Drazí přátelé!!!!!
Tak je neděle a já jsem tu! Což znamená že sjíždění řeky jsme zvládli!!! A jak to vlastně bylo?
Lodní deník
6.45- členové posádky námořníci Marcela,Kačka, Verča se dostavují na základnu. Jsou první . Sraz je v 7.00.
6.50- přijíždí kapitán lodi Radek se svým důstojníkem Dášou, vezou i řidiče busu Vlastíka. Ten nás dopraví do přístavu na Kružberk Začíná se scházet posádky lodí i doprovodného autobusu. Radost máme z účasti reportérky Markéty s Adélkou. Přichází námořnice Kačka .
7.10- Kapitán píská na píšťalku a řve na nás. Velí nástup. Hlasitě protestuji ,důstojnice se neúčastní nástupu! Čeká se na zbytek mužstva Mirku s Jiříkem a Drahušku.
740- Autobus je připraven k odjezdu. Přijíždí Majerci a Péťa. Dostávám trestných deset....za kecy. Kapitán velí a my se nacpeme do autobusu. Odjíždíme k místu vyplutí. Kapitán nás vítá na palubě a dává instrukce k použití záchranných vest. Mirka překládá do angličtiny. Taky procházíme rychlovýcvikem jak zvládnout Matyldu. Verča nedává pozor a je seřvána. Vládne všeobecná dobrá nálada a veselí. Kapitán vytahuje ,,Kapky" a zvedá nám tlak. Nutí i nezletilou mládež aby si cucla. Mládež odmítá poslušnost. Dokonce i ta zletilá. My staří ne. Všichni se těší.
9.20. - Přijíždíme do ,,přístavu" My nezkušení zíráme. Je to tu jako o pouti na svatý kopeček. Náš hasičský bus se prodírá na parkovací místo. Adélka se probouzí.Vystupujeme. Vytahujeme vybavení a chystáme Matyldu k nafouknutí. Čekáme až dorazí další část výpravy. Nemáme ventilek Jako správní nováčci okukujeme zkušené jak se postupně naloďují a vyplouvají. Posilňujeme se , děcka křoupou sušenky a sledují cvrkot. Při pohledu na celkem ne moc širokou říčku vyjadřujeme obavy jestli se Matylda vleze na hladinu.Ještě není nafouklá ale začíná budit pozornost. Kapitán vydává povel a my oblíkáme vesty. Ventilek ještě nedojel, svlékáme vesty a jdem si ještě ulevit.
10.15.- Hurá přivezli ventilek. Radek se ujme nafukování. Vodáci co se mordují se svými šlapacími pumpičkami tiše závidí. My máme bombu! Radek povoluje ventil a Matylda roste. Budí pozornost okolí. Kapitán dává rozkazy a rozděluje posádku na místa. Udílí pokyny jak dostaneme Matyldu na vodu.
11.00- Posádka je připravena, Matylda taktéž. Věci jsou na palubě. Popadneme za provaz a scházíme k vodě. Opatrně spouštíme naše veleplavidlo. Posádka se nalodila. rozebíráme si motory( pádla) . Loučíme se s doprovodem a odrážíme od břehu.
Je to sranda . Vyplouváme a docela nám to jde. Kapitán trpělivě velí kdy má kdo pádlovat. Myslíme si že nám to jde. Kapitán je opačného názoru a povzbuzuje posádku. Vytahuje salám a rohlík. Nechává ho kolovat a dává nám instrukce jak ho máme okusovat. Na palubě vládne nadšení a je veselo. Poznámky z ostatních plavidel typu ,,Kam s tím tankerem? " nás nemůžou rozhodit. Netušila jsem že i na řece může být dopravní špička. Před námi je v jednu chvíli lodí jako aut na rubikovce ve dvě odpoledne. Nespěcháme. Potkáváme druhou část výpravy na Matyldě 2. Nějak se zasekli. Mirka se chce vracet a vyprostit je. Kapitán vysvětluje že s Matyldou se nedá couvat. Mirka si pochvaluje že jsme borci kteří se jěště nenamočili. Chyba!!!!! Netrvá dlouho a zašprcli jsme se i my. Radek skáče do vody a snaží se Matyldu uvolnit. Chci machrovat mám krátké nohavice a skáču za ním. Do dupy!!!!! Je tam víc vody než jsem předpokládala.Nevadí , Matylda povolila a brácha na mě řve ať vyskočím na palubu. KRUCIŠ nejde to. Visím na boku a funím.Všeci se řehtají. Brácha mě oslovuje vyvržená velrybo. Musím Matyldu obejít. No jsem mokrá ale na lodi. Se smíchem opouštíme místo nehody.Kocháme se krásami přírody.
