Odpovědi Oty Biedermana čtenářům tohoto webu - část 3
Pro Soptik 1982 (ze 17. 6. 11:00):
Děkuji za srdečné pozdravy z Úvalska (nebo Horoušanska?) a zároveň se musím omluvit, že jsem tak mimo, že nedokážu poznat, kdo přesně mi je posílá. Tušení mám, ale na 100% bych to nedal a dost mě to mrzí, obzvlášť kvůli těm starým časům, kdybych se idiot neodstřihl od těch správných kamarádů ze starých časů, možná by bylo vše jinak. Máš bohužel pravdu, mohu teď všeho sebevíc litovat a sypat si popel na hlavu po kýblech, ale minulost se vrátit nedá a že bych si to hodně přál. Pokud se mi chceš připomenout a udělat mi pořádek ve vzpomínkách na staré časy, můžeš mi klidně napsat do věznice, adresu Ti některá z děvčat (Michaela + Kláruša) jistě rády poskytnou na webu.
Pro Jirku (ze 17. 6. 10:06 a 10:26):
Zdejší vězení není žádný internát bez vycházek, jak už jsem někde zmiňoval, doživotně ods. jsou izolováni od ostatních ods. na zvláštním oddělení se zesíleným stavebně-technickým zabezpečením a nejpřísnějším režimem. Televizi na cele mám proto, protože jsem na té cele většinu času sám zavřený a ta televize je prakticky jediný můj kontakt s realitou tam venku, abych viděl a slyšel, jak to v civilu vypadá. Sledování televize je zde samozřejmě určitým způsobem omezeno a hlavně vás nemusí nikam organizovaně na nějaké sledování TV vodit, protože každý pohyb doživotně ods. po věznici podléhá zvláštním bezpečnostním opatřením. Lidé venku (v civilu) by naopak měli být rádi, že tu televizi máme a víme, jak to po těch letech ve vězení venku vypadá i jak co funguje, abychom se po případném propuštění nechovali jako dinosauři, tedy tak to vidím já, sám za sebe. Jinak to, že jsem si vědom toho, co jsem udělal a to, že toho upřímně lituji ještě neznamená, že se mi musí ve vězení líbit, to, že se mi ve vězení nelíbí, přestože vím, že si to zasloužím, je naprosto přirozené. Neznám nikoho, komu by se ve vězení líbilo, ať je vinen či nikoliv a silně pochybuji, že Ty by jsi mluvil na mém místě jinak.
Pro Lenku (ze 17. 6. 10:09 a 10:56):
Nejdříve bych se Ti chtěl omluvit za toho hlupáka, který se za mně na webu 17. 6. v 10:23 vydával s tím, že až údajně vyjdu ven, tak Ti zabiju někoho blízkého a Tebe prý znásilním. Jen nechápu, proč si na to reagovala, jako kdybych to byl opravdu já, to si vážně myslíš, že bych Ti něco takového napsal nebo že mám v jedné z nejpřísnějších věznic k dispozici internet? Na druhou stranu by mě samotného zajímalo to, jak bylo myšleno, že mi sice držíš palce, ale nefandíš mi, rozveď to trochu prosím.
Pro Petra (ze 17. 6. 10:11):
Žádný luxus ve vězení nemám, mám standardně vybavenou celu, postel (kovová vojenská), stůl, stolička + plechová skříňka na osobní věci a mohu používat vlastní malou televizi + radiopřijímač, 3x denně dostanu najíst, 1x týdně mi vymění oblečení + ručníky, 1x za 14 dní mi vymění ložní prádlo. Z aktivit mám 1x týdně na hodinu kondiční cvičení, 3x týdně hodinu stolního tenisu, 1x týdně kroužek filmové tvorby, 1x týdně vědomostní kroužek a každý den 1 hodina vycházky na oploceném dvorku. Měsíčně nárok na 3 hodiny návštěv a to je prakticky celý ten údajný luxus + ještě ústavní knihovna. Všechno platí daňoví poplatníci, protože, ať se tady snažím sebevíc, nemám tady možnost chodit do práce a vydělat si na sebe, přesněji řečeno na náklady výkonu trestu za mou osobu. Nemohu dělat víc, než si tady o práci pravidelně žádat, což dělám a dokonce jsem se jednou kvůli tomu, abych mohl pracovat, i pohádal s náměstkem ředitele věznice, ale na samotce jsem už více než 8 let, jsem rád, že aspoň v tomto jsem Vám mohl vyhovět.
