ZOO PRAHA
Zoo Praha
Zoo Praha – plným názvem Zoologická zahrada hl. m. Prahy – je zoologická zahrada v dolní části pražské Troje, otevřená 28. září 1931. Jde o velmi moderní zahradu, která ukazuje zvířata v podmínkách, které se co nejvíce blíží jejich přirozenému prostředí. Podílí se na záchraně mnoha ohrožených živočišných druhů a u některých vede jejich celosvětové plemenné knihy (nejznámější z nich je záchrana koně Převalského).
V pražské zoo bylo k 31. prosinci 2006 k vidění 4825 zvířat (652 druhů) [1]. V posledních letech se počet návštěvníků pohybuje nad hranicí 1 miliónu ročně.
Obsah |
[editovat] Činnost
Zoo Praha je členem Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA) a jiných organizací a účastní mnoha záchovných a reintrodukčních programů. Mezi české patří záchrana čápů bílých i černých, sovy pálené, sýčků, puštíků a syslů.
Mezi mezinárodní projekty patří návrat do přírody koně Převalského, orlosupů a zubrů. V rámci Evropského záchovného programu (EEP) chová pražská zoo mnoho druhů zvířat např. slony indické, gorily nížinné, levharty, lvíčky zlatohlavé, orangutany, pandy červené, žirafy Rothschildovy, tučňáky Humboltovy a mnoho dalších. Pražská zoo vede mezinárodní plemenné knihy koně Převalského, leguána kubánského, hroznýšovce kubánského, želvy černavé a orlície bornejské a evropskou plemennou knihu ocelota stromového. Od roku 2004 je Zoo Praha i oficiálním záchranným centrem CITES pro zabavená zvířata.
Pražská zoo nabízí mnoho vzdělávacích programů jak pro školy, tak i pro širokou veřejnost. Mezi ně patří i přednášky v budově vzdělávacího centra průvodci po zoo, komentovaná krmení zvířat a mnoho dalších. Zoo Praha také spolupracuje s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy, Českou zemědělskou univerzitou a jinými vysokými školami.
V Zoo pracuje 204 osob, jejichž průměrný věk je 39 let – nejvíce z nich v chovatelských odděleních zoologického útvaru. Roční náklady na provoz Zoo se pohybují kolem 200 miliónů Kč.
Historie
Zoo byla otevřena 28. září 1931, tehdy ještě jako staveniště zoologické zahrady[2] na ploše 24 hektarů. O její vznik se velmi zasloužil především její první ředitel prof. Janda.
Jako první byla postavena administrativní budova u hlavního vchodu a voliéra dravců (nedochovala se, zřítila se v roce 1967 pod tíhou sněhu). Prvním zvířetem v pražské zoo byla vlčice Lotta. Dalšími zvířaty byli koně Převalského (Minka a Ali). Herec Vlasta Burian daroval v roce 1934 do pražské zoo lachtany Hýtu a Batula.
Povodně v roce 2002
Pražskou zahradu velmi poznamenaly ničivé povodně v srpnu 2002, kdy byla zatopena téměř polovina areálu. Povodně znamenaly úhyn mnoha zvířat a nutnost demolice poničených objektů. Namísto nich však v Tróji vyrostlo několik unikátních staveb, které se svým pojetím blíží novému pohledu na funkčnost a smysl zoologických zahrad.
Symbolem povodní se stal lachtan Gaston, který uplaval po Vltavě a podařilo se jej odchytit až u Drážďan. Při převozu zpět však pro velké vyčerpání uhynul. V dolní části Zoo má originálně řešený podvodní pomínček.
Stavby v Zoo Praha
Indonéská džungle je největší a nejnákladnější pavilon pro zvířata v dějinách českých zoo. Byl postaven v letech 2002 - 2004 na místě 50 let starého Pavilonu opic a jeho cena přesáhla 185 milionů Kč. Indonéská džungle byla slavnostně otevřena 29. listopadu 2004. Expozici tvoří eliptický skleník a stavba budí dojem džungle s úzkými cestičkami pro návštěvníky. Dvoupatrová expozice zahrnuje vyhlídkové terasy na orangutany a gibony na ostrovech, varany komodské rozsáhlé vodní plochy, vodopád a jeskynní chodby, kde lidé mohou nahlédnout do života nočních tvorů.
Kromě indonéské džungle patří mezi významné stavby také komplex opičích ostrovů v dolní části zoo, průchozí voliéry ptáků, dětská zoo, kde mohou děti vstoupit mezi zvířata a krmit je, pavilon Afrika zblízka a také nové výběhy pro soby, losy, levharty a tygry v horní části zoo. Nyní se přestavují venkovní výběhy v pavilónu šelem. Mezi budoucí velké stavby by měl patřit nový pavilon slonů a hrochů.
