Autor „Bídníků“, slavný francouzský básník, dramatik a prozaik Victor Hugo (1802 - 1885) pronesl v r. 1849 tato slova: „Jednou přijde den, kdy se všechny národy tohoto kontinentu spojí ve vyšší celek a vytvoří evropské bratrství, aniž by ztratily své individuální přednosti nebo svou slavnou individualitu. Jednoho dne už budou jen bojiště myslí – otevřené tržiště myšlenek. Jednoho dne budou kulky a bomby nahrazeny volebními lístky.“ Od té doby uplynulo více než 150 let. Civilizace nebyla nikdy více ohrožena než je dnes. Je nejvyšší čas spojit síly k zachování trvale udržitelného míru a prosperity pro všechny, nejen v rámci vlastních států, EU, OSN apod., ale v rámci celkových mezinárodních vztahů.

ZÁSADY

1. Rozhodující vliv na mezinárodní vztahy má trvale nevyřešený rozpor mezi prací a kapitálem. Snaha vládnoucích kruhů USA o nadvládu nad světem tento rozpor aktuálně velmi vyhrocuje. Přesto nemá naději na úspěch, je tomu třeba pomoci. Koncepčním cílem KSČM na poli mezinárodní politiky je dosažení spravedlivého, multipolárního, solidárního a mírového uspořádání světa. 
2. Globalizace projevující se ve všech oblastech, především v ekonomice a politice, je objektivní tendencí; v kapitalistickém pojetí má však mimořádně nepříznivý dopad na nerozvinuté země, sociálně slabé vrstvy a životní prostředí všech zemí světa. Představuje však rovněž kladné možnosti pro nekapitalistické síly, jichž je třeba účinněji využívat.
3. Pro mezinárodní společenství je nezbytné vrátit se k dodržování norem mezinárodního práva, usilovat o jeho zlepšování k dosažení rovnoprávnosti, solidarity, zajištění míru a bezpečnosti pro všechny, zvýšení akceschopnosti, posilování lidských a občanských práv, práva na výběr společenského zřízení, nevměšování do vnitřních záležitostí cizích zemí, vzájemné úcty, výhodnosti a dlouhodobé spolupráce. To se týká především nezastupitelné role OSN a její Charty. Mezinárodní právo, mírová diplomacie a všestranná spolupráce jsou východiskem pro předcházení krizím a řešení mezinárodních konfliktů. 
4. Je nutno vystoupit proti oslabování nebo obcházení postavení OSN a prosazovat takovou reformu jejích orgánů, včetně Rady bezpečnosti, která posílí demokracii, rovnoprávnější geografické zastoupení a sjednocující roli těchto orgánů na principu kolektivní odpovědnosti za lidstvo. Změny nesmějí vést k větší podřízenosti členských států velmocím, ale ke zvýšení váhy OSN jako celku při celosvětovém kolektivním politickém rozhodování.
5. Ve věku zbraní hromadného ničení vzniklo reálné nebezpečí zániku lidské společnosti v případě jejich použití. Základním úkolem je zachování trvale udržitelného míru pro všechny bez rozdílu. Jednou z cest k trvalému míru je snižování výdajů na zbrojení, zastavení vývoje a výroby nových zbraní a postupné všeobecné a úplné odzbrojení, zahrnující přednostně likvidaci zbraní hromadného ničení a jejich nosičů, ukončení jejich vývoje, obnovy, zavádění nových typů a rozšiřování počtu, a to i v zemích, které takové zbraně už vlastní. Je životně nutné prosadit zákaz militarizace vesmíru, který musí zůstat vyhrazen výlučně pro mírové účely ke společnému prospěchu lidstva. Nad odzbrojením je nutné ustavit účinnou mezinárodní kontrolu, včetně plnění úmluv týkajících se chemických, bakteriologických, biologických a toxických zbraní.
6. Souběžně je v zájmu řešení aktuálních mezinárodních problémů nezbytné usilovat o naplnění 6 universálních hodnot, které OSN vytyčila v Miléniové deklaraci v roce 2000; patří mezi ně svoboda, rovnost a solidarita, tolerance, nenásilí, respekt vůči životnímu prostředí a sdílená odpovědnost za stav světa. Mezi další priority patří ochrana lidských práv a základních politických, občanských, kulturních, hospodářských a sociálních svobod; právo na rozvoj každého národa a jednotlivce v duchu příslušných deklarací, smluv a dokumentů mezinárodního práva a péče o zachování života na naší planetě cestou mezinárodní spolupráce při ochraně životního prostředí a přírody. Ekonomické a sociální rozdíly jednotlivých zemí vyžadují mezinárodní solidaritu a účinnou pomoc rozvojovým zemím při překonávání chudoby a hospodářské, sociální a kulturní zaostalosti.
7. Bezpečnost Evropy byla založena a stvrzena Závěrečným aktem Konference o evropské bezpečnosti a spolupráci v Helsinkách v roce 1975, který je základním dokumentem pro mezinárodní vztahy v Evropě a následnickou Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.
8. Základním přístupem České republiky má být pozice aktivního, rovnoprávného účastníka světového společenství plně uznávajícího a uskutečňujícího uvedené zásady a současně využívajícího mezinárodní politiku k hájení zájmů svých občanů, které nejsou na úkor ostatních zemí či národů.

