Česká hymna a zvuk mandolín zahájili v rumunské Berzásce festival
Obcí Berzáska v jihovýchodním Rumunsku, která leží téměř 1000 kilometrů od České republiky, zazněla dnes odpoledne česká státní hymna. Národní píseň Kde domov můj plynnou češtinou zpívali místní obyvatelé a návštěvníci z okolních vesnic za doprovodu třiceti mandolín. Všechny do malé obce na břehu Dunaje přivedl osmý ročník folklórního festivalu místní české menšiny. Ještě před tím, než zazněla hymna, zněla z reproduktorů píseň Kolíne, Kolíne. "Je to něco neuvěřitelného. Člověk jede 20 hodin někam na východ, vystoupí z autobusu a lidé mu krásně řeknou: Dobrý den. Pak ještě uslyší národní hymnu. Navíc obě sloky, což jsem už ani doma dlouho neslyšel a pochybuji, že by ji u nás někdo ještě uměl," řekl ČTK osmadvacetiletý David Vasilev, který do Berzásky přicestoval z Ostravy.
Na festival přijel i český velvyslanec v Rumunsku Radek Pech. "Je to pěkné. Lidé se sejdou a mají možnost společně strávit několik hodin. Podporuje to udržení zvyků a hlavně češtiny, která se v místní české komunitě dosud zachovala," řekl velvyslanec ČTK.
Nepředpokládá ale, že by během dvoudenního festivalu propadl česko-rumunským rytmům a začal tancovat. Polka v podání místní kapely totiž trvá i půl hodiny. "Já jsem spíš zdrženlivější člověk a průběh budu sledovat z povzdálí. Na druhu stranu ale člověk nikdy neví. Uvidíme později," dodal s úsměvem. Během víkendu na pódiu pro téměř 2000 diváků vystoupí celkem 16 českých folklórních souborů. Přijeli umělci ze všech ryze českých vesnic, kterých je v rumunském Banátu šest. Dorazili i další z obcí, kde žije česká menšina. Akce se účastní i skupina Kaměňáci z Českých Budějovic, která bude hrát i na večerní vesnické tancovačce. "Jsou výborní. S nimi je velká zábava," vzpomíná jeden z účastníků minulých ročníků. Setkání českých folklórních souborů se v rumunském Banátu koná jednou za dva roky a pro místní Čechy je vždy nejvýznamnější společenskou událostí. "Festival je pouhou záminkou a kulisou pro to, aby se lidé mohli v tak hojném počtu sejít na jednom místě. Na pódiu se hraje, tančí a v zákulisí navíc probíhají nejrůznější obchody a politická jednání," říká učitel Petr Skořepa z vesnice Svatá Helena, kde žije asi 450 Čechů. Předseda místní organizace Demokratického svazu Slováků a Čechů v Rumunsku Václav Bašnik dodal, že přípravný výbor chtěl letošní ročník, který je možná posledním, udělat jinak než v minulých letech. "Nakoupili jsme proto tisíce nafukovacích balónků a okolí kulturního domu tak vyzdobili," říká. Z balonů dokonce sestavili i českou a rumunskou vlajku. Nevydržely ale žár slunce a tak zvuk jejich praskání doprovázelo tanečníky až do pozdního odpoledne. Do Banátu Češi přišli už za Rakousko-Uherska, a to po roce 1823. Tehdy jim maďarský podnikatel Magyárly sliboval práci v lese, daňové úlevy a tudíž i lepší živobytí. Stovky rodin především z Plzeňska, okolí Prahy a Kladna se proto vydaly na vorech po Dunaji do neobydlené pohraniční oblasti. Nejprve založily vesnici Svatá Elizabeta a Svatá Helena. Později přibylo Rovensko, Šumice, Bígr, Gerník a Eibentál. Ostrůvky české svébytnosti se však stále zmenšují. Mladí lidé především z ekonomických důvodů Banát opouštějí a
BERZÁSKA (Banát, jižní Rumunsko) 24. října (ČTK)
Účastníci českého festivalu v Rumunsku vypili 200 litrů pálenky
Více než 200 litrů slivovice vypili účastníci a hosté českého folklórního festivalu, který dnes skončil v obci Berzáska v jihovýchodním Rumunsku. "Je to hodně pálenky, ale není tak silná jako ta, která se pije v Čechách. Naše má tak 25 procent," řekl ČTK předseda místní organizace Demokratického svazu Slováků a Čechů v Rumunsku Václav Bašnik.
Doplnil, že přítomní vypili i 10.000 piv a snědli více než 900 kilogramů masa. Festival, kterého se zúčastnilo 16 českých souborů, dnes vyvrcholil společnou mší na návsi před kostelem a slavnostním průvodem obcí v krojích a v doprovodu hudby. "Měli bychom zachovat i nadále tradice našich předků a scházet se v takovém počtu. Ať je mezi lidmi láska. Je jedno, zda je Čech, Srb, Rumun," řekl kněz při mši. "Bylo to pěkné. Doufáme, že se za dva roky opět sejdeme," usmívaly se české babičky, jejichž předci v Rumunsku žijí už 180 let. Přítomným nevadila ani bouřka, která tanečníky zahnala do kulturního domu, kterému místní říkají "kamin". Česká menšina v Rumunsku v poslední době trpí nedostatkem mladých mužů, kteří se postupně vracejí za lepším životem zpět do původní vlasti. Na festivalu proto neměl kdo vystupovat. Problém místní ale vyřešili tím, že do mužských kostýmů se převlékly dívky. Píseň Červený šátečku kolem se toč si tak zazpívala i osmnáctiletá Rumunka. Na společné setkání rumunských Čechů a krajanů z původní vlasti pravidelně přijíždějí i kapely a soubory z České republiky. Letos dorazila jen skupina Kaměňák z Českých Budějovic, která české, rumunské a srbské publikum roztančila písní Jaroslava Ježka Život je jen náhoda. "Jezdíme sem moc rádi. Našli jsme v Banátu lidství, které dělá člověka člověkem. Tak jako tady by se k sobě lidé měli chovat na celém světě," říká člen skupiny Vojta Prokeš. Do Banátu Češi přišli už za Rakousko-Uherska, a to po roce 1823. Tehdy jim maďarský podnikatel Magyárly sliboval práci v lese, daňové úlevy a tudíž i lepší živobytí. Stovky rodin především z Plzeňska, okolí Prahy a Kladna se proto vydaly na vorech po Dunaji do neobydlené pohraniční oblasti. Nejprve založily vesnici Svatá Elizabeta a Svatá Helena. Později přibylo Rovensko, Šumice, Bígr, Gerník a Eibentál. Ostrůvky české svébytnosti se však stále zmenšují. Mladí lidé především z ekonomických důvodů Banát opouštějí a odcházejí zpět do původní vlasti. V současné době jich v Banátu žije necelé 2000.
BERZÁSKA (Banát, jižní Rumunsko) 25. května
