Stanovisko 14. zasedání Výkonného výboru ÚV KSČM ze dne 17. července 2009 ke krizové situaci ve vědě a výzkumu.

Odborníci KSČM jsou znepokojeni situací, která se vytváří v oblasti vědy, výzkumu a inovací v ČR. Jsou totiž přesvědčeni, že cesta ze současné ekonomické krize vede přes vyšší konkurenceschopnost ekonomiky, což i v podmínkách ČR znamená především výrazný rozvoj vědy a výzkumu a rychlou aplikaci jejich výsledků v ekonomice i v celé společnosti.

Před 20 lety byl slibován nový vzestup i v oblasti vědy a výzkumu. Přitom však po listopadu 1989 výrazně klesá podíl státních výdajů na vědu a výzkum. Ještě v roce 1991 činily státní výdaje na tuto oblast 2,03 % HDP, za 15 let, tedy v roce 2006, již jen 0,57 % HDP. Tento výpadek zdaleka nestačí kompenzovat výdaje na vědu ze soukromé sféry. Rozbita byla i institucionální struktura výzkumu. V průmyslovém výzkumu ještě před rokem 1989 pracovalo přes 25 tisíc pracovníků, dnes je jich pouhá pětina.

Barcelonská deklarace členských zemí EU z roku 2000 doporučuje EU do deseti let zvýšit celkové výdaje na vědu a výzkum až na 3 % HDP, z toho 1 % ze státního rozpočtu, což se blíží hodnotám dosahovaným v USA a Japonsku. Ještě vláda Mirka Topolánka slibovala, že výdaje na podporu této oblasti, včetně prostředků z EU a soukromých zdrojů, dosáhnou v roce 2009 alespoň 2,2 % HDP, což aktuálně doporučuje Evropská komise i jako jeden z nástrojů řešení krize.

V opačném duchu se nese návrh Rady vlády pro výzkum a vývoj, který byl současnou vládou přijat přes protesty řady osobností a vědeckých institucí. Předpokládá pro rok 2010 skokové snížení výdajů Akademie věd ČR o 1,03 miliard Kč (o 20 %) a v průběhu dalších tří let téměř na polovinu proti roku 2009. Omezení AV ČR jako unikátní vědecko-výzkumné instituce s desítkami specializovaných pracovišť hrozí rozpadem po léta formovaných výzkumných týmů, odlivem řady špičkových talentů, což nejen ekonomice ČR, ale i celkové kulturní a znalostní úrovni ČR způsobí nevyčíslitelné ztráty. Ignorována je existence a dobré zkušenosti podobných institucí ve světě i v Evropě.

Ve společnosti klesá prestiž vědy, nedostatečně je zohledněna její role jako ekonomického činitele. Jednostranná orientace na granty a evropské fondy vytváří řadu neřešených komplikací, zvláště v základním výzkumu. Problém je také v povrchním systému hodnocení výzkumné aktivity institucí i jednotlivců. Chybí systém motivující soukromou sféru k větší podoře výzkumu, vývoje a inovativního podnikání.

Cesta ke každodenní prosperitě malého evropského státu a jeho občanů vede ve 21. století jen přes dostatečné zhodnocení kvalifikace a znalosti občanů, které se těžce získávají, ale lehce mohou být ztraceny. KSČM se připojuje k protestům českých vědců a požaduje, aby bylo revokováno rozhodnutí vlády o rozpočtovém „masakru“ Akademie věd ČR.

zdroj: Tisková mluvčí ÚV KSČM