Milost pro Emila Novotného
Pašerácký happy end
4.7.2008 Mladá fronta DNES str. 1 Víkend - příloha
IVANA KARÁSKOVÁ
Na pečlivě sestříhaném trávníku za úhledným domkem se lesknou naolejovaná těla v plavkách. Odpolední siesta u kulatého bazénu budí zdání dokonalého klidu. To zdání klame. Tisknu zvonek u zahradní branky. S veškerou zdvořilostí se ptám štíhlého muže s prošedivělou bradkou, zda by mi zavolal paní Krbcovou. Tak se nyní jmenuje matka Emila Novotného pašeráka drog zadrženého před třinácti lety v Thajsku.
V okně se objeví silnější žena v brýlích se světlým melírem. Je ve střehu. Když zjistí, že se ve svém podezření nemýlí, rychle přivírá okno. „Nemám vám co říct. S novináři se nebavím,“ utne mě rezolutně z bezpečné vzdálenosti. A mám to. Tak tohle má být tečka za štrapácí do nejvzdálenějšího konce Králova Dvora?
Chlapík vidí, že ještě přešlapuju na místě, tak volá velkého černého psa. Snad proto, aby dodal důraz manželčiným slovům. Pohnu se k odchodu. S ulehčením se po mně ještě ohlédne a možná odměnou za vzbuzený respekt svlaží přehřátého čtvernožce proudem vody z hadice.
Je to zvláštní. Novotný opustil minulou středu vpodvečer brány valdické věznice, poté, co mu prezident Klaus udělil milost. Člověk by řekl, že by měl slavit, radovat se. Jenže se po něm slehla zem.
Chtěla jsem se Evy Krbcové zeptat, který z těch třinácti roků, kdy byl syn za mřížemi, byl pro ni nejtěžší. A jestli přišla chvíle, kdy přestala věřit, že ho uvidí na svobodě. Taky jsem jí chtěla říct, že patřím k těm, kteří jejímu synovi milost přejí. Ale nedala mi šanci. Vlastně nevypadala vůbec šťastně, spíš utrápeně. Možná jí po letech marných nadějí ještě chvíli potrvá, než uvěří. Možná se snaží nepřístupností uchránit alespoň v prvních chvílích synovo soukromí.
„Víte, oni jsou takoví sví. S nikým okolo se moc nebaví,“ říká mi žena ze sousedství.
Někteří místní mají za to, že Emil Novotný přebývá u matky a otčíma, přestože ho tam nikdo neviděl. „Myslím, že je zalezlej doma. Kam by tak asi šel? Maminka za něj v prvních letech hodně bojovala a možná je teď už příliš vyčerpaná. Nebo se bojí lidí, kteří synovi milost nepřejou,“ myslí si květinářka u pošty.
Rodina se uzavřela do sebe už před pár lety. Taky Emil Novotný přestal být sdílný, na rozdíl od svého „bratra v neštěstí“ Radka Hanykovicze. Tomu ze zdravotních důvodů trest přerušili a loni v lednu zemřel. Předtím stačil napsat knihu, dával rozhovory a dělal besedy po školách, aby mladé lidi upozornil na to, co všechno se může stát. Přitom kdysi dávno to bylo přesně naopak. Byl to Novotný, kdo byl sdílnější.
Své o tom ví i režisér Dan Svátek, který v roce 2002 natočil film Zatracení. S Novotným se seznámil v roce 1997, když během cyklistické expedice v Thajsku navštívil i pověstné vězení. „Inspiroval jsem se jeho příběhem i proto, že z obou Čechů byl komunikativnější. A totéž platilo o jeho matce. Díky ní vlastně vyšly v malém nákladu Emilovy Dopisy z vězení,“ popisuje režisér.
Jeho film pojednává o mladém naivním klukovi, který naletěl. Příběh začíná na letišti v Bandungu, abstraktním městě kdesi v jihovýchodní Asii. S Emilem se Svátek setkal ještě několikrát, a to i během natáčení. Překvapil ho jeho optimismus, s kterým nesl svůj osud.
Novotný před soudem tvrdil, že byl k pašování donucen. Se svou kamarádkou Elenou vyjeli do Nizozemska. Tam se dal zlákat na dovolenou v Thajsku, kterou měl hradit Elenin africký přítel. Ti dva ho prý pak vydírali. Sebrali mu pas i se zpáteční letenkou.
„Fakt je, že Emil zafungoval jako volavka, potvrdili mi to i na naší národní protidrogové centrále. Měl však pár možností, jak tomu uhnout. Myslím, že se dal zblbnout vyhlídkou na parádní dovolenou,“ dodává Svátek.
Byl to trochu sígřík, říkají kantorky Co je to vlastně za člověka a proč se nyní skrývá? Proč nepromluví ani jeho blízcí?