Pro Tommy (ze 17. 6. 10:36):
Možná máš pravdu, že nemám právo na důstojný život mezi slušnými lidmi za to, co jsem udělal, ale když nic jiného, mám aspoň právo o to za 7 let požádat, protože věřím ve svou resocializaci. Já chápu, že mi přeješ, abych umíral pomalu a hodně dlouho ve vězení za to, co jsem udělal, i když se Tě to třeba přímo netýká, ale pochop i Ty mně, napravit to nedokážu, tak toho mohu pouze litovat a omluvit se za to, ale vůbec to nic nemění na tom, že mám ještě pořád pro co žít.
Pro Kik (ze 17. 6. 13:15):
Magor nejsem, protože kdybych byl, nebyl bych ve vězení, ale v psychiatrické léčebně a možná bych měl i vycházky, paradoxně by tedy pro mě bylo po všech stránkách lepší, kdybych magor byl, aspoň bych za to, co jsem udělal, nemohl. Stejně tak právě proto, že magor nejsem (názor soudních znalců), tak si plně uvědomuji, za co tady jsem, dokážu toho litovat, změnit se a už to znovu neudělat, což nic nemění na tom, že máš právo na svůj názor a já ho respektuji. Možná máš pravdu v tom, že kdyby někdo zabil někoho z mé rodiny, že bych také nechtěl, aby se promenádoval na svobodě, ale naše zákony to umožňují a mně o tom nepřísluší rozhodovat, musel bych se s tím tedy nějak smířit.
Pro Renatu (ze 17. 6. 14:09):
Máš bohužel pravdu, rozumný člověk by se k pěti vraždám zmanipulovat neměl nechat, ale pokud mě tak dlouho znáš, tak víš sama, že tenkrát jsem měl do rozumného člověka hodně daleko. Čímž ovšem nechci nic omlouvat ani nijak snižovat svou vinu, už hodně let si uvědomuji, co jsem vlastně udělal a kolika lidem jsem přímo i nepřímo ublížil, jako třeba i svému bratrovi, o kterém se zmiňuješ. Nejhůře jsou na tom samozřejmě pozůstalí, kterým jsem zabil jejich blízké, ale máš pravdu, že i pro mou rodinu to musí být těžké. O to více si cením toho, že se na mně nevykašlali a mají mě pořád rádi stejně jako já je. O bratrovi to vím, že trpí díky tomu, co jsem já udělal, a že ho se mnou hází do jednoho pytle, také mi to dává patřičně najevo, bohužel nic z toho, co jsem udělal, už nedokážu napravit, můžu litovat, můžu se omlouvat, ale vrátit to nelze a budu si to vyčítat do konce života. Chápu i, že pochybuješ o tom, zda bych měl být ještě někdy propuštěn na svobodu, ale také doufám, že i Ty pochopíš, kolik času už jsem měl na to, abych se změnil a srovnal si to v hlavě. Nemluvě o tom, kolik času ještě mít budu, než si budu moci požádat o podmínečné propuštění a už teď přemýšlím i pociťuji vše jinak než tenkrát.
Pro woman (ze 17.6. 14:38):
Přijde Ti to naprosto správně, že jsem se nechal zlákat partou a rychle nabytými penězi, což ovšem ani trochu neomlouvá to, že jsem kvůli tomu dokázal zabít 5 lidí, spíše naopak. Naprosto s Tebou souhlasím, i když nevím, kdo jsi, vraždit jsem opravdu neměl, bohužel jsem si až pozdě uvědomil, že ty vraždy byly naprosto zbytečné. Hodně mě to trápí, ale napravit už to nedokážu, bohužel, mohu toho jen litovat a omlouvat se za to všem pozůstalým.
