Podzim na Mírově
Podzim na Mírově
Je pondělní dopoledne uprostřed září a já vystupuji z autobusu na mírovské návsi, která je téměř liduprázdná. Modrá obloha je vymetená a ve vzduchu už je cítit nastupující podzim.
Vracím se po silnici kousek zpátky, abych si vyfotila nově zrekonstruovaný památník politických vězňů, kteří zemřeli v mírovském žaláři. Má tady svou pamětní desku i hrabě János Esterházy, který tu rovněž přišel o život.
Cestou odsud potkávám jenom nějakého muže, který tlačí do kopce trakař s jablky a trochu udiveně si mě prohlíží. Jdu se podívat do místního konzumu a před obchodem házím do poštovní schránky dopis. Později obcházím s foťákem věznici a chodník mě zavede i mezi staré bytovky, kde původně bydleli zaměstnanci věznice. Odsud se ale nedá nic vyfotit, a tak se vracím zpátky na náves a po silničce dolů k takzvanému "mírovskému gruntu", kde jsou chalupy rekreantů a tenisové kurty. Odsud se dá mírovský hrad vyfotit docela dobře. Udělám postupně několik fotek, pokochám se ještě jednou pohledem na růžovou stavbu, která odsud vůbec nepůsobí dojmem věznice, a pak už pokračuju dál po silničce lesem k hlavní silnici do Mohelnice.