Psycholog Jiří Brančík k tomu podotýká, že někdo někdy na nával přílišného štěstí může reagovat i šokem. Medializace už má Novotný asi plné zuby. „Po takových letech prožitých v obavách určitě bude potřebovat čas, aby se na novou situaci adaptoval. A zřejmě se s blízkými domluvil, aby chránili jeho klid.“
Novotný skončil za mřížemi nejobávanější thajské věznice jako devatenáctiletý. Teď se v Kristových letech vrátil domů. Jenže přišel do jiného světa. GPS, iPod, iPhone... To už jsou běžné věci, přitom v době jeho zatčení teprve začínaly mobily. Musí se zorientovat na pracovním úřadě a zvládnout řadu nových dovedností. Při adaptaci na svobodný život mohou vězňům pomoci odborníci, přesto je Emil zatím nevyhledal. Šéfka sociálních kurátorů v Berouně Květuše Chramostová neřekne ani slovo, podepsala totiž mlčenlivost, ale mluvčí městského úřadu Jitka Soukupová prozradí alespoň to, že o Novotném nic neví. „Nekontaktoval nás a my nemáme důvod to udělat.“
Ani jeho bývalý obhájce Tomáš Sokol, který se pro Novotného marně pokoušel vybojovat stížností u Ústavního soudu zkrácení trestu, nic neví. „Ale kdyby ano, stejně bych to neřekl. Berte to tak, že je to jeho tajemství.“
Tady v Berouně Novotný vyrůstal. Jaký byl jako kluk?
V učení dvakrát nevynikal, občas chodil i za školu. Maličko sígřík, ale žádný grázl ani drzoun, shodují se kantorky, které ho učily.
„Trochu zvláštní ale byl. Kamarádů moc neměl a vzpomínám si na to, že se s ostatními dětmi dostal občas do konfliktu. Prospěch měl průměrný, neměl moc rád tělocvik. Možná ho poznamenal i rozvod rodičů,“ míní Zdeňka Strnadová, která Emila učila v páté třídě ve Zdicích. Tady tehdy rodina se dvěma dětmi (Emil má ještě starší sestru) bydlela.
V roce 1989, když se jeho matka znovu provdala, se přestěhovali do osmipodlažního paneláku v Berouně. A Emil přestoupil do základní školy v Jungmannově ulici. „Nebyl hloupej, ale ani chytrej. A na školu spíš kašlal,“ vybavuje si Novotného jeho spolužačka z Berouna (jméno nechce zveřejnit). Nikoho proto nepřekvapilo, že nešel na střední. Na železárenském učilišti se začal učit na zámečníka. „Myslím, že se ani nedoučil, dostal toulavý boty,“ míní jedna z učitelek, ani ona jméno neprozradí.
Za vězni mířili cestovatelé. Obávané thajské vězení učinilo obyčejného kluka přece jen trochu neobyčejným. Vždyť přežil peklo. Kolik svědectví už zaznělo o zdejších hrůzných podmínkách. O hladu, mizerné zdravotní péči, přelidnění. O žaláři prolezlém šváby a korupcí. Slovák Ivan Zavadilek tam roku 2002 nepřežil krvácející žaludeční vřed. Radek Hanykovics si zničil zdraví a loni v lednu zemřel na rakovinu plic.
Na internetu kolují drsné úryvky z knihy Australana Warrena Fellowse Vězeň z Bangkoku o tom, jak Thajci vykrmovali šváby v úkrytu pod podlahou rýžovými zrnky. V prázdných plechovkách od mléka je pak rozmačkali na kaši a pojídali jako cenný zdroj proteinů.
České vězně v Thajsku navštěvovali různí cestovatelé. Konsternovaní pak nabádali další k následování. „Apelujeme na všechny, kdo cestují do Bangkoku. Bez ohledu na váš názor na vinu a trest. Pomozte prosím dvěma českým vězňům nejenom ulehčit podmínky, ale bez přehánění přežít,“ kolovaly výzvy na internetu. I s návodem, jak se do pověstné věznice Bang Kwang dostat.
V roce 1999 se během návštěvy Thajska vypravil do věznice navštívit oba české pašeráky i Václav Klaus. Tehdy jako předseda Poslanecké sněmovny a ODS.
Na známá místa začátkem roku 2004 znovu zamířil během dovolené režisér Dan Svátek, ale tentokrát ho Novotný už nepřijal. „Když jsme točili ten film, obrátila se na mě jeho právnička. Za zfilmování příběhu jsme mu museli zaplatit padesát tisíc. Od té doby se naše komunikace nějak zadrhla,“ přiznává režisér.
Z Novotného nečekané svobody má radost. „Přál jsem mu to a doufal jsem, že mu dá milost už prezident Havel. Emil udělal blbost, ale vytrpěl si za to svoje,“ míní Svátek.
Zázrak! Novotný je na svobodě V roce 2004 česká diplomacie konečně uspěla. Díky česko-thajské dohodě o vydávání vězňů se podařilo dostat Hanykovicse a Novotného do Česka.
