Soudní pře o jmenování soudkyně černé pleti znovu odkryla problematiku rasismu ve Spojených státech amerických a nedodržování základních demokratických zásad v soudním systému USA.

Americkým státem Louisiana hýbá zbytečný soudní spor o to, zda-li se stane první afroameričanka předsedkyní nejvyššího soudu v dějinách tohoto jižanského státu. Louisiana (pozn. jediný americký stát poznamenaný díky francouzské minulosti kontinentálně-evropským systémem práva) patří mezi ty americké státy, které historicky silně poznamenala rasová nesnášenlivost. Celostátní deníky v USA tak v posledních týdnech bedlivě sledují jednu soudní kauzu, jež se před časem právě začala odvíjet v tomto jmenovaném americkém státě. Jedna ze soudkyň tamního nejvyššího soudu Bernette Johnsonová v něm usiluje o to, aby se stala první afroamerickou předsedkyní tohoto justičního orgánu. Současná předsedkyně tohoto justičního tělesa Catherine Kimballová by totiž měla příští rok odejít do důchodu a podle ústavy státu by se jejím nástupcem měl stát nejdéle sloužící soudce, tedy logicky Johnsonová. Ta u soudu působí od roku 1994. Její dva kolegové Jeffrey Victory (soudcem od roku 1995) a Jeannette Knollová (soudkyní od roku 1997) ale tvrdě protestují s tím, že jsou ve funkci soudce déle. Jak je to možné? Johnsonová začala v roce 1994 v louisianském nejvyšším soudu zasedat na dočasně vytvořeném místě, které pod federálním tlakem vzniklo kvůli tomu, aby právě lepším způsobem odráželo rasové rozložení v justičním systému státu, kde žije až třetina Afroameričanů. Na stálé místo byla zvolena až v roce 2000.

Jádrem „sporu“ je tedy z právního hlediska jednoduše ta banální skutečnost, jestli započítat i období mezi lety 1994 a 2000, kdy Johnsonová působila na speciálně vytvořené pozici. Soudci Victory a Knollová si to evidentně nemyslí, a i když z rasového hlediska právní při nekomentovali, ve společenské diskusi se rasový podtext samozřejmě objevil. Odcházející soudkyně Kimballová plánovala kauzu rozhodnout v rámci louisianského nejvyššího soudu, nicméně Johnsonová při vědomí toho, že by další soudci s největší pravděpodobností rozhodli v její neprospěch, věc pohnala na federální úroveň (pozn. jenom pro dokreslení problematiky, soud se skládá ze sedmi soudců, přitom ze šesti soudců bílé pleti a jednoho soudce černé pleti). Věcně a místně příslušný soud v New Orleansu se případem za velkého zájmu veřejnosti zabýval minulý čtvrtek. Kauza nakonec může skončit až u amerického nejvyššího soudu, což by reputaci (pozn. a hlavně nezávislost) toho louisianského rozhodně poškodilo.

Za Johnsonovou přitom stojí i organizace hájící lidská práva (s využitím Janoušek, P. Právní pře o černou soudkyni. Deník Lidové noviny, dne 24. 8. 2012, s. 5.).

autor: OV KSČM Nymburk

zdroj: KSČM