2500 km Egyptem
Velkou fotogalerii z celé cesty naleznete zde.
DEN PRVÝ
Píše se 14. červen a já se svojí fobií z letadel poprvé v životě do jednoho z nich nasedám s vidinou cesty za poznáním. S mým komentářem "a je to v prdeli" se náš Boeing odlepuje a matička zem se nebezpečně vzdaluje. Hodinky hlásí 1.30 ráno. Turbolence byly k mému prvnímu letu milosrdné a velmi mírné. V 6.30 (+1hod časový posun) přistáváme v Zemi nikoho. Malé letiště v Hurghadě jest široko daleko jedinou stavbou.
Po kupodivu bezproblémovém převzetí zavazadel a celní kontrole jsme odváženi minibusem do obrovského hotelového komplexuEl Gouna. Který byl téměř bez lidí a kýčovitě krásný, ale byl to prostě jen hotelový komplex. My se nejvíc těšili na to, až se podíváme mezi lidi a samozřejmě na památky nejvyššího formátu. Měli jsme tenhle den volný a tak jsme prošli El Gounu i s řádnou dávkou dobrodružství, neb jsme se ztratili a hotel nemohli asi 2 hodiny najít. Večer jsme shlédli místní folklórní vystoupení, ve 23.00 neodolali koupeli v moři a šli zalehnout. Ráno, nebo spíše ještě v noci nás čeká dlouhé putování.
.
DEN DRUHÝ
Probouzíme se do černé tmy ve 3.15. Vzhledem k novému prostředí spíme čistého času 2 hodiny. Ale hlavu vzhůru. Nejsme žádný másla a pohodlí měníme za zážitky. Čeká nás 550 km skalnatou Arabskou pouští . To by člověk neřekl, jak dlouho může vypadat krajina naprosto stejně a monotóně. I přes to jsem překonala spánkový deficit a lačně hltala každé zrnko písku. Jediná možnost jak poušť přejet, je s konvojem autobusů, čítajících od 50 do 120 kousků. Vepředu, vzadu a veprostřed ozbrojené vozidlo. Ostatně co se zbraní týče, vživotě jsem jich neviděla tolik najednou. Na každém rohu samopalník. Někteří v uniformě, někteří v civilu. Když už jsem tedy u toho, týden před naším odjezdem, a týden po našem příjezdu byly spáchány atentáty na turisty právě v místech, kterými jsme cestou projížděli. Takže přítomnost zbraní v rukou civilistů mi byla velmi nepříjemná.
Do zeleně se dostáváme až ve městě Canaba ležícího kolem jednoho z kanálů Nilu. Kilometr od řeky na každou stranu zeleň a dál už zase jen poušť a písek. Údajně nejčistší město v Egyptě. Ovšem pouze pro egypťany. Pro evropana binec. Dále už projíždíme mnoha kontrolami a vesnicemi. Než celá kolona autobusů projde kontrolou, vydá to na pěknou ztrátu času, který jsme mohli věnovat něčemu užitečnějšímu. Zase máme možnost si lépe prohlédnou život ve vesnici. Domky, v jejichž dveřích visí kusy masa oblepeného hejnem much jest místním řeznictvím. Nakonec proč ne. Když jim po tom není špatně, tak co by to tak nemohlo fungovat. Zajímavostí mi připadalo, že i na těch nejchudších domcích z hlíny se docela často pyšně bělal satelit. O Káhiře nemluvě, tam jich měli rovnou několik naráz. Vzhledem k tomu, že na živobytí mají místní lidé velmi málo finančních protředků, musí být tahle vymoženost velmi levná. Místní cenu satelitů jsme ovšem nevypátrali. Zato jsme vypátrali, jak převážejí krávy.
Dojíždíme do Asuánu a konečně nás čeká první chrám.
