Krásný den, naši milí čtenáři.
Představujeme vám náš nový školní časopis, ve kterém se dočtete novinky ze školy i z Brozan. V našem 1. čísle se dozvíte něco o učitelích naší školy a jejich třídách, představíme vám novou paní ředitelku. Společně zavzpomínáme na první den tohoto školního roku, dozvíte se, jaký byl Sportovní den. Také se vám závěrem představí naši redaktoři. A to není zdaleka všechno!
Doufáme, že se vám náš časopis bude líbit a budete se těšit na 2. číslo.
Tak hezké počteníčko!
První den nového školního roku
První školní den připadl letos na 4. září 2006. Nejprve jsme se přivítali s novou ředitelkou naší školy. Paní ředitelka měla první proslov a uvítala všechny žáky. Poté jsme přivítali prvňáčky a deváté třídě jsme popřáli hodně štěstí do posledního roku na základní škole. Poté nás také uvítal místostarosta Brozan, pan Job. Po jeho proslovu zazvonil uvítací zvon a deváťáci společně s osmáky odvedli prvňáky do 1. třídy. A pak se také ostatní žáci uchýlili do svých tříd. Tak byl zahájen školní rok 2006/2007.
Nyní bychom vám rádi představili všechny učitele naší školy, oproti loňskému roku tu potkáte mnoho nových tváří – už je všechny znáte?
Paní ředitelka Mgr. Šárka Filipová
Naší paní ředitelce je 39 let a bydlí v Radovesicích. Je vdaná a má dvě děti. Paní ředitelka učí český jazyk, dějepis a hudební výchovu. Na její práci ji nejvíc baví to, že pracuje s dětmi. Své kolegy vidí jako přátelské, vstřícné a ochotné. Nikdy by nechtěla učit chemii, protože by při pokusu vybuchla škola. Ve svém volném čase se věnuje své rodině, sborovému zpěvu, lyžování a houbaření.
Ája
Zástupkyně ředitelky školy Mgr.Eva Švihnosová
Paní učitelka bydlí v Budyni s manželem a malou holčičkou, je jí 31 let. Na naší škole učí český jazyk, dějepis a občanskou výchovu. Učit by zaručeně nechtěla fyziku a chemii. Do práce chodí ráda, jedním z důvodů je i to, že ji vítá milý kolektiv. Jejími koníčky jsou cyklistika, práce na zahrádce a počítač.
Paní učitelka Mgr. Květa Žídková
Paní učitelka Žídková má 2 děti a ve škole učí matematiku, přírodopis a informatiku. Na své práci ji nejvíc baví předávat dětem informace. Paní učitelce je 43 let, baví ji ruční práce – ve volném čase vyšívá nebo plete. Učit by nechtěla dějepis, občanskou a rodinnou výchovu.
Paní učitelka Mgr. Alice Marešová
Je jí 37 let, bydlí v Brozanech, jejím koníčkem je společenský tanec. Ve volném čase nedělá nic, žádný volný čas nemá. Je vdaná, má jednoho syna. Paní učitelku na její práci baví výsledky dětí. O svých kolezích si myslí, že jsou skvělí. Učí vše ve své třídě kromě hudební výchovy, tu by učit nechtěla.
Maky
Paní učitelka Dana Kloudová
Paní učitelka má 3 děti a bydlí v domečku na stráni. Je jí něco přes 30 let, mezi její koníčky patří literatura. Na její práci ji všechno baví, její kolegové jsou prima. Nechtěla by učit fyziku a matematiku. Volné chvíle tráví tím, že se stará o rodinu.
Paní učitelka Pavlína Škodová
Paní učitelce je 33 let. Mezi její koníčky patří jízda na kole, pletení a její 2 děti – devítiletá Pavlínka a patnáctiletá Jana. Bydlí s nimi v menším bytě v Brozanech. Do zaměstnání se dostává „pěškobusem“. Prozradila, že podle ní je v učitelském sboru přátelský kolektiv. A ví, že by nikdy nemohla učit matematiku.
Janka
Paní učitelka Mgr. Eva Soudská
Paní učitelce je 32 let. Má různé koníčky, hraje na kytaru, čte. Bydlí v Terezíně, do práce se dostává autem nebo autobusem. Má velkou rodinku – manžela, syna a čeká miminko. Ve své třídě učí vše, na druhém stupni učí jen hudební výchovu. Na práci ji baví, že je pestrá. Své kolegy vidí skvěle. Ve volném čase relaxuje, čte a ráda plave.
