11. kapitola - Buď šťastná alespoň ty
A/N: Ahoj! Tak jsem pro vás zase napsala další kapitolu. Je o něco kratší, ale řekla bych, že to stačí :-)
Jinak, abyste se neptali, kdy bude další kapitola, v komentářích. Zítra jedu pryč a vrátím se až v neděli někdy večer. Sebou si svůj notebook neberu, takže nebudu mít na čem psát (a hlavně ani čas...) Takže další kapitola k Lily nebo Ginny? nejdřív v pondělí nebo úterý, k Povídej si! nejdřív ve čtvrtek...
Jinak vám moc děkuju za minulé komentáře, opravdu jste mě potěšili :-) A samozřejmě prosím o další, protože ono to opravdu dodá tu chuť k psaní :-)
Tak se mějte krásně :-)
Vaše Naiad
James odložil svůj brk a podíval se na to, co napsal. Radši si to po sobě nečetl, protože měl pocit, že psal nesmysly. Ale věděl stoprocentně, že to napsal tak, jak to zrovna cítil.
Povzdychl si. Strašně moc si přál, aby mu odepsala, ale věděl, že to tak nebude. Možná, že Morgana měla ráda Nimbuse, ale věděl, že Lily Jamese nebude mít ráda nikdy.
OoOoOoOoO
Lily četla se zatajeným dechem. A když si přečetla poslední věty, přeběhl jí mráz po zádech. Nikdy nic podobného nečetla a ani nečekala, že by někdy mohla. Tohle se dělo jen v pohádkách nebo dívčích románech, ale ne ve skutečném světě. Nebo snad ano? Teď už věděla, že se to stát může, protože se to stalo právě jí.
Během čtení měla pocit, že v ní vybuchlo snad milion pocitů, které nikdy nezažila, určitě ne dohromady. Šťastně se usmívala a přitom jí tekly z očí slzy. Cítila, že ho miluje a přitom ho i nemá ráda. Podaří se snad někdy, že by platilo jen to první? Že by se šťastně usmívala a milovala ho? Bála se, že ne.
Bála se, že se James nezměnil. Že to prostě byla jen přetvářka a pořád se bude chovat tak, jak se choval doposud, jako frajírek. Lily nikdy neměla ráda takové typy kluků. Ale když jí psal, že se choval, jak se chovat chtěl, a že ji miluje, může mu věřit? Věděla, že Nimbusovi by věřila, ale Jamesovi? Nebyla si vůbec jistá. Nebyla si jistá vůbec ničím.
Stále nemohla uvěřit slovům, která četla. Musela to číst nejméně tisíckrát dokola než si byla jistá, že tohle napsal on. Poznala to. Jeho styl, to jak se vyjadřoval.
„Miluju ho?“ zeptala se sama sebe, ale odpověď nemohla najít, protože v hlavě slyšela, jak něco křičí: „Ano, miluješ ho! A hrozně moc!“ a přes ten první hlas zase křičelo něco jiného: „Ne! Je to Potter! Vždyť víš, jaký Potter je! Ty ho nemáš ráda!“
Překvapivě, ale vnímala jen ten první hlas. A to si uvědomila až někdy pozdě večer, když ležela v posteli a snažila se usnout.
OoOoOoOoO
James nemohl spát. Snad každou minutu kontroloval, jestli mu Lily neodepsala. Když se podíval i ve tři ráno, tušil, že už neodepíše, asi nikdy.
Velmi zničený z toho čekání a trápení se, si lehl do postele a zavřel oči. Znovu si přehrál to, co se stalo po zápase a začal si nadávat, že vůbec nijak nezareagoval. „Co kdyby teď všechno bylo jinak?“
OoOoOoOoO
Jean se vracela do svého pokoje hodně pozdě. Se Siriusem sice nebyla žádná řeč, protože se moc brzy opil a potom usnul, ale i tak byla stále ve společenské místnosti, nechtěla totiž rušit Lily.