POSTOJE

1. KSČM, vycházejíc ze zastávané politické orientace, odmítá kapitalismus ve všech jeho projevech v politické, ekonomické, sociální, kulturní i morální oblasti, včetně jeho prolínání do mezinárodních vztahů v podobě agresivity, prohlubujícího se boje o suroviny a další nerostné zdroje, neoliberalismu a plundrování světové přírody. Spravedlivé a rovnoprávné mezinárodní vztahy spolupráce a solidarity a trvalé soužití v míru a bezpečí je schopno na této planetě v konečné podobě vytvořit pouze jiné společenské uspořádání – socialismus.
2. Současná historická etapa je stále poznamenána změnou mezinárodního poměru sil v důsledku rozpadu evropského socialistického společenství. Je charakterizována přetrvávající agresivitou politiky americké administrativy plně přejímanou NATO a dalšími nadnárodními institucemi, další provokativní ofenzívou proti zájmům velké většiny lidské populace s cílem dosažení trvalé jednostranné hegemonie USA. Naléhavým aktuálním cílem politického proudu, jehož je KSČM součástí, je čelit úsilí USA o nadvládu ve světě. Strategickým cílem je úplná demokratizace mezinárodních vztahů a vytvoření stavu, v němž budou mít všechny státy světa – malé i velké, silné i slabé – stejné postavení a stejně silný hlas.
3. Současně postupně narůstá odpor proti imperialistické nadvládě nad světem. Posilují se a nově vznikají různorodé, zatím nedostatečně spolupracující opozice proti této hegemonii. Jde například o hnutí odporu proti válce, zahraničním vojenským základnám a vojenské okupaci, přeskupují se sociální, mírová, ženská, mládežnická a jiná hnutí. KSČM podporuje činnost nevládních organizací, hnutí a fór působících v duchu uvedených zásad ve všech oblastech života na národní i mezinárodní úrovni (akademické, expertní, mládežnické, ženské, sociální, mírové, odborové, kulturní, sportovní, náboženské skupiny, publicisté, novináři apod.).
4. S různou intenzitou pokračuje boj pracujících za jejich práva a boj národů za národní a sociální rovnoprávnost a emancipaci. Vytvářejí se bloky zemí usilujících o nové politické a ekonomické uspořádání světa. Zemím se socialistickou orientací se daří ji nejen uhájit, ale v mnoha ohledech se především Čínská lidová republika, Kuba, Vietnam, Jihoafrická republika, Venezuela a Bolívie stávají vzorem aktivního a úspěšného přístupu, poskytují solidární pomoc a politickou podporu dalším zemím a politickým subjektům. Samy jsou zároveň předmětem solidarity pokrokových a demokratických sil celého světa. Aktivně vystupují nové mezinárodní organizace, např. Šanghajská organizace spolupráce, Bolívarská alternativa pro Ameriku, Africká unie a Nové partnerství pro africký rozvoj (NEPAD). V klíčových otázkách mezinárodního dění máme více spojenců a sympatizujících ve světě a stále víc i doma, než v kterékoli jiné sféře.
5. Svrchovanost naší země v ekonomické, politické i duchovní sféře je i z pohledu našich národních a státních dějin velmi nízká a dále je omezována. Totéž se týká většiny středních a menších zemí, mezi nimi bývalých socialistických zemí, ve střední a východní Evropě a střední Asii. Náprava tohoto stavu je důležitým úkolem. Jde o to, aby ČR nepodléhala politice žádného současného mocenského centra, včetně udržování aktivního kritického postoje k současné politice EU. KSČM bude i nadále důsledně vystupovat proti neobjektivnímu zpochybňování minulosti a jeho politické zneužívání, a to jak ve vztahu k dějinám dělnického a komunistického hnutí, dějinám komunistické strany, tak k dějinám československé a české státnosti. Jediným přijatelným přístupem je co nejúplnější kritické, objektivní informování i hodnocení z více pohledů. KSČM odmítne pokusy o znovuotvírání otázky tzv. dekretů prezidenta Beneše proti České republice. 
