Náboženství
Náboženství
Z celkového počtu světové populace kolem 15% osob nevyznává náboženství žádné. Dokonce kolem 4% osob se staví proti jakékoli formě náboženské víry či praxe.
Náboženství je lidský fenomén, který není snadné definovat. Bylo vytvořeno mnoho definic náboženství, které se ale snaží vyvarovat úzké definici a tím se tyto definice často zlehčují a zobecňují…
Judaismus
Judaismus je náboženství a kultura židovského národa. Zásady a dějiny judaismu vytvářejí historické základy mnoha jiných náboženství včetně křesťanství a islámu.
Za Žida je považován ten, kdo pochází ze židovské matky nebo přestoupil k židovství podle ortodoxní normy. Ve státě Izrael dnes platí toto tradované pravidlo jako právní základna pro definici židovské národnosti.
Obřady a svátky
Den odpočinku - Sabat: Začíná v pátek po západu slunce a končí sobotní nocí. Je to svátek, kterým se připomíná, že Bůh sedmého dne po stvoření světa odpočíval a že i v tom se mu člověk má podobat. Žid v tento den nepracuje, nezažíhá a nezháší světlo ani oheň, nevaří, nepíše apod.
Pokrmy musí být obřadně čisté - košer, připravené podle židovských rituálních předpisů. Zakazuje se např. jíst maso jiných zvířat než přežvýkavců-sudokopytníků (např.vepřové nebo konina), jsou zakázány ryby bez šupin apod. Na stole nemají být současně pokrmy z masa a mléčná jídla. Dokonce nádobí v kuchyni je oddělené zvlášť pro mléčná a zvlášť pro masitá jídla a nesmí se zaměnit.
Křesťanství
Patří k evropské tradici (západ), navazujeme na Řeckou tradici. Jedná se o monoteistické a náboženství.
Vzniklo ze sekty křtěnců kolem Jana Křtitele (byl popraven, pokřtil Ježíše); snaha o obnovení velkého království.
Svátky a obřady
Dva hlavní křesťanské svátky připomínají narození Ježíše (Vánoce, 25. prosince, jimž předchází Advent) a vzkříšení (Velikonoce, první neděle po prvním jarním úplňku, jimž předchází půst)
Islám
Muslimské náboženství, které praktikuje 1,1 miliardy věřících, je svým početním významem dnešním druhým světovým náboženstvím. Toto monoteistické náboženství, založené kázáním proroka Mohameda, je kultem, tradicí, životní řeholí i projektem života ve společnosti. Pochází ze západního Arabského poloostrova, z měst Mekky a Medíny = odevzdanost se bohu .
Pět každodenních modliteb je povinných od dospělosti. Jde o ranní modlitbu (subh), polední (zuhr), odpolední ('asr), večerní (maghrib) a noční ('isha).
Hinduismus
Vznikl v Indii – přibližně v 5. stol. Př. n. l., jedná se tedy o nejstarší, dosud existující náboženství.
Výchozím náboženstvím staré Indie a světového společenství vůbec, které kromě pozemských východisek stylizovalo i náboženský přesah = existenci boha mimo člověka, je staroindický hinduismus. Je spjato s civilizací starověkých Hindů, jedné z prvních civilizačních vln indických = kolem r. 3000 př. n. l
Buddhismus
Jedná se o druhé indické náboženství, které vzniklo ve starých indických dobách, je mladší než hinduismus . Je spjato s životem, postavou a vystupováním bájného Buddhy (560-480), žil 80 let, stal se zakladatelem nového buddhistického učení.
Od počátku, kdy buddhismus spatřil světlo světa, vyvstává základní problém, jestli se jedná o skutečné náboženství a náboženský systém původního rázu nebo zda se jedná o projekt morální (mravní) – o soubor mravních zásad a principů, které mají sloužit jako návod pro lidské žití. Tento princip se projevuje v jeho tradici a vnitřní diferenciaci jeho nástupců a následovníků.
Taoismus
Taoismus je jedním ze základních směrů staročínské filosofie, jenž vznikl pravděpodobně v 5.století př.Kr., i když mnohé prameny kladou jeho vznik - zároveň s údaji o životě jeho zakladatele, mudrce Lao-c' - až do 4.století př.Kr.; ve 3.století n.l. se zformulovala jeho teologicko-rituální struktura a taoismus se stal státním náboženstvím (až do 10.stol.).
Cílem tohoto poměrně jednoduchého, lidového náboženství je naprosté splynutí člověka s přírodou, které má zajistit nesmrtelnost nebo alespoň dlouhý život. Tohoto splynutí je dosaženo pomocí meditací, duchovních i tělesných cvičení, diet a vzděláváním.