Nemohla by učit matematiku.
Verča
Paní učitelka Jana Harazímová
Paní učitelce je 29 let, bydlí v Brozanech. Její koníčky jsou: hudba, zpěv, volejbal. Ve volném čase paní učitelka lenoší a učí se, protože studuje. Má manžela a jednoho syna. O svých kolezích si myslí, že je to perfektní parta. Na její práci ji baví, že každý den je něco jiného. Nemohla by učit fyziku, chemii, matematiku a angličtinu,
naopak učí všechny předměty v 1. třídě.
Verča
Paní učitelka Andrea Húsková
Paní učitelka bydlí v Bohušovicích, je jí 24 let, nemá děti a je svobodná. Jejími zájmy jsou cestování do ciziny, zpěv a vyučování ve škole. Do svého zaměstnání – do školy – jezdí autobusem nebo autem. Učí německý jazyk, tělesnou, rodinnou a hudební výchovu. Na její práci ji nejvíc baví to, že může předávat své vědomosti jiným. Své kolegy vidí jako velmi přátelské a milé spolupracovníky. Ve volném čase paní učitelka jezdí na kolečkových bruslích. Nikdy by nechtěla učit matematiku a fyziku. e. b.
Paní učitelka Jitka Černá
Paní učitelce je 23 let, baví ji sport, volný čas tráví v přírodě. Bydlí v Brozanech. Učí všechny předměty na prvním stupni. Nemohla by učit chemii a fyziku. O svých kolezích si myslí, že jsou dobrá parta. Verča
Paní učitelka Mgr. Eva Havlíková
Je jí 26 let, mezi její koníčky patří jazyky, zvířata a sport. Bydlí v Brozanech a do práce chodí pěšky. Je třídní v 5. třídě, kde učí český jazyk a angličtinu. Na její práci ji nejvíce baví práce s dětmi a kamarádský kolektiv, který panuje mezi celým učitelským sborem. Ve volném čase se stará o svého pejska, domácnost, zahrádku
a také chodí na procházky. Na sebe
prozradila, že by nemohla učit chemii
a fyziku. Janka
Pan učitel Mgr. Jiří Jakubec
Panu učiteli je 62 let a bydlí v Brozanech. Na naší škole učí fyziku, pracovní činnosti, výtvarnou výchovu a zeměpis. Na jeho práci ho nejvíce baví mít kolem sebe veselé děti. Nikdy by nechtěl učit češtinu a jazyky. Své kolegy vidí jako prima partu. Ve volném čase se věnuje své sbírce stříbrňáků od roku 1918 do roku 2000. Posledním úlovkem do jeho sbírky jsou
4 stříbrňáky z doby Lucemburků. Ája
Pan učitel Ing. Vladimír Lorenc
Pan učitel bydlí v Hrdlech, má 3 děti a je mu 53 let. Do práce se dostává autem. Jeho koníčky jsou přírodověda, chovatelství, myslivost. Ve škole ho baví učit přírodovědné předměty, nemohl by učit češtinu. Své kolegy vidí jako kamarády. Ve volném čase se věnuje rodině. Tom
Pan učitel Jaroslav Lepšík
Pan učitel bydlí v Litoměřicích, kde žije se svou manželkou a malým miminkem. Nejoblíbenějšími předměty pana učitele jsou tělocvik a matematika, naopak přiznal, že by nemohl učit češtinu, hudební výchovu, výtvarnou výchovu. O učitelích, se kterými učí, si myslí, že je to skvělá parta. Povolání být učitelem si vybral proto, že ho to baví. Maky
Nyní vám představíme jednotlivé třídy a jejich třídní učitele. Zeptali jsme se učitelů, jací jsou jejich žáci a také žáků, jak vidí své třídní učitele.
1. třída – celkem 23 žáků, 13 dívek a 10 chlapců.
Třídní učitelka Jana Harazímová – prvňáci jsou správní, spolupracují a jsou stále ještě hraví. S nimi mě to baví víc než na druhém stupni.
Věra Sedělková – paní učitelka je hodná, oblíbila jsem si ji a hodně nás toho naučí.
Jiří Růžička – je hodná, nejlépe učí, hraje si s námi a o přestávku nám dovolí se jít vyčůrat.
