* hvězdná obloha
Příspěvky
Andromeda
22. 9. 2007
Andromeda je souhvězdí podzimní noční oblohy. Má přibližně tvar malého
„y“. Nejlépe ho najdete podle blízkého a nápadnějšího souhvězdí Pegasa.
Andromeda a Pegas mají totiž jednu hvězdu společnou. Je to hvězda Alfa
Sirrah, která tvoří Andromedinu hlavu a zároveň zadní část Pegasa.
Dvojhvězdí gama Andromedae – Alamanak (u nohou postavy) patří mezi
nejhezčí barevné dvojhvězdy. Větší hvězda Almanak je oranžová, menší
gama Andromedae je modrá.V souhvězdí Andromedy také můžete vidět
nejvzdálenější objekt viditelný pouhým okem. Je to M31, Velká galaxie v
Andromedě, a je od Země vzdálena přes 2,9 milionu světelných let.
Nachází se mezi Andromediným pravým bokem a zápěstím.
Beran
22. 9. 2007
Je to souhvězdí zvířetníku mezi Býkem a Rybami. Beran je viditelný na
zimní obloze jako poměrně malé a nevýrazné seskupení, v němž jasnější
jsou pouze tři hvězdy hlavy S beranem nebo jehnětem spojovali tuto
skupinu hvězd již staří Babyloňané, Asyřané a také Arabové. Ve 3. a 4.
století před Kristem totiž hvězda Sheraton tohoto souhvězdí označovala
bod jarní rovnodennosti, při níž býval obětován beran.
Blíženci
22. 9. 2007
Třetí souhvězdí zvěrokruhu najdeme severovýchodně od Orionu. Symbolice
dvojice odpovídá i charakter hvězdy Kastor, která je vlastně soustavou
dvou dvojhvězd. Nejjasnější hvězdou souhvězdí je však Pollux. Pouhým
okem zde můžeme pozorovat také hvězdokupu M35, skupinu 200 hvězd na
ploše velikosti měsíčního úplňku.
Býk
22. 9. 2007
Jedno ze zvířetníkových souhvězdí dostalo svůj název podle skupiny
hvězd ve tvaru písmene V, která připomíná býčí rohy. Červená hvězda
Aldebaran velká jako šestatřicet Sluncí znázorňuje krví podlité oko
býka hledícího směrem k Orionu. V souhvězdí Býka leží i Krabí mlhovina,
která je pozůstatkem po výbuchu supernovy, pozorovaném hvězdáři roku
1054. V Japonsku se tato skupina hvězd jmenuje Subaru a souhvězdí je
znakem známé automobilky.
Delfín
22. 9. 2007
Je to malé souhvězdí nedaleko souhvězdí Pegasa.a východního okraje
Mléčné dráhy. Tvarem připomíná souhvězdí Malý vůz, s nímž bývá někdy
omylem zaměňováno. Nejzajímavějším objektem souhvězdí byla Nova
Delphini 1967. šlo totiž o takzvanou pomalou novu, která nejdřív
zvýšila několiktisíckrát svou jasnost, pak nějaký čas nepravidelně
kolísala a nakonec opět zeslábla.
Drak
22. 9. 2007
Osmé největší souhvězdí se nalézá poblíž Malé medvědice (Malého vozu).
Je viditelné po celý rok. Jasná hvězda Alfa Draconis neboli Thuban
plnila před 5000 lety úlohu Polárky pro starověké Egypťany.
Eridanus
22. 9. 2007
Šesté největší souhvězdí tvoří řada hvězd, vinoucích se jako řeka na
podzimní a zimní obloze na jih od souhvězdí Orion. Na našem území je
vidět pouze jeho severní polovina. Hvězda epsilon Eri je podobná našemu
slunci a se vzdáleností jedenáct světelných let je také nejbližší
známou hvězdou s planetární soustavou. Proto se na ni také roku 1960
zaměřil první pokus o odposlech radiových signálů mimozemské
civilizace.
Fénix
22. 9. 2007
Středně velké souhvězdí typického tvaru je viditelné na jarní obloze jižní polokoule, tedy u protinožců. Leží mezi jižním, u nás neviditelným koncem souhvězdí Eridanus a souhvězdím Jižní Ryba. Jeho nejjasnější hvězda alfa Phe je podobná našemu Slunci a je od nás vzdálena sedmdesát šest světelných let.
Had
22. 9. 2007
Hada je rozděleno souhvězdím Hadonoše na dvě části: Serpens Caput
(hlava hada) a Serpens cauda (ocas hada). Obě vypadají jako šňůry
hvězd. Ve spodní části hadí hlavy se nachází jedna z nejjasnějších
kulových hvězdokup na obloze – M5. Leží ve vzdálenosti 25 000
světelných let a tvoří ji kolem 60 000 hvězd. Její stáří se odhaduje na
deset miliard let protože kulové hvězdokupy jsou velmi staré, z doby po
vzniku naší Galaxie.
Hadonoš
22. 9. 2007
Souhvězdí se hledá obtížně, ale pokud budete trpěliví, naleznete je
uprostřed oblohy mezi souhvězdím Herkula, Střelce a Štíra. Je úzce
spojeno se souhvězdím Hada, které dělí na dvě poloviny. Při „levé noze“
Hadonoše vzplála roku 1604 supernova, kterou popsal hvězdář Rudolfa II.
Jan Kepler. Byla to poslední pozorovaná supernova v naší galaxii.