Sněhová královna
Klidně a vyrovnaně se opírala o studené stěny a s potěšením pozorovala ten úžasný děj, na který celičký dlouhý rok tak čekala. Vždyť to přece kvůli němu neodjížděla pryč "s nimi". To jen tady je ten zážitek tak okouzlující a smysluplnný. Ostatní ji nechápali. Ani nemohli. Opatrně přitáhla nohy k bradě a stále se při tom sladce usmívala. Nevadil jí ani chlad, ba ani lehký vánek, který jí čechral její havraní vlasy a každou chvíli je musela shrnovat s prostydlích tváří. Tak se přece jen dočkala. Už si myslela, že nepřijde, protože si dal letos načas. Chtělo se jí vyběhnout ven a otisknout tam stopy svých bosých nohou, obnovit zase ten starý, nádherný pocit. Pocit volnosti a svobody, jež jí nemůže nikdo vzít. Ten pocit je to nejcennější, co měla a nikdo neměl právo jí ho brát. Ta touha v ní rostla, už už se zvedala. Pak ale přece jen zůstala sedět. Tušila, že by tak zničila kouzlo té první noci, té jediné první. Položila si hlavu na složené nohy a přimhouřila své nádherné mandlové oči. Bude tu jako strážkyně, aby nikdo nenarušoval tuto tak posvátnou noc. Bude jako sněhová královna...
Usnula až pozdě k ránu. Nemohla se jednoduše vynadívat. Co je na tomto, pro ni krutém světě, krásnějšího nad lesy pocukrované křehkým sněhěm?? Pak už jen pozorovala, jak ledová kapka pomaloučku taje, nenuceně stéká a nakonec se rozprskne s úžasným efektem o zem. Lesy přímo dýchaly tajemnem a ona ho cítila. Pokaždé se jí jen zatajil dech, sama nevěděla proč. Slastně protáhla už tak dost ztuhlé tělo a naposledy se rozhlédla.....věděla, že je to na dlouhou dobu naposledy. Ještě než se vydala do hluboké a tajné chodby, zašeptala: " Vrátím se .... neboj.... To já jsem přece Sněhová královna"
Komentáře
Přehled komentářů
Ještě jednou moooooc hezké!! Myslím že máš před sebou spisovatelskou kariéru!! ;)
:)
(Nesta, 24. 4. 2011 18:49)