BMW M3
...:::Silver Challenger:::...
Autor: Michal ObersteinDrifting je pravděpodobně jediným motoristickým sportem, který Japonsko úspěšně rozšiřuje i mimo své hranice. Pokud náhodou není jediným sportem, pak věřte, že je tím nejpopulárnějším. Japonský šampionát D1 se těší bezmezné oblibě a svými fanoušky je vynášen až do nebeských výšin. Každé nové střetnutí, každý nový závod přiláká další početné zástupy obdivovatelů.
Auta vhodná pro drift jsou nejčastěji japonské produkce a mají pohon zadních kol. Mezi nejoblíbenější modely v D1 patří zejména Nissany S13, S14 a nebo ještě lépe S15 Silvia, dále pak Mazdy FD3S RX-7, nebo také Toyoty Corolly Levins a dokonce i AE86ky Sprinter Truenos, které jsou ovšem v našich podmínkách téměř neznámé. Během posledních let se pokoušejí prorazit v tomto moderním odvětví motorsportu také Američané a to zejména při akcích, které se konají na americkém kontinentu. Velice často sází na vozy severoamerické produkce, ale v porovnání s japonskými vozy dosahují pouze dílčích úspěchů. O tom, že by se evropské auto mohlo na podobné akci v Japonsku nebo Americe ukázat či dokonce nějak výrazněji prosadit, by si pomyslel asi málokdo.
Kazuhito Iwata, který vede "tuning house" Il Salotto si byl tohoto vytíěnění evropských aut dobře vědom a s myšlenkou předvést nějakého "evropana" si delší dobu pohrával. Nikdo nikdy neviděl třeba takové M3 bávo připravené pro drift na nejvyšší úrovni, že ne? Kazuhito Iwata se rozhodl, že připraví takové auto, které způsobí rozruch a sdruží kolem sebe přátele mnichovské značky. Pan Iwata má dostatek zkušeností na to, aby si při práci dostatečně věřil a dokázal obhájit nápad při potížích i při samotné realizaci. Jeho firma vznikla v roce 1990 a zpočátku se zabývala pouze prodejem vlastnoručně poladěných dílů pro Porsche pod značkou Schnell. O pět let později se firma Il Salotto začala věnovat také aktivnímu závodění, zejména na okruzích. Jejich auta jsme mohli vidět např. Na JGTC (celojaponský závod GT Championship), při startech s vozy kategorie GT300. Počínaje rokem 2001 se Il Salotto soustřeďuje především na Japonský Porsche Carrera Cup.
Jelikož je reprezentant firmy Kazuhito Iwata dlouhodobým příznivcem německých aut, samozřejmě, že se také zajímal o "baworáky". Velice brzo vyvinul novou značku, která se věnuje pouze úpravám dílů určených pro auta s modrobílou vrtulí ve znaku. Značka nese jméno Spit-ze, ovšem smysl tohoto pojmenování není zatím zcela objasněn a musíme si na něj počkat. "Jméno pro nás znamená opravdu hodně, je to označení vrcholku špičky," tvrdí Kazuhito a pokračuje "Veškerou techniku, kterou jsme vyvinuli pro závodní nasazení, jsme adaptovali pro auta, která se používají denně".
Il Salotto také založil značku Beepor (směska Beetle a Porsche) a otevřeně přiznává, že soutěžení a soutěžní auta vůbec jsou obrovskou výkladní skříní technologií a dovedností při prezentaci nějakého produktu. Vlastníci vozů Porsche se pravděpodobně zajímají o motorsport od přírody a přítomnost Il Salotta na závodních tratích může jeho reputaci jenom pomoci, ale s majiteli BMW je to jiné. Většinu z nich závodění s auty příliš nezajímá a když už sáhnou k nějaké té úpravě svého mazlíka, pak se jedná z devadesáti procent pouze o aerodynamické úpravy. Není třeba si nalhávat, že to je zejména z estetických důvodů. O zvýšení výkonu svého BMW přemýšlí jen málokdo. Takovéto majitele a potencionální zákazníky měl na mysli Iwata, když vstupoval s M3kou do světa driftingu, do královské disciplíny D1. Začínající piloty zpočátku trápí spíše technika jízdy než rychlost či výkon vozu. Estetika a design jejich auta je naopak rozhodující při oblibě mezi fanoušky.
