Klub lupusinek

Zamyšlení o kravském mléku:

malý seriálek:

Jiní badatelé už v téže době uváděli, proč přes všechna rizika řada dětí při mléčné stravě prosperuje: mají totiž ještě relativně zdravá játra a ostatní důležité žlázy, které pracují takřka dokonale. V pozdějším věku, v době od dvou do šesti let, se však pomalu začnou objevovat rýmy, kašle, kožní ekzémy, alergie i poruchy štítné žlázy. A jestliže stále více dětí se s těmito problémy již rodí nebo se u nich projeví již po prvních týdnech života, příčina je opět v mléce a jeho výrobcích, které miminko konzumuje v době matčina těhotenství.

Je mléko strava?
Ve Spojených státech prováděl rozsáhlé výzkumy o mléce vedoucí kardiolog Dr. Oster. Prohlásil, že průmyslově zpracované homogenizované mléko je hlavní příčinou srdečních potíží v USA.

Přednosta lékařského Harvardkého institutu Dr. Kurt Esselbacher řekl: "Plně podporuji a potvrzuji tvrzení Dr. Ostera, že homogenizované mléko je jednou z hlavních příčin srdečních potíží ve Spojených státech. Proces homogenizace rozbije bílkoviny a tuk mléka na velice jemné částečky, které se rozptýlí ve stejnorodé (homogenní) tekutině. Tento proces zabraňuje oddělení smetany od mléka, ale zároveň způsobuje, že ledviny nejsou schopny tak malé částečky odfiltrovat a ty se pak společně s XO dostávají do krevního řečiště, kde páchají nedozírné škody."

Dr. Oster vysvětluje, že tuk v mléce obsahuje složku zvanou xantin oxidase, která napadá srdce a artérie ihned, jak vstoupí do krevního oběhu. U nezpracovaného (nehomogenizovaného) mléka tělo vylučuje tento toxin jako balast. Je-li mléko homogenizované, rozbíjením drobných částí tuku XO prostupuje stěnami střev a dostává se do krevního oběhu. Chemické působení XO zjizvuje stěny artérií a srdeční tkáně. Tělo se snaží škodu napravit tím, že zvedá hladinu cholesterolu v krvi a ukládá ochranný tukový materiál na poškozená místa. Když proces pokračuje, zaplňuje tučný materiál (např. cholesterol) artérie a způsobuje známé srdeční potíže.

Jiný varovný hlas je od Dr. Waltera Sackerta z Miami na Floridě, který říká, že mléko je smrtelnější než cigarety.

Prohlašuje: "Zlozvyk pití mléka v této zemi patří k národní sebevraždě. Lidé se domnívají, že je to ideální potravina, ale mléko by mělo být povinně označeno varováním: Tato substance je nebezpečná vašemu zdraví!"

V rozhovoru s jinými vědci uvádí, že XO faktor je do značné míry zodpovědný za vznik a rozvoj arteriosklerózy (kornatění tepen), nejčastější příčiny smrti v USA. Zdá se, že mnohá matka denně ohrožuje své děti možností srdečních obtíží, když je nutí pít mléko a odmění je za to zmrzlinou.

Krávy za nepřirozených podmínek
Homogenizace mléka není zdaleka jediným hazardem. Dnešním velkým mlékárnám a gigantickým farmám se říká "továrny na mléko" či "farmářské továrny". Krávy již nemají volný výběh po pastvinách v přátelství s býky. Aby se zvýšila produkce mléka, je kráva nucena dávat 75x více mléka než normálně. Proto je její strava energetizována a její oplodnění je prováděno uměle a rutinně. Následkem těchto biologických neuspokojení krávy častěji onemocní obdobně jako lidé, kteří setrvávají v nepřirozených podmínkách. V důsledku toho jsou pijáci mléka vystaveni působení preparátů, které se kravám podávají buď jako léky, nebo jako prevence. U krav jsou stále běžné mastitidy, které potírá penicilin. Obvyklá pasterizace určité drogy a preparáty v mléce neovlivní. Krávy je do mléka vylučují 14 dní. Konzumenti mohou jen doufat, že mlékař je natolik eticky založen, že po těchto 14 dní mléko do distribuce nedá a vzdá se tak ušlého zisku.

Pasterizace nás před chemikáliemi z mléka neuchrání, ačkoliv dobře sloužila hygienickým účelům v roce 1893, kdy Henry B. Coit navrhl pravidla pro užívání mléka: zničení zárodků tyfoidu, bacilů coli, tuberkulózy. Převařením mléka lze překazit tvorbu smetany. To je však vážný nedostatek z hlediska obchodu. Pasterizované mléko kysne pomaleji, čímž se prodlužuje jeho životnost potřebná pro přepravu. Proč používat tak pochybnou věc, když je tolik jiných vhodných potravin?

