Sedím v pokoji, do okna hledím,koukám, jak kapky padají, moje slzy usychají... Fotky jsme viděla jen a nebyl to sen, na fotkách si byl s ní, zůstali i v mysli mí. Řekl jsi, že miluješ mě, že s jinou si nezačneš. Do očí si mi lhal, s jinou si začal. Nevěru sem Ti opustila, zase Tě na tvář políbila, řekla jsem Ti, miluju Tě na věky... Štastný jsme spolu byli, krásné sny spolu snili, naší láskou jsme se omámili, zase jsme se spolu milovali. Dlouho dobu jmse spolu žili, naší láskou omámeni byli, pak nastal ošklivý den, který nebyl sen. Ty s jinou v posteli byl, s ní krásný sny snil, s ní si se miloval, později se radoval. Já o tom nevěděla,v mé mysli Tě měla, jak na mě čekáš a v mysli mě máš....
S rasami vlhkymi vzpominam na tebe, upiram oci sve, upiram do nebe. Nehledam hvezdy svit, klid a chlad mesice, mozna jen usmev tvuj, tve oci nejvice. Netouzim po spanku, po mekkem polstari, touzim po dotyku tvych prstu na tvari. Marne je touzeni, zbytecne hledani, dneska uz ke rtum tvym urcite jina naklani...
Dnes vecer neusnu nebudu spat, slzy si neutru nebudu se smat. Vzdyt ja te mela rada, ty jsi to nepoznal. Vzdyt ja te milovala, co jsi to udelal. Placu, protoze uz te nemam. Placu, protoze jsi me naucil milovat. Prisla jsem k rozumu, stoji to za to. Vnucovat se ti nebudu. Sbohem moje zlato.
Jen ještě jednou chci překlenout dálku mezi náma. Uvidět dům, ve kterém žiješ, pohladit kliku tvých dveří, pošeptat zámku své jméno. Jen ještě jednou chci slyšet Tvůj hlas, stisknout Ti ruku a uvidět pohled. Né lživý, né zlý ani lhostejný. Jen s trošlou vzpomínky, která snad po mně zbyla. Jen ještě jednou, naposled a pak odejít.
Klaply dveře a on tam stál, pohlédnout do očí jí se bál. Mluvil na ní, přímo řval,
otočený zády byl k ní, byl to ten, co dřív ji miloval.,Pak na ni pohlédl, ona se ho bála,
z očí láska jí koukala, ale jeho jiskra dávno zmizela. Poznala, že už nebude nic dál,
že čas jeho vzpomínky na nídávno vzal. Slzy v očích se jí objevily, ale ona se jen usmívala, slzy z očí nepustila. Když odešel pryč, klesla k zemi, už se neusmívala,
jen slza za slzoupo tváři jí stékala. Byl konec, konec všech snů, už neměla proč tu být, nejlepší nápad měla život si vzít. A tak se stalo.!
Viděl její smutnou tvář,kterou smýval jí pláč.Viděl její oči uplakané,
její vlasy krásně rozcuchané.Viděl její třesoucí se ruce,cítil,jak moc jí bolí srdce. Netušil, že tohle je ta kráska, kterou opustila kterou miloval, díval se na ní a litoval. Chytil ji za ruku a prosil, aby mu odpustila. Ona vstala a navždy ho opustila.
Slzy tečou po tváři, stékají po polštáři. Oči černé od řasenky, kde je krása té panenky. Ona se v žalu topila, neb její láska pryč chodila. Kapesník máčela v prachu, doufala,že zbaví se strachu. Byla tu poslední, poslední naděje, která vždy na srdci zahřeje. Jít o dům dál a zapomenout, v jeho náruči nespočinout. Dál jí slzy stékaly, a nikoho se neptaly, jestli mohou stékat po jejích tvářích. Snad když odejde, bude jí líp, bude snad moct v klidu si žít. Však byla to chyba veliká, opět za ním zas utíká... On jí už nechce...j inou má Co bude teď??? Co bude dál???Snad zapomenout...
Znám jednu dívku, ta poznala velkou lásku, štěstí, smích,ale i smutek a velké trápení. Ta dívka už nechtěla dál žít, protože o lásku a štěstí přišla a jen velká bolest jí zůstala... Nevim jestli na živu zůstala a nebo své trápení navždycky skončila, protože když se do zrcadla podívám, vidím jí, ale vypadá jako by už nežila.
Při pohledu na tvou fotku, já mám tvář smutnou. Pořád Tě ráda mám moc, sním o Tobě celou noc.Proč si mi řekl, že mě nemiluješ, že se mnou budoucnost nemaluješ? Proč se nemůžeme vídat, naší lásku snídat? My jsme se milovali, noc prolíbali.Proč to musel skončit a my se musíme loučit?