2.třída – celkem 15 žáků, 9 dívek a 6 chlapců
Třídní učitelka Alice Marešová – moji žáci jsou trošku zlobiví, ale šikovní. Snaží se a už jsme si na sebe zvykli.
Kateřina Vychodilová – paní učitelka je hodná, dobře učí, hraje si s námi a někdy je i přísná.
Václav Havlík – je dobrá, dobře nás učí a máme ji už od první třídy.
3.třída – celkem 22 žáků, 12 dívek a 10 chlapců.
třídní učitelka Eva Soudská – jsou stejní, po prázdninách se nezměnili, jen vyrostli. Někdy jsou nepozorní a zlobí, ale naopak umí i potěšit.
Tereza Brůžová – je to hodná učitelka, mrzí mě, že odchází. O hodiny hrajeme hry, někdy je zábava a někdy zase učení. Dobře učí.
Michal Zelenka – je těhotná a hodná, prostě jde to.
4.třída – celkem 19 žáků, 10 dívek a 9 chlapců
Třídní učitelka Jitka Černá – čtvrťáci jsou v pohodě, mají i docela dobré známky.
Karolína Halová – líbí se mi, jak paní učitelka učí, hlavně si myslím, že je hodná. Není vůbec přísná, hrajeme s ní hry. Líbí se mi, jak se chová a vzhledově se mi líbí.
Pavel Kouba – myslím si, že je hodná, je i krásná. Hlavně umí dobře vysvětlit učivo. Není přísná ani moc hodná, je prostě normální.
5.třída – celkem 20 žáků, 9 dívek a 11 chlapců
Třídní učitelka Eva Havlíková – jsou perfektní a taky velmi pracovití. Někdy pěkně vyvádějí, protože někteří z nich jsou živější, ale opravdu je s nimi dobrá spolupráce.
Michaela Benešová – je to milá, příjemná učitelka. Dobře učí, hodiny se snaží udělat s troškou legrace. Není přísná, jen když začneme zlobit. Paní učitelka nám dobře a s přehledem vysvětlí učivo, takže to každý z nás pochopí. Hodiny jsou docela zábavné, protože někdy hrajeme plno her, které nás vždycky zaujmou. Jsem ráda, že je moje třídní učitelka.
Vladimír Mareš – myslím si, že je přísná učitelka. Je hodná, ale o hodiny moc legrace není.
6.třída – celkem 26 žáků, 12 dívek a 14 chlapců
Třídní učitel Vladimír Lorenc – jsou prima, živější třída, ale zase je o zábavu postaráno. Budeme si rozumět.
Markéta Ponertová – je to normální učitel, přísný není, je spravedlivý.
Michal Gapr – je přísný, ale i srandovní, je s ním zábava. KYKY
7.třída – celkem 15 žáků, 7 dívek a 8 chlapců
Třídní učitelka Andrea Húsková – jsou ochotni spolupracovat, klidní, pracovití, půjde to s nimi. Na poznání mých žáků potřebuji ale více času.
Barbora Školová – je to sympatická mladá učitelka. Nemá moc velkou autoritu ve třídě, hlavně na straně chlapců. Je to zábavná učitelka, která má dostatek humoru a je skoro pro každou legraci.
Zdeněk Trunda - je docela v pohodě. Neplní sliby. Někdy je legrace, ale někdy je nespravedlivá. Dobrá podle nálady. Dobrá vždycky.
8.třída – celkem 16 žáků, 7 dívek a 9 chlapců
Třídní učitelka Dana Kloudová – všichni jsou géniové, akorát svoji genialitu nedávají najevo.
Monika Kuncová – dobře učí a má dobré nervy na některé žáky této třídy.
Miroslav Mach – je v pohodě. Dá se s ní mluvit o soukromých věcech. Vše, co se ve třídě řekne, si nechává pro sebe.
9.třída – celkem 17 žáků, 10 dívek a 7 chlapců
Třídní učitelka Květa Žídková – jsou fajn, ale mohli by se víc učit.
Ráchel Petrová – je to vážně fajn ženská. Každému pomůže, poradí. Všichni učitelé by mohli být jako ona.
Milan Hanich – nejlepší na ní je, že se chová kamarádsky. Janka
Už víte, že se novou ředitelkou naší školy stala Mgr. Šárka Filipová. Některé z vás i učí, jiní ji potkáváte o přestávkách na chodbě. Možná, že paní ředitelku lépe poznáte i díky našemu rozhovoru:
Redakce: Co musí člověk umět a znát, aby mohl řídit školu?
