Zónovkář Opava 2008
Týden po 1. kole jsme jeli na finále do Opavy. Závody tradičně pískal Tonda Grygar a jeho parkury byly jako vždy se zajímavými prvky, krásné, vyvážené, náročné, ale přitom zaběhnutelné, pokud se člověk soustředil od začátku až do konce. Sherrynka běhala s chutí a nadšením až do konce a podala některé velmi líbivé výkony, ač z přemíry aktivity provázené diskvalifikací, měla jsem z ní ale moc dobrý pocit a hlavně z toho, že si začínáme na parkuru rozumět a začínáme se sehrávat. Pokud se týče Griotky – ta po prvním opavském (celkově 3. Openu) startovala v neděli z 1. místa a jen málo chybělo k tomu, aby zvítězila v obou kolech. Ještě, že nebyl hlavní cenou dort, jako všechny uplynulé roky, to by nám bylo obzvlášť líto, že jsme se nešťastnou diskvalifikací o tuto dobrotu připravili. Za vítězství byly pelíšky, takže nám to tolik nevadilo. Po opavském zónovkáři jsme si trochu od závodů odpočali a začali se naplno věnovat nácviku slalomu. Museli jsme s ním docela spěchat, protože 4 týdny nato nás čekaly závody ve Větřkovicích. Jestli jsme to neuspěchali, to zjistíme na parkuru.