havránkovy první stránky

K adventnímu období se váže 150 let starý zvyk: adventní věnec. jeho základním prvkem jsou čtyři svíčky. Na železnou neděli se na chvilku rozhoří první svíčka, na bronzovou se přidá druhá a na zlatou neděli už svítí všechny čtyři svíčky. Původní barva svíček byla fialová jako barva kněžského roucha, v dnešní době však převládá barva červená a další barvy.
Vánoce patří mezi nejvýznamnější křesťanské svátky a jsou oslavou narození Ježíše Krista. Slaví se od 25. prosince do první neděle po 6.lednu. V Česku je však za nejvýznamnější den Vánoc považován Štědrý den, 24. prosinec, coby předvečer samotné slavnosti. Naši předkové mu přikládali zvláštní význam, a proto se udržovalo mnoho tradičních rituálů a zvyklostí, které měly zajistit nejen zdraví a štěstí všech členů rodiny, ale i hospodářský užitek, například bohatou úrodu.

JÍDELNÍČEK A STOLOVÁNÍ NA ŠTĚDRÝ DEN
Štědrý den byl postním dnem. Věřilo se, že kdo se v průběhu dne nenechá zlákat pochoutkami, uvidí večer zlaté prasátko. Hospodyně připravovaly polévku "štědračku", do které dávaly vše, co se urodilo - hrách, čočku, tuřín, brambory, pohanku, zeleninu, houby, zásmažku dělaly z hovězího loje. Smyslem tohoto zvyku bylo zajistit v chalupě stálý dostatek jídla.
U štědrovečerní večeře mělo být devatero jídel, od všeho trochu. Na stole nesměl chybět například chléb, vánočka a cibule. Hospodyně prostíraly stůl vždy pro sudý počet lidí. Pokud byl počet lidí v chalupě lichý, prostřelo se o jeden talíř navíc. Tradovalo se, že před večeří chodí obhlížet prostřené stoly Smrt a kde najde lichý počet, tam se v příštím roce pro jednoho člena rodiny vrátí. Pro dostatek peněz po celý rok se dávaly pod talíře mince nebo šupiny z kapra. Nohy stolu se omotávaly řetězem, což mělo dva významy – obranu proti zlodějům na poli a soudržnost rodiny.
Ke štědrovečerní večeři se usedalo, když vyšla první hvězda. Na začátku večeře se podávala oplatka s medem, poté přišla na řadu polévka a jako hlavní chod lidé jedli kroupový nákyp s houbami, který nesl název "Černý kuba". Mezi další pochoutky patřilo například sušené ovoce - křížaly, sušené švestky, hrušky a rozinky - dále pak čerstvá jablka a ořechy. Na závěr večeře se podával čaj nebo punč s vánočkou nebo závinem, později s cukrovím. Bývalo zvykem, že části večeře odnesl po jídle hospodář s hospodyní také drůbeži, dobytku a ke stromům pro dobrou úrodu a užitek v příštím roce. Základem pro přípravu štědrovečerní večeře byly potraviny tehdy

v domácnostech běžné: hrách, čočka, brambory, zelenina, sušené ovoce, med, houby - dle krajových zvyklostí.

ŠTĚDROVEČERNÍ ZVYKY

LITÍ OLOVA

V kovové nádobce se nad plamenem roztaví kousek olova. Tekoucí olovo se opatrně, ale naráz vlije do nádoby s vodou. Vznikne tak odlitek rozličných tvarů. Členové rodiny se pak snaží rozpoznat, čemu nebo komu je tvar podobný a podle toho se usuzuje, co koho čeká.

POUŠTĚNÍ LODIČEK

Ze skořápek od vlašských ořechů a malých svíček se vyrobí miniaturní lodičky, které se vloží do Javoru s vodou. Lodičky se zapálenými svíčkami se nechají plout po vodě. Majitele lodičky, která vydrží nejdéle svítit a nepotopí se, čeká dlouhý a šťastný život.
Co ještě mohou lodičky prozradit?

Například:

- Pokud se všechny lodičky seskupí do kruhu, znamená to bezproblémové soužití v rodině .

- Octne-li se jedna z lodiček uprostřed ostatních, její majitel potřebuje ochranu a pomoc.

- Zůstane-li lodička při stěně Javoru, její majitel se bude držet co nejvíce doma. Směřuje-li lodička ke středu nádoby, ten, kdo ji vypustil, se vydá do světa.

- Dotýká-li se lodička druhé, znamená to přátelství a lásku.

- Když lodička dopluje sama ke druhému břehu, její vlastník získá bez cizí pomoci to, po čem touží.

- Majitel lodičky, která dopluje k protilehlému kraji se zhasnutou svíčkou, zaplatí za dosažení cíle příliš velkou cenu.