Pro Markétu (ze 17. 6. 15:57, 16:12 a 20:39 a z 18. 6. 7:55):
Jak už jste byla informována, přístup k internetu samozřejmě nemám, vše mi posílá Michaela vytištěné poštou a nepochybujte o tom, že mi posílá opravdu vše bez rozdílu, zda je komentář negativní či pozitivní. Michaela to vystihla správně, kdyby mi posílala pouze ty pozitivní, moc by jich nebylo a těžko bych teď reagoval na ten Váš. Naprosto chápu, že jsem Vám odporném, za to co jsem spáchal a obzvlášť po tom, jak mě vykreslil Vaňura ve 112-ce se tomu opravdu nedivím. Ovšem to je jen jedna strana mince, nikdo už neříká, že vše bylo objasněno pouze díky mému spontánnímu přiznání, protože už jsem s tím chtěl skončit. Vím, že mé přiznání ani lítost mě nijak neomlouvají, ale rozhodně nejsem tak odporné a bezcitné monstrum, jak si myslíte. Možná to tak cítíte, že si neumíte představit, jak by jste usínala s pocitem, že jsem na svobodě, ale všichni ti už propuštění vrazi, ti na Váš spánek evidentně vliv nemají a u mě by to bylo jistě stejné. Jsem také překvapený, že v dnešní společnosti ještě žijí lidé jako Vy, kteří si myslí, že je zločin dědičný a ani jste to nemusela opravovat, pochopil jsem, oč Vám jde i z toho překlepu. Dovolím si také ještě podotknout, že mě udivuje, když podle Vás nestojím za diskuzi, proč jste se zapojila ještě několikrát a zajímala se i o to, zda Vám odpovím a kde mou odpověď najdete. Jde i o to, že máte z médií ovlivněný úsudek, nějaké „nepotkal jsem ho-žiju“, je úplně absurdní, kdyby to platilo, byl bych ve vězení už dávno. Nikdy jsem nikomu na potkání po krku neskákal a na čele také nemám napsané, že jsem vrah, kdyby jste mě neznala z televize, mohla by jste se mnou klidně sedět v parku na lavičce a nic by jste nepoznala. Vy totiž vůbec nevíte, jaký jsem teď člověk a posuzujete mě podle toho, jaký jsem byl tenkrát, ale to už neplatí a já jen doufám, že to už konečně někdo pochopí.
Pro Krusty (ze 17. 6. 18:46):
Je to pořád dokola, Ty nepíšeš o tom, jaký jsem, Ty píšeš o tom, jaký jsem byl, o tom, jaký jsem teď, psát nemůžeš, nebo aspoň ne objektivně, protože mě neznáš. Těch několik málo vět ve 112-ce, které byly ze současnosti a lehce vytržené z kontextu, Ti těžko mohly posloužit k činění nějakých závěrů o tom, jaký jsem teď. Tenkrát jsem možná takový, jak píšeš, byl, a jistě si to můžeš o mně myslet i nyní, ale uplynulo 13 let a lidé se mění, bestiální, chladnokrevné a cynické zrůdy neprojevují lítost, ani se neomlouvají, já ano.