Když vešla do pokoje, všude byl klid. Lily už spala jako všechny dívky v pokoji. Rozhlédla se a pohled ji spadl na otevřenou knihu na zemi u Lilyiny postele. Už z dálky zahlédla modře napsaný vzkaz od Nimbuse, který byl na něj až nezvykle dlouhý.
I když věděla, že to dělat nemá, potichu se připlížila k Lily a knihu si vzala do ruky. Potom se přemístila ke své posteli a když za sebou zatáhla závěsy, rozsvítila hůlku a dala se do čtení.
Nemohla uvěřit svým očím. Nic takového nikdy nečetla a dojalo ji to. Věděla, že James má Lily rád, ale ne tak, jak to napsal. Byla to ta nejromantičtější věc, jakou kdy mohl nějaký kluk napsat.
„Kéž by tak něco podobného napsal i Sirius mně,“ pomyslela si a Lilyiono Povídej si! zavřela.
„Jestli po tomhle Lily neuvěří tomu, že jí má rád, tak to už tedy nevím.“
OoOoOoOoO
Uběhl víkend, během kterého se Lily Jamesovi vyhýbala, jak jen mohla. Ale už to tak dobře nešlo. I když si celou dobou říkala, že se na něj ani koutkem okem nepodívá, nemohla si pomoct. Každou hodinu, kdy na něj měla dobrý výhled, vysela na něj pohledem, zamilovaným pohledem.
Jean na to všechno koukala jen s úsměvem. Věděla, že ten vzkaz na ni musel udělat dojem. Na koho by neudělal? Jen ale stále čekala, kdy se Lily rozhodne.
„Jean?“ zašeptala Lily své kamarádce do ucha, která zase vysela pohledem na Siriusovi.
„No?“
„Já jsem ti něco neřekla.“
„A co jsi mi neřekla?“
„Víš, pamatuješ si na den zápasu? Jak jsem byla v pokoji a tys mi donesla tu knížku?“
Jean jen přikývla a snažila se schovat svůj přihlouplý úsměv. Věděla, co jí její kamarádka chce říct.
„Nimbus, tedy James, mi napsal.“
„Já vím.“
„Jak to že to víš?“ zeptala se překvapeně Lily.
„Omlouvám se, ale četla jsem to.“ Jean trošku zčervenala stydlivostí.
„A co si o tom myslíš?“
„Lily, to, co James napsal, byla ta nejromantičtější věc, jakou jsem kdy četla. Bylo to nádherné. A hlavně si myslím, že i od srdce.“
„Bojím se.“
„Nemáš se čeho bát. Miluje tě a ty miluješ jeho, poznám to na tobě.“
„Slečno Foramenová, myslím si, že na tom v tomto předmětu nejste tak dobře, abyste si mohla dovolit si tady povídat se slečnou Evansovou.“
„Omlouvám se, pane profesore.“
„A vy slečno Evansová, jste sice na tom o něco lépe, ale je stále co zlepšovat.“ dodal profesor na Obranu proti černé magii a sjel je nepříjemným pohledem.
Obě dívky sklonily hlavu do svých učebnic a začaly si číst odstavec, který jim profesor zadal.
OoOoOoOoO
Uběhl další týden a Lily se neměla k tomu, aby Jamesovi odepsala nebo snad něco řekla. Ještě nenašla tu odvahu a jistotu.
Jean jí sice stále domlouvala, ale nemělo to cenu, to Jean věděla předem. A tak Lily nechávala velmi často samotnou, aby o tom mohla přemýšlet.
Teď zrovna neměla co dělat. Lily byla v pokoji a Sirius bůhví kde. A tak ji napadla jen jediná věc, procházet se po škole.
Oblečená ve školním hábitu vyšla z nebelvírské věže a šla tam, kam ji nohy nesly. Chodila sem a tam a snažila se najít způsob, jak by Lily domluvila. „Je to zbytečné, musí se rozhodnout sama.“
Najednou jí vyrušily z jejího přemýšlení nějaké vzdechy. Zaraženě se zastavila a snažila se zjistit, odkud vychází. Nedaleko byla jedna z učeben, které se letos nepoužívaly. Byly tam pootevřené dveře.
