Česká armáda měla k dispozici stroje, které je v mnoha parametrech převyšovaly - ruské MiG-29.

   Kam se migy poděly? Po dvanácti letech paměť slábne, ale hlavní protagonisté tohoto příběhu zůstávají na výsluní české politiky. Řekněme to rovnou: nejdříve bylo nutné zašantročit MiG-29, pořízené z peněz daňových poplatníků ještě pro Československou lidovou armádu, aby bylo nutné koupit něco podobného, ovšem za podstatně tučnější peníz.

   Dodávky MiG-29 probíhaly od jara do podzimu 1989. Celkem naše (tehdy ještě československé) letectvo dostalo 18 MiG-29 A a dva MiG-29 UB. Byla jimi vyzbrojena 1. letka 11. Stíhacího leteckého pluku v Žatci. Při dělení federace (k 31. 12. 1992) dostalo Slovensko devět MiG-29 A, jeden MiG-29 UB a podstatnou část měřicí a zabezpečovací techniky.

   Psal se rok 1995, když Václav Klaus jako předseda vlády České republiky 13. prosince podepsal usnesení vlády k návrhu na realizaci směnné smlouvy na výměnu 10 letounů MiG-29 s příslušenstvím za 11 vrtulníků typu PZL nejpozději do 31. prosince 1995.

   Kdopak byl v té době na Ministerstvu obrany ČR náměstkem ministra, odpovědným za rozpočet a akviziční procesy? Každému dobrému katolíkovi známý Miroslav Kalousek, t.č. ministr financí, předtím od roku 1998 poslanec, v letech 2002 až 2005 předseda rozpočtového výboru (rezignoval po podání trestního oznámení na jeho ženu pro podezření z nezaplacení dědičské daně) a v roce 2003 až 2006 předseda KDU-ČSL.

Co za co?

    MiG-29 byl původně navržen pro vedení vzdušného boje na krátké vzdálenosti, tj. k obraně vlastního území. I podle amerických odborníků převyšují MiG-29 a Su-27 všechny stíhací letouny USAF včetně F-15. Byl to v prvé řadě právě tento fakt, který zdůvodnil nutnost vysokých investic do vývoje nového stíhacího letounu F-22.

   Dvoumotorový turbohřídelový víceúčelový vrtulník W-3A Sokol konstrukčně vychází ze sovětského vrtulníku Mi-2. Vrtulník je určen k přepravě maximálně 12 osob nebo materiálu o hmotnosti do 2200 kg a pro leteckou pátrací záchrannou službu (SAR).

   Již toto krátké srovnání ukazuje, že česká vláda Polsku migy v podstatě darovala, protože hodnota obou položek vzájemné výměny je nesouměřitelná. Například Slovensko si své migy ponechalo, německý bundeswehr zařadil do služby devětadvacítky zděděné po Národní lidové armádě NDR.

   Nevadí, české letectvo najednou bylo bez moderních stíhaček. Taková situace ovšem nesměla trvat dlouho. Jak bychom se ubránili případnému útočníkovi? Armáda nutně potřebuje moderní stíhačky! Musejí se rychle koupit!

Jak se gripeny kupovaly a půjčovaly

1997 - Vláda Václava Klause sestávající z ODS, KDU-ČSL a ODA rozhodla o modernizaci letectva.

1999 - Pět firem se předběžně ucházelo o vládní zakázku: konsorcium McDonnell-Douglas/Boeing, Lockheed Martin, Dassault Aviation, koncern EADS, a britsko-švédské konsorcium BAE Systems/SAAB.

2001 - Vyhlášeno výběrové řízení. Po čtyřech měsících odstoupili Američané. Nabídky pak stáhly i Dassault a EADS. Zůstalo tak jen konsorcium BAE.

2002 - Kabinet Miloše Zemana (ČSSD) ještě v roce 2001 konstatoval, že BAE splnila podmínky a v následujícím roce schválila nákup 24 gripenů za 60 miliard korun. Následná vláda Vladimíra Špidly složená z koalice ČSSD, KDU-ČSL a US od nákupu po povodních odstoupila, ostatně Senátem nákup stíhaček neprošel, ale věc zůstala otevřena.