Paní ředitelka: Musí být důsledný, kolegiální a také se musí umět vžít do druhých.
Redakce: Jak se Vám spolupracuje s učiteli?
Paní ředitelka: Zatím opravdu velmi dobře.
Redakce: Co říkáte na vybavení naší školy?
Paní ředitelka: Je mi z toho smutno.
Redakce: Baví Vás víc učit nebo řídit školu?
Paní ředitelka: Baví mě asi víc učit, to jsem chtěla vždycky.
Redakce: Jaké předměty učíte?
Paní ředitelka: Učím hudební výchovu, český jazyk a dějepis.
Redakce: Jaký máte názor na žáky naší školy?
Paní ředitelka: Zatím se poznáváme.
Redakce: Jaké máte plány s naší školou?
Paní ředitelka: Některé změny už jsem uskutečnila, třeba zájmové kroužky. Jinak bych tuto školu chtěla více zmodernizovat. Také by se mělo podnikat více výletů, víkendy se třídou apod.
Redakce: Děkujeme za rozhovor. Verča a Janka
Výlet 2. a 5 třídy
15. září byla 2. a 5. třída na výletě v Praze, byly tam také 3 děti ze 4. třídy, které cvičily na sokolském sletu, a tak jely za odměnu s nimi. Žáci byli na Petříně, v bludišti a na rozhledně, poté jeli do 3D kina na film Sahara. Jako pedagogický doprovod jeli p. uč. Marešová, Havlíková a Lepšík. Tento výlet sponzoroval pan Jaroslav Havlík. Líbil se všem dětem, kterých jsem se ptala. Maky
Můj první měsíc v nové škole
Jmenuji se Jana Holmanová a 4. září 2006 jsem nastoupila do 9. třídy v Brozanech nad Ohří. Od 1. – 7. třídy jsem chodila do školy v Budyni. Žádné větší problémy na této škole nebyly a ani myslím nejsou. Snad by někdo, kdo sem přišel z městské školy, mohl namítnout, že je to škola trochu staromódní, ale já jsem tam chodila celkem ráda.
8. třídu jsem prožila ve škole v Roudnici nad Labem. Kdybych měla říct, že jsem tam chodila ráda, nebyla by to zas tak úplně pravda. Tahle škola byla o dost větší než ta budyňská. Zatímco v Budyni je něco kolem 170 žáků, v Roudnici skoro čtyřikrát tolik. Bylo pro mě ze začátku dost těžké se v tak velké škole vyznat. Myslela jsem si, že mi tady pomůžou moji spolužáci, ale ti se kolikrát chovali, jako bych ve třídě vůbec nebyla. Bylo to něco dost nepříjemného. Já, zvyklá na třídní kolektiv, jsem si měla zvykat být pořád sama? Co jsem měla v tu dobu ale dělat?
Rozhodně se mi nepředstavitelně ulevilo, když jsem se dozvěděla, že mám možnost jít do jiné školy. No a nyní jsem tady v Brozanech. Zatím se mi tu moc líbí. Spolužáci jsou fajn a kamarádští, ve škole je skvělá atmosféra a výuka také o dost zábavnější. Doufám, že mi toto nadšení vydrží i nadále.
Pomalu se s vámi loučím a těším se v dalším čísle školního časopisu.
Janka
Že mezi námi nenápadně chodí žáci s literárním talentem by vás, milí čtenáři, jistě nikterak nepřekvapilo. Na stránkách Brozaňáčku je budeme postupně odhalovat a jejich díla zveřejňovat. A začneme dnes rovnou vítězi literární soutěže na téma „Brozanská historie“, kterou připravila kulturní komise Brozan. Jejími vítězi se stali žáci 7. třídy Petr Vrána a Ondřej Nodl s příběhem Jak do Brozan přišel vandrák.
Kdysi dávno přišel do Brozan vandrák. Byl po cestě hodně unavený a potřeboval se najíst a napít, protože mu po cestě vyhládlo. Naštěstí uviděl hospůdku.
Vešel do ní a zeptal se hostinského, jestli by mohl přespat dvě noci. Hostinský nedůvěřivě odpověděl: „A máš čím zaplati?“ „Ano, mám.“, řekl s úsměvem vandrák a podal mu dva zlaťáky. Hostinský svého nezvyklého hosta ubytoval a vandrák zmožen únavou lehl si na postel a hned usnul. Uběhla jedna noc.
