Bylo krásné jarní ráno a Botan se procházela jen tak po městě když jí
dal Kuenma volno.Kam jen půjdu?.....jo už vím navštívit Yuskeho.(říkala
Botan).Cestou do Yusukeho domu se zastavila u kavárny když viděla
Yusukeho s Keiko jak spolu sedí a on jí objímá.Botan nic nedávala na
jevo ale v hlouby srdce si taky přála mít někoho kdo by jí mněl
rád,objímala se s ním a mněla o koho pečovat.Botan zesmutněla a už
nešla za Yusukem ale projít se sama do parku.Jen se procházela a ani si
nevšimla že jí sleduje přízrak s podsvětí.Botan šla po cestičce a nikde
nikdo nebyl.Z ničeho nic velký přízrak co ji sledoval skočil před
ní.Botan se lekla a vůbec nevěděla co dělat,když tu ze stromu vyšlehl
Kuramův byč a proseknul přízrak vejpůl.Když už bylo jisté že je mrtvý
tak seskočil Kurama k Botan.Botan byla překvapená z toho co viděla že
omdlela.Kurama ji však pohotově chytl do náruče.Když už chtěl jít tak
ten přízrak ho drápl drápem do nohy ale pak už ho Kurama vyřídil a šel
s Botan k němu domů.Položil Botan do své postele,čekal až se probere a
sedl si k ní.Botan......(řekl zvláštním tonem Kurama).Když se Botan
probýrala viděla Kuramu u postele.C......co se děje?(řekla překvapeně
Botan).Když si se procházela tak na tebe zaútočil nějaký přízrak,no a
já sem ho zničil.(řekl v klidu Kurama).Aha....(stále překvapeně řekla
Botan).Když si Botan uvědomila že je v něčí posteli tak už věděla čí to
asi bude postel.Ehm.......kde to sem?(zeptala se ostýchavě Botan).V
mojím pokoji......no teď spíš v mé posteli(řekl Kurama a pousmál
se).Botan se hned začala červenat ,když ucítila nějakou vůni tak
červenání přestalo.Co to tu tak nádherně voní?(zeptala se ostýchavě
Botan).Kurama ukázal k oknu kde byli nádherné květiny.To sou mé květiny
které sem si vypěstoval.(řekl Kurama).Pak si Botan sedla na posteli a
chtěla jít ale všimla si rány co mněl Kurama na noze.Kuramo.....vždyť
ty krvácíš na noze.....(zařvala Botan).E?......a tohle to se mi zahojí
nemusíš mít starosti.(řekl Kurama a usmál se na Botan).Botan jak tam u
něj seděla nemohla dát pohled jinam než na něj a na jeho zelené oči.No
zkusím ti to ošetřit.....kde máte lékarničku?(zeptala se Botan).V
koupelně.(odpověděl Kurama).No a kde máte koupelnu?.....a vůbec kde máš
matku?(zeptala se ho zas Botan).Matka je v lázních......dopřál sem jí
odpočinek.....do koupelny tě odvedu poď.(řekl Kurama vstal a při tom
vzal Botan za ruku).Botan se zas začala červenat když jí Kurama držel
ruku.Byli v koupelně tam vytáhl Kurama lékárničku podal jí Botan a sedl
si.Botan si k němu klekla.No ale asi si budeš muset sundat
kalhoty.(řekla Botan která se stále červenala).Kurama jen přikývl a
sundal si kalhoty.Botan mu začala ošetřovat ránu a pak mu ji
zavázala.Pak se oba zvidli a zadívali se jeden druhému do očí.No tak já
už půjdu.(řekla potichu Botan protože ve chvíli kdy se mu dívala do očí
ani na víc neměla).Počkej na mně v mém pokoji půjdu s tebou.(řekl
Kurama).Botan přikývla a šla do jeho pokoje.Mezy tím se Kurama
převlíkal v koupelně.Botan se rozvalila na jeho posteli protože si
nemohla pomoct.Načichávala vůni která se lila přes celý pokoj.Pak
zavřela oči a poddala se snění.Po chvíli potichu přišel kurama a díval
se na Botan jak objímá jeho polštář.Pousmál se a potichu si sedl k ní.Z
ničeho nic mu připadala moc krásná.Netušil to ale Botan se zdálo o
něm.Pak Kurama položil svou ruku na její vlasy a přilehl si k ní.Botan
o ničem nevěděla až když jí Kurama začal hladit po vlasech hned
otevřela oči a viděla Kuramovu tvář nad ní.Ihned ztuhla a nevěděla co
má dělat.Kurama nevěděl proč ale přibližoval svou tvář k její.Botan si
toho hned všimla a odsunula se hned od něj.Nevěděla co si o tom
myslet.Kurama se usmál a vstanul s Botan.Nepůjdem se projít?....(zeptal
se trochu ostýchavě Kurama).No ano můžem.(řekla stydlivě Botan).Vylezli
z jeho bytu a rozhlíželi se kolem.Tak třeba po městě?(zeptal se