CHRÁM PHILAE
Chrám zasvěcený bohyni Isis ležící na ostrůvku v jezeře malé Asuánské přehrady, dostavěný do dnešní podoby v Ptolemaiovské době. Díky Asuánské přehradě je již původní ostrov - Philae - nenávratně pod vodou a chrám byl přestěhován na výše postavené místo - na ostrov Agilkai. Kousek severně leží chrám bohyně Hathor. Severní část tvoří především Augustův chrám a Diokleciánova brána. Chrám je oproti ostatním egyptským vcelku malý, ale velmi zajímavý tím, že na jeho střeše stála kaple zasvěcená Usirovi. V nejsvětější svatyni stojí dosud žulový podstavec z doby Ptolemaia III., na němž byla umístěna posvátná bárka bohyně Esety. Překrásná výzdoba celého chrámu je silně poničena z křesťanských dob, kdy byl z Velkého nádvoří postaven kostel a obrazení egypských božstev byla systematicky ničena.
Po důkladné prohlídce chrámu a převozu přes Asuánskou přehradu zpátky na pevninu se naloďujeme na 5ti patrový parník jménem Nilský krokodýl. Pěkná lodička. Budeme na ní průběžně trávit tři dny naší cesty. Ač je ráz krajiny tak nějak pořád stejný, téměř celou cestu z paluby, nebo balkónku v kajutě sleduji okolí řeky a snažím vstřebat do paměti ty krásné scenérie. K večeru doplouváme do Komb Ombo. Chrámy je možné si prohlédnout i večer. Jsou totiž krásně nasvíceny, a alespoň jeden určitě stojí za to vidět v noci. Podmínky k focení jsou sice poněkud zhoršeny, zvlášť netalá-li s sebou člověk stativ, ale na pohled pěkný zážitek.
KOMB OMBO
Lokalita nacházející se na východním břehu Nilu, necelých 50 km severně od Asuánu. Chrám byl vystavěn na starších stavbách až dynastií Ptolemaiovců. Je zajímavý tím, že je rozdělen na dvě části, kdy jedna je zasvěcena bohu Horovi a druhá krokodýlímu bohu Sobekovi. Tento dvojitý chrám byl rozdělený v podélném směru, pro každého boha jedna část. Mimo sloupové síně a překrásných reliéfů můžeme vidět i vyobrazení lékařských nástrojů a mnohem více. Dochovaly se zde reliéfy, které zachycují římské císaře Augusta, Trajána a Tiberia jako egyptské bohy.
Na jih od pylonu je nedokončená Hathořina kaple. Před chrámem bylo několik studní a ve vodní nádrži byli chováni posvátní krokodýli. Zde měli také své pohřebiště.
DEN TŘETÍ
Budíček je jak jinak, než časně ráno. v 6:30 odjíždíme autobusem do EDFÚ.
CHRÁM EDFÚ
Metropole 2. hornoegyptského kraje nacházející se asi 110 km od Asuánu. Z původnído chrámu se krom několika použitých bloků již nic nedochovalo. Novou stavbu chrámu započal přesně 23. srpna 237 př. n. l. Ptolemaios III. a dokončil ji o necelých 200 let poté Ptolemaios XIII. (otec Kleopatry). Celková délka chrámu je 137 metrů. Na sochách a obrazech se Hor objevuje s dvojitou korunou Horního a Dolního Egypta. V Edfú je skutečně pozoruhodná výzdoba zdí Horova chrámu po celé východní zdi dlouhého vnějšího ochozu, který obklopuje budovu ze tří stran, můžeme obdivovat obrazy vyprávějící legendy o bohu Horovi – první divadelní hra.Vchod od jihu do severo-jižně orientovaného chrámu vedl mohutným 36 metrů vysokým pylonem, před nímž stojí dvojice sokolů z černé žuly. Rozkládá se zde velké nádvoří s 32 sloupy pokrytými reliéfy. V tzv. laboratoři, místnosti sousedící s vnitřní sloupovou síní, jsou na stěnách vytesány návody na přípravu mastí a parfémů ke kultovním účelům. Vpravo je tzv. knihovna, kde najdeme na stěně vyobrazení stránek některých knih a reliéf Seshata - boha písma.
Po návratu nás po zbytek dne čeká poklidná cesta po Nilu do Esny. Tento den byl tak trošku odpočinkový. I když pozorování krajiny kolem Nilu je vyčerpávající činnost :-) .
.
DEN ČTVRTÝ
Dnešní den je celkem vyčerpávající, ovšem zas na druhou stranu vstáváme až v 7 hodin. V plánu je západní břeh Luxoru. Tedy THÉBY. I přes velké horko to na předměstí Luxoru žije. Nás už ovšem čekají mrtví. Tedy mrtvých už tam mnoho neuvidíte. Zcela určitě jsou však ještě mnohé hrobky skryty v hlouby písku.