Ráno, v poledne i večer hostinský obsluhoval vandráka a divil se, že má pokaždé čím platit. Inu nedalo mu to a zeptal se vandráka, jak to dělá, že má pokaždé tolik peněz. Vandrák mu své tajemství nechtěl prozradit, ale nakonec mu ho prozradil. „To je jednoduché, stačí uzavřít smlouvu s čertem o tom, že chceš mít pořád zlaťáky, a vzdát se svého uhlazeného vzhledu a duše.“ „A to je všechno?“, divil se hostinský. „Ano.“ odpověděl vandrák, ale hned dodal: „Nemysli si, že je to málo. Já jsem si taky říkal, že to nic není, jenže když se nesmím mýt, česat, tak mě všichni považují za špinavce a nedovolí mi, abych se mohl někde zdržet. Stal se ze mě vandrák.“
„Tak se umyj a ohol!“, radil mu hostinský. „Ani to nejde, když jsem se pokoušel umýt a oholit, narostly mi ještě ošklivější vlasy a vousy, než jsem měl dříve.“, odpověděl smutný vandrák. „Mám nápad! Pojď se mnou tuhle noc do mlýna. Říká se, že tam straší a čerti tam hrají vrchcáby. Prý ten, kdo je porazí, může mít jedno přání, které mu vyplní.“
Vandrák souhlasil. Okolo dvanácté, když už byla tma, že by ji mohl krájet, vydali se do mlýna. Hned jak vešli dovnitř, čerti nelenili a vyzvali je, aby si s nimi zahráli vrchcáby. Ale hostinský byl opatrný a radši řekl, že hrát nebude, ale že přivedl vandráka, který to chce zkusit.
„O co budeme hrát?“, ptali se čerti. „Když vyhraju, zrušíte smlouvu, kterou jsem s peklem uzavřel.“, řekl sebejistě vandrák. „A co když prohraješ?“, smáli se škodolibě čerti. „Tak tu zůstaneš a budeš nám sloužit.“
Vandrák souhlasil, než aby se světem trmácel, tak to raději bude sloužit čertům. Štěstí přálo vandrákovi. Vyhrál a čerti museli dostát svému slovu. Pekelnou smlouvu zrušili a z vandráka se stal docela pohledný muž, kterému zbylo jen tolik peněz, aby zaplatil svou poslední noc. Jen jedno ho trápilo, pro samé vandrování si už ani nemohl vzpomenout, jak se jmenuje. Snad na to přijde ráno.
Když se ráno probudil, chtěl se rozloučit s hostinským, ale nemohl ho najít. Vyšel na dvorek a spatřil tam hostinského dceru Lidušku. Právě krmila slepice. Hned jak se jejich oči střetly, bylo jasné, že si ti dva byli souzeni. A navíc jakoby amorova střela otevřela bránu vzpomínek a mladý muž se rozpomněl, že se jmenuje Josef. A jestli Liduška s Josefem nezemřeli, tak vás v hostinci rádi obslouží i dnes. Svou hospůdku pojmenovali Na Růžku, protože čerti mají rohy a ty jim oběma přinesly štěstí.
Sportovní den desetiboje
Sportovní den v Brozanech se konal v pátek29. září na fotbalovém hřišti. Žáci soutěžili v těchto disciplínách:
Skok snožmo – byl u zábradlí velkého hřiště a vedoucí této disciplíny byla p. uč. Havlíková
Překážkový běh – na zahradě školní družiny, p. uč. Škodová
Běh na 60 m – na cestě ke hřišti, p. uč.Harazímová
Člunkový běh – na hřišti, p. uč. Marešová
Hod diskem – za hřištěm, p. uč. Lorenc
Hod kriketovým míčkem – také za hřištěm, p. uč. Žídková
Kladina – vedle hřiště, p. uč. Jakubec
Hod na cíl – na cestě, p. uč. Kloudová
Lehsedy – u školní družiny, p. uč. Černá
Střela na bránu – na cestě, p. uč. Soudská
Pak se sešla celá škola na tribunách, aby se vyhlásily výsledky a předaly ceny. Umístění je následující:
1. místo: 4. třída, za odměnu získali sáček bonbonů, roládu a diplom
2. místo: 6. třída, dostala za odměnu lízátka, čokolády, diplom
3. místo: 5. třída, jako odměnu dostala minibonbony, lízátka, diplom
Jak je možné, že 9. třída není vítězem? Je to tak, že byl rozdíl v bodování. Starší žáci museli doběhnout o několik sekund dřív než ostatní, hodit a skočit dál než ostatní, aby měli úspěch.
