Ahoj,
už mě asi všichni znáte. Jsem Chelsea a už jsou mi skoro čtyři měsíce. Jojo, ten čas letí a podle mých páníčků rostu jak z vody. Teda ja rostu po granulích, ty mi ještě pořád chutnaj. Ale musím se přiznat, že hodně zlobím. Panička je ze mě strašně utahaná a já pořád nevím, jak jí to mám ulehčit. Prý pořád domů nosím nějakej nepořádek. No ale sami si řekněte, jestli byste všechny ty zajímavý věci nechali jen tak ležet na zahrádce. No třeba klacíky nebo trs trávy s hlínou. Takový mňamky já přece nemůžu nechat pro někoho jinýho jen tak povalovat venku. Prostě je to ve mně a já si to vše musím odnést do pelíšku. Pravda, je z toho mnohdy trochu smetí, ale co.......
Taky začínám poznávat všechny podivný tvory kolem. Lidi už mám zmáknutý, ptáky ne, protože mi vždycky uletěj a sousedovic perličky dostanu příští měsíc. To vím.... Ale nevím, co zas na to řeknou ti moji páníčci a hlavně soused. Uvidíme..... Těď jsem se seznamovala s ovečkama. Jsou úžasně smradlavý a to mě vždycky zajímá. Chtěla jsem je prohnat, ale spíš to vypadalo, že proženou ony mě. Vůbec se mě nebály, tak musím nějak vymyslet, jak na ně. Když tak koukněte na fotky, tam je to vše vyobrazeno.
Tak já končím a jdu se někam vyvalit! Tak zatím......