Ředitelé
- Jiří Janda (28. září 1931 – 25. srpna 1938)
- V. J. Staněk (26. srpna 1938 – 31. října 1939)
- Jan Vlasák (1. listopadu 1939 – 16. července 1946)
- Jaroslav Wolf (6. června 1945 – 18. července 1945 jako dočasný národní správce)
- František Daneš (1. srpna 1946 – 30. dubna 1947)
- Antonín Turek (1. května 1947 – 28. února 1948)
- Karel Ješátko (1. března 1948 – 31. července 1948)
- Otakar Štěpánek (1. srpna 1948 – 28. února 1949)
- Zdeněk Jaroš (1. března 1949 – 28. března 1949)
- Cyril Purkyně (29. března 1949 – 30. června 1959)
- Zdeněk Veselovský (1. července 1959 – 31. prosince 1988)
- Miloslav Kalaš (1. ledna 1989 – 28. února 1990)
- Jiří Felix (25. ledna 1990 – 15. června 1990)
- Bohumil Král (15. června 1990 – 3. června 1997)
- Petr Fejk (od 4. června 1997)
Doprava
K trojské zoologické zahradě již desítky let jezdí autobusová linka 112 z Holešovic. V minulosti sem bývaly v sezóně provozovány jako posila i speciální (tzv. účelové) zrychlené autobusové linky. Turisticky atraktivní je doprava lodí, které mají nedaleko zoo přístaviště pravidelných plaveb. Podél Vltavy jsou parkoviště pro zájezdové autobusy a osobní automobily. Oblast je i cyklisticky atraktivní, ale zoo není vybavena úschovnou jízdních kol. Silnice od sídliště Bohnice z důvodu nedostatečných parametrů není pro linkovou dopravu využívána, ač to bývá často navrhováno. Z důvodu velké vytíženosti linky 112 uvažuje pražský magistrát u o tramvajové trati k jižní části Zoo (podél Vltavy) [3]. V nejbližších letech však její výstavba není pravděpodobná.
Horní a dolní část zoologické zahrady spojuje od roku 1977 sedačková lanová dráha, kterou provozuje Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s. Po zahradě jezdí také silniční vláček. Pro děti je v dolní části Zoo určena i dětská tramvaj.
Odkazy www.zoopraha.cz jsou oficiální inter.stránky ZOO Praha na této stránce najdete fotky všech zvířat co v ZOO pobývají,ale také několik věcí,které na jiných stránkách nenejdete ja třeba např.
WEBKAMERY-kamery jsou umístěny ve čtyřech pavilonéch v ZOO,v pavilonu Goril,Žiraf,Tučňáků a Slonů.Tyto kamery vám přiblíží život zvířat v zoo.
Otevírací doba
Otevírací doba:
Zoo Praha je otevřena po celý rok denně.
Březen: 9.00 - 17.00 Duben, květen, září, říjen: 9.00 - 18.00 Červen, červenec, srpen: 9.00 - 19.00 Listopad, prosinec, leden, únor: 9.00 - 16.00
VSTUPNÉ DO ZOO
Elektronická vstupenka umožňuje pouze jeden průchod turniketem denně
Věková kategorie Jednorázové vstupné Roční vstupenka Dospělí 100,- Kč 500,- Kč Děti 3-15 let, studenti, důchodci, ZTP 70,- Kč 300,- Kč Rodiny (2 dospělí + 2 děti) 300,- Kč 1200,- Kč Děti 0-3 roky Zdarma - Skupiny nad 10 osob
v případě školních výprav má pedagogický doprovod vstup zdarma Sleva 10% - Psi 20,- Kč - Lanová dráha 15,- Kč - Parkoviště - osobní vozy 50,- Kč / den - Parkoviště - autobusy 150,- Kč / den - Večerní procházky s průvodcem
(víkendy v prosinci a srpnu) Dospělí 160,- Kč
Děti 80,- Kč - Trojská karta (platí 1. 4.-30. 9. 2007) Dospělí 200,- Kč
Děti (6-15 let) 100,- Kč
Rodina 500,- Kč - Od května do října
Parníky odplouvají z Rašínova nábřeží
směr Troja v 9.30, 12.30 a 15.30
z Troje směr rašínovo nábřeží v 11.00, 14.00 a 17.00
Parník
1. 5. až 30. 8. denně
jedna cesta:
dospělí 100,- Kč, děti 3–12 let 60,- Kč, děti do 3 let zdarma
zpáteční cesta:
dospělí 190,- Kč, děti 3-12 let 100,- Kč, děti do 3 let zdarma.
Další podrobnosti a případné změny najdete na www.paroplavba.cz
Otevírací doba:
Zoo Praha je otevřena po celý rok denně.
Elektronická vstupenka umožňuje pouze jeden průchod turniketem denně
v případě školních výprav má pedagogický doprovod vstup zdarma
(víkendy v prosinci a srpnu)
Děti 80,- Kč
Děti (6-15 let) 100,- Kč
Rodina 500,- Kč
Od května do října
Parníky odplouvají z Rašínova nábřeží
směr Troja v 9.30, 12.30 a 15.30
z Troje směr rašínovo nábřeží v 11.00, 14.00 a 17.00
Parník
1. 5. až 30. 8. denně
jedna cesta:
dospělí 100,- Kč, děti 3–12 let 60,- Kč, děti do 3 let zdarma
zpáteční cesta:
dospělí 190,- Kč, děti 3-12 let 100,- Kč, děti do 3 let zdarma.
Další podrobnosti a případné změny najdete na www.paroplavba.cz