Pro ANM (ze 17. 6. 21:13):
Ano, mám strach, že by někdo z pozůstalých mohl po mém případném propuštění vzít spravedlnost do svých rukou. Něčeho takového bych se měl obávat i ze strany svých bývalých kompliců, protože jsem je vlastně svým přiznáním usvědčil, všichni budou venku dříve než já a třeba nezapomenou. Nepochybně máte pravdu, že ve vězení bych byl víc v bezpečí, ale přesto si tu žádost o podmínečné propuštění podám, ta možnost znovu získat svobodu za to riziko stojí, i kdyby to mělo být jen do doby, než se splní Vaše předpověď. Nevidím důvod, proč bych Vám měl mít za zlé, že mi píšete to, jak byste mi vyloupl srdce lžící, kdybych zabil někoho z Vašeho okruhu blízkých, je to vcelku pochopitelné a mohu být rád, že tomu tak není. Jinak s tím Afghánistánem to beru, než sedět na zadku zamčený v cele, raději bych jel tam a dělal aspoň něco prospěšného pro všechny. S Afghánistánem to zde sice srovnávat nelze, ale blahem si tady rozhodně nechrochtám, jídlo máme jako všichni 3x denně, ne 4x denně, jak se mylně domníváte, a že bez práce, není mé rozhodnutí ani má chyba. Naopak, pravidelně si o práci žádám, abych si na sebe vydělal (na náklady výkonu trestu a dluhy za obhájce, soud, vazbu), bohužel se mi tady ohledně práce jen vysmívají. Pořád omílají dokola, že pro mě práci nemají a když se jednou nějaká objevila, nepustili mě do ní, risknul jsem kvůli tomu i hádku s náměstkem ředitele, abych dostal práci, ale bylo to naprosto k ničemu. Já pro to, abych dostal normální placenou práci, tady už víc udělat nemohu, tak u nás na oddělení aspoň každé odpoledne vytírám podlahu za kázeňské odměny (písemné pochvaly). Věřte mi, myslím to zcela vážně, vůbec bych se nerozmýšlel a do Afghánistánu bych jel, tam bych aspoň mohl něco ovlivnit, tady jsem bezmocný.
Pro Toma (ze 17. 6. 21:40):
Kdyby za nic jiného, tak Vám děkuji alespoň za to, že mě nechcete urážet nebo mi nadávat, je to příjemná změna. Zbytek Vašeho komentáře sice už tak příjemný není, ale ještě pořád je to lepší, než mnohé jiné. Máte sice právo na svůj názor, ale pokud jste si ho udělal na základě tendenčně natočeného pořadu 112-ka, nemůže být objektivní. Já chápu, že si zasloužím být zatracován za to, co jsem udělal, i že vražda byla a je neodpustitelná, stejně tak si plně uvědomuji veškeré důsledky svého dřívějšího chování. Nedivím se ale, že Vy si to nemyslíte, když to Vaňura ve věznici se mnou natočil, ale do toho pořadu už to nedal. O tom to je, kdyby tam pustil celý rozhovor ze současnosti místo několika vět, které se mu hodily, mohl by si třeba někdo všimnout, že už nejsem takový jako tenkrát. Někdo by si třeba všiml, že toho opravdu lituji a to se mu evidentně do jeho záměru šokujícího pořadu nehodilo. Nemluvě o tom, že tam místy i zalhal o skutkových věcech a úmyslně se ze mě snažil udělat ještě větší monstrum, než jsem tenkrát byl. Snadno lze jeho lhaní i manipulaci prokázat, ale většina lidí je jako Vy a názor už má takový. Nesnažím se své tehdejší jednání omluvit, k tomu, co jsem udělal, jsem se přiznal, lituji toho a uvědomuji si, že vražda je nejen neodpustitelná, ale hlavně nenapravitelná. Toho nejvíc lituji a z toho mám největší výčitky, že jsem spáchal něco, co už nemohu vrátit, napravit nebo odčinit, je to prostě tak, kal už jsem to několika Vám podobným psal. Jsem vůči následkům těchto svých činů úplně bezmocný, mohu toho jen litovat, omlouvat se pozůstalým a snažit se o svou resocializaci.
Pro Dáju (z 18. 6. 3:56):
Máte právo na svůj názor a nemusíte věřit mé lítostí nad tím, co jsem udělal, ale opravdu si myslíte, že kdybych toho nelitoval a byl tak chladnokrevný, jak píšete, že bych se policii, aniž by proti mně měla jakékoliv důkazy, přiznal? Chladnokrevný vrah jsem nebyl ani tenkrát, natož teď po 13 letech ve vězení, které dokáže člověka změnit k lepšímu. Takové věci ale Vaňura ve 112-ce nepouští, aby mu to nenarušilo bombastičnost jeho pořadu, ten pořad byl hodně tendenční, objevily se tam i doložitelné lži a jediným jeho záměrem bylo šokovat diváky. Vy jste důkazem, že se mu jeho záměr vydařil, protože přesto, že jsem spáchal něco tak hrozného, objektivně zhodnocená fakta by takovou reakci nevyvolala. Existuje o našem případu více reportáží, ale žádná nevyvolala takovou reakci, jako tendenční 112-ka, možná nemám právo se vůbec ozývat, ale když o mě někde lže a dělá mě ještě horším, než jsem tenkrát byl, tak bohužel musím.
