, tak si ho chvíli dudlám a pak ho vystřelím z pusiny. Chvíli počkám a když někdo nepřiběhne, aby mi ho vrátil, tak se hezky ozvu a to máte koukat, jak to funguje. Mám to místo zvonku, prostě, když dlouho nikoho u sebe nemám, tak spustím sirénu a přiběhne ta paní, co prý je moje maminka a honem mi dudlíka vrátí. No a takhle si vydržíme hrát i několik hodin. Teda já bych to vydržela ještě dýl, ale tu paní už to potom nebaví :-(
A taky jsem zaslechla něco o tom, že prý asi začínám být trošku rozmazlená a slyšela jsem tatínka s maminkou, jak se na mě domlouvají. Že prý hned ke mě běhat nebudou, že prý s nima pěkně cvičím a tak. Ale to není vůbec pravda, mě se jenom líbí, když jsou pořád u mě :-)
DUBEN
2.4.2007
Dneska jsem byla s maminkou na procházce a byl překrásný slunečný den. Přišly jsme domů, maminka mě nakrmila a za chvíli přišel i taťka. Byla pohoda, tak mě napadlo, že si trochu schrupnu. Chvilku jsem spala a najednou někdo klepe a maminka mě budí. Moc jsem nechápala, co se děje, ale přišla k nám nějaká cizí paní. Maminka jí přivítala a pak mě dala taťkovi a někam zmizela. Co se dělo potom vám ani nechci vykládat, nejdřív jsem si myslela, že je to nějaký ten Apríl, jak o tom naši mluvili, ale ne, nebyla to legrace, oni to mysleli vážně !!!!! Ta paní mi totiž přišla udělat dírky do uší, abych prý byla holčička už na první pohled. Tak ta paní mi přivázala ručičky plínkou, abych jí nemohla odstrčit a taťka mi držel hlavičku a ta paní mi dělala něco, co strašně moc bolelo. Křičela jsem ať přestane, že mě to bolí, ale asi mi moc nerozumněla. Až potom mi maminka řekla, že mě bylo slyšet až na balkon, kam odešla. No, doufám, že mě tohle nechtějí dělat moc často, protože se mi to moc nelíbilo. Pak mamka přišla a chovala mě, tak jsem ještě chvíli protestovala, ale pak jsem se uklidnila. Nejdřív mě napadlo, že jim to nikdy nezapomenu, co mi provedli, ale pak mi pořád říkali, jaká jsem šikovná holka a že mi to moc sluší, tak jim to asi odpustím :-) Když už jsem se smála, tak mě hned fotili jak nějakou modelku a to bylo moc príma.
Milá dcero,
doufám, že až se budeš nacházet v období pubertálním, nepřijdeš nám domů s propíchaným nosem, jazykem či jinou částí těla, jinak tě maminka přerazí :-)
23.4.2007
Tak dneska mám narozeniny, teda spíš mininarozeniny, před třemi měsíci jsem se totiž narodila. Za tu dobu jsem se toho spoustu naučila. Kromě spaní, kandění, jezení a brečení se už umím krásně smát, někdy se řehtám i nahlas, už poznám mámu a tátu, už vím, že to roztřepený na konci rukou je dobrý na mávání, bouchání do hraček, chytání chrastítka, ale i dudlíka, ráda si prohlížím svoje ruce a zkouším se je i ochutnávat a někdy mi dokonce chutnají i víc než dudlík. A když příjde táta z práce, tak mu hned začnu vyprávět, co jsem celý den dělala. On mi sice moc nerozumí, ale má radost z toho, jak hezky povídám.
Mamka se rozhodla, že mě naučí plavat a tak dneska pozvala cizí paní, která mamce ukázala, co se mi ve vodě líbí a jak se mnou má dovádět, takže jsem dneska poprvé plavala v naší obrovské vaně. Řeknu vám, že to byla velká legrace a šlo mi to úplně báječně, mamce už tolik ne, ale snad se to brzy naučí, jak mě má správně držet. Mamka slíbila, že každý den budeme trénovat a učit se všechno spolu. Za týden mám další lekci, tak už se moc těším, co se naučíme nového.