HÁZENÍ STŘEVÍCEM

Svobodné dívky hází přes hlavu střevíc. Pokud střevíc dopadne tak, že špička směřuje ke dveřím, dotyčná se do roka provdá. Pokud se otočí střevíc patou ke dveřím, dívka se bude držet doma. Odkud přijde ženich, mohou dívky vyčíst i z dalšího zvyku - zbytky od večeře nasypou ptákům a sledují, odkud přiletí první pták. Odtud má přijít i ženich.

KRÁJENÍ JABLKA

Po štědrovečerní večeři se rozkrojí jablko, ale ne obvyklým způsobem, ale kolmo na osu. Pokud se po rozkrojení na vnitřní části s jádry objeví tvar hvězdy, znamená to, že se za rok všichni sejdou ve zdraví. Objeví-li se tvar kříže, je to znamení, že někdo z přítomných těžce onemocní nebo zemře .

SEDM HRNEČKŮ

Sedm hrnečků postaví lidé dnem vzhůru a pod každý z nich položí nějaký symbol. Poté členové rodiny hrnečky odkryjí a podle symbol ů předvídají svou budoucnost. Například hlína pod hrnečkem znamená smrt, mince - dostatek peněz, prázdný hrneček - bídu, obrázek - do roka se dotyčný stane otcem nebo matkou.

BUDOUCNOST Z OŘECHU

Po večeři se rozlousknou tři ořechy a vyberou se z nich jádra. Jeden ořech se naplní trochou země, druhý kouskem chleba a do třetího se vloží mince. Nap lněné skořápky se k sobě přilepí a zamíchají z pět mezi ostatní ořechy. O půlnoci si pak každý bere ořech z mísy. Pokud si někdo vybere ořech naplněný hlínou, měl by být v příštím roce chudý, ořech naplněný chlebem předvídá spokojenost a ořech, ve kterém je mince, znamená bohatství.

KLEPÁNÍ NA KURNÍK

Další zvyk, podle kterého svobodná dívka může poznat, zda se do roka provdá, je klepání na kurník. Ozve-li se kohout, dívku čeká svatba, ozve-li se slepička, dívka zůstane do příštích Vánoc doma.

VÁNOČNÍ STROM A OZDOBY

Tradice zdobení vánočního stromku k nám přišla z německých krajin. V brémské kronice je první zpráva o ozdobených vánočních stromech v cechovních a řemeslnických domech z roku 1570. Ve svých domovech začali lidé zdobit stromky až v polovině 17. století.

V českých krajích se první vánoční strom v podobě, jakou známe dnes, objevil teprve v roce 1812. Pro své přátele jej ozdobil na svém libeňském zámečku ředitel pražského Stavovského divadla Jan Karel Liebich. Přátelé pana Liebicha užasli nad u nás dosud neznámým vánočním zvykem - urostlou ozdobenou jedlí rozzářenou svíčkami a ozdobenou pozlacenými řetězy, ořechy a jablky. Nový zvyk přejali nejprve bohatí pražští měšťané, teprve později se rozšířil i na venkov.
Na veřejném prostranství byl prvně vztyčen vánoční strom v roce 1924 v Brně. Ke vztyčení stromu na náměstí Svobody přispěla událost, která potkala spisovatele Rudolfa Těsnohlídka. V zimě našel se svými přáteli v lese pod stromem prochladlé děvčátko. Tento moment spisovatele velmi silně citově zasáhl, a proto byl na jeho popud vztyčen strom, pod kterým byla umístěna kasička, do níž lidé přispívali na chudé a opuštěné děti. Tato tradice je v Brně udržována dodnes.
V počátcích, kdy lidé začali ve svých domácnostech vztyčovat vánoční stromky, je zdobili velmi jednoduše. Ke zdobení používali to, co bylo ve staveních dostupné - červená jablíčka, ořechy, sušené švestky. Hojně využívali také přírodní materiál, ze kterého vyráběli rozličné ozdoby, například dřevo, hobliny, slámu, šišky, šustí, ořechové skořápky, v oblibě byly rovněž papírové ozdoby. Později, teprve ve 20. století, se na stromcích začaly objevovat perníčky, medové pečivo a čokoládové ozdoby. Pro Prahu byly typické sněhové figurky, které se pekly v cukrárně Josefa Reimanna na Linhartském plácku. Novinkou 60.let minulého století byly skleněné koule, které vznikaly v podkrkonošských sklárnách.
Méně známé ozdoby, kterými zdobili lidé stromky na počátku minulého století na Přeloučsku, jsou například ozdoby bramborové.

VÁNOCE - SVÁTKY POHODY A KLIDU

Ať už slavíme vánoční svátky jakýmkoliv způsobem, neměli bychom zapomínat, že jsou to především svátky plné sváteční harmonie, radosti a lásky, kterou sdílíme v tomto období se svými nejbližšími. Užijme si kouzlo slavnostní předvánoční a vánoční atmosféry, rozzářené dětské oči a teplo přítomnosti své rodiny a přátel v duchu vánočních tradic, zvyků a krajových obyčejů.

klik na obrázek

(převzato z časopisu ČD pro Vás 12/2011)