Kurama).Jistě.(řekla radostně Botan).Kurama nabýdl Botan rámně a Botan
ho vzala za ruku.Šli spolu jen tak po městě když tu si všimla Botan ve
víloze malého červeného ze zelenýma očima medvídka.Kurama si všiml že
se jí líbí vešel do obchodu a hned
vyšel s plišákem v ruce a podal ho Botan.Botan chvíli překvapená a pak
si ho vzala.O.......děkuju Kuramo.(na konec řekla Botan.).Kurama ji zas
vzal za ruku a šli.Botan se chvílema dívala na plyšáka a na
Kuramu.Kurama se jen usmíval a zastavil s Botan před
kavárničkou.Nepůjdem se najíst?(zeptal se s úsmněvem Kurama).Botan
přikývla,sedli si ke stolku a Kurama objednal něco malého sladkého k
jídlu,malý zákusek.Přinesli jim ho ale tak jak to nečekali.Přinesli
zákusek pro dva ale na velkém talíři tak aby to jedli spolu.Kurama i
Botan byli překvapeni.No ale mi sme si objednali sice stejné ale né
dohromady(řekl trošku překvapeně Kurama).Promiňte ale......no vypadali
ste jako .......no jako páreček zamilovaných tak sme se s kuchařem
domluvili na vaše překvapení......no tak to odnesu.Promiňte.(řekl
rozpačitě číšník).No když ste si s tím dali takovou práci tak to tu
nechte.(řekla taky rozpačitě Botan).Kurama přikývl a vzal si
lžíčku,jednu pro sebe a jednu pro Botan.Přisedli si blíž k sobě.Kurama
začal jíst jako první ale Botan si sem tam vzala protože se trochu
styděla jíst s Kuramou.Něco se děje Botan?(zeptal se jí Kurama).Ne ne
nic.....(odpověděla stydlivě Botan).Na konec se dala taky do jídla ale
všichni okolo si všímali jak se oba červenají.Dojedli ,Kurama zaplatil
a zas se šli procházet.Po chvíli začalo být Botan trochu divné že
zrovna Kurama je na ní tak milí.Ano to Botan věděla že je Kurama
gentleman ale že by jen tak kupoval nějaké holce věci a jedl s
ní?.....to už jí bylo trochu divné.Tak kam bys chtěla teď?(zeptal se
rázně Kurama).No........(přemýšlela Botan).Ve skutečnosti věděla přesně
kam by chtěla jít,chtěla by se projít po pláži a sledovat západ
slunce.Nepůjdem se třeba projít po pláži?(zeptal se hned Kurama).Botan
byla trochu u vytržení jak mohl vědět že chce jít zrovna na
pláž?(myslela si Botan).Moc ráda......(nakonec vylezlo z Botan).Po
chvíli dorazili k pláži.Procházeli se po pláži ale už se nedrželi za
ruce.Pak si Botan sedla na písek.Kurama se hned zastavil a sedl si
vedle ní.Společně sledovali západ slunce.Vítr jim foukal do vlasů,Botan
zavřela oči a nechala se unášet vítrem který ji foukal do vlasů.Pak se
Botan zasněla a ani nevěděla že se pomalu opírá o Kuramu.Kurama se jen
na ní dívá ale trošku se červená.Už se stmývá a je chladno tak se Botan
instynktyvně přitulí ke Kuramovi aniž by o tom věděla.Kurama o trošku
víc zčervenal ale nevadilo mu to spíš naopak chtěl jí obejmout.Pak se
odvážil a objal jí jednou rukou.Botan to hned ucítila otevřela oči a
byla trochu v rozpacích z toho že nevěděla co dělat a že jí Kurama
objímá ale sama netušila že je k němu přitulená teprve po chvíli si to
uvědomila.Kurama si na ní všiml že se taky červená.No už je tma tak no
nechtěla by si u mně přespat?.....stejně nemáš kam jít no tak poď ke
mně domů(řekl Kurama).Botan se hned od něj odtáhla a vstala a Kurama
taky hned vstal.No........tak jo(řekla Botan která se červenala a tak
se dívala na zem).tak jdem(řekl Kurama a pomalu šel).Botan ho
následovala a trochu se otřásla zimou.Kurama si toho všiml a hned si
sundal bundu a dal jí na Botan.Botan jen byla překvapená ale byla ráda
že jí není zima.Cestou domů před ně skočil ten přízrak kterého Kurama
asi nezabil.Kurama hned skočil před Botan.To není možné, jak se mohl
oživit?(řekl Kurama a překvapeně se na něj díval).Botan byla u
vytržení.Kurama hned vytáhl svůj byč ale když se napřahoval že po něm
sekne tak za 1.slyšel výkřik Botan a za 2.mu něco ze zadu drželo
byč.Když se ohlíd vyděl jak mezi ním a Botan vede ze zemně ruka
přízraka a drží mu byč.Ani se nestačil vzpamatovat a přízrak s ním
mrsknul o zem takovou silou že z jeho úst vystříkla krev.Botan si