Jean byla až moc zvědavá, sama to o sobě věděla. A tak jí nic nebránilo v tom, aby do učebny nakoukla. Šla velmi pomalu, po špičkách, aby ji dotyční neslyšeli. Nechtěla si udělat ostudu tím, že někoho šmíruje, to neměla zapotřebí.
Došla až k dveřím a nakoukla škvírou dovnitř. Ale nic neviděla, a tak pomalým pohybem dveře ještě více pootevřela. Uviděla hlavu nějaké blondýnky, která měla už skoro sundanou školní košili. Nemusela dívku dlouho zkoumat a zjistila, že to je Audrey Pampová z Havraspáru. Chodila jako ona do sedmého ročníku a samozřejmě chodila dřív se Siriusem.
Když zahlédla druhou postavu, měla pocit, že se jí zastavilo srdce. Nedokázala se nadechnout. Měla vytřeštěné oči a nevěřícně se dívala na svého přítele.
Dvojice si jí všimla, až když hlasitě zalapala po dechu. Prudce se oba otočili, a tak jako Jean oba vytřeštili oči.
Jean už začaly z očí téct slzy. Nemohla tomu zabránit a to se tak moc snažila. Byla tak ponížená. „Siriusi, jaks mohl?“ zašeptala k nim, rychle se otočila na podpatku a utíkala, co ji nohy stačily.
„Jean! Počkej!“ uslyšela ještě za sebou, ale nevnímala.
Stále měla před očima tu scénu. Sirius líbal blondýnku na krku a ona u toho hlasitě oddechovala, chvílemi z obou vycházely vzrušené vzdechy.
„Proč jsem mu já kráva zase naletěla? Proč jsem neposlechla Lily?“
OoOoOoOoO
Lily seděla zrovna na své posteli a znovu si četla vzkaz od Jamese, když se dveře do jejich pokoje prudce otevřely a dovnitř vletěla uplakaná Jean.
„Jean! Co se ti proboha stalo?“ zeptala se naprosto šokovaná Lily a hned se ji jala utěšovat.
„Siri-“ nedokázala jeho jméno ani vyslovit, protože jen si na to znovu vzpomněla, tak se jí nahrnuly slzy do očí.
„Sirius?“ zeptala se Lily a nešťastně se na svou kamarádku podívala, bylo ji jí strašně líto.
Jean přikývla a snažila se utřít si slzy z tváří. „On, on byl s Audrey!“ vyjekla a znovu propadla v strašlivý pláč.
„S Audrey Pampovou?“ zeptala se překvapeně Lily a hned si vybavila hezkou modrookou blondýnku z Havraspáru.
„Líbali se.“
„Jean, ššš, to bude dobré, uvidíš. Ty to dokážeš překonat, jsi silná holka a nějaký Sirius Black tě nesrazí na kolena.“ Lily hladila Jean po kaštanových vlasech.
Jean chvíli neodpovídala, ale přestala už tolik brečet. Potom se podívala na svou nejlepší kamarádku. „Lily, když to nevyšlo mně, tak tobě musí. Vy dva jste pro sebe jako stvořeni. Buď šťastná alespoň ty.“
„Co to říkáš? Ty budeš šťastná!“ namítla okamžitě Lily a nemohla uvěřit tomu, co jí Jean řekla.
„Prosím, Lily. Milujete se. Tak nenech tak úžasnýho kluka jako James.“
Lily na ni koukala s vytřeštěnýma očima. Vůbec netušila, proč jí to její kamarádka říká. Ale i tak se v ní něco zlomilo a ona byla pevně rozhodnutá, co v nejbližší době udělá.
Komentáře
Přehled komentářů
Chudinky holky! A hlavně Jean!
Skvělá povídka!
