Obecná charakteristika skeletu
Pro efektivní a přitom velmi rozmanitý pohyb je nezbytná pevná opora - jakýsi "pevný bod v prostoru", na který se upínají svaly.
Prvním vývojovým pokusem v konstrukci kostry je vnější skelet řady bezobratlých. Různé schránky, ulity, desky a krunýře jsou sice významným pokrokem při vytváření opory tkáním těla, ale svým charakterem omezují rozsah pohybu a komplikují nebo přímo limitují růst organismu. Teprve vznik vnitřního skeletu vyřešil uspokojivě problém opory, členění těla a připojení končetin k osovému skeletu. Nejdokonalejší vnitřní kostru mají obratlovci, u kterých se současně diferencuje chrupavčitý i kostěný skelet. Chrupavčitá kostra zůstává po celý život zachována pouze u kruhoústých a u žraloků. Chrupavčité ryby zřejmě vůbec nezískaly schopnost tvořit kostní tkáň, a jejich skelet nemůže dokončit závěrečnou fázi vývoje kosti - osifikaci. U vyšších obratlovců - včetně člověka, je sice také v průběhu jejich ontogenetického vývoje vytvořena nejdříve chrupavčitá kostra, ale v průběhu dalšího vývoje je nahrazena kostní tkání.
Kost je vždy účastníkem pohybu - byť účastníkem pasivním. Každý pohyb, má také na kost - a přeneseně na celý skelet svůj vliv. Z obecného hlediska má skelet několik základních funkcí:
· Oporná funkce kostry byla zmíněna v předchozím textu.
· Ochranná (protektivní) funkce se uplatňuje u některých kostí. Mozek nebo pánevní orgány jsou v podstatě uzavřeny v kostěné schránce, a podobnou funkci mají i obratle ohraničující páteřní kanál.
· Funkci pák plní kosti spojené pohyblivými klouby. Nápadné je toto funkční uplatnění především na končetinách, kde dlouhé kosti představují ramena pák s opěrným bodem v ose kloubu. Za rameno síly pak považujeme vzdálenost úponu svalu od osy kloubu, a na rameno břemena působí např. hmotnost paže, ruky nebo příslušného článku těla.
· Funkci depozita minerálů organismu reprezentuje mezibuněčná hmota kosti, ve které je vázán především fosforečnan vápenatý [Ca3 (PO)2 . (OH)2] a uhličitan vápenatý (CaCO3). Minerální soli tvoří asi 67 % hmotnosti každé kosti; na kolagen připadá zbývajících 37 %. Kost má velmi intenzivní látkovou výměnu, a kostní minerály se značnou měrou podílejí na udržení homeostázy organismu.
· Krvetvorným orgánem je červená kostní dřeň, která produkuje nejen všechny typy krevních elementů, ale i osteoblasty a osteoklasty - tedy základní kostní buňky.
· Energetický zdroj představuje žlutá kostní dřeň, která je významným zdrojem chemické energie vázané v tukových buňkách.
Kostní tkáň tvoří v lidském těle dva typy orgánů: lamelární kost (vrstevnatá kost), a fibrilární kost (vláknitá kost). Lamelární kost je základem převážné části skeletu, zvláště dlouhých a plochých kostí končetin.
kolik má člověk kostí
(lubas, 29. 5. 2009 9:29)