Proč tu ted musím stát a nemohu se pousmát? Proč Tě v mysli mám a ty jsi sám? Proč spolu nemůžeme být, krásné sny spolu mít ,celou noc snít? Proč si mi řekl,že mě nemiluješ? Proč chceš být kamarád jen a nemůže to být sen?
Proč ty se mnou zůstat nemůžeš? kdo mi tady pomůže? Kdo se mnou zůstane, když ty odejdeš? Já ráda Tě mám moc, mě stýská se moc, jak žít dál mám,když Tě nemám? Tenkrát, když si u mě stál ,umřít si mi zakázal ,život by si za mne dal, mojí láskou ses stal. Odešel jsi, mě tu nechal stát, plakat na polštář, si mne nechal... Poslední slovo zaznělo, ,,MILUJU TĚ´´,bylo řečeno. Ty jsi mi řetízek dal, moje srdíčko si vzal.
Venku se setmělo, mojí mysli napadlo, jak se máš, se ptám? Srdce sem Ti zlomila, později se omluvila, Ty řekl jsi,že jinou máš a na mě zapomínáš... Že štastný jsi jen a není to sen. At jdu, někoho si najdu, že štastná budu. Štastná být můžu, tím víc srdíčku pomůžu, at s otevřenýma očima jdu, že si brzo někoho najdu.
Venku prší, vítr fouká, kočka mnouká. Slyšet je dunění hromu ,vidět světlo blesku. Z modré se stala šedá, tak jak písnička zněla. z okna hledím, v mysli se utápím, vzpomínám na tebe…Vzpomínám:Jak jsme se milovali, noc celou prolíbali, naší lásku snídali, spolu svět si představovali. Náš svět, ve kterém jsme žili jen my dva, jenom ty a já. Ty jsi ke mě přišel, nikdo jiný k nám nesměl… Jednoho dne ke mně přišel andílek, na sobě měl bílí plášt a v očích mu byla vidět láska. Pošeptal mi, že s ním jsi, že Tě hlídá… V klidu spíš, krásný sny máš, s úsměvem usínáš, polibek mi posíláš, v mysli se mnou je a tak to zůstane. Michale můj milovaný, i když Tě nemám, tak Tě miluji
V zahradách z kamene vzpomínky mlčí, minulost v náhrobcích tiše se krčí. VŠICHNI JSME SI ROVNI.
Když ústa jsou němá, když všichni jsou zády, když nejde spát. Když žít smysl nemá, když odchází rady, zbývá milovat.
Komentáře
Přehled komentářů
Srážky smíchu a bolesti zároveň, nevíš co dělat přišla si o svou úroveň. Milovanej ti odešl zbívá ti jen doufat, na houpačce už se smíš sama houpat. Kamarádi ti smích zkoušej dodat, pomocnou ruku ti chtějí podat.
Sama to nezvládáš umíráš touhou po tom ho mít, s ním o životě snít a za ruku ho vzít. Jednou za tebou přijde tvůj praví že by chtěl půlku měsíce, ty mu smutně odpovíš ,,Půlku měsíce ti sice dát nemohu, ale půlku svého srdce ano." Vpomeneš si na hezký chvíle s ním, usměješ se se slzami v očích a říkáš si že už jenom sním. A že on si na tebe taky vzpomene a ještě přiběhne, ale ty už víš..že přiběhne a hned zase odběhne. Asi to nebyla pravá láska, tvoje srdce obmotala žlutá páska. Ale i přesto všechno..ty musíš jít dál, ten na hoře se vašeho rozchodu bál! Už to nebude jako dřív opakuješ si v duchu, si uzavřena sama v jednom kruhu. Asi by jsi ho měla z celého srdce nenávidět, jenomže ty to neumíš furt ho miluješ, ubližuješ sama sobě!! Zapomeň už! Vzpamatuj se! Jdi dál! Šeptá ti do ucha osud...
uvěznění v Minulosti
(žlebís, 13. 5. 2013 19:08)
Minulost mě srazila, však to je prič.
Chtěl jsem být šťastný, co chce člověk víc?
Myslel jsem že už je to vpořádku,
Chtěl jsem, jen abych život žil jako pohádku.
Milovat děvče a být sní šťastný,
Osud snad pořád je ke mě drsný.
Bere mi vše, i vůli žít,
co mohu dělat? Bojovat? Nemám sílu. Mohu už jen snít.
Proč mě pořád sráží kzemi?
Proč naděje pro mě není?
Notak proč je můj život jak noc temný?
Proč můj život je jak vkrabici stínů plný.
V krabici kde zavřený jsem a není cesty ven,
na místě kde uvězněný jsem.
Proč mi nikdo nepomůže?