ÚDOLÍ KRÁLŮ
Araby nazývané Biban El-Muluk (Brány králů), ležící poblíž Théb na západním břehu Nilu, dominuje mu Velká pyramidová hora nazývaná El-Kurna, sídlo bohyně Meretseger, ochránkyně mrtvých králů. Prvním králem, o němž jistojistě víme, že byl v "Ta Sechet Achat", jak Údolí říkali sami Egypťané, pohřben, byl až Thutmose I. Po něm následovali všichni panovníci 18., 19. a 20. dynastie až po Ramesse XI., který byl posledním králem, který nalezl poslední odpočinek právě zde pod Pyramidovou horou. Celkem je v současnosti známo 62 hrobek z toho 12 otevřených. Na území Údolí, avšak ne všechny jsou hrobkami královskými. Podle veškerých dostupných zpráv bylo Údolí, stejně jako celé západní pobřeží Nilu zelené a plné života, nikoli vyprahlá poušť, jak jej známe nyní.
Teplo už přesahuje poměrně únosnosnou mez. Je snad nejteplejší den z celého našeho pobytu v Egyptě a my se zrovna pohybujeme v místech, kde se nepohne ani stéblo trávy. (žádné tu není, takže těžko soudit). Údajně i prý proto, jak je tu v létě pracují archeologové pouze v zimě. No jinej kraj ...
Na druhé straně Údolí králů, blíže k Nilu leží již opravené pozůstatky Chrámu královny Hatšepsut.
CHRÁM KRÁLOVNY HATŠEPSUT
Chrám, tvořený třemi terasami je jedna z mála dochovaných památek této panovnice. Byl vytvořen architektem Senenmutem, o kterém se proslýchá, že byl královniným milencem. Královna byla prvním panovníkem ženského pohlaví, což vyvolávalo obdiv i nevoli. Z důvodu větší vážnosti se snažila vystupovat jako muž (vyobrazována s vousem a tmavší pletí). Odmítala však jakákoliv válečná tažení a raději vysílala své zástupce za obchodem do zámoří. Její synovec, Tutmose III., kterému nedovolila vládnout nakonec po její smrti pobořil všechny její stavby. Tento chrám byl téměř kámen po kameni rekonstruován. I přes to se však dochovalo jen velmi málo z této monumentální stavby.
Opravdu úchvatná stavba. Jen kdyby měla alespoň kousek střechy, kde by se dalo skrýt před zběsilým sluncem. Je tady něco kolem 50 stupňů a ani kousek stínu. Ještě, že k chrámu jezdí od vstupní brány malý motorový vláček. Ač je to cca 200 metrů, svezli jsme se raději také.
V dílně na zpracování alabastru, kterou jsme navštívili později je trochu příjemněji. Tak trochu se divím, že místní lidé nemají neustále angínu. Venku je opravdu horko a uvnitř budov je klimatizace nastavena snad na 20 stupňů. V Egyptě se hodně smlouvá a místní to považují za urážku, koupí - li si od nich někdo zboží za původně nabízenou cenu, ale nám se při nákupu alabastrových scarabeů dokázali prodavače naší neústupností od námi stanovené ceny opravdu naštvat. Nakonec jsme je ale získali. Později jsme je ovšem zase někde zapomněli. V tomto případě tedy platí trochu obrácené přísloví Težce nabyl, lehce pozbyl.
.
Cestou zpátky nám stojí v cestě Memnonovy kolosy. Úchvatné dílo.
MEMNONOVY KOLOSY
Sochy krále Amenhotepa III. původně vysoké 21 metrů se do dnešní doby dochovali jako 19timetrové (koruna se totiž nedochovala). Jejich váha je odhadována na 720 tun. Kolosy byly kdysi součástí faraónova zádušního chrámu, postaveného na západním břehu Nilu přímo proti Luxoru. Za nimi pak můžeme vidět velké množství skalních hrobek thébského pohřebiště. Dvojice soch je vytesána z jediného kusu křemence. Člověk by jim rád přisoudil nějaké důstojnější místo, než přímo vedle silnice s parkovištěm. To je bohužel problém většiny památek. Cľověk neznalý věci si představuje, jak jsou chrámy a pyramidy ukrity hluboko v poušti. Ono tomu tak bohužel není. Většina památek je v blízkém sousedství měst, ne - li přímo uprostřed, jako v Luxoru.