6. České parlamentní strany, mimo KSČM, rezignovaly na nezávislou zahraniční politiku naší země. V podpoře cizích zájmů, především USA, NATO a EU, spatřují záruku neotřesitelnosti polistopadových poměrů. Stále víc v ní hledají oporu i v domácích konkurenčních střetech. KSČM prosazuje orientaci zahraniční politiky ČR a mezinárodních styků v zájmu všestranné spolupráce všemi směry. Prvořadé jsou dobré vztahy naší země se sousedními zeměmi, zejména preferenční vztahy se Slovenskou republikou.
7. Vstup do NATO a Evropské unie připravil ČR o možnost přijímat nezávislejší politická i ekonomická rozhodnutí. 
8. Pozastavení členství naší republiky v agresivní Organizaci severoatlantické smlouvy a úsilí o její zrušení, nahrazení demokratickým a mezinárodní právo respektujícím celoevropským bezpečnostním systémem je pro KSČM prvořadým politickým požadavkem. 
9. Pro činnost Evropské unie je v současné podobě rozhodující, že jde o seskupení velkých kapitálových zájmů, jejichž dosavadní struktura a postupy negarantují sociální ochranu slabších zemí a občanů před prosazováním zájmů silnějších států a skupin. To je v podepsané tzv. Lisabonské (reformní) smlouvě zachováno a dále posíleno. Evropská unie, která se dokázala rozšířit na 27 členských států, nevyužila tak jako od samého vzniku Evropských společenství bývalého mezinárodního poměru sil ke své emancipaci a demokratizaci ani k tomu, aby přispěla k posílení demokratizace mezinárodních vztahů. Tento stav trvá. Naopak, její značná závislost na USA, zejména v oblasti mezinárodní politiky, se ještě prohloubila. To se projevuje i tam, kde vytvořila svoje jednotky rychlého nasazení, neboť tyto jednotky se staly na základě smluvních závazků možnými pomocnými jednotkami NATO. Hlavními pilíři nové smlouvy zůstává volná soutěž a tržní ekonomika. Nezaručuje naplnění práva na práci, toleruje omezování výdajů na fungování penzijních systémů, útoky na sociální vymoženosti a základní sociální služby. Podporuje další militarizaci unie i členských států, neobsahuje odmítání války jako prostředku dosahování cílů v mezinárodních sporech. I nová smlouva byla zpracována bez konzultací s občany a je jasným ukazatelem skutečné hodnoty „lidové a demokratické EU“. KSČM s ní nesouhlasí, požaduje ratifikaci referendem a doporučí občanům hlasovat proti souhlasu s ratifikací, stejný postoj uplatní její zástupci i při ratifikaci v Parlamentu.
10. Česká republika má aktivně, koncepčně a efektivně využívat zdroje a výhody vyplývající z kooperačních vazeb a z členství v mezinárodních organizacích, a to za předpokladu rovnoprávnosti a ochrany národních zájmů.
11. V životním zájmu všech zemí je, aby ve svém geopolitickém postavení byly rovnoprávným subjektem mezinárodních vztahů a aktivním spolutvůrcem svého osudu a aby se nevystavovaly riziku, že se změní v pouhý podřízený objekt usilování jiných států. Nepřípustné je zasahování proti „neposlušným“ zemím nejen vojenskými agresemi, blokádami a nátlakem, ale i prosazováním převratů apod. nevládními organizacemi financovanými ze zahraničí, např. Fordovou nadací, Sorosovou nadací, Agenturou pro mezinárodní rozvoj USA (USAID), Člověkem v tísni atd. 
12. Pro přístup ke Společné zahraniční a bezpečnostní politice EU rovněž důsledně platí uplatnění zásad uvedených v části A. Bezpečnost Evropy je třeba chápat v celoevropském měřítku jako bezpečnost pro všechny evropské státy, a proto je žádoucí podporovat postupné zapojování dalších států – nečlenů EU či NATO – do celoevropských bezpečnostních struktur. Od zajišťování bezpečnosti států i celého kontinentu vojenskými prostředky je třeba přecházet k politickým prostředkům uplatňováním principů a ustanovení Charty OSN. 