Tom
Nyní nastal ten správný čas, abyste se seznámili s redaktory našeho časopisu. Zde jsou:
Jana Holmanová chodí do 9. třídy a je jí 15 let. Má přezdívku Janka a baví ji čtení, divadlo a psaní školních novin. Za své nejoblíbenější předměty považuje češtinu, dějepis, přírodopis a fyziku. Naopak ji nebaví matematika a vám čtenářům vzkazuje: „Kdo se směje, místo aby zuřil, je vždy silnější.“
Ája
Dovolte, abych vám představila jednoho z našich redaktorů. Jmenuje se Aleš Rybář. Chodí do 6. třídy, je mu 12 let. Ve škole ho baví tělocvik a informatika. Naopak ho nebaví český jazyk a matematika. Ve volném čase se zajímá o motorky a hraje fotbal. Jeho články poznáte podle jeho přezdívky Ája. Na závěr vzkazuje čtenářům: „Bavte se s naším časopisem.“ Janka
Markéta Kavková – Maky – chodí do 6. třídy, bydlí v Brozanech nad Ohří, je jí 12 let, jejími oblíbenými předměty jsou matematika a fyzika, nebaví ji čeština. Píše pravou rukou, její šťastné číslo je 13. Nejlepší kamarádku má Týmu Pavlíkovou, její oblíbený učitel je p. uč. Lorenc, protože je spravedlivý.
Její koníček je jízda na kole, hraní počítačových her, novinářský kroužek, sledování televize a DVD.
Tom.
Představuji vám Tomáše Hanicha, je mu 12 let, chodí do 6. třídy, bydlí v Brozanech a jeho zájmy jsou rybaření, sport, hasiči, X – box, dívání se na DVD, myslivost a novinářský kroužek. Nejoblíbenějšími předměty Toma jsou matematika, dějepis, rodinná výchova, tělesná výchova a fyzika. Jako neoblíbený předmět zvolil český jazyk, protože je poslední v řetězci a moc mu nejde. Nejlepší kamarád je jeho pes Ajax a Aleš Rybář,jeho šťastné číslo je 3. Nejoblíbenější učitel je Vladimír Lorenc, protože je jako jeho kamarád. Své články bude podepisovat jménem Tom. Maky
Kristýna Smetanová chodí do 6. třídy, je jí 11 let a říká si Kyky. Baví ji plavání, protože závodně plave. Ráda chodí na tyto kroužky: sborový zpěv a novinářský kroužek. Její nejlepší kamarádka je Radka Jopová. Kristýmu baví ve škole matematika, tělocvik a hudební výchova. Kristýna vám vzkazuje: „Ať se vám náš časopis líbí!“
Vláďa Mareš
Eliška Bambasová bydlí v Doksanech, je jí 12 let a v našem časopise bude psát pod zkratkou e. b. Jejím koníčkem je kreslení, ve škole ji nejvíc baví český jazyk a matematika. Naopak ji nebaví pracovní činnosti. Její šťastné číslo je 5 a její nejoblíbenější barva je modrá. Nejvíce se kamarádí s Markétou Ponertovou, Kristýnou Smetanovou a Verčou Zelenkovou.
Kyky
Jmenuje se Veronika Zelenková, její přezdívka, pod kterou bude psát, je Verča. Je jí 12 let, bydlí v Brozanech už 8 měsíců, předtím bydlela v Praze. Její nejlepší kamarádka je Tereza Charvátová. Ve škole ji nejvíc baví fyzika a nebaví ji český jazyk. Její záliby jsou míčové hry, fotbal, plavání. Její šťastné číslo je 14. Kyky
Milí čtenáři, nedá se nic dělat, ale naše redakce se s vámi pomalu loučí. Jsme rádi, že jste si náš časopis přečetli. Doufáme, že se vám líbil a každý z vás si v něm našel něco, co ho zaujalo. Věříme, že s námi zůstanete a přečtete si i další číslo, na kterém už pracujeme. Můžete se těšit! Mějte se krásně, skládejte básně.
Vaše redakce