Není cesty zpět?
Pak slyším hlas, říká mi je.
Pojď zamnou!
A poschodech pořád výš vede mě.
Pořád víš až tam kde všechno pramení,
Ukáže mi minulost. Proč? Je to snad znamení?
Pomalu se namě otočí,
Zamračí se, svraští obočí.
Já čekám co bude dál, co mi odpoví,
zaco můj život stál?
On jen pokývá hlavou, řekne pojď dál.
Ukáže k oknu, podívej se ven.
Tam vdáli začíná den.
Světlo které projde tmou,
které svítí na cestu předtebou.
Běž kněmu, zbývá jeden krok,
já podívám se dolů a říkám stop.
Ptám se ho co to má znamenat,
proč životu se vzdát?
Je to opravdu tak jak má být?
Není lepší vbolesti a smutku žít?
On usmál se a povídá,
zasebe se podívá.
Tam je tvoje bolest, chceš jít zpět?
Vše, předčím jsi utíkal,
co snažíš se vsobě zabíjet.
Jdi, už jen o krok dál,
pak budeš šťastný, čeho by ses bál?
Říkám mu, mám strach,
pomos mi se ho zbavit.
Nechci se bezdůvodně zranit.
Není nějaká jiná cesta ven?
On zavrtí hlavou jen.
Pak pomalu mluvil,
pravdou mě drtil a potom mi otázku dal.
Proč žiju? Zaco můj život stál?
Co myslím že udělám?
Když vtemnotě svou duši mám.
Pořád se jen usmívá.
Z úsměvu to vyplívá,
Říká mi tím, jsem tu protebe,
nedívej se dolů ale na nebe.
Říkám si, jediný krok.
Krok ke štěstí, do nebe skok.
Po cestě, po který každý jednou bude kráčet,
na cestě kde není už nikdy pláče.
Tak se svámi loučím, sbohem musím jít.
Na místě kde není bolest, chci teď žít.
Vy moji blízcí, odpusťte mi tento hřích,
však není jiný řešení v očích mích.
Nemám už dál sílu za vidinou štěstí jít.
A tak odcházím. I beze mě tu budete šťastně žít.
zdravím, taky jsem něco poskládal, kamarádka říká že prý je to skvělí ale já si myslím že nic moc tak prosím posuďte vy :/
poděkování....!
(Andréééjs ♥, 17. 7. 2013 8:33)chtěla bych vám moc poděkovat...nad některýma básnička brečím jak skvěle jsou napsané a některé mi otevřeli oči a moooc vám za to děkuju....
Re: poděkování....!
(verunkáá :*, 25. 8. 2013 18:19)jj i my děkujeme.....souhlasím....:DD
Vzpomínky
(Verunkáá :*, 5. 6. 2013 21:08)
Když venku prší ty jsi sám a já jen v slzách vzpomínám.
Vzpomínám na chvíle jak jsem tě opravdu milovala.
Vzpomínám na chvíly když sem ti své srdce darovala.
Vzpomínám na chvilky kdy si mě měl v náručí a já si moc přála ať to nikdy neskončí!
dokaz
(ivana, 2. 5. 2013 10:18)to jsou veci ktere je soukrome a netakle psat jen citi a to je moc drsnne
růže
(Eliška, 25. 4. 2013 17:44)
kvete růže,
na širém poli.
kdo ji pomůže ??
srdce bolí.
slunce svítí,
rosa na listech se třpytí.
vánek váné,
duše si smutnou píseň zpívá.
snad láskou neuvadne,
city smutné skrývá.
mlha ukryla,
její tvář , její půvab.
smutek na chvíli zakryla,
slzy v perly proměnila
Mlha zmizela,
květ žalem nevykvet.
naděje ještě nezemřela,
i ty můžeš rozveselit svět.
udělat radost svou krásnou vůní,
svou barvou, krásou….
ty růže bezcenná,
Doufej, vždy je naděje.
tvá duše zraněná,
životní
(neshvil, 7. 4. 2013 20:49)
Když člověk si už myslí že v životě se daří
Přijde vždycky něco co k zemi ho srazí
zas se musí hrabat z hluboké své díry
na rakev má pocit že mu beru míry
jediné co zbývá,mít naději a doufat
že zas přijdou chvíle kdy nebude si zoufat
že zas bude šťastný, hubu plnou smíchu
bavit se a smát se v městě plném hříchů
Jen o Nás!
