Kojení

29. 10. 2007

Kojení ?

citace ze stránek Ligy La Leche

www.rodina.cz/LLL/

odstavec:Chronická onemocnění

Mnoho matek trpících chronickým onemocněním, jako je např. cukrovka, epilepsie, artritida, cystická fibróza, roztroušená skleróza, lupus erythematodes a myastenia gravis, je schopno své děti kojit. Nebylo zjištěno, že by kojení samo o sobě vedlo ke zhoršení těchto chronických nemocí. Pro takovou ženu bude vhodné najít řešení praktických detailů spojených s kojením a péčí o dítě s přihlédnutím ke specifikům její choroby. Najde-li pomoc s vařením, úklidem, praním a péčí o větší děti, bude se moci soustředit na malé děťátko a jejich vztah založený na kojení bude oběma přinášet uspokojení. Bude potřeba, aby se svými lékaři probrala případné vedlejší účinky léků.

Kojení, pokud bude matka brát vysoké dávky kortikoidů (ale co je to vysoké..to se dozvíte od svého ošetřujícího lékaře...), nebo jiné léky neslučitelné s kojením... měla by přestat kojit. Tyto léky by mohly mít nepříznivý vliv na dítě.

Kromě toho kojení ve značné míře vyčerpává organismus, takže není vhodné jej příliš prodlužovat, i když se žena cítí dobře. ...

(ale toto se mi zfá jako zastaralý názor..)

Zároveň je při kojení zvýšena potřeba vápníku, proto by kojící matky měly adekvátně zvýšit i svůj denní příjem tohoto prvku, aby nedošlo k řídnutí kostí.

Obrazek

O kojení a hlavně pomoc při nějakých problemech najdete na těchto odkazech:

www.kojeni.cz

www.kojeni.net

www.mamita.cz

http://www.ordinace.cz/clanek/kojeni/

Všude jsou poradny nebo bezplatné telefony, neváhejte a ptejte se!!!

Dozvíte se, že existuje i půjčovna pomůcek pro kojení a takzv.laktační poradkyně, která za vámi přijede třeba až domů..

Nebojte se, nejste v tom samy.....je spousta pomoci , jen o ní vědět!!!

Užasné info o kojení a chronických onemocněních je:

....liga La Leche...

http://www.rodina.cz/LLL/nemoc.html

Ilustrovaný návod, jak správně kojit:

http://www.babyweb.cz/Clanky/a448-Jak-spravne-kojit.aspx

On-line poradna Obrazek ohledně problémů při kojení!

www.kojenizlin.estranky.cz/clanky/poradna-on-line/poradna-on-line-

O tom, že mateřské mléko je nenahraditelné, se už dnes naštěstí dobře ví.

Chrání novorozence před nemocemi, buduje vztah mezi matkou a dítětem. Ale poskytuje kojení výhody ještě i poté, co je přerušeno? Stále více vědeckých výzkumů dokazuje, že jeho vliv na zdraví dítěte přetrvává mnohem déle než po dobu kojení. Jeden z posledních výzkumů potvrzuje: Čím déle jsou děti kojeny, tím jsou chytřejší. Další dva výzkumy pak přinesly překvapivé poznatky i co se týče vlivu kojení na rozvoj poznávacích schopností dítěte a na riziko ischemických chorob srdečních.

Kojení a IQ
Dánští vědci nedávno provedli rozsáhlý průzkum na třech tisících Dánů narozených v letech 1959 až 1961. Zkoumané osoby obojího pohlaví podstoupilo IQ testy - a ukázalo se, že kojení trvající po dobu devíti měsíců přineslo dětem dlouhotrvající intelektuální výhodu. Dobrovolníci byli rozděleni do pěti kategorií podle délky kojení (na základě údajů matek) a inteligence byla měřena dvěma rozdílnými testy. V úvahu byly brány ještě další faktory, které potenciálně mohly výslednou inteligenci ovlivňovat (sociální status rodičů, hmotnostní přírůstky matky v těhotenství, kouření v prvním trimestru gravidity, porodní hmotnost a délka, komplikace v graviditě a další).
Studie, jejíž výsledky byly publikovány v časopise Journal of American Medical Association, ukázala, že delší doba kojení koreluje s vyšší hodnotou IQ. Ti, kteří sáli mléko z prsu své matky méně než měsíc, dosáhli v IQ testech průměrně jen 99,4 bodu. S rostoucí dobou kojení však progresivně rostl i průměrný inteligenční kvocient zkoumaných dobrovolníků. Nejlépe dopadli lidé, kteří si jako miminka užili kojení po dobu sedmi až devíti měsíců - dosáhli v testech průměrně 106 bodů.
Ve skupině kojené déle než devět měsíců pak průměrné IQ bylo 104 bodů. (Skóre více než 100 bodů dosahuje více než polovina obyvatelstva. IQ nad 110 pak má už jen čtvrtina populace).
Tyto výsledky podle doktorky Anny Mydlilové z Laktační ligy ve Fakultní Thomayerovy nemocnice v Krči korespondují s předchozími výzkumy. Vědci z Nového Zélandu například sledovali tisíc dětí až do osmnácti let věku a pak posuzovali jejich IQ, schopnosti ve čtení a v matematice. I v tomto výzkumu platil vztah - čím delší kojení, tím lepší výsledky. I ve Spojených státech proběhl výzkum, který zkoumal rozdíly v duševním a motorickém vývoji mezi kojenými a uměle živenými dětmi. 855 dětí ze srovnatelných amerických rodin do svých pěti let opakovaně absolvovalo IQ testy a ve třetí třídě vědci srovnali jejich výsledky v angličtině a matematice. A opět: čím delší kojení, tím vyšší duševní skóre v IQ testech, o něco lepší byly u kojených dětí i známky z angličtiny a matematiky. O pozitivním vlivu kojení na inteligenci tedy nemůže být pochyb.

