Jak vycvičit dobrého pánečka…..
Já nevím jak vy, ale já jsem si všiml, že knížek jak vychovat psa je…..ale žádná jak vychovat dobrého pánečka. Rozhodl jsem se , že to napravím.Použiji vlastní zkušenosti, jak jsem z poměrně zachovalé starší dámy se smutkem v duši, která několik roků došla jen do auta a zpět udělal docela dobrého pánečka….
My psi máme jednu velkou výhodu.Působíme trochu jako děti.Zatím co ty lidský vyrostou a vlastním rodičům postupně berou všechny iluze, my sice projdeme i pubertou, připravíme je o některé iluze, ale vlastně nevyrosteme nikdy.
My svého pánečka milujeme… a to prosím za všech okolností. Nám je fuk kolik váží nebo měří, kolik má vlasů a kolik měří v pase, jaké má auto a kolik bere.My ho milujeme takového jaký je a trochu si ho přizpůsobíme…….
Tak ta moje, když jednala s Katkou, tedy jako chovatelkou, plánovala. Koupila proutěný koš, vyloží ho starou dekou a dá ho předsíně a tam budu bydlet. A do ložnice a obyváku ani náhodou, byl by to tam samý chlup.
No prosím, nebudu ji to přeci vymlouvat.Do košíku jsem chodil. Byl krásný, musel stát…postupně jsem ho rozložil na tří až pěticentimetrové kousky proutí, které se vyneslo do kontejneru…, pak zkusila molitanový polštář.Ví někdo, kolik je v něm molitantových kostiček.Já jo.
Celá naše předsíň-po kotníky .Málem na tom zničila vysavač.Nakonec se poučila, dostal jsem molitanový pelech s vysokými okraji, pěkný psí motivy a ten beru.
Do ložnice mě vzala hned první noc,vedle postele, aby slyšela jestli dejchám a celou noc mě držela za packu.A protože vedle ní bylo spousta místa po pánečkovi kterého jsem nepoznal, ale určitě bych se mu líbil, vždycky jsem se opřel a koukal.nemusíte nic říkat, jen koukat….vytrvale, to je podmínka. No protože na chatě jsem ji hřál, když se mnou spala na zemi, určitě se jí to zalíbilo a tak jednou řekla…no tak pojď…, vyzvedla mě za zadek a byl jsem tam.Hluboce vzdychla a řekla- Jirka by nás zabil, oba…..
Jirka byl ten páneček co jsem nepoznal, on umřel a panička proto byla pořád smutná.A můj úkol byl ji rozveselit a to jsem musel ve dne v noci.A protože páneček, co jsem ho nepoznal mou paničku ráno i večer políbil, zastoupil jsem ho a měl jsem vyhráno.Večer vždycky zkontroluju, jestli babča náhodou nevyhazuje zbytečně peníze za kosmetiku, protože jediné správně vynaložené peníze jsou ty, které investuje do mě…Takový ty masti a krémy a mléka ,to slíznu, kdo by to v noci čuchal.A ráno číhám, když se panička pohne, nebo otevře oči, hned ji dám hubana na celý obličej.Kdyby to náhodou na mě zkoušela, jako že se schová pod deku, tak buď seberu deku a jdu, a nebo,to je lepší protože to si užiju i já, najdu škvírku, jak se dostat na nohu a prolíznu ji mezi prstama- to rychle vstává. Musí se prostě najít takové slabé místo.
No a to jsem ještě pořád nemohl do pokoje s televizí, přesto, že je největší. Ležel jsem mezi dveřmi, hlavu na packách a koukal.Nebo seděl, však mi labiny si umíme pohovět, pěkně vyvrátíme nohu a kecnem.Tak pak stačilo sedět, koukat a občas vzdychnout…Jenže nic to nepomohlo.Tak jsem se do toho pokoje dostal, když byla panička v práci a zapomněla pořádně zavřít.Říkal jsem si, teď si to musím užít a zkoumal jsem co se dalo, co se mi líbilo jsem si přinesl na prostředek a na tu hromadu jsem si lehl a čekal až se panička vrátí z práce.Byl jsem docela pyšný, na to že jsem tenkrát byl ještě mrně jsem nadělal dost práce.
Zklamala mě a to těžce….Chytila mě za kůži na krku, zatřepala se mnou, vynesla do pelechu a všechnu mou práci zničila.