To, že jsem zabil pět lidí nebylo tím, že jsem byl mladej, ale bylo to tím, že když jsem byl mladý, stavěl jsem peníze nad lidský život, tenkrát pro mě bohužel měly větší cenu. Buďte si ale jistá, že už si to nemyslím, mám to v hlavě srovnané a dokáži dobře rozlišovat, co je správné a co je špatné. Na to, abych se změnil, jsem měl a ještě budu mít dost času.
Pro koudu (z 19. 6. 01:10):
Tvůj názor respektuji, nebo spíše právo na Tvůj názor, ale nemohu napsat to, co mi radíš, brání mi v tom několik okolností. Asi Tě nepřekvapí, že jsem odpůrce trestu smrti, obzvlášť vzhledem k České justici („neomylné“), dále mi to nedovolí můj pud sebezáchovy, také si myslím, že to, co po mně chceš, abych napsal, je pokrytectví a kdybych Ti vyhověl, bylo by to pokrytectví i z mé strany. Nemusíš mi věřit, že upřímně lituji toho, co jsem udělal a že už teď takový nejsem. Já ale zase nemohu věřit tomu, že byste Ty nebo kdokoliv jiný na mém místě napsali to, co Ty mi radíš a nebylo by to jasné pokrytectví. Nemluvě o tom, že něco takového by mi nikdo neuvěřil, i kdybych to myslel zcela vážně, naopak by mě slovně ukamenovali. Nemysli si, že mi nedochází, že za tolik mrtvých nemůže nikomu připadat adekvátní, abych si odseděl 20 let, pak si požádal o podmínečné propuštění a šel domů, ale to je jen čirá teorie, nemám žádnou jistotu, že mě pustí, možná odtud opravdu „odejdu“ jako mrtvola.
Pro Jiřího (z 18. 6. 01:51):
Částečně už na Váš komentář reagovala Michaela, tak se vlastně jen připojím, ano, na světě je mnoho lidí, kteří něco špatného provedli a do konce života se s tím jistě nedokáží smířit. V tom s Vámi naprosto souhlasím, protože se sám mezi ně počítám, s tím, co jsem udělal, se smířit nelze, lituji toho a myslím na to kromě spánku vlastně pořád. Píšete, že jste viděl v TV „kluka“ vraha a vzápětí téměř právníka, klidného, vyrovnaného člověka, Vy si zřejmě vůbec neuvědomujete, že to Vaše „vzápětí“ znamená 13 let vězení ve zvýšené, tedy té nejvyšší možné ostraze + spoustu nadstandardních „bezpečnostních“ omezení. Silně pochybuji, že by některý z těch Vašich kamarádů seděl tak dlouhý trest, čímž se Vám jen snažím vysvětlit, že já jsem měl dost času na to, abych se opravdu změnil a ne abych se podle Vás choval účelově tak, jak se to ode mě prý očekává. Vaši kamarádi na to evidentně dost času neměli a měli by si to vězení asi zopakovat, nemluvě o tom, že jsme každý jiný a já ve svou resocializaci pevně věřím. Pokud by tomu tak nebylo a já se opravdu nezměnil, už bych se odtud nikdy nedostal, silně pochybuji, že bych oklamal soudního znalce, který mi přijde udělat za 7 let posudek k mé žádosti o podmínečné propuštění. S Vaším názorem, že po tak dlouhé době není domov, nelze souhlasit, pokud toho odsouzeného berou stále jako člena rodiny a podle toho se k sobě chovají, tak má domov stále a za tím si stojím.