Proč pijeme mléko?
Jsme vedeni k tomu, že mléko je plné zdraví, neboť mlékárny dělají vysoce organizované kampaně za milionové prostředky na podporu prodeje svých produktů.
Mléko má však sloužit jako strava pro mláďata všech druhů savců. Je to výživa, která trvá, dokud se anatomie jedince dostatečně nevyvine pro asimilaci stravy, která je žádoucí pro daný druh živočicha. Kravské mléko je určené pro tele, není určeno pro lidské mládě. Kravské mléko obsahuje o 30 % více kaseinu než lidské mléko, neboť tele zvětší svou váhu za 6 - 8 týdnů dvojnásobně. Váha dětského těla se zdvojnásobí za 6 - 8 měsíců. Složky kravského mléka budují tělo telátka, které roste velmi rychle. Mnoho dlouhých lidí vděčí za bolesti svých zad příliš rychlému, neproporcionálnímu růstu kostry v mladém věku, kdy dostávali kravské mléko.

Člověk je jediný tvor, který pokračuje v pití mléka i po skončení laktace matky. Brzlík funguje v dětství, aby předtrávil mléko, než se dostane do střev. V průběhu přirozeného odstavování brzlík postupně atrofuje a připravuje se na produkci jiného hormonu pro pubertu. Další mléko a mléčné výrobky, které přijímáme po této periodě, či dokonce v dospělosti, přichází do žaludku a střev nepřipravené ke strávení a jeho odpadní látky velmi přetěžují náš organismus.

Hodně lidí má nesnášenlivost laktásy a ani o tom neví...-co to je ? se dočtete ZDE:

http://www.symbinatur.com/clanek.php?id=540

Hlen
Protože kravské mléko a jeho produkty nejsou tráveny dokonale, vzniká u člověka mnoho hlenu. Je pravda, že hodně dětí na mléčné stravě prosperuje po určitou dobu relativně dobře. Je to díky tomu, že mají silná játra a jejich adrenalinové žlázy pracují dokonale. Později, od 2 až 6 let, se objevují chronické rýmy, kašel, dýchací problémy, astma a různé formy alergií… Jak typické pro předškolní a školní věk! Dlouhodobá konzumace mléka narušuje funkci štítné žlázy. Úpravami mléka se koncentruje kasein a máme tu další zdroj potíží…

Dr. Artur Schech, dermatolog z Dallasu (Texas), tvrdí, že vyléčil mnoho kožních chorob po odstranění mléka a bílého pečiva ze stravy pacientů. Dánský lékař dentista Dr. Braun dokázal, že děti farmářů měly většinou horší zuby nežli děti z rybářských rodin, kde se pije mléka méně, ale mají více ryb.

Mýtus o důležitosti obsahu kalcia v mléce se rozplynul při biochemickém zjištění, že pro tělo je použitelný pouze vápník dokonale vstřebatelný, což rozhodně není případ kravského mléka.

Náhrady mléka pro nemocné nebo "osvícené" nebo odvážné:

Stručně řečeno:

místo mléka čistou pramenitou vodu či minerálky a čaje!!!!, místo mléčných výrobků ryby, luštěniny, sójové sýry, sójové produkty. Pozor však na množství sójového mléka. I na to se časem může vytvořit alergie (a navíc obsahuje inhibitory trypsinu a proteázy).

Méně striktně řečeno: Náhražkou může být obilné mléko: Celozrnná rýže a kroupy 2:1, asi 5 % drobných luštěnin (nejlépe fazole azuki), asi 5 % sezamových semen, máčet v pěti až desetinásobku vody, vařit zcela do měkka v tlakovém hrnci. Pro nejmenší děti pasírovat, pro dospělé jen přecedit.

Nebo: Mléka z ořechů a semen (např. strouhané mandle, syrová nastrouhaná mrkev, předem namočené ovesné vločky, voda - mixovat až do hladké konzistence, propasírovat, přidat vodu.

Komu se to zdá moc pracné, může se řídit tvrzením ředitelky Kushi institutu v Amsterdamu, paní Wieke Nelissenové. Po téměř třiceti letech bez mléka a mléčných výrobků říká tato matka pěti dětí (byly vychovány bez mléka): "Dospělý člověk mléko nepotřebuje!" Paní Wieke není vědec, ale životní praktik. Je považována za nejlepší kuchařku a instruktorku preventivní energetické medicíny v Evropě.