Aby byl zajištěn zájem fanoušků evropských aut, angažoval Kazuhito Iwata německého rodáka Dominika Schwagera. Dominik je oficiálním řidičem týmu Advan Tsuchiya při Super GT (třída GT500) s Toyotou Supra. Schwager objevil díky svému talentovanému týmovému kolegovi Manabu Oridovi (uznávaná osobnost při D1 i GT) v driftování obrovskou zábavu a nové rozměry v řízení vozu. Dominik souhlasil s nápadem, že by se mohl zúčastnit několika závodů v D1, za předpokladu, že bude mít dostatek času a vzorně připravený vůz BMW M3.
Základem Spit-ze M3 pro D1 je E35ka trojkové řady pocházející z roku 1995 poháněná třílitrovým šestiválcem. Podívejte se blíže a uvidíte sami, že blok motoru, písty, ojnice a vačky neprodělaly žádnou speciální chirurgickou úpravu, naopak, jsou sériové. Pozměněný je jen management motoru, optimalizováno vstřikování paliva a vyměněny byly také svíčky. Dále došlo k výměně standardního sání za účinnější filtr K&N. Na výfukové straně muselo původní potrubí udělat místo nerezovému Spit-ze, to samé se týká i tlumiče. Pan Iwata tvrdí, že po těchto úpravách disponuje jeho BMW výkonem 320 koní a nebyl by problém ještě nějaké koně přidat, ale maximální výkon není prioritou laděné E35ky. Tým předpokládá, že točivý moment na spodním konci otáček má být určující, aby se dalo auto dobře ovládat. Manuální pětistupňová převodovka je spojena s diferenciálem s omezenou svorností od ATS a spojkou Ogura Racing pro snazší řazení.
Jaký by to byl závoďák, kdyby nedošlo na úpravu podvozku, že, takže pojďme na to: přední i zadní náprava dostala tlumiče Sachs a pružiny Eibach. Díky tomuto set-upu, kleslo BMW o 40 mm blíže k zemi. Brzdy byly posíleny o kvalitní kotouče o průměru 335 mm, čtyřpístkové brzdiče a třecí segmenty. To vše je ruční prací Project m . Podstatnou roli při zlepšování jízdních vlastností sehrála i kola a jejich obutí. Na obou osách se otáčí kola Spit-ze, model T-2 o rozměru 18 x 8,5". Obutí je také shodné značky, ovšem rozměru už nikoli. Pneumatiky Advan Neova jsou vepředu 225/40, na zadní ose širší 235/40. Zvnějšku je karoserie Spit-Ze tím hlavním faktorem, který mění tuto M3. Výčet komponentů je nekonečný: přední a zadní spojler, kapota, nasávání, spojler s předními světly, emblémy atd… Světelné součástky pocházejí od Poliatec a jako vrchol všeho jsou zpětná zrcátka Craft Square vyrobena z karbonu, typ Tourin Competition Mirror. Bohužel v době focení nebylo zadní křídlo ještě hotovo.
V kabině nás zaujme především ochranný rám, jehož spojovací svařené body byly znásobeny, aby byla zajištěna dostatečná tuhost karoserie. Pilot si jízdu užívá ze skořepinové sedačky Bride, připoután je pásy Sabelt a směr jízdy mění volantem od Italvolanti. A ptáte se na dojmy řidiče po úpravě tohoto BMW? Tak Dominiku, poděl se s námi: "Chování M3 je poměrně přirozené a auto se snadno řídí. Výkon není dle mého očekávání. Konkurenti používají auta s turbem. U BMW bychom dosáhli asi 400 koní, ale výhodou atmosféry je linearita dodávaného výkonu. To se hodí při řízení ve smyku. Výbušnost turba toto může ztěžovat". A co dále, Dominiku? "Nadále mojí hlavní aktivitou je závodění v Super GT a 24 hodin v Le Mans. Mezi testováním a závoděním je můj časový rozvrh hodně omezený, ale vynasnažíme se najít společné termíny. Bude-li šance, rád se zúčastním závodů v D1. Učit se kontrolovat smyk je úžasný pocit. Stále se považuji za začátečníka, zejména ve srovnání se svým týmovým kolegou, ale je to jen praxe a již teď cítím, jaké dělám pokroky. Stále míříme k nejvyšším metám."
Že by evropské auto s evropským řidičem vyhrálo závod D1 je sice krásná představa, ale mám ten pocit, že Japonci nejsou na tuto situaci zcela připraveni.