.
DEN PÁTÝ
Vstáváme v 6 hodin. Ještě, že jsme trénovaní z práce :-) Nadšení nás pořád neopouští a únavu odsouváme do nejzazších hlubin vědomí. Hned po snídani vyrážíme ke dvou nejrozlehlejším chrámům.
VELKÝ CHRÁM BOHA AMONA V KARNAKU
Karnak je největším chrámovým komplexem v Egyptě. Je zasvěcen bohu Amon-Re a nachází se na pravém břehu Nilu u vesnice Karnak, dva kilometry severně od Luxoru a asi 700 km jižně od Káhiry. Zde také vznikl postupně největší chrámový komplex nejen starého Egypta (nazývali ho "nejctihodnějším z míst"), ale i starověku vůbec. Tvořily ho tři velké, navzájem kultovně i stavebně propojené chrámy Amona, Muty a Chonsua.
Komplex se stavěl neuvěřitelných 1600 let, od vlády Senusreta I. (12. dynastie), až po Nechtnebefa I. (30. dynastie). Rozprostírá se na ploše 250.000 m.
Před chrámem se seznamujeme s malou dívkou Sabrinou, která si s námi povídá. Každou chvíli odbíhá k přicházejícím turistům a nabízí jim papyrusové kartuše s texty napsanými egyptským obrázkovým písmem. Opodál si všímáme muže, který z ní nespustí oči. Zřejmě otec, nebo jiný člen rodiny. V Egyptě velmi často využívají k pouličnímu prodeji malé děti, protože od těch si turisté koupí zboží častěji.
Z Karnaku přejíždíme do Luxoru se zastávkou ve výrobně parfémů, kde se vyrábí základy pro světové značky. Jaké překvapení, že všechny flakony jsou vyrobeny z českého skla. Prý je nejlepší. Dmeme se pýchou na naši rodnou vlast a popíjíme nápoj, který chutná jako studený šípkový čaj. Možná to byl studený šípkový čaj. Čeká nás ale ještě Luxor takže se zdržujeme jen chvíli.
.
CHRÁM V LUXORU
Jeden z nejkrásnějších chrámů přímo v srdci jednoho z nejslavnějších a nejvýznamějších měst v celých dějinách lidstva - ve městě sta bran - Thébách. Luxor - starověký Veset, hlavní město Egypta v Nové říši, které mělo na vrcholu své slávy okolo 1 milionu obyvatel. Sídlo nejvyššího z egyptských bohů - Amona. Luxorský chrám leží právě v centru starověkých Théb, několik metrů od břehu Nilu, jižně od Káhiry. Křesťanské, ani muslimské řádění nenechalo napokoji ani Luxor. Obrovské zničené podoby božstev po celé ploše chrámu a v neposlední řadě dodnes stojící muslimská mešita uprostřed prvního nádvoří hovoří za své.
Po vyčerpávajícím dni nás čeká vyčerpávající cesta. V Luxoru na nádraží čekáme na vlak do Káhiry. Před sebou máme 9 hodin strávených ve vlaku. Na nádraží je 35 stupňů a hodiny ukazují něco kolem desáté večerní. Byli jsme sice upozorněni, že ve vlaku bývá zima, ale netušili jsme jaká. 15 stupňů bylo opravdu trochu málo, při přechodu z venku.Proto rada pro všechny, kdož vlakem pojedou. Netřeba si hrát na hrdiny, ona totiž dovolená s angínou nestojí za nic.
.
Zajímavostí určitě je, že do některých vlaků turisti smí a do některých nesmí. Vlaky jsou rozděleny na ty pro turisty a pro místní. Ty turistické jsou víc hlídané.
.
.