13. Referendem jako prvkem přímé demokracie by měli občané rozhodovat o zásadních otázkách zahraniční a bezpečnostní politiky. KSČM prosazuje, aby tak bylo rozhodnuto o dalším setrvání v NATO (aktuálně v její vojenské složce), o tom, zda vysílat české jednotky do bojových akcí v zahraničí (vyslání do zahraničních mírových operací, např. misí týkajících se pomoci civilnímu obyvatelstvu, pomoci zdravotníků, zásobování potravinami, léky nebo policejního charakteru, musí být vždy spojeno s souhlasným rozhodnutím Rady bezpečnosti OSN nebo souhlasem přijímající země; rozhodnutí o konkrétních misích by v případě schválení mohlo být ponecháno Parlamentu České republiky), o možnosti rozmístit cizí vojska, jaderné a jiné zbraně hromadného ničení na našem území, aktuálně také o tzv. Lisabonské (reformní) smlouvě Evropské unie. 
14. Boj proti militarismu a závodům ve zbrojení je mimořádně naléhavý. KSČM patří k těm, kteří jsou nesmlouvavě proti vojenským základnám v cizích zemích, a proto i proti umístění jakékoli cizí vojenské základny na našem území, včetně radarové základny USA. Ve skutečnosti má tato základna a raketová základna v Polsku posílit nadvládu nad dalším územím a dalšími národy, zajistit „spoluúčast“ dalších zemí na agresivní politice USA a přispět ke kontrole další části Evropy, včetně prostoru Ukrajiny, Běloruska a Ruské federace, bez ohledu na české nebo polské národní zájmy. Ty by naopak utrpěly zhoršením vztahů s řadou zemí. Nový systém protiraketové obrany USA, jak je prosazován, představuje hrozbu světovému míru. KSČM má nezastupitelné místo v boji proti základně i na půdě Parlamentu České republiky.
15. Vytváření Evropských sil rychlého nasazení, které mají zasahovat a operovat ve shodě s NATO a tam, kde USA nebo celé NATO nechtějí či nemohou, je hazardováním s životy a zdravím našich vojáků a představuje další finanční zátěž země. 
16. KSČM rozhodně odsuzuje všechny formy terorismu, ať mají individuální, kolektivní nebo státní podobu, i zaměňování spravedlivého odporu proti nesnesitelnému útlaku za něj. Vést boj proti terorismu je nutné přísně podle norem a s využitím mechanismů mezinárodního práva, které válku a nelegitimní násilí jako nástroje řešení sporů postavilo mimo zákon. Dále KSČM rozhodně odmítá sílící snahy zneužít protiteroristická opatření k omezování občanských a politických práv, k likvidaci sociálních a národně osvobozeneckých hnutí a všech, kdo bojují proti utlačovatelským režimům. Za jeden ze základních účinných prostředků přitom KSČM považuje odstraňování politických, sociálních a ekonomických kořenů, ze kterých terorismus vyrůstá. Podporuje snahu OSN definovat terorismus. Definice vyhovující mezinárodnímu právu a nepoškozující spravedlivé zájmy všech účastníků by byla účinnou a legitimní součástí možného boje proti němu.
17. KSČM požaduje, aby Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě lépe a účinněji plnila svou mírotvornou roli na evropském kontinentu. Je pro její posílení a proti deformaci cílů této organizace.