Kojení a učení
Způsob výživy, jak zjistili vědci, ovlivňuje i chemické složení dětského mozku. A mateřské mléko je i podle dalšího výzkumu výživou nejdokonalejší. Ve Skandinávii zkoumali vědci vliv kojení a rozvojem poznávacích schopností u dětí ve věku třináct měsíců a pět let. V časopise Archives of Disease in Childhood pak nedávno informovali o výsledcích tohoto výzkumu. Do studie bylo zařazeno téměř 400 dětí. Skupina byla rozdělena na dvě části. V první byly děti kojené méně než tři měsíce, v druhé děti kojené pět měsíců a déle. Výsledky ukázaly, že děti ze druhé skupiny měly při vyšetření znatelně lepší výsledky v testech kognitivních funkcí. Samo kojení - jako těsný vztah matky s dítětem signalizuje i větší péči, kterou matka věnuje svému dítěti a jeho učení, ale rozdíly u kojených a uměle živených dětech trvaly i poté, co vědci vzali v úvahu další faktory, které vývoj dítěte ovlivňují, jako věk, inteligence a vzdělání matky a kouření matky v těhotenství. Studie neprokázala souvislost délky kojení s tempem motorického vývoje dětí, ale souvislost mezi délkou kojení a rozvojem poznávacích funkcí dítěte je podle autorů průkazná. Příčinou rozdílu v rozvoji poznávacích schopností by podle vědců mohla být přítomnost některých látek, obsažených pouze v mateřském mléce, nikoli v umělé výživě. Těmi jsou (kromě obranných látek) například některé esenciální mastné kyseliny a růstové faktory.

Kojení a cévy
Výživa v rané etapě života dítěte má podle některých vědců dlouhodobý “programovací” vliv i na fyziologii a metabolismus. A to i na výskyt ischemické choroby srdeční. Přestože kojení bylo dosud obecně spojováno se snížením kardiovaskulárního rizika (například již v roce 1968 nalezli vědci, kteří studovali koronární tepny mladých lidí, kteří zemřeli náhle v důsledku dopravní nehody, koronární abnormality u dětí uměle živených, v roce 1995 se zase při průzkumu mezi nekojenými adolescenty vyskytovala vyšší hladina cholesterolu), v jedné z nejnovějších studií se však naopak překvapivě prokázal vyšší výskyt ischemické choroby srdeční u šedesátiletých a sedmdesátiletých mužů, kteří byli kojeni ještě v jednom roce věku.
Studie, zveřejněná nedávno v British Medical Journal se zabývala vztahem mezi délkou kojení a poruchami cévního zásobení v pozdějším věku. Vědci měřili ultrazvukem roztažitelnost cév, která je měřítkem tuhosti cévní stěny, u 331 osob obojího pohlaví ve věkovém rozmezí 20-28 let - a výsledky je překvapily. Ve zkoumaném souboru s délkou kojení klesala pružnost arterií. Jen ti, které jejich matky kojily méně než čtyři měsíce, se nelišili v měřených parametrech oproti těm, kteří byli živeni výlučně umělou výživou. Autoři studie docházejí k závěru, že kojení delší než čtyři měsíce má určitou souvislost s poruchou funkce arterií v dospělém věku. Zdůrazňují však, že toto zjištění by nemělo mít za následek změny v doporučování kojení novorozenců, protože kojení má tolik jiných pozitivních . Tato ojedinělá studie, která navíc nebrala v úvahu mnohé další faktory těchto cévních onemocnění, nemůže přesvědčení matek o správnosti kojení zviklat. Vztah optimální délky kojení ke stavu těla v kardiovaskulární oblasti bude jistě předmětem dalších studií.

Zdroj: Pavel Kostiuk: Vliv délky kojení na arteriální funkci v dospělosti; Výživa kojence jako faktor vývoje kognitivních funkcí: vliv délky kojení, www.medicina.cz

Cenné mateřské mléko:
Světová zdravotnická organizace doporučuje ženám kojit plně šest měsíců a v kojení s postupně zaváděným příkrmem pokračovat do 2 roků a déle. Podle mnoha dosavadních epidemiologických studií již výlučné kojení nejméně první čtyři měsíce života znamená:

PRO DÍTĚ

ochranu před střevními, respiračními chorobami a infekcemi středního ucha (o 50 %)
nižší riziko syndromu náhlého úmrtí u dětí v 1. roce života
nižší výskyt cukrovky v pozdějším věku
menší riziko alergií, cévních onemocnění, onemocnění astmatem
nižší riziko obezity v pozdějším věku (podle jedné studie ještě ve věku 14 let o 22 % )

PRO MATKU

snížení rizika onemocnění rakovinou prsu, vaječníků a hrdla děložního (po 40. roce o 25 %)
chrání před osteoporózou
snižuje potřebu inzulinu u diabetiček

Jak jsou na tom české děti:
Jen tři až pět procent žen není schopno své děti z různých důvodů kojit.
V roce 2001 při propuštění z českých porodnic plně kojilo 90,9 procent žen (to je o 7,3 procent více než v roce 1993) Každá druhá žena, kojí své dítě ještě po půl roce - studie ze 6 porodnic v ČR (v roce 1991 kojilo své šestiměsíční dítě jen 11 procent žen)

Sice kojeni ma sama pozitiva, ale kdyz kojit nemuzeme, neda se nic dělat a zvolime alternativni zpusob vyživy. No a co???