Jen co mě překvapilo, že jsem po plavání byla strááášně moc unavená, takže jsem usnula jak špalek :-)
Mamka říkala, že za dva měsíce pojedeme k nějakému moři do Chorvatska. Jak dlouho trvají dva měsíce? Prý už potom budu v moři plavat jako rybička, tak doufám, že to nemyslela vážně, protože si ještě moc nevěřím :-) Když mě mamka drží, tak je to dobrý, ale nevím, co by se stalo, kdyby mě pustila?
ČERVEN
Tak k tomu moři jsme nejeli, protože mamka s taťkou koupili domeček, prý abych byla na čestvém vzduchu a měla hezké dětství. Jen se trochu bojí, že až se mnou bude třískat puberta, tak jim vyčtu, že v tom zapadákově se nedá žít :-) Sice říkali, že z té paní, od které jsme domeček kupovali, přijdou o nervy, ale nakonec nepřišli a domeček je náš. A slíbili mi i pejska, nějaký Rhodéský ridgeback. Sice nevím, jak to vypadá, ale už se těším, že budu mít kamaráda.
ČERVENEC
2.7.2007
Tak dneska jsem se poprvé otočila ze zad na bříško a mamka to prošvihla, byl u mě taťka. Obráceně už to zvládám nějakou dobu. Mamka říkala, že už jsem měla na čase a loudila, abych jí to ještě ukázala, ale já si myslím, že pro dnešek je dřiny dost :-)
14.7.2007
Dneska probíhá velké stěhování, stěhujeme se do baráčku a hned odpoledne mi přivezou kamaráda: štěně Rhodéského ridgebacka a budeme mu říkat Dasty. Doufám, že mě nebude moc zlobit a když ano, tak až povyrostu, tak mu to vrátím i s úroky :-)
27.7.2007
Hurá, máme první zub. Mamka jen tak cvičně sáhla do pusinky a byl tam, můj první zoubek :-) A prý dostane od tatínka na šaty :-)
A hned v pondělí 30.7. už maminka našla i druhý zoubek.
Moc mě chválila, protože si myslela, že to nějak pozná na mém chování, ale byla jsem úplně normální ikdyž mi rostou zoubky.
SRPEN
13.8.2007
Odpoledne jsme byly za babičkou na chajdě a přijel za námi táta. Měla jsem tak strašnou radost, že ho vidím, že jsem řekla poprvé TÁTA. Moc se mi to zalíbilo a opakovala jsem si to asi půl hodiny, abych to nezapomněla, třeba se mi to bude ještě někdy hodit :-)
Mamka na mě loudí, abych řekla i máma, ale s tátou si zatím vystačím, takže má smůlu.
ZÁŘÍ
Koncem měsíce jsem se začala plazit. Tedy spíš to vypadá, jak když z posledních sil se plazí raněný bojovník, ale já to ještě vypiluju. No a co mi k tomu donutilo? No přece všechny ty neodolatelné věci jako jsou : máminy bačkory, které ráda okusuji, všechny možné kabely po baráčku, které rovněž ráda okusuji a teď u mě frčí v neposlední řadě i super zábava - strkání lžičky do zásuvek. Mamina mi pro jistotu dala na hraní plastovou. Taky je moc príma, že se dostanu i za Dastíkem, takže spolu na chodbě řádíme: vzájemně se okusujeme a olizume a mě se to moc líbí.
ŘÍJEN
15.10.2007
Tak to vypadá, že se dočkám i zoubků nahoře. Dneska se objevila první jednička a hned za ní tlačí další. Teď už jsem dokonalá šelma a můj skus musím zkoušet všude na všech.
Taky už se pomalu začínám stavět o nábytek, takže mamka už si nemá šanci v klídku sednout.
LISTOPAD
2.11.2007
Dneska jsem se probudila a mamka přišla do mého pokojíčku, tak jsem jí přivítala krásně źřetelným MÁMA. No konečně se taky dočkala, chuděra :-)
9.11.2007
Tak máme na světě další zub, v pořadí už pátý. Je to 2. vpravo nahoře. HURÁ :-)
15.11.2007
Dneska jsem si poprvé sama sedla.
PROSINEC
A blíží se vánoce a již a já od 2.12. jsem nemocná. Nejdřív to byla viroza, pak jsem měla zánět středního ucha a ATB Klacid a pak zase virozu. Nakonec jsem s maminkou skončila v nemocnici, ale 23.12 večer nás pustili domů, takže Ježíška jsem stihla.