18. KSČM patří k široké frontě těch, kteří odsuzují vojenské dobrodružství mezinárodního společenství vedeného USA v Iráku a Afghánistánu vedoucí k okupaci a těžkým zkouškám obyvatel a aktivně prosazují požadavek, aby bylo ukončeno a oběma zemím poskytnuta s jejich souhlasem a v souladu s mezinárodním právem potřebná pomoc při zajištění jejich svrchovanosti. Demokratické, spravedlivé řešení konfliktů a odstraňování ohnisek napětí v mezinárodních vztazích na základě mezinárodního práva, včetně rezolucí RB a Valného shromáždění OSN, musí být uplatněno v případě Palestiny, Kypru, Korejského poloostrova, Kosova a Metochie, dalších částí Balkánu, blokády Kuby, Dárfúru v Súdánu, Západní Sahary, kurdské národnostní menšiny v Turecku apod. KSČM naléhavě prosazuje zejména řešení konfliktů v regionech, kde hrozí přerůst v širší válečný konflikt. Týká se to především oblasti Blízkého Východu; požaduje, aby Izrael neprodleně ukončil okupaci arabských území, odstranil všechny překážky pro dosažení dohody v palestinsko-izraelských jednáních a likvidací vlastních zbraní hromadného ničení přispěl k stabilizaci míru v této oblasti. Podobně spolu s mnoha dalšími, především levicovými silami naléhavě požaduje spravedlivé řešení otázky Kosova a Metochie, provincie, která je součástí srbského státu. Požadavek jejího albánského obyvatelstva na její úplnou nezávislost, podporovaný západními státy, je v hrubém rozporu s historickým postavením Kosova jako součásti Srbska a představuje nepřijatelný precedens a nebezpečnou válečnou rozbušku.
19. KSČM prosazuje vzájemně prospěšnou a výhodnou hospodářskou, obchodní a kulturní spolupráci České republiky se všemi státy světa. Zvláštní význam přikládá všestranným stykům s Čínou, Kubou, Vietnamem, KLDR a jinými zeměmi světa, kde jsou u moci levicové vlády, jako kupř. Jihoafrická repulika, Brazílie, Venezuela, Bolívie, Moldávie, a také zemím, kde jde o tradiční styky, včetně všech států Společenství nezávislých států, a to nejen s Ruskem, Ukrajinou či Běloruskem, ale i dalšími nezávislými zeměmi, zvláště ve Střední Asii a v Zakavkazsku. Podporuje úsilí o obnovení hospodářského vlivu ČR v rozvojových zemích s tradicí předchozích dobrých a intenzivních styků bývalého Československa při respektování současných podmínek a možností. 
20. KSČM aktivně provádí mezinárodní politiku v rámci silné sítě dvoustranných a mnohostranných styků s partnery širokého levicového spektra v zahraničí.
21. Pozorovatelský statut KSČM ve Straně evropské levice (SEL) umožňuje podle stanov této strany na její činnosti plnohodnotnou účast jako pro členské strany (hlasování v orgánech SEL neexistuje, platí princip konsensu). Pozorovatelské strany se nepodílejí na povinných finančních příspěvcích, které by v našem případě dosahovaly kolem milionu Kč ročně. Poslanci Evropského parlamentu za KSČM však svou podporou významně přispívají k výši částky, kterou získává od Evropského parlamentu, a k možnosti tuto částku vůbec čerpat. Hlavními důvody pro kompromisní pozici pozorovatele jsou: a) udržování odstupu SEL od řady radikálních levicových a komunistických stran v programové i praktické rovině (místo úsilí o hledání cest ke spolupráci a alespoň akční jednotě evropské levice), b) neprodiskutování požadavků KSČM na širší ideologické zaměření, včetně zásady, že dílčí rozdílné názory na dějiny hnutí nejsou důvodem pro akční oddělování nebo nedostatečnou spolupráci, důsledné uplatňování demokratických norem a celoevropskou působnost SEL proti dosud silnému omezení na problematiku spojenou s Evropskou unií (návrh KSČM pozvat dalších 27 komunistických a radikálně levicových stran z celé Evropy k prodiskutování otázek týkajících se jednoty evropské levice). KSČM uplatňuje výhrady i k individuálnímu členství v SEL z právních a politických důvodů. Ze strany SEL zatím ani po jejím 2. sjezdu v Praze nedošlo ke konstruktivnímu stanovisku. Zástupci KSČM přivítali a podpořili velké množství přijatých dokumentů, které charakterizují postoje širší levice k nejvýznamnějším tématům současnosti.