2003 - Výše zmíněná Špidlova vláda rozhodla o pronájmu stíhaček. Z několika nabídek vybrány opět gripeny - tentokrát už jen 14. Za desetiletý pronájem zaplatí daňoví poplatníci 20 miliard korun.

Nevyužité možnosti

   Vojenské stíhačky MiG-29LW nabídlo České republice v roce 2001 také Německo. Zemanova vláda však vůbec nereagovala a 23 modernizovaných strojů MiG-29LW později koupilo Polsko. Desetiletý provoz těchto letadel by armádu stál jen sedm miliard korun. Modernizované stíhačky pocházející z výzbroje bývalé východoněmecké armády by republika získala zdarma. Za náhradní díly firma požadovala 300 milionů eur, česká armáda by rovněž platila německým opravnám za servis. Letouny vyhovují mezinárodním leteckým předpisům a jsou i kompatibilní s vojenskými letectvy NATO. Luftwaffe je až donedávna měla v plném operačním nasazení, citovala média zástupce společnosti EADS Juraje Baláže. Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý však upozornil, že provoz strojů MiG je velmi drahý. Podle Práva česká vláda německou nabídku neakceptovala údajně proto, že Američané ji označili jako nevhodnou. Doufali totiž, že vláda se nakonec rozhodne pro americké stroje. Letouny německé Luftwaffe nakonec získalo Polsko, v září 2003 převzalo prvních pět kusů.

   Ministerstvo financí také neoficiální cestou dostalo nabídku na nákup ruských letounů MiG-29 jako úhradu ruského dluhu.

   Mezitím vlády vedené Václavem Klausem (ODS, KDU-ČSL, ODA) nechaly největším zbrojním obchodem v dějinách ČR vybavit české letectvo lehkými bitevníky L-159A. Vývojové práce na stroji začaly v roce 1994, o rok později vláda již zaplatila čtvrtinu z celkové ceny 708 mil. dolarů. Ta v přepočtu kvůli změně kurzu koruny vzrostla z původně odhadovaných 25-30 mld. Kč na 51 mld. Kč. V letech 2000 až 2003 bylo dodáno celkem 72 strojů, z nichž však byla nakonec většina zakonzervována a ve službě je jich 24, tj. jen třetina, pro zbylé se hledá kupec.

   Pronájem gripenů ale není druhým největším armádním kšeftem, tím je nákup 199 (plus dalších 35) obrněnců Pandur za 23,6 mld. Kč. Rozhodly o něm předloni, resp. loni vlády koalice ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU a ministr Karel Kühnl (US-DEU) kupní smlouvu podepsal loni po volbách. S velkým odstupem - 4,2 mld. Kč - následuje loni dokončená dodávka 10 bitevních a 16 transportních ruských vrtulníků v rámci splácení ruského dluhu. Pátým obchodem v pořadí - za 2,6 mld. Kč - je loňská objednávka na 556 nákladních automobilů Tatra, které mají být dodávány po několik následujících let.

   Technicko-taktická data (mohou se lišit podle verze a zdroje)

*MiG-29 *Jas-39 Gripen

motor, výkon *2 x Tumanskij R-33D; 2 x 81,4 kN *1 x GE Volvo RM12; 80,5 kN

délka *17,32 m (14,87 m) *14,1 m

rozpětí *11,36 m *8,4

výška *4,73 m *4,7

hmotnost prázdná *10 900 kg *5670 (6622) kg

hmotnost max. *18 480 kg *13 000 (12 500) kg

max. rychlost *2,3 M *1,8 M (nad 2,0 M)

dolet *630 km (s max. výzbrojí) *700 km (s poloviční zátěží (2000 kg))

   Pozn. Komplexní srovnání bojového využití jednotlivých typů letadel by mělo zahrnovat celý systém zařízení a činností spojených s provozem a údržbou od avioniky letadla a možných zbraňových systémů až po pozemní zařízení a personál, což je na malém prostoru a v tabulkách takřka nemožné a bez výkladu souvislostí pro laiky těžko pochopitelné.

2. března 2007, (nus, kru)