(nicoll, 22. 12. 2012 23:06)když se na tebe podivam jsem jak ve snu ale kdyz se podivam nekde jinde jsem jak kdyby v blesku když se na tebe podivam jak se držiš stou holkou vzpominam jak sme jezdily stou třikolokou hovali sme se jak maly prdci ale mě ro nevadilo protoze jsem se stebou citila hezky
laska
(hospy, 10. 9. 2012 0:54)i když si tam a ja tady i když nejsme dohromady v srdci mam tě stale neustále miluju tě vic než sbe. odešla si za jiním mozna u tebe za tím pravím tebe sem si vybral jako tu pravou boj sem ale prohral se sklopenou hlavou styska se mi vic než dost spominam na naší radost každím dnem se mi stýska via vic nechci aby naše laska šla prič (je to z meho života )
Není to nic moc ale snad se bude líbit .. :) (ne neni s Internetu :) .. )
( LuCcy*, 13. 8. 2012 13:19)
Sama tu sedím, a do prázdna hledím.
Zase o všem přemýšlím, a slzami utápím.
Potřebuji někoho komu mohu věřit, a se vším se mu svěřit.
Pro mě tu však už nikdo takový není , možná je to jen Iluze co se časem změní.
Ne , to není Iluze to je realita . A myslím že každý přizná že je to pravdivá věta. :(
By LuCcy*:(
zivot
(tomas, 14. 6. 2012 22:10)mnohý ste už možno tento film videla ak nie trochu vám objasním o čo vlastne išlo,mladý Landon ,veľký školský frajer (školská hviezda) sa dostane do maléru keď s kamarátmi pripravý skúšky odvahy pre svojho spolužiaka ,len aby sa moholo dostať k nim do partie,má skočiť z veľkého skokanského mostíka ,Landon mu sľúbi ,že skočí s ním to však nespravý a spolužiak sa vážne zraní,Landon a jeho priatelia ho tam nechajú,riaditeľ sa však všetko dozvie a Landon musí za trest navštevovať divadelný krúžok a doučovať slabšie deti.Tam sa stretáva s Jammie,s obyčajnou a ako by Landon povedal pod jeho priemer,neskôr ju poprosí či by s ním nemohla nacvičovať divadlo,pretože Landon sám vie ,že by to nezvládol,tá po dlhom presviečaní súhlasí ,avšak pod podmiesnou ,že sa Landon do nej nezamiluje...K čomu nakoniec nemá ďaleko,Jammie mu pomáha až dokým ju Landon pred kamarátmi nezaprie,Jammie sa nahnevá a už pomaly prestáva veriť v čo skutočne verila...Landon si až vtedy začína uvedomovať ,že Jammie naozaj miluje,po divadlnom predstavení sa Landon vykašle na svojich frajerských kamarátov ,pretože sa vysmievali Jammie,zastane sa jej a spolu odídu... Ich skutočná láska sa naozaj začína,Landon je skutočne zamilovaný ,najväčšími želaniami ,ktoré chce Jammie dokázať je zažiť zázrak,byť na dvoch miestach na jednou ,dať sa tetovať,mať svadbu v kostole kde mala jej mamka...Spolu s Landonom zažije zázrak obrovskej lásky,slní jej aj to ,že chce byť na dvoch miestach ja jednou ,zavedie ju na hranice medzi Californou a nejakým ďalším mestom,vytetuje jej motýlika a dá po nej pomenovať hviezdy...Landon jej plní tie najtajnejšie želania,až kým nezistí ,že Jammie má leukémiu a umiera...Landonovi sa zrúti svet,snaží sa Jammie pomôcť ako vie hoci sám vie ,že to nedokáže a kedže vie ,že im zostáva málo času požiadu ju o ruku ,čím vlastne splní aj posledné Jammiene želanie...Jammie a Landon prežijú to najkrajšie leto,zažijú viac lásky ako iný za celý život a potom Jammie umrie....Končí to vlastne tým ,že Landon povie ,že ich láska je ako vietor nieje ju vidieť ale cítiť ju...
basnička
(Petra, 1. 6. 2012 20:51)Ahojky máte tu pěkné básničky je to o živote a hlavně o klukovi :-)
ahoj
(simona, 16. 10. 2011 0:10)jsou to moc krasne basne a kdyz jich ctu tak slzy mam v ocich protoze jsem hodne zklamana a smutna stratila jsem nejvetsi lasku kereho jeste stale miluju :(:(:(
rozchod
(maltule, 27. 7. 2009 9:05)Zavírám oči tiše vzpomínám,na krásné zážitky ,které za sebou mám.Zavírám oči, slzy po tváři stěkají,žalem,smutkem mé srdce nezáři.Smutek,Trápení,Sklamání to vše v sobě mám,at už to skončí už to NEZVLÁDÁM
ahojiik
(mishelqa, 17. 7. 2009 20:53)ahoj mas to tu moc hezke a to ja sem si myslela ze sem jedina kdo se takle trapi kuli klukovi
Smutek, bezmoc
(Žaneta, 24. 2. 2015 10:12)