SOUVISLOSTI

1. KSČM vychází z toho, že mezinárodní a vnitřní politika tvoří logický a organický celek. Obsah vnitřní politiky a ekonomického, sociálního a kulturního vývoje má odraz i v koncepci mezinárodní politiky strany. Mezinárodní aspekt se promítá do činnosti celé strany: a) Jde o boj o veřejné mínění v krajích, okresních organizacích a přímo v místech a na pracovištích. b) Mezinárodní priority se promítnou do plánu činnosti ústředních orgánů strany.
2. Šíře a váha zájmů, které jsou v sázce, vyžaduje znásobit jak akční rádius KSČM, tak politickou iniciativu. Musí být šita na míru otázek, pochybností i obav politické většiny – vždy však zároveň mířit až k jádru věci. Růst mezinárodní iniciativy KSČM – a schopnosti podpořit ji i tím, co dokáže doma – se od ní právem čeká úměrně její pozici v evropském a světovém komunistickém hnutí.
3. Zasedání ÚV KSČM přijalo rozhodnutí změnit příslušný útvar z oddělení zahraničních styků v oddělení mezinárodní politiky strany. Smyslem je dvojjediný úkol, a to především koncepční povahy: a) I naše spolupráce s nejbližšími přáteli musí podstatně víc přispívat k posílení společné iniciativy v mnohem širším spektru odpůrců válek, zbrojení, hegemonistického diktátu, drancování člověka a přírody – k odstranění kapitalismu. b) Státní diplomacii už nestačí konfrontovat jen cestou občasných, epizodických vystoupení, je třeba postup na základě vlastní, ucelené koncepce zahraniční politiky naší země.
4. Těžiště odporu proti válkám a militarismu, omezování lidských práv a demokracie, drancování člověka i přírody se kromě vystupování zástupců mnohých zemí na standardních mezinárodních fórech stále víc přesouvá do různých nevládních organizací, hnutí a asociací, včetně dočasných struktur zaměřených výlučně na určitou otázku v centru veřejné diskuse a politiky. Nové struktury většinou připouštějí nejen individuální, ale i kolektivní členství, často však bez politických stran. KSČM tomu průběžně přizpůsobuje svou činnost a různé formy účasti.
5. Důležitým úkolem KSČM je i v oblasti mezinárodních vztahů všemi prostředky otřást dezinformační blokádou: Využití i vlastních sdělovacích prostředků k zpřístupnění stanovisek radikální i širší levice, ale i kritických pohledů liberální a dokonce i konzervativní žurnalistiky a vědy. Účast na boomu internetového prostředí, včetně „samizdatu“. Posilování rozhlasového, a postupně i televizního vysílání.
6. Mezinárodní faktor má rostoucí vliv na stále širší okruh otázek vnitřního vývoje ČR. Výrazné posílení mezinárodní politické iniciativy KSČM je proto jedním z klíčových předpokladů růstu jejích pozic a vlivu. Bude to záviset jak na včasných, propracovaných, přesvědčivých stanoviscích k aktuálním otázkám evropského a světového dění, pro něž třeba vytvořit adekvátní podmínky v centru, tak na schopnosti promítnout mezinárodně politické priority do práce všech úseků KSČM i činnosti jejích územních i základních organizací. V dokumentech VII. sjezdu KSČM a postupu k jejich realizaci se navrhuje soustředit pozornost mj. na následující:

a) Zpracovat ucelenou vlastní, alternativní koncepci zahraniční politiky ČR, opřenou o zevrubný rozbor našich národních zájmů, norem mezinárodního práva a společných zájmů demokratické většiny u nás, v Evropě a ve světě.

b) Jako jeden ze samostatných dokumentů VII. sjezdu KSČM připravit Výzvu k rozvoji akční jednoty evropských komunistických a dalších radikálně levicových stran na úrovni jejich naléhavých společných zájmů.

c) Ze všech úseků ÚV KSČM shromáždit konkrétní náměty pro akční jednotu evropských stran nalevo od sociální demokracie. Sjednotit ji do uceleného souboru námětů na podporu Výzvy jako programový základ iniciativy KSČM, směřující k překonání stávajících překážek koordinovaného postupu co nejširší evropské radikální levice.

d) Zpracovat koncepci utváření obecně demokratických struktur, umožňujících další podstatné rozšíření našeho vlivu v hnutích, jejichž cíle jsou blízké či shodné s prioritami komunistického hnutí, zatím však nejsou připraveny k plnohodnotné spolupráci přímo s komunistickými stranami.

e) Připravit soubor opatření, jež využijí moderních komunikačních technologií a zahraničních zdrojů k účinnějšímu prolomení dezinformační blokády o dění ve světě.