Novotný zažil obrovskou úlevu, přestože Valdice patří k nejtvrdším káznicím, kde si lidé odpykávají dlouhodobé tresty za brutální vraždy. A 17 z nich má doživotí. Cestovateli Bronislavu Mikuláškovi, s nímž si po jeho návštěvě v Thajsku začal vyměňovat dopisy, psal, že se tam cítí jako v hotelu. „Měl jsem radost i za něj. I když neschvaluji, co udělal, byl to fajn kluk a já mu držel palce,“ říká Mikulášek.
Mluvčí valdické věznice Josef Witschel Novotného líčí jako tichého a bezproblémového vězně. Pracoval v brusírně a vydělal si tam i nějaké peníze.
Loni v únoru po zamítnutí stížnosti k Ústavnímu soudu zbývalo Novotnému ještě asi sedmnáct let za mřížemi. Minulý týden přišel malý zázrak. Novotný prý už nevěřil, že se prezident Klaus nechá obměkčit (v roce 2004 žádost o milost odmítl), ale stalo se. Svoje rozhodnutí zdůvodnil mládím pachatele a jeho dlouhým pobytem v těžkém thajském žaláři. Mimochodem, v Česku by za totéž dostal nejvýš deset let.
V internetových diskusích to zabouřilo: „Moc mu to přeju. Vždyť pedofilové a vrazi si odsedí třikrát menší tresty,“ píše Tereza.
„Emile, těším se na tebe a doufám, že se potkáme,“ jásá Eda z Berouna.
„Kdyby braly moje děti drogy, hledal bych příčinu jinde než v nějakým týpkovi z Berouna,“ tvrdí další pisatel.
Ale také: „Typický Klaus. Dává druhou šanci zlodějům, podvodníkům a feťákům a žádnou slušným a poctivým pracujícím lidem.“
A bývalá nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová se nechává slyšet s obavami, že Thajce prezidentovo gesto rozladí a budoucí čeští pašeráci se už domů nedostanou. Nevábný průmyslový Králův Dvůr proťatý hlučící dálnicí je ochromen parným počasím. Cestou z města si říkám, že Emil byl tenkrát asi „víc hloupej, než chytrej“. A zpackal si tak kus života.
Snad ne celý.
První kroky na svobodě učinil v utajení. Už dříve, v době hluboké beznaděje roku 1999, se svěřil kolegovi, co by na svobodě udělal jako první: „Asi bych si napustil vanu plnou horké vody a v ní bych ležel... Hodně dlouho.“
Hádám, že alespoň tohle přání si už Emil Novotný splnil.
***
Kluk Novotných „V učení dvakrát nevynikal, občas chodil i za školu. Maličko sígřík, ale žádný grázl ani drzoun. Prostě normální kluk,“ říkají o Novotném kantorky ze základní školy.
Lidé na internetu reagují na prezidentův čin různě: „Emile, držíme ti palce,“ píše jeden. „Typický Václav Klaus. Dává druhou šanci zlodějům a podvodníkům,“ zlobí se druhý.
Úhledný domek, krásný trávník. Tady asi bydlí EMIL NOVOTNÝ, jenž dostal milost a zmizel. Okno otvírá žena v brýlích, jeho matka… Zločin a trest v bodech * Emil Novotný byl zatčen v březnu 1995 na letišti v thajském Bangkoku s 5,6 kg heroinu, který pašoval do sousední Kambodže. * Byl odsouzen k padesáti letům vězení. Na základně několika amnestií thajského krále se jeho trest několikrát krátil. * Díky česko-thajské dohodě z roku 2000 se otevřela Novotnému a Radkovi Hanykovicsovi naděje, že se dostanou do českého vězení. Podmínka: vláda uzná výši trestu. * Oba Češi opustili thajské vězení v lednu roku 2004. * Obvodní soud pro Prahu 6 potvrdil Novotnému zbytek trestu v délce 34 let ve věznici s ostrahou. * V roce 2006 thajský král vyhlásil dvě amnestie, které přinesly Novotnému další zkrácení trestu. * V roce 2007 mu po amnestiích stále ještě zbývá 17 let trestu a Ústavní soud ho odmítá zkrátit. * 25. 6. 2008 - Novotný dostává od prezidenta Václava Klause milost.
Komentáře
Přehled komentářů
Emil Novotný je zaměstnán v thajskem ráji (thajské masáže praha) pracuje pro pana Rendeka... hledali se až se našli! Pan Rendek je také pěkný vykvet ...
Re: Emil Novotný
Eva, 17. 12. 2016 5:29
No a nějakou novinku byste neměl? To že tam pracuje je docela známá věc.
Držím mu palce, potrestaný byl a co ho nechat být?
Emil Novotný
Petr , 9. 5. 2016 18:04
Emil Novotný je zaměstnán v thajskem ráji (thajské masáže praha) pracuje pro pana Rendeka... hledali se až se našli! Pan Rendek je také pěkný vykvet ...
Emil Novotný
Petr , 9. 5. 2016 18:05