všimla že přízrak má jednu ruku v zemi.Pak si ten přízrak zas vrátil
ruku.Botan rychle šla ke Kuramovi.Jak si to udělal?(řekl Kurama a
pomalu vstával ze země).Mé tělo se může přizpůsobyt zemi a dokud
nezasáhneš mé srdce nebo mozek nezemřu ale tyhle orgány si v těle můžu
dát kam chci.(řekl potěšeně přízrak a pak se začal jen smát).Botan jdi
za mně.Teď když vím jak na něj tak to bude snadné(řekl Kurama a okolo
něj začali lítat lístky).Botan ho poslechla a šla o kus dál.Pak Kurama
napřáhl ruku a všechny lístky letěli na přízrak.Všechny lístky byli
ostré jak malé dýky.Přízrak byl rozsekaný ale stále nepadal k zemi.Pak
si Kurama všiml že mu ruce vedou do země.Hned se začal ohlížet a pak si
jedné všiml u Botan vytáhl byč ale ten démon si udělal z té druhé ruky
dýku a bodl jí Kuramovi do zat.Kurama se však držel máchl byčem k té
ruce co byla u Botan a sekl do ní a pak přízrak padl k zemi protože tam
mněl mozek.Botan utíkala za Kuramou a vytáhla mu dýku ze zad.Kuramo si
v pořádku?.....až dojdem k tobě tak to ošetříme neboj to
vydržíš.(říkala smutně Botan).Kurama se jen opřel o Botan a
přikývl.Když byli u jeho domu vytáhla Botan Kuramovi z kalhot klíče a
otevřela si.Položila unaveného Kuramu na gauč a šla si pro
lékárničku.Kurama tam unaveně seděl a čekal na Botan.Pak se vrátila a
sedla si k němu.Sundej si tryčko ať ti ošetřím tu ránu na zádech(řekla
stydlivě Botan).Kurama přikývl,sundal si tryčko a otočil se k Botan
zády.Botan mu začala ošetřovat ránu.Kurama sem tam zasyčel bolestí
jinak nic.Pak mu Botan tu ránu obvázala.Tak už to je hotové(řekla Botan
s úsmněvem).Kurama si nandal tryčko a otočil se k Botan.Jo a promiň
jestli to bolelo(řekla Botan a červenala se).To nic.......tak já budu
spát tady a ty v mém pokoji.(řekl Kurama).Ne to je tvůj byt
přece.......(ani Botan nedořekla co chtěla a mněla jeho prst na
rtech).Přece bych tě nenechal spát na gauči(řekl Kurama a usmál
se).Botan byla zas celá červená a jen přikývla.Dobře.(řekl
Kurama).Botan vstala a pomalu šla do jeho pokoje.Dobrou noc.(řekla
Botan).Kurama jí odpověděl to samé.Pak si Kurama lehl na břicho a
ležel.Botan si sedla na jeho postel a nechtělo se jí spát.Ale po chvíli
si přece jen lehla.Stále načichávala vůni květin které jí připomínali
Kuramu a tak stále na něj myslela.Botan to nedalo,vyšla z jeho pokoje a
šla se na něho podívat.Když došla do obýváku neviděla Kuramu na gauči
tak se lekla kde může být.Když tu se za ní ozval Kuramův hlas.Hledáš
mně?......Botan.(zašeptal Kurama Botan do ucha).Botan byla překvapená a
nevěděla co dělat tak na sucho polkla.Pak jí Kurama ze zadu objal.To
Botan ještě víc překvapilo.Pak se Botan otočila ke
Kuramovi.K......Kuramo(vydala ze sebe Botan).Dívali se jeden druhému do
očí.Pak se Kurama k ní přiblížil.Stále se jí díval do očí.Přiblížil
svou tvář k její zavřel oči a políbil ji.Botan přestala na všechno
myslet a jen se nechala líbat.Pak jí Kurama přestal líbat a díval se na
ní.Na konec i Botan otevřela oči.Dívala se na Kuramu trochu překvapeným
ale i zároveň zamilovaným výrazem.Botan........miluji tě.(řekl výrazně
Kurama).Botan na něj překvapeně koukala.Byla úplně překvapená tím co se
stalo že nemněla slov.Kurama jí stále objímal a díval se jí do
očí.Kuramo.......já.......(řekla Botan podívala se mu zamilovaně do očí
a přitiskla se k němu).Kurama na konec vzal Botan do náruče a odnesl do
svého pokoje a položil na postel.Kuramo......já tu nechci být
sama(zašeptala Botan).Kurama se zastavil a otočil k Botan.Tak
dobře(řekl Kurama,usmál se a sedl si k Botan na postel).Budu tu u tebe
sedět a hlídat tě.(řekl Kurama zas s úsmněvem).Botan nevěděla co říct
ale pak si lehla a hned usnula.Kurama se na ní stále díval až pak si k
ní natáh a hladil po těle.Botan spala a nic necítila.Pak Kurama vstal
utrhl květinu a dal jí Botan do vlasú.Zas se k botan sedl a díval se na
ní.Pak si lehl k ní a opřel o ní.
Konec