Všichni se ptáme kdy přijde ten jez. Už nejsme daleko. Potkáváme se s dalšími co měli nějakou tu újmu. Blížíme se k jezu. Zastavujeme a jdem se podívat, Radek nám vysvětluje jak a co dělat. Při pohledu na jez se mi dělá nevolno a navrhuji nechat menší holky na břehu. Prý to musí sjet není je kde nabrat. Dajka je taky v obavách. Uklidňujeme ji a bojíme se všici. Někteří nahlas. Cítím jak mi stoupl tlak.Verča se ptá proč jsou tam ty davy lidí a jestli na nás budou čumět. Chce aby šli pryč. Poslední pokyny a vyrážíme. Nevnímáme že tam nějací čumilové jsou. Soustředěně pádlujem jak nám velí kapitán. Jez před námi. Tají se nám dech...Matylda se krásně zhoupne a my ryčíme nadšením.
Já se segrou jásáme a navrhujeme vrátit se a sjet to ještě jednou. Návrh neprošel. Děckám se to taky líbilo. Pokračujeme v plavbě.Mám dotaz kdy se půjdeme vy....Odpověď zní ,,záchody jsou vzadu.......Vydržíme.Vyhlížíme místo kde přirazíme ke břehu. Přistání si několikrát nacvičíme. Při posledním pokusu musel Radek zase do vody. A pak se to stalo, nikdo neví jak. Kapitán se chtěl zřejmě nalodit .Matylda se zakymácela Drahuška chudák padá. Instinktivně po ní chmátnu což byla dalšíchyba. Jsem na druhé straně. Dáša ač se drží seč může jde za Dajkou a vzápětí i ségra. Drahuška rychlostí blesku se okamžitě vyhoupne zpět na palubu.Holky se taky vyškrábaly. Vyplouváme a hledáme vhodné místečko na převlečení se mokrých. Máme pauzu. Holky se převlíkají . Já si z kalhot dělám kraťasy. Zahříváme se čajem s termosky a znovu vyrážíme. Už nám to skoro jde. Jen Radek se občas otáčí dozadu na Jiříka se žádostí aby přestal meditovat a začal taky pádlovat.
Mirka protestuje dost nahlas že tam je na všecko sama. Začínají nás zábnout nohy a Radek hlásí že se blížíme ke kempu kde naše cesta končí. Děti se ptají jestli bude ještě nějaký jez. Nebude. Doplouváme na konec naší trasy. V kempu je plno. Vodáci už si tu rozdělali ohýnky a ohřívají se. Kluci vytahují Matyldu na břeh a Radek ji vypouští.
Čekáme na naše doprovodné vozidlo a dávámesi teply čaj. Náš autobus přijíždí.My se všichni převlíkáme do suchého. Balíme Matyldu, vracíme vesty. Vautobuse je teploučko a sucho. Partyja se ptá na naše dojmy. Bylo to super. Markéta reportérka hlásí že na nás u jezu volala. Ptám se ,,Tys tam byla?" Ukazuje fotky.
Je asi 14.00- Přijíždíme k hospůdce U žabáka. Dáváme si něco k snědku a probíráme plavbu.My se segrou děkujeme kapitánovi:,,To je dost žes nás taky jednou vyvez" Ujišťuje nás že to dělal rád a že nás pět let nechce vidět. Ptám se jestli v červenci pojedeme znovu. Kroutí hlavou že teď budu raftovat každý víkend. Po jídle vyrážíme na základnu. Tam se loučíme s ostatními. Radeček je hodný a mě a holky vezme domů autem. Jdem domů. Převlíknem se a půjdem podat hlášení naší babičce.
Tak zase někdy na Matyldě AHOOOOOOOOOOOOOOOOJ
Komentáře
Přehled komentářů
Jo jo, takhle nějak to bylo, jedlo se kouřilo a pilo:-)... Zpíval Karel P. , ale o vodě se tam nezpívalo?!?
Tož, važně to bylo super a 5 let je dluha doba, tak doufám, že nás zas bratr vyveze a dřívějc!!!!
Jo jo,
Mirka sirka bublinka, 5. 6. 2009 18:23