Moony
(www.hawaiiiii.blog.cz, 15. 5. 2009 21:25)sirius se nikdy nezmění co??:-D baraba jedna:-)
to Haňula
(Naiad, 21. 11. 2007 17:30)Už ji píšu. Moc se omlouvám, ale dřív jsem si nenašla čas... předpokládám, že dneska někdy kolem osmé bych ji mohla dopsat...
prosím
(haňula, 21. 11. 2007 15:53)prosím smutně koukám napiš další kapitola, každej den sem chodim aspoň dvakrát a čekám kdy něco přibude jsem napjatá jak to bude pokračovat a co se Lily rozhodne udělat a co bude dál dělat Jean a jak se bude chovat k Siriovil
to Katelin
(Naiad, 21. 11. 2007 11:24)Moc děkuju... a jak myšlí to, že měním jména? Trošku jsem to nepobrala... Jinak děkuju :-)
Moc pěkné
(Katelin, 17. 11. 2007 11:09)
Moc hezké ostatně jako všechny tvé povídky :-).
Píšeš moc hezky akorát mi vždy trochu (jenom tošičku), že měníš jména.Ale to ktomu samozřejmě patří. :-)
to Daze
(Naiad, 15. 11. 2007 22:39)Vůbec se nestyď, taky jsem teď neměla vůbec čas, takže jsem nestihla přečíst hrozně moc povídek... nechci se moc vyjadřovat k tomu Siriusovi, protože bych tak trochu prozradila děj... ale konečně nějaký jiný názor :-) moc děkuju :-)
:-)
(Daze, 15. 11. 2007 21:56)
Stydím se, že jsem si kapitolku přečetla až teď. Měla jsem trochu nabitější program a na zábavu nezbýval čas:-( Ale stálo to za to - teď jsem přijdu a mám hned dvě kapitoly za cenu jedné a kvality několika:-)).
Moc se mi líbilo, jak jsi popsala Lilyin vnitřní souboj. A pak ta scéna s Jean. Buď šťastná alespoň ty. I když jsem četla a většina komentářů si vzala na pušku Siria, že je to parchant. Mě to nepřišlo jako akt parchanta, spíš někoho tak trochu zmatenýho nebo tak. Že ho třeba děsí to, co cítí k Jean a nechce si to přiznat. Prostě ho nevidím, jako "čistýho" parchanta a hledám, možná trochu naivně, za tím něco víc. Už se moc těším na další...
Tak a teď se jdu vrhnout na Lily nebo Ginny (na kterou se mi už sbíhají sliny:-P)
to Hayddé
(Naiad, 13. 11. 2007 21:51)Určitě ta příští bude veselejší :-) už se na to hrozně těším, poslední dobou píšu samé smutnější věci... díky moc :-)
sem hrozná...
(Hayddá, 13. 11. 2007 19:13)já ještě nenapsala komet??já sem hrozná!zakopejte mě někam hodně daleko..ach jo,taková smutnější kapitolka,tak doufým,že ta příští bude veselejší!a sakra,vono se do vždycky tak nějak po**re,tak doufám,žese ti všichni dajé hodně rychle dohromady!jo a před chvikou sem odstartovala 4 kolo PP
:-)
(Naiad, 13. 11. 2007 16:40)
to Anorien: Asi nebyl takový parchant, přeci chodil do Nebelvíru a tam by parchanti být neměli (nebo si to alespoň myslím)... záleží na každém, jak si ho představuje... já mám vždy chvíle, kdy mi připadá jako parchant a potom také chvíle, kdy ho mám hrozně ráda a nikdy by mi jako hroznej děvkař nepřipadal... :-)
Nikky: děkuju moc :-)
Jůůůůů--
(Nikky→ n.marauders.sblog.cz , 13. 11. 2007 15:33)NAiad to bylo nádherné ..Opravdu, teda koukám:))....Prostě luxusní:))...Nádherráá...Kráásné
Sirius
(Anorien, 13. 11. 2007 13:33)no vždyť ani to k Siriusovi nejde:)...nevinný? Sirius? vtipný...mě je opravdu jasný že nebyl ňáký neviňátko ale zároveň si nemyslim že by byl až takovej parchant no....ale tady záleží na autorovi a na jeho názorech, nemůžu přece někomu mluvit do psaní:)
:-)
(Naiad, 12. 11. 2007 22:15)
to Anorien: Asi nebyl takový děvkař, jak ho všichni tak rádi popisují, ale řekla bych, že nevinný zase taky moc nebyl :-)
to barbora: všichni nemůžou být jen hodní :-) ale Sirius až tak hrozný není...
