Výlet napříč Kubou 1.díl
Dobrý den,
chtěl bych Vám na této stránce popsat téměř tří týdenní výlet na Kubu, kterého jsem se zúčastnil v únoru 2011. Byl to výlet s jednou cestovní kanceláří, jejíž průvodce je zároveň předsedou společnosti česko-kubánského přátelství z Brna. Celkem nás bylo 24 a někteří jeli už po několikáté. Z letiště Praha Ruzyně jsme letěli do Paříže na letiště CDG. Poté jsme nastoupili do autobuse a přes Paříž dojeli na letiště ORY, kde jsme nastoupili do letadla IL-96-300 ruské výroby společnosti Cubana. Byl to prostorný letoun a dobře se tam o nás postarali, takže zhruba jedenácti hodinový let z Paříže do Santiaga de Kuba utekl poměrně rychle. Při přistávání v Santiagu jsme měli možnost zahlédnout základnu USA Guantánamo, která byla ohraničena čtvercem světel, vzhledem k tomu, že se jednalo o noční přistání. Když jsme vyšli z letiště, měli jsme připravený moderní klimatizovaný autobus Čínské výroby s kubánským řidičem a s kubánským průvodcem, který je povinný dle tamních zákonů. Tento autobus jsme měli k dispozici po celou dobu pobytu. Asi po čtvrthodinové cestě jsme dojeli do hotelu San Juan, kde jsme povečeřeli, následně se ubytovali v jednom z bungalovů a po dlouhé cestě šli spát. Noci jsou na Kubě velmi teplé i když byla zima (období sucha) jako roční období. Přes den bývalo kolem 30 °C a přes noc, tak o pět stupňů méně do toho velmi vysoká vlhkost a pro středoevropana poměrně nepříjemný ostrovní vítr.
Ráno jsme posnídali, kde snídaně je tvořena švédskými stoly. Byl k výběru pult se salámy, sýrem, vajíčky a ovocem. Ovoce se podává sezónní (ananas, grepy, fruta bomba) a to co roste po celý rok např. banány.
Po snídani jsme asi po půl hodinové cestě autobusem dojeli do Granjita Siboney, což je domek odkud Fidel Castro s partou odvážných mladíků zaútočili na kasárna Moncada dne 26.7.1953. Domek dnes slouží jako muzeum těchto událostí. Jsou tam vystaveny oděvy padlích revolucionářů, jejich zbraně, které skrývali v tzv. suché studni (studna ve které není voda, aby zbraně nezkorodovaly). Okolí tohoto domku je koncipováno jako zahrada s nejrůznějšími plodinami např. kakao, mango... Moncada byla předehrou k vítězství ozbrojeného povstání kubánského lidu proti imperialistické diktatuře. Tato kasárna byla druhou největší základnou na Kubě s posádkou 4000 mužů a velkými sklady zbraní. Ozbrojeného útoku na kasárna se tehdy účastnilo 95 mužů – studentů, dělníků, mladých pokrokových intelektuálů. Vedle útoku na Mocadu, který řídil osobně Fidel Castro, 24 lidí pod vedením Abela Santamaria obsadilo městskou nemocnici a 10, jimž velel Raúl Castro, obsadilo justiční palác. Oněch 95 se zde vrhlo se starými puškami a pistolemi proti po zuby ozbrojené posádce Moncady a každý z nich měl v krabičce od sirek vlastní fotografii se jménem, protože každý nesl do útoku vlastní život. 83 revolucionářů zde padlo. Většinou byli zajati živý. Teprve později je policie povraždila jako zvěř a zohavila tak, že jen u dvou bylo možno rozeznat rysy tváře. Fidel s jedenácti muži utekli do Sierry Maestry a po asi 14 dnech byli polapeni. Fidel se 16.10.1953 hájil tím, že to byla podivná bitva, protože nebyli žádní ranění pouze mrtví a v každé bitvě v historii většinou počet raněných převyšuje počet mrtvých. Fidel před santiagským mimořádným soudem na svou vlastní obhajobu prohlásil tato památná slova: „Nebojím se žaláře, jako jsem se nebál zuřivosti mizerného tyrana, který vybil mých 80 bratří. Odsuďte mě. Nevadí mi to. Dějiny mi dají za pravdu.“ Po vítězství revoluce se s kasáren stala škola, která je tam dodnes, část funguje jako muzeum.
Následně jsme navštívili pevnost Castillo de San Pedro de la Roca (nebo-li pevnost Morro). Byla vystavěna na počátku 17.století hlavním architektem byl Ital Giovanni Bautista Antonelli. Hlavním účelem stavby bylo chránit přístav v Santiagu před útoky pirátů a korzárů. V roce 1622 pevnost poničila anglická vojska pod vedením sira Christophera Myngse. Dnes slouží jako turistická atrakce, kde kolem ní je rozeseto mnoho stánků s tamními suvenýry. V pevnosti je mnoho dobových věcí jako: kanony, pistole, pušky a padací most. Je z ní nádherný výhled na kopce legendární Sierry Maestry v revoluční provincii Oriente. Dokonce je vidět i rafinérka, kterou tam vybudovali českoslovenští soudruzi a prý funguje dodnes a ropa se do ní dováží z Venezuely výměnou za lékaře z Kuby. Dokonce si zahrála i v jednom našem seriálu 30 případů majora Zemana, kde je zobrazen příjezd lodi do přístavu, kterým je ve skutečnosti Santigo de Kuba. V roce 1997 byla pevnost zapsána na seznam světového dědictví UNESCO.
Po té jsme ještě navštívili hlavní náměstí parque Céspedes v Santiagu. Z tohoto balkónu El Commandante Fidel vyhlásil začátkem ledna 1959 vítězství revoluce a následně vznik Kubánského socialistického státu.
Náhledy fotografií ze složky Kuba1