DEN ŠESTÝ
Poměrně časně ráno vystupujeme po devítihodinové cestě z vlaku v Káhiře, ve kterém bylo 15 stupňů, tedy 20ti stupňový rozdíl oproti venku. Musím uznat, že mě celou noc jímala hrůza, abychom vystoupili správně. Naštěstí se zadařilo. Pitras bez hlasu, já s angínou. Čekají nás pyramidy, sfinga a Egyptské muzeum. V tom se ovšem nesmí fotit. Foťák vám zabaví hned při vstupu a uloží do úschovny. Ani se nepokoušejte ho pronést. Jeden člobrdín vedle nás to zkoušel a byl to docela poprask. Muže prohledávají poměrně důkladně. Žen se naštěstí mnoho nedotýkají. I když by velmi rádi
.
PYRAMIDY V GIZE A SFINGA
Pyramidy v Gize zatím ještě pořád patří mezi 7 divů světa. Tyto pyramidy patří Chefrenovi, Menkaureovi a Cheopsovi, faraonům 4. dynastie. Kolem jsou však i menší pyramidy - královen a dcer. Na vrchní části Chefrenovy pyramidy se dochovala část vápencového skeletu. Celková výška nejvyšší, tedy Cheopsovy pyramidy (která bývala ještě větší) je 146 metrů. Zajímavostí je, že na stavbě nepracovali otroci, ale placení dělníci a to celých 20 let.
V Chefrenově pyramidě jsme byli. Musím uznat, že to rozhodně není nic pro klaustrofobiky. Velmi úzká, přes půl kilometru dlouhá chodba, která je v některých místech navíc tak nízká, že musí jít člověk v podřepu, vede do pohřební komory se sarkofágem a nízkou hladinou kyslíku. Určitě to však stojí za to.
EGYPTSKÉ MUZEUM
jsme ani neprošli celé. Viděli jsme však mnoho. Bohužel s foťákem se dovnitř nesmí, jak už jsem zmiňovala dříve, takže fotku máme jen zpoza plotu. I když je to poměrně náročné, stojí za to se dovnitř podívat. Člověk by tam klidně celý den vydržel...jen kdyby se jim zrovna nerozbila klimatizace. Jsou tu k vidění originální sochy, sarkofágy, mumie lidí i uctívaných zvířat, dochované oděvy i Tutanchamonův poklad. Jen si tak říkám, že pokud on, coby méně významný vládce (vzhledem k tomu, že jeho vláda trvala velmi krátce) byl pohřben s takovým množstvím zlata a dalších velmi vzácných předmětů, jak museli vypadat hrobky mnohem významnějších faraonů. Škoda, že na světě existují taky zloději a tak se z jejich pokladů nedochovalo téměř nic.
Po návratu z muzea nás přepadla naprostá únava. Byla to poslední památka, kterou jsme navštívili a naše tělo si to velmi rychle uvědomilo. Spánek mi zabral skoro celý den.
Ráno jsme se vrátili do Hurghady kde jsme dva dny ještě šnorchlovali - já si tam roztrhla lýtko o korály. Značně to krvácelo a když jsem s nohou zalitou krví vylezla z moře, byla docela legrace sledovat reakce ostatních turistů. Taky jsem si při šnorchlování příšerně spálila první den záda. Druhý už jsem plavala v tričku a kraťasech. 5 hodin v letadle se spáleným pozadím bylo peklo.Zpátky domů jsme si jeli v podstatě odpočinout.
.
Vstupenky
Určitě se sem jednou vrátíme. Minimálně za potápěním.
.
.Komentáře
Přehled komentářů
Compression est comment robuste votre sang pousse contre les parois de vos arteres lorsque votre coeur essence pompe le sang. Arteres sont les tubes qui transportent prendre offre sang loin de votre coeur. Chaque temps votre moelle bat, il pompe le sang par de vos arteres a la vacances de votre corps.
https://www.cialispascherfr24.com/cialis-moins-cher-en-belgique/
Ahoj
(Maya, 8. 6. 2007 11:28)Díky. To víš , že jo. Bylo to krásný. Víc mě sice láká střední a jižní Afrika, ale tam je to zase víc o přírodě a lidech. Tady je to o památkách. Krásných památkách.
Ahoj,
(Ráďa, 6. 6. 2007 16:38)tyjo tak to jste si asi užili co? Je to moc krásný vyprávění. Závidím. :-)
High Blood Stress and Nerve Affliction
(AHeandaarcandy, 9. 10. 2018 0:15)