Jsme přesvědčeni, že kravské mléko by se nemělo vůbec doporučovat a že může být dokonce škodlivé. Proto naše první otázka zní, čím je nahradíme?

Naštěstí existují uspokojivé náhrady. Nejen, že jsou výživné, jsou i lahodné, nepodporují růst bakterií, při jejich užívání se neobjevují žádné škodlivé vedlejší účinky a dá se s nimi dobře pracovat. Náhrady za mléko byly vždy potřebné. Všechny děti nejsou kojené, některé malé děti (stejně jako dospělí) jsou alergické na mléko. Zájem o náhradu za mléko stále vzrůstá. Lidé mají rádi chutnou a zdravou tekutinu.

Náhražky mléka (ovesné,rýžové,sojové...) kupuju

1.v DM drogerii:

http://www.dm-drogeriemarkt.cz/sortiment/novinky_skupina.html?sid=6

Pobočky DM drogerie,která prodává dobrý sortiment BIOPOTRAVIN hledejte TU:

http://www.dm-drogeriemarkt.cz/filialky/

2.Nebo v obchodě Rozmarýna:

http://www.rozmaryna.cz/obchod/index.php?cPath=13_36

Rýžové mléko najdete zde.

http://www.probio.cz/vyrobky/ryzove-mleko-isola-bio.htm

RECEPT na jeho domácí přípravu:

Chutné rýžové mléko je v obchodě poměrně drahé, tak proč si ho neudělat sami?

• 1 šálek hnědé celozrnné rýže (Natural)
• 1 šálek sladké hnědé rýže (druh kulaté rýže)
• 20 šálků vody
• amasake nebo rýžová sladinka 

Čas přípravy: 5 minut, čas tepel. úpravy: 2 hodiny

Rýžové mléko se často používá jako náhrada za mléko mateřské, když matka nemůže kojit. Nicméně je důležité tuto skutečnost předem konzultovat s odborným lékařem, aby děťátko skutečně dostalo odpovídající výživu. Rýžové mléko je rovněž velmi prospěšné v případech aftů a dětské moučnivky.

1. Vložte všechnu rýži do studené pramenité vody.
2. Přiveďte pomalu do varu a na mírném ohni povářejte dvě hodiny.
3. Potom přeceďte (rýži si dejte stranou na přípravu chleba či palačinek).
4. Rýžové mléko se podává vlahé nebo teplé.

Je jisté, že tuky a sůl musejí být v organismu v určité harmonii. Protože vaše miminko ještě nedostává žádné tuky (kromě mateřského mléka), není ještě vhodné začínat se solením. Proto i do obilného mléka je lépe vyvařit místo špetky soli malý proužek mořské řasy Kombu nebo Wakame.

Ovesné mléko ZDE:

koupite:

http://www.prozdravi.cz/oves-milk-s-obsahem-vlakniny-instantni-ovesny-napoj.html

Sojové mléko:

koupite TU:

http://www.celostnimedicina.cz/soja-sojove-mleko-potraviny-pro-zdravi.htm

RECEPT:

1/2 skleničky sójy, 1/2 skleničky strouhaného kokosu, 1/3 lžičky soli, 3 lžičky medu

Sóju zalijeme vodou a necháme stát přes noc. Ráno vylejeme vodu a propláchneme sóju pod tekoucí vodou. Následně přidáme na jednu sklenici nabobtnalé sóji tři sklenice vody a mixujeme dokud nemá smetanovou konzistenci.  Získanou tekutinu přecedíme přes látku. Hmotu co zbyde na látce rozmícháme se sklenicí vody a znova přecedíme. Vzniklou sójovou syrovátku vaříme čtvrt hodiny s trochou soli a strouhaným kokosem (můžeme přidat trochu vanilky). Medem sladíme až po odstavení z ohně, nejlépe před konzumací. V lednici by sójové mléko mělo vydržet přibližně pět dní.

Ostatní recepty až vyzkouším , tak je sem taky dám.Zatím hledám a budu experimentovat doma v kuchyní...já sama jsem totiž zjistila, že pokud vysadím mléko a potom se něho napiju,letím hned na WC!

....něco na tom teda bude...

Další recepty na mléka najdete ZDE,asi uprostřed stránky:

http://www.zzbrno.cz/zzb_recepty.htm#Obilné%20mléko%201

V textu jsou použity informace z citovaných zahraničních časopisů, odborné literatury, přednášek a textů předních odborníků na poli výživy.

Studijní materiál Školy Shiatsu Ki, Dobruška

Zajímavá zamyšlení na stránkách:

http://www.symbinatur.com/podkat.php?pod=80

http://www.symbinatur.com/clanek.php?id=647