Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kristall klettersteig

26. 6. 2010
  Můj milý horský deníčku, po poslední akci na Tajakante jsem se dušoval, že další proprděné trenýrky odložím až na červencový výstup na MB. Jenže i kalná voda odteče a trenky se vyperou a tak počátkem měsíce června již plánujeme a sháníme lidi ke zdolání klettru ve Vysokých Taurech. Nemysli si, že po předchozích extrémech jsme se pustili do nějaké lehčí cesty, ne, ne, nééé! Opět před námi stojí klasifikace z nejtěžších - D/E ferata "Kristall klettersteig".

Jako společníky ke zdolání nakonec přibíráme co se zajištěných cest týče dva "nováčky". Celá naše partička skautíků, jak nás nazývá jedna rosnička, se tak v pátek béře v klimatizovaném voze a s přepravkou vypečených koláčů po ose Rozvadov - Řezno - Mnichov - Kufstein - Uttendorf a 14 ještě víc vypečených "Kehres" k cíli, kterým je spodní stanice lanovky v Erzingerboden. Zdá-li se ti deníčku, že je to přílišná zajížďka, věz, že je to o celou hodinu kratší Strasse než přímá linka přes Solnohrad. A ještě ušetříš za rakouskou dálniční známku.
Ráno nikam nespěcháme a po deštivé noci sledujeme honící se oblačnost nad námi. Víme však, že pokud my vyrazíme do hor, máme vždy hezky, a tak po řízkové snídani vyrážíme ke stanici horní, u chaty Rudolfshütte nad jezerem Weißsee. Snad poprvé se nám podařilo překonat časový údaj na informačních tabulkách a místo 3,5 hodin tůry jsme na hrázi jezera o hodinu dříve. Překvapením je, že se naše 150m vysoká Kristallwand neodráží na hladině, jak jsem si vysnil cestou vzhůry, neboť celé jezero je upuštěné o dobrých 20m, ale trčí ze suťoviště pokrytého silnou vrstvou sněhu. Obcházíme jezero zleva až k nástupu. Ručkování přes potok se nekonná, anžto je lano smotané, aby ho valící se masy sněhu z okolních prudkých svahů neponičili. Cvakáme se do lana v chodbiččce mezi stěnou a 4m krou sněhu. Prvních dvacet metrů se leze traverzem v mírném převisu po kolíkách. Na začátek tradičně záhul a tak máme z nástupu ruce podobné orangutanům. Další metry se střídají kolmé výstupy s občasnými převísky a odpočinkové A/B traverzy. Na několika místech je možné ze stěny ustoupit. Prvně po travnatém zajištěném chodníčku nalevo asi po 50m, dalšími pak jsou možnosti slanění, které nemůžete minout, dolů na břeh jezera. Posledního slanění, před finálními převislými žebříky a E-čkovým převisem s vysilujícím atletickým výkmitmo-kmitovým překonáním, využívají naši borci, ti s většími lýtky. Nad žebříky je pak další vychytané místečko, kde se přesedá do krátkého traverzu a kolmého 3m výšvihu po mokrých kolíkách. No a jste nahoře. Opět srovnáváme čas a zdoláno je za neuvěřitelnou půldruhou hodinu. Odměnou jsou máslové zlaté medaile a výhled na celé jezero. Zpáteční cesta je značená mužíky a posléze na Rakousko netradiční modrobílou barvou. Na Rudolfshütte polykáme bier a směřujeme zpátky k autu. Těsně pod hrází Grünsee se v potoce koupeme a s křečí v znecitlivěných chodidlech ovšem nádherně osvěžených pokračujem v sestupu.
Ještě téhož večéra se přesouváme do St.Johann in Tirol pod masivek Niederkaiser, odkud druhý den po hodinovém příkrém výstupu lesem a zajištěné cestě Meiklesteig (A/B) tento hřeben, jež je menším bráškou masivu Wilder Kaiser, procházkově přecházíme. Na hřebeni je plno nádherných romantických místeček s lavičkami a vyhlídkou ať už do 700m hlubokého údolí Brixental nebo na již zmíněný masiv Divokého císaře - vhodné i pro dětičky na provázku.
Nedělní pozdní dopoledne zakončujeme další koupelí v potoce a chca nechca se vracíme po stejné Strasse dom.

Photos: Kristall und Meiklsteig

Topo: Kristall klettersteig, Meiklsteig/Maiklsteig

Pozn. autora: Vlastníte-li jako já Klettersteigatlas, upozorňuji na chybičku ,která se stala patrně při překladu u cesty Meiklsteig. V knize se mylně píše o přístupové cestě "po rovince lesem" rovinku zde nehledejte, najdete ji až po překonání hřebenu a návratu zpět k parkovišti. Od parkoviště tedy jděte po pastvině vzhůru a před jejím horním koncem je v pravo pěšina, která je posléze tradičně značená červenobíle a která vás dovede až k místu, kde začíná lano. Pozor! pěšina prudce stoupá, za mokra nebezpečí uklouznutí na kořenech.

Costra
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

....

kobr,30. 6. 2010 13:26

Dobrý článek !!! Costra chytil střívko :D