Lyžák
Ahojky lidi.....
Tak sem zase po dlouhý době něco píšu. Dřív jsem neměla zrovna moc času, jelikož jsem usilovně přemýšlela, co si vzít s sebou na lyžák. Je to divný, ale na konci března se ještě jezdí na lyžáky. Vzhledem k tomu, že u nás na rodném pahorku docela dlouho nebyl sníh, nás přepadaly noční můry o tom, jak s profesorama chodíme na celodenní túry po Jeseníkách, ale díky webové kameře jsme se uklidňovali. Jeseníky hlásily 120 cm sněhu. 24. března jsme se tedy nalodili do autobusů a vyrazili vstříc sjezdovkám a okouzlujícím vlekařům :D
Cestou jsme za okny busu marně hledali náznaky sněhu, ale naději neztráceli.......poslední kilometr před cílem jsme konečně spatřili to božské dílo.....Sotva jsme na Ovčárně vystoupili, vytvořil se řetěz a z nákladního prostoru se začala valit zavazadla a lyže. Rolba to všechno odvezla před chatu Barborku asi o jeden či dva kolimetry dál, ale my museli jít pěšky :( Byla vichřice a mlha. Ubytování bylo ucházející, až na to, že na patře byl jen jeden záchod a jedna sprcha. Ještě, že tam bylo pater víc. Když jsme odcházeli z jídelny, říkali jsme si, že takhle hnusný to snad nebude pořád a že se to spraví. Druhý den bylo skoro všude slyšet, že si z nás snad dělaj srandu a zkoušej, co vydržíme. Ale od třetího dne se to už jen zlepšovalo....buď jsme si zvykli nebo konečně našli dobrou kuchařku.
Každopádně, vynecháme-li to "nepodstatné", tak můžu říct, že i na konci března se v Jeseníkách lyžuje perfektně. Ráno sjezdovky bezva namrzly, takže se jezdilo jako po másle a odpoledne to sice od stále svítícího slunce poněkud tálo, ale těžký sníh se pro nás stal určitou výzvou a statečně jsme se drželi.
Je pravda, že polovina "účastníků zájezdu" padla s antibiotikama do postele, ale i přes to jsme se nenudili. Jako na správné školní akci nechyběl ani skandál s alkoholem, kdy jeden člověk přemohl pět osob na něm ležících a klidně útočil na kolemjdoucí spolužáky. Nejlepší na tom bylo, že profesor to nechá "vyšumět". Nojo, když on sám nebyl zrovna nejstřízlivější, to se pak nesmíte ničemu divit......A co byste dělali, kdyby vás ve spánku fotili opilí "protibydlící"? Opravdu cool zážitek, škoda, že jsem opravdu spala. :D
Ve třídě máme osm kluků a z toho jich šest hraje na nějaký nástroj.....dokonce i na lyžák si vzali bubny a elektrickou kytaru a celý pobyt bylo z jejich pokoje slyšet, jak pilně trénují :) Bylo to naproti našemu pokoji, takže jsme to měli z první ruky.....Poslední den náš "boyband" uspřádal hodinový koncert a dokonce to tak ve společenské místnosti i vypadalo.
V den odjezdu jsme s nostalgií jedli snídani a zároveň se těšili domů. Na cestu nám v kuchyni udělali každému řízek a mohli jsme vyrazit. Rolba se zase činila. Před tím, než dorazily autobusy, jsme si ještě stihli dát v bufetu langoš a hurá domů!!!!
PS: Jestli tohle někdo dočetl až do konce, tak gratuluji, protože jestli to bylo zábavné, tak už vás jen tak něco nenudí ;)
...to přečet
(někdo, 11. 4. 2007 21:18)