7. 3. 1850 - 14. 9. 1937 (1918-1935)
Tomáš Garrigue Masaryk se narodil 7. března 1850 v Hodoníně jako prvorozený syn panského kočího Josefa Masárika a Terezie Kropáčkové, k níž měl později nejužší vztah.
Masaryk nejprve studoval na gymnasiu v Brně. Nakonec se dostává do německého gymnázia v Brně. Od listopadu 1869 studuje Akademické gymnázium. V roce 1872 skládá maturitu a zapisuje se na filosofickou fakultu ve Vídni na obor filologie (věda zkoumající jazyk, literaturu a ústní lidovou slovesnost některých národů na základě literárních a jiných kulturněhistorických děl a památek).
Roku 1876 zakončuje universitní studia a odjíždí na cesty do Itálie a Německa. V červnu 1877 poznal pozdější manželku, Američanku Charlottu Garrigueovou, dceru bohatého amerického podnikatele z New Yorku, jejíž příjmení učinil součástí svého jména. V srpnu před odjezdem do svých domovů došlo k jejich zasnoubení. Masaryk po návratu do Vídně spěchal se zajištěním nezávislé existence. K prosazení svého názoru využíval časopis Athenaeum, který řídil Nový politický rozměr, který představovali, nazval sám Masaryk "realismem". Do říšské rady vstupuje s mandátem za mladočechy roku 1891.
Odchází však po dvouletém působení (prý z rodinných důvodů a nutnosti další přípravy na politickou činnost). Vrací se roku 1907, kdy si poslanecký mandát podržel do roku 1914. Devadesátá léta jsou v jeho životě zvláště činorodá a přínosná.
Vydává řadu spisů, např. Česká otázka, Naše nynější krize, Jan Hus, Karel Havlíček a další. Roku 1897 je jmenován profesorem Karlovy univerzity. Zapojil se též do tzv. Polanské aféry - Hilsneriády (1899, po odsouzení Hilsnera za údajnou židovskou rituální vraždu české dívky), kde prosadil revizi procesu, ale současně se stal terčem protižidovské kampaně v tisku a na universitní půdě.
Roku 1900 v této napjaté době a nepříznivé situaci vytváří českou stranu lidovou (od 1905 Česká strana pokroková). Po vypuknutí války se rozhoduje k aktivnímu odporu proti rakousko-uherskému mocnářství. Před rokem 1914 odjel do Itálie a po varování přátel se již do vlasti nevrátil. Během roku 1915 přesouvá do Francie, kam přijíždí i Edvard Beneš.
Po celou dobu války nesl na sobě největší tíhu a odpovědnost za budoucnost celého českého a slovenského národa při jednání v Anglii (1916), Rusku (1917 - duben 1918) a poté v Americe, až po podpisu Pittsburské dohody a Washingtonské deklarace. A zatímco evropští spojenci s rozbitím Rakouska-Uherska dlouho váhali, podařilo se Masarykovi pro vznik nového státu získat amerického prezidenta Woodrowa Wilsona.
Mnohokrát proklínaný, nepohodlný a v tisku vláčený Masaryk se triumfálně vrátil do Prahy 21. 12. 1918. Již dříve, 14. 11., mu Národní shromáždění svěřilo prezidentský úřad a Masaryk stanul oprávněně v čele nově vzniklé Československé republiky a později se této pocty dočkal ještě třikrát (roku 1920, 1927, 1934)
Masaryk se stal ihned nejautoritativnější osobností nového státu a zasloužil se o vybudování parlamentní demokracie. Prezidentské funkce se vzdal ze zdravotních důvodů na sklonku roku 1935 a svůj čas dožil na zámku v Lánech.
Zemřel 2. září 1937. Masarykovým nástupcem zvolilo Národní shromáždění podle očekávání Edvarda Beneše.
Komentáře
Přehled komentářů
You made your point extremely effectively.!
i need an essay written for me https://phdthesisdissertation.com how to write an admission essay https://researchpaperwriterservices.com
how to write a proposal essay m94ery
(Eugenevew, 6. 4. 2023 1:23)