Podzim
Tento podzim je nádherné počasí, jezdíme do lesa na dříví. Jednou se stalo, že jsem nepobrala dřevo najednou. Doma náklad shodím a chci jet ještě pro další. To je pro kobylky překvapení, stará nemůže pochopit, že musí opět na silnic. Stále se snaží uhnout na zahradu. „Jó, holka, máš smůlu.“
Jsem na srubu v Božanově a dostávám krásnou SMS zprávu od jednoho kamaráda kovboje: „Uléhám pod širým nebem a koně mi svými kopyty hrají ukolébavku, posílám pozdrav na srub tobě a tvým čtyřnohým kamarádům.“ Již dříve jsem dostala další 2: „Dnes je nebe plné hvězdiček, na koni jedu pod nimi, domů vedou spousty cest, tak ti pozdrav posílám.“
„Houpu se v sedle, kochám se barvami listí...“ Co k této poetice říct? Každý ať si užívá krásy podzimu i života svého.
Stále pendluji mezi Pěkovem a Božanovem, kde ještě dohotovuji k zimnímu bydlení svůj srub. Je tak dalece dostavěn, že jsem v něm s vnoučaty prožila krásných 10 dní.
Také, jako každým rokem, přijela k nám moje sestra Marta. „No tak se mnou budeš chvíli jezdit, aspoň poznáš, jak jednoduše se jezdí s rychlonožkama. Nejdřív do lesa, já na dříví a ty na houby.“ Marta se nikdy ke koním nedostala, takže je pro ni vše nové. Nejdřív se podivuje, že koníky není potřeba dvakrát pobízet. Vždy ji uvádí v úžas, jak se na louce kolem lesa rozjedou. Ale to není jen takový klus, to je úprk, jak o život. „Musíš se opravdu držet, jinak tě to katapultuje“, říkám. Na horizontu se holky zklidní, spokojené, užily si.
Také jedeme do Božanova, je to
Navštívily jsme také rodinu svého bratra Jiřího v Božanově. Cesta zpět do Pěkova je stálé stoupání. Je teplo, zdržely jsme se u bratra. Kobylky jedou statečně, Pasa si opět vychutnávají v trapu. Odpoledne je nutné z koníků umýt pot a špínu. Marta mi pomáhá čistit mladou. Ta jak zjistí, že si může něco dovolit, tak si dovoluje. Říkám: „Zkouší to, jako některé děti.“
„Tak co tomu říkáš?“, ptám se Marty. „No, nikdy bych neřekla, že to je tak namáhavé a únavné.“ MÁME UŽ SVŮJ VĚK. Ale asi se jí ty jízdy líbily. Pro ni je volant jistě větší jistota, jezdí hodně a dobře. Já si těch koňských jízd užívám, dokud ještě můžu.
Dnes je pátek, 16. 10. 09, venku sněhu jak na Vánoce. Víc jak před týdnem teploty trhaly rekordy a nyní jen rozbředlý sníh, mokro, vlezlo, teplota na 0. Chumelí do listí, stromy jsou těžké. Hodně jich je polámaných. Mnoho domácností je bez proudu a tepla. Ještě jsem ani nestihla otrhat zimní jablka, ale řepu pro slepice a koně máme doma. Zítra se má jet Hubert v Jetřichově, asi to je bezpředmětné. Prý se má podzimní slunečné počasí vrátit, už aby to bylo.......