LEDEN 2008
Tak máme na světě další zub, v pořadí už šestý. Je to 2. vlevo dole. HURÁ :-)
A hned vzápětí 6.vlevo nahoře a 2 vlevo nahoře.
A abych nezapomněla, taky už jsem oslavila první narozeniny.
Maminka nestíhá psát, tak jen ve stručnosti: V 16. měsících jsem začala pořádně chodit sama a mám 16.zoubků :-)
Bohužel s nožkama mám problém, stáčím jednu špičku dovntř, takže se mnou mamča chodí cvičit na rehabilitaci. Cvičíme i doma, ale musím mít na to tu správnou náladu.
SRPEN
9.8.2008
Tak a je to tady, naši se konečně berou. Už jsem se začínala bát, že mamina bude až do důchodu slečna. Svatbu měli v nedostavěném gotickém chrámu v Panenském Týnci. Nejdřív to vypadalo, že počasí nám nebude přát, ale před obřadem vysvitlo sluníčko a bylo to fajn. Svatba byla jen maličká, navlíkli mě do krásných šatečků a dali kytičku, se kterou jsem mamku při obřadu šlehala do.... no však víte kam :-) Takže obřad byl uvolněný a díky mým lumpárnám v uvolněném stylu. Tak jim spolu se mnou držte palce, ať jim to vydrží !!!
Den po svatbě jsme všichni odjížděli na svatbení cestu k moři. Někde jsem slyšela, že svatební cestě se říká líbánky, ale naši měli se mnou takové práce, že skoro ani tu pusu si nedali :-) Na dovče to bylo moc fajn, zamilovala jsem si moře, večerní procházky, při kterých jsem nezamhouřila oko, aby mi něco neuteklo. Předposlední den jsem se ale ráno vzbudila a nebylo mi vůbec dobře, zvracela jsem a měla jsem horečku. Máma s tátou na nic nečekali, bleskurychle zabalili a večer jsme narychlo jeli domů. Byla jsem strašně unavená, tak jsem jen spala. Po cestě zpátky byly velké kolony a jedna nás chytla v tunelu, takže jsme skoro uvařili auto. Zastavili jsme v odstavném pruhu, aby auto vychladlo a po chvíli se naši rozhodli to risknout a sjet v odstavném pruhu na parkoviště. Myšlenka to byla báječná až na to, že u sjezdu na parkoviště stál nějaký pán s motorkou. Nevěděla jsem kdo to je a máma říká: " Mě vomejou, to jsou fízlové". Pán vytáhnul plácačku, zastavil nás, nakopnul motorku a museli jsme jet za ním na parkoviště. Pak si vytáhl tatínka z auta, chtěl doklady a byl hodně nepříjemný. Mamka seděla se mnou v autě, pak ale vystoupila a slyšela, jak pán říká, že nás to bude stát hodně draho, že je za tento přestupek velká pokuta. Hm, mamka chvíli přemýšlela, jak z toho ven a zkusila se použít trochu psychologie, protože viděla, že s ním nic nehne. Normálně mě drapla z auta, strčila mě před nos policajtovi, chtěla, aby si šáhl na moje rozpálené čelo a začala lamentovat, že to snad nemyslí vážně, že mají nemocné dítě a pospíchají domů. Policajt chvíli koukal, ale pak mu asi kdesi cosi docvaklo a pustil nás. Přijeli jsme domů a hned druhý den se mnou šli naši na kontrolu, paní doktorka udělala výtěry a poslala nás domů. Ale já jsem pořád nejedla, jen jsem spala, tak jsme za dva dny zas jeli k bílému plášti a paní doktorka se zhrozila, když viděla, jak jsem zase zhubla a poslala nás do nemocnice. Mamina z toho nadšená nebyla a když mi naordinovali studenou minerálku, tak si myslela, že si z nás asi dělají legraci. Druhý den se ukázalo, že jsem si z dovolené přivezla hned dvě potvůrky a to : E.Colli a Rotaviry. Jakmile nás pustili domů, tak jsem se začala snažit a aspoň trochu jíst, takže za pár dní už jsem byla zas ten máminej lumpík.
Komentáře
Přehled komentářů
Potvurko, tvoje psani fakt nema chybu. Jen jsem zabrousila na vase stranky hledat inspiraci a fakt jsem se pobavila :o)))) Pozdravuj minipotvurku
Skvele pocteni
(Sára11 (babinet), 28. 3. 2007 10:28)