Tak jsem si řekl, tudy cesta nevede. No zlomil jsem ji, ale dalo to práce.Jednou v křesle zdřímla, tak jsem se připlížil a šel jsem ji ohřívat nohy, hezky jsem si je packama přidržel, položil hlavu a zdřímnul s ní.A bylo vyhráno, žádná místnost pro mě není tabu.I když, podmínka- nesmím nic trhat, kousat, šklubat…..
Tak jsem začal pracovat na krmení.Když jsem byl mrně, dávala mi 5x, pak 3x a dnes jednou.Já to mám rád, už mi nevaří, že nemá čas, mám granule, jen mě štve, že ona má vždycky něco lepšího.
Bylo kolem toho dohadování, slintal jsem na podlahu, skákal, dělal oči…nakonec máme dohodu, já mám misku, ona talíře, ona mi nechodí do misky a já ji do talíře jakmile vezme do ruky příbor, není to pro mě, je to horký.Dělí se se mnou jen o chleba se sýrem a nebo o sýr.Neříkám že jsem zcela spokojený, ale myslím, že to není zlý.Doma jsem spokojen.Horší to bylo venku.
Chodíme spolu hodně ven,přesto,že babča není žádná chudinka, když zaberu- jsem jak bejk…Některý lidi si myslí, že my psi jsme šťastný, když si můžeme dělat co chceme.Babču jsem naučil, že my psi jsme šťastný, když nám někdo řekne, co můžeme dělat.Jasně, srozumitelně a klidně.Nejdřív si třeba myslela, že víc poslechnu, když víc zakřičí.Taková hloupost.Slyším líp jak ona, víc poslechnu, když mi nedovolí neposlechnout. Je to možná složitý, ale je to tak.Pak jsem ji naučil, že snesu trest, když vím za co je.A protože nevím co je čas, musí mě u toho chytit.A to už není žádná legrace, protože chytit já se nenechám.Ale moje Babča je fakt šikovná, však já ji taky ještě věnuju pozornost a něco o ní napíšu.Třeba se naučila,když něco provedu ,ale to jak vidíte, je mááálokdy- že mě sprdne, ale dál se nezlobí.Trochu mi vadí ta metoda, drapne mě za kůži, odvleče do pokoje a zavře dveře.Prej- teď přemýšlej…. A fakt když pro mě přijde, nenadává, mluví normálně i mě pohladí.Venku s ní je problém jenom v případě, že se ovoním.Jinak už se dohodneme ,ale v tomhle máme opravdu naprosto rozdílný vkus.
Já to miluju, najít si takový místečko, hnojiště, močůvku-no to je boží.Lehnout si do toho a co nejvíc vetřít.Sama se voní, ještě to rozprašuje a to mažu pryč,přestože ji věrně doprovázím při všech jejich činnostech-to lechtá v nose.A pro mě nemá pochopení a tady se přiznám, jsem s výchovou neuspěl.Zkoušel jsem ji taky ovonět-kdepak, když najdu hromádku-protože nic lidského mi není cizí, naberu co nejvíc a hned se šťastnej, letím pochlubit….Dokonce bych řekl, že mě vítá sprostejma slovama…raději necituji!!!!
Takže nakonec mám vyzkoušeno-stačí, když zavolají, otočit a letět k nim, sednout na zadek a oddaně koukat- to měknou, přelíznout ruku a přisednout, případně lehnout k nohám, raději na záda a nechat je, aby si podrbali bříško- když k tomu začneme mrskat levou zadní…máme vyhráno.Ale za trochu námahy to stojí…..pak stačí že si koukneme do očí, a už oba víme svý.
Komentáře
Přehled komentářů
trha plot mam ji rada a myslim ze ona mne taky ale nevim jak ji vycvicit . ona trha plot běháa neposloucha na knoze jen kdyz chce tak sedni
Pěkný
(Michala a Márty, 25. 10. 2007 14:57)No tak to se povedlo, ty popisy toho co vyvádí... Jako bych viděla Marťana :-D Zrovna předevčírem jsem vstávala, zamířila si do kuchyně a ... Všude hlína, maximum na Mártyho dece, na hlíně papíry, moje doklady (naštěstí je nerozkousal), na dokladech hrnec, na hrnci utěrka a na utěrce pes, který právě dožoužlával zbytky mojí milované květiny, podíval se na mě a zavrtěl ocáskem...
popis hromady uprostřed pokoje-viz text
(Jarka, 24. 3. 2007 15:12)ubrus, časopisy, květináč s květinou,polštářky ze sedačky, tel. seznam,dvě knihy, 6 CD, manuál k videu,dálkové ovládání, a taky bobek, nebo dva
eli
(tereza kunesova, 15. 1. 2012 9:31)