Čína: Stárnoucí populace jako daň politiky jednoho dítěte
V 70. letech zavedla čínská vláda tzv. politiku jednoho dítěte, a to jako reakci na populační explozi. Bylo toto opatření úspěšné? Praxe ukazuje, že nikoliv. Újma žen a celoživotní trauma za to, že byly často násilně donuceny k potratu ... nemožnost přivést na svět více než jedno dítě, to nejsou jediná negativa tohoto opatření. S těmi dalšími se Čína zrovna aktuálně seznamuje.
Stejně jako většina evropských zemí, také Čína už začíná čelit hrozbě stárnoucí populace. A tak je na pořadu dne problém, který si nejlidnatější země světa doposud vůbec nemusela připouštět: a sice obavy z toho, že kvůli redukci populačního růstu nebude mít za pár let kdo živit důchodce.
Není proto vyloučeno, že Čína bude kvůli politice jednoho dítěte čelit stejným problémům, jako nejrozvinutější státy světa.
Více než jedno dítě? Pokuta!
S myšlenkou populační exploze přišel v 50. letech Mao Ce-tung, který za nárůstem obyvatelstva viděl silnější ekonomiku celé země. Růst se však vymknul kontrole a Čína se stala nejlidnatější zemí světa. Proto přišlo na řadu opatření "jedno dítě do jedné rodiny", které postihlo prakticky všechny čínské rodiny. Drsný zásah vlády spočíval v tom, že páry mohly počít pouze jedno dítě, jinak nemohly počítat se státní podporou - ať už ve formě příspěvků na bydlení, životní náklady nebo vzdělávání dítěte, případně i na zajištění lepšího zaměstnání.
Právo na státní příspěvky ztratili rodiče v okamžiku, kdy se jim narodilo druhé dítě. To ale nebyl jediný "trest". Následovala pokuta, která byla zejména pro rodiny na venkově, odkázané na drobné hospodaření, často likvidační. Pokutu často dokázali splatit až děti těchto rodičů. Součástí politiky jednoho dítěte byly i dotace na antikoncepci a hrazení potratů.
Vývoj čínského obyvatelstva
rok 1954 - 700 milionů
rok 1969 - 900 milionů
rok 1974 - 1 miliarda
rok 1988 - 1,2 miliardy
rok 2005 - 1,3 miliardy
Zákon začal platit v roce 1979, podle oficiálních údajů se díky plánovanému rodičovství podařilo zabránit narození zhruba 400 milionů Číňanů a Číňanek. Promítnout se to mělo nejen do poklesu populační křivky, ale i do hospodářské růstu - Čína údajně každoročně rostla až o dvě procenta.
Chlapec, jedině chlapec ...
Politika jednoho dítěte neregulovala porodnost jako takovou, ale promítla se i do toho, že rodiče začali preferovat chlapce. V současnosti tak Čína nemusí řešit jen obavy z toho, kdo uživí budoucí důchodce, ale i nerovnováhu mezi muži a ženami. V roce 2005 se na každých sto dívek narodilo více než 120 chlapců, v severních čínských provincicíh ještě nejméně o 10 více.
Není žádným tajemstvím, že matky usmrtily své dítě poté, co zjistily, že se jim místo chlapce narodila dívka. Ženy se plodů zbavovaly ještě před jejich narozením, a to často podomácku prováděnými potraty, které kromě psychické újmy zanechaly na ženách i celou řadu zdravotních problémů. Žena pak byla úřady donucena jít na interrupci vždy, když čekala "druhé" dítě.
Už dnes chybí nevěsty
Proč zrovna chlapci? V asijské kultuře se potomkům mužského pohlaví připisuje větší váha - muži totiž obvykle získají dědictví, starají se o dobré jméno rodiny a o to, aby rod nevymřel, stejně tak se od nich očekává, že se postarají o stárnoucí rodiče. Naproti tomu ženy často opouštějí rodinu, aby začaly žít s rodinou svého manžela, tudíž její původní rodina s ní přetrhá veškerá vazby, včetně těch vazeb, z nichž by mohla "profitovat".
Země jako Čína, Taiwan či Jižní Korea se už dnes potýkají s nedostatkem žen. To se projevuje tak, že tamní muži si nemohou najít nevěsty - na jednu dívku totiž připadá hned několik mužů. Proto se v těchto zemích objevuje nový trend: vzrůstá počet celoživotních svobodných mládenců. Zpráva OSN ale v této souvislosti varuje před nelegálním obchodováním s ženami - nevěsty mohou být unášeny, aby se "uspokojila" poptávka.
Čína už přišla s revizí politiky jednoho dítěte, to když se vláda rozhodla, že začne zmírňovat agresivní slogany provázející toto opatření. Poslední dobou se navíc začíná hovořit o politice dvou dětí, a tak je za tichosti některým rodičům naznačováno, aby si k jednomu dítěti pořídili přinejmenším ještě jedno.
(kz)