Když pominu královský sňatek tak se egyptské manželství velmi podobalo manželství jaké známe v dnešní době.
Muž i žena se mohli sami a svobodně rozhodnout koho si vezmou. Všeobecně však platilo, že si Egypťané nevolili partnera z jiné společenské vrstvy či dokonce jiné vesnice. Radši chtěli žít s člověkem, kterého znají a je jím sociálně blíž.
Muži vstupovali do manželství okolo 20 let a ženy se vdávaly v období mezi 15. - 18. rokem života. Zajímavé je, že se manželství neuzavíralo formou nějakého obřadu a dnes bychom ho spíše označili jako soužití druha a družky. Soudí se, že se ,,sňatek" uzavíral pouhým pronesením věty: ,,Beru si tě za manžela (manželku)."
Tento svazek byl ale přece jen vyjjímečný. A to tím, že muž a žena měli rovná práva, což bylo v té době u cizích národů něco neuvěřitelného. Žasli například Řekové při návštěvě Egypta.
Smyslem manželství bylo stejně jako dnes plození dětí. Proto byla právě neplodnost jedním z hlavních důvodů k rozvodu. Dalšími důvody byly například cizoložství či odchod k jinému muži/ženě. Rozvod probíhal stejně jako sňatek pouhou ústní formou.
Život obyčejných Egypťanů probíhal jak je vidět v ,,normálu". Právě mnohokrát popisované zvyklosti v životě královské rodiny se od běžného života svých poddaných lišili záměrně. Faraoni se totiž označovali za potomky bohů a žili tak jak podle pověstí žili sami bohové. Což zahrnovalo např. sňatky mezi blízkými příbuznými či polygamii.