to pasu-Hanka: koukám, že sis skoro jako jediná všimla, že za ní zavolal, takže... ;-) no uvidíme :-) jinak moc děkuju :-)
to Nika: děkuju :-)
to Lucííík: už to Jamesovi řekne, určitě :-) díky :-)
to Padfoot: Můžu tě ujistit, že si nic neudělá, jestli to tak vyznělo, tak jsem to moc neměla v plánu, spíš jsem chtěla vyjádřit to, jak je nešťastná... a jelikož se blížím ke konci a zrovna u téhle kapitoly se mi chce udělat happyend, tak určitě bude žít... a hlavně si myslím, že po jednom týdnu chození by si něco udělala (já tedy ne...)
to pantherka: Lily už se konečně vyjádří, neboj :-)
to Magda: spálila se, ale řekla bych, že to se většinou stává, když zkusíš s někým chodit po druhé (už se mi to taky povedlo...) řekla bych, že budou ještě dvě nanejvýš tři kapitoly, je mi to sice líto, ale nechci se v tom moc pitvat... moc děkuju :-)
to Nelien: děkuju :-) pokráčko bude asi až ke konci týdne, podle toho jak budu mít čas... není mi nejlépe, ale musím chodit do školy, protože jsem už hodně zameškala, takže se snažím trochu vyležet...
to mynamesm: moc děkuju :-)
uchvatne
(mynamesm, 11. 11. 2007 0:03)je to velmi velmi velmi krasne, slovami az nevyjadritelne:) velmi sa mi to paci tak ako cela poviedka
nelien.blog.cz
(Nelien, 10. 11. 2007 22:40)ach... já už prostě nemám slov. To je neuvěřitelný, jak píšeš úžasně. Tohle mě strašně dojalo, měla jsem slzy na krajíčku. Dostalo mě to s Jean. Já to tušila... chudinka, sirius je takovej kretén! sice ho zbožnuju, ale v tuhle chvíli bych ho fakt zavraždila! :( pitomec jeden... tyjo já jsem tak napnutá jak to bude pokračovat, naiad! přidej pokráčko už zítra! já ted marodím a nemůžu se dočkat, až si to přečtu! a taky se těším, co Lily udělá ;)
: D
(Magda, 10. 11. 2007 21:31)Nádherné. Je mi moc líto Jean. Ten Sirius!! Po druhé to s ním zkusila a zase to skončilo hrozně. Tak snad se konečně v příští kapitole dá Lily s Jamesem dohromady. Kolik asi tak bude kapitol? Těším se na další.
:o)
(pantherka, 10. 11. 2007 18:59)Doufám, že mu už Lily konečně napíše :) Jinak úžasná kapitola!
...
(Padfoot, 10. 11. 2007 11:16)Ach jo, ten Sirius si nedá pokoj, ale zarazilo mě to co říkala Jean doufám, že si nechce něco udělat, znělo to tak, alespoň mě to tak připadalo
Pááááááááni....:-)
(Lucííík, www.luciiik999.cz, 9. 11. 2007 22:18)ˇUžasná kapitola....tada až na to s tím Siriusem....doufám jen že se to něják vysvětlí..a taky doufám že už Lily něco udělá, protože ona ho miluje tak ať mu to už konečně řekne...:-)
Chudáčkové
(Ginny, 30. 12. 2014 16:07)