Na Vaši otázku, zda bych takové činy spáchal, kdybych si byl vědom, že u nás trest smrti je, Vám nemohu odpovědět, protože na kdyby se v životě nehraje. Jistě ale víte, nebo si můžete najít informace o tom, že trest smrti jako prevence nefunguje, není to dostatečně odstrašující prostředek, aby se nepáchala závažná násilná trestná činnost.
Pro Miroslava (z 18. 6. 03:20):
Já s tím počítám, že je možné i to, že už se ven nikdy nedostanu, ale rozhodně se o to pokusím a chápu, že Ti to připadá neuctivé vůči těm mrtvým. Takový chlap, jak píšeš, abych si dobrovolně udělil doživotí bez možnosti propuštění, to tedy nejsem, to si otevřeně přiznám, ale na druhou stranu nevěřím, že by jsi v mé situaci jednal jinak a stejně tak dalších 99% ze 100. Dokážu litovat toho, co jsem udělal, dokážu se za to omluvit, věřím i, že se dokážu resocializovat, ale nedokážu tady dobrovolně zůstat a nepokusit se legálně dostat znovu na svobodu. Taková je prostě lidská přirozenost, každý touží po svobodě, přestože si za to, že ji ztratil, může sám a ještě přitom udělal hodně lidí nešťastných. Já jsem ty lidi nezabil, protože jsem byl mladý, ale protože když jsem byl mladý, cenil jsem si více peněz než lidského života a neměl jsem k němu patřičnou úctu. To bylo tenkrát, s odstupem 13 let už to mám v hlavě srovnané natolik, abych něco podobného už neopakoval, to mi sice nedává právo na to být propuštěn, jen chci, abys viděl, že mezi tenkrát a teď už je velký rozdíl.
Komentáře
Přehled komentářů
Zdravím Oto, som slovák a o tvojom resp. vašom prípade som sa dozvedel z internetu...až teraz, nakolko par rokov dozadu, som mal ešte ine zaujimy...som práve teraz, asi v rovnakom veku, ako ty, ked si z tužby pre peniaze vraždil....momentalne vidím svet ajja tak, že život niektorých ludí, má pre mňa menšiu cenu ako množstvo penazí, ale vdaka týmto stránkam, kde to všetko popisuješ a tým primitivnim zaslepenym ludom co ti tu praju len zle veci a nadavaju tak pokorne odpovedáš...som si uvedomil ake su spravne hodnoty, máš moju plnú podporu a verím že v roku 2016 sa ti podarí dostať na slobodu, ved sú to už "len" 4 roky, to ubehne jak voda...budem držať palce a prajem vela síl a vytrvalosti v tomto "boji" z časom, o slobodu....keby sa dalo, rád by som dostal adresu a napísal by som ti poštu, a keby bola možnosť osobnej návštevy, rád by som pricestoval do Českej Republiky, a navštívil ťa...Tak teda ešte raz velá síl, a odhodlania...verím že aj zlý človek, vrah a podobny zločinec, sa môže časom zmeniť, a verím tomu, že u teba to tak je...S pozdravom Michal.M
Email : Slovanista8814@azet.sk / Maco24@chello.sk
CO TO TADY MELEŠ TY MAGORE!!
LIMEWIRE, 1. 1. 2011 23:19I PRUMĚRNĚ INTELIGENTNÍ FOXTERIÉR BEZ VÝCVIKU POCHOPÍ ŽE LIDI SE NEZABÍJEJÍ Z ŽÁDNÉHO DŮVODU I KDYŽ BY TO ČLOVĚK LECKDY RÁD UDĚLAL. a POKUD JSTE VY TAKY ASPOŇ PRŮMĚRNĚ INTELIGENTNÍ TAK BY JSTE TO MOHL POCHOPIT TAKY. TAKŽE TADY ROZEBÍRAT VÁŠ HODNOTOVÝ SYSTÉM PŘED 13. LETY A NYNÍ A NĚJAKÉ TEORIE O VAŠÍ O RESOCIALIZACI JE NAPROSTO ZBYTEČNÉ, PROTOŽE JSTE SE K TOMU ŽE BUDETE VRAŽDIT ROZHODL SVOBODNĚ A ZE SCELA ZJIŠTNÝCH DŮVODŮ. jE TEDY JASNÉ ŽE VÁŠ DOŽIVOTNÍ POBYT V KRIMINÁLE JE NEJLEPŠÍ ŘEŠNÍ JAK OCHRÁNIT ZBYTEK SPOLEČNOSTI OD LIDÍ BEZ MORÁLKY A SVĚDOMÍ JAKO JSTE VY!! JE JEN TROCHU ŠKODA ŽE NÁŠ VĚZEŇSKÝ SYSTÉM JE TAK LIBERÁLNÍ A VY SE V KLIDU MŮŽETE ČUMĚT NA TELEVIZI MÍSTO TOHO ABY JSTE 16 HODIN DENĚ MAKAL NĚKDE NA STAVBĚ NEBO V DOLE!! sTEJNĚ KDYBY VÁS NAKRÁSNĚ PUSITI PO 20 LETECH Z KRIMINÁLU NA SVOBODU, TAK DO PRÁCE VÁS NIKDO CHTÍT NEBUDE A NAKONEC TO DOPADNE TAK, ŽE SE VRÁTÍTE K TRESTNÉ ČINNOSTI PROTOŽE NEBUDETE MÍT JINOU MOŽNOST JAK SE UŽIVIT. tAK BUĎTE ASPOŇ TROCHU UZNALÝ A NEPIŠTU TU TAKOVÝ PIČOVINY!!!
Re: CO TO TADY MELEŠ TY MAGORE!!
Spravedlivej, 23. 3. 2011 0:59naprosto souhlasím a doufám, že se ven nedostaneš!!!!! A když? Tak jen jako tvé oběti v pytli!!!! Ty hajzle zasranej!!!!!!!
reakce na odpověď O.B.2
Markéta, 28. 7. 2009 22:14Ještě jsem se chtěla zeptat, když je tahle možnost se oboustraně vyjádřit,mohl byste mi popsat co jste tenkrát cítil když jste zabil,jestli strach,bezmoc,nebo úlevu či co, a jestli se vám třeba zdají sny, ze kterých se vzbudíte s pláčem nebo aspon se strachem...víte co myslím?děkuji
reakce na odpověď O.B.
Markéta, 28. 7. 2009 9:55Máte jistě pravdu,že mě ovlivnujě televize,nakonec koho ne,ale díky televizi vy máte možnost vidět co se děje v civilu jak jste kdesi v jiném článku psal a já mám možnost dozvědět se třeba o vrahovi jako jste vy,je totiž velký rozdíl kdybych vedle vás seděla na lavičce v parku a věděla že jste kdysi dávno vraždil,nebo nevěděla nic,kdybych to věděla, asi bych utekla:-), nevím, ale to že nevím jaký člověk jste ted, není celkem můj problém,ani moje chyba, já a nejen já jsem vás odsoudila za to co jste provedl a těžko říct zda by jste měl možnost vůbec něco řešit jako že jsem se zěmnil nebo něco podobného,kdyby byl opravdu trest smrti.Já jsem psala, že nestojíte za diskuzi přesto jsem se zapojila a to je možná třeba taky dobře pro vás,že máte možnost se nějak vyjádřit,ale pro mě je to taky zvědavost jak se tskový brutální vrah asi cítí po tolika letech a po takových tlacích, když proběhne v televizi jeho minulost...Vaňura to určitě zveličil a já nevím co všechno,ale hlavní slovo jste tam měl vy, když jste vypovídal s takovým ledovým klidem o svých obětech,připadalo mi to jako byste se až chlubil, že jste udělal něco, co jen tak nikdo neumí.A vy už jste byl plnoletý....ale jiank díky za odpověď Markéta
dotaz
lucie, 19. 7. 2009 8:40dobra den,mam na Vas prozbicku a zaroven dotaz. budete chodit i do jinych veznic nez na tyhle dve? bylo by mozne i do veznice Bytiz Pribram? Moc dekuji za odpoved. Lucie
Držím